Koronavirus IVLast Week Tonight

Zdravím vás. Znovu vás vítám u naší show, stále natáčíme v této bílé prázdnotě. Říkám tomu bílá prázdnota, ale upřímně jde o přiblížený obrázek Snoopyho pinďoura. Jo, už 3 týdny zíráte kreslenému psovi na šulina. Omlouvám se, měl jsem to říct dřív. Ale říkám vám to teď. Byl to rušný týden, Bernie Sanders odstoupil z prezidentské kandidatury, Boris Johnson nastoupil a vystoupil z intenzivní lékařské péče a koronavirus stále páchá spoušť.

Pro některé z nás tím vznikají i potíže spojené s prací z domova. To v přímém přenosu zjistil i reportér, jehož kočka přebrala veškerou pozornost: Přichází další změna k zajištění bezpečnosti zákazníků a pracujících. Počínaje dneškem ovocná farma Bílého domu v Canfieldu dočasně omezuje svůj provoz v důsledku pandemie koronaviru. Nevěnoval jsem pozornost jedinému slovu, které zrovna řekl. Nejspíš proto, že porušil zásadní pravidlo žurnalistiky. Nikdy nehlaste zprávy, když vedle vás sedí kočka, která si z vlastní prdele dělá pětichodové menu.

Snad nám chtěl sdělit, že prdel jeho kočky je křišťálově čistá, protože to je jediná informace, kterou jsem si odnesl. Tento klip vlastně ukazuje na naše dnešní téma, tedy jak koronavirus dopadá na pracující. Ne na ty šťastnější z nás, třeba tohoto muže, jeho kočku nebo na náš tým. Ti všichni mohou pracovat z domova, což si v naší zemi může dovolit jen zhruba třetina lidí.

Raději bych mluvil o dvou skupinách. O nezaměstnaných a o těch, kteří musí vycházet z domu, protože vykonávají nezbytné práce. Obě tyto skupiny čelí odlišným výzvám. Začněme u nezaměstnaných. Více než 1 z 10 pracovníků přišel o práci během posledních 3 týdnů. To jsou ohromující čísla. A federální vláda podniká zásadní kroky, aby tyto lidi ochránila a zpomalila ztrátu práce.

Provedení bohužel není ani vzdáleně ideální. Vezměte si Ochranný šekový program, který nabízí půjčky až 10 milionů dolarů pro malé firmy. Tyto půjčky se nemusí splácet, pokud firmy udrží své zaměstnance a jejich mzdy. Podle Trumpova vyprávění bylo uvedení skvělé: Je to pocta pro vládu, pro vážně dobré řízení. Je tu pár chybek, drobné chyby, které jsme vyřešili v řádu minut či hodin.

Chtěl bych všem pogratulovat, je z toho vážně populární věc. To je prostě klasický Trump, který se snaží chlubit poptávkou po systému nouzových dotací. Kdyby byl kapitán na Titaniku, víte, co by říkal: Chci všem pogratulovat, záchranné čluny jsou vážně oblíbené. Před pár týdny nic, ale najednou je z nich horké zboží. Opravdová pocta dobře řízené lodi.

Vím, toto vás nešokuje. Ale situace, o které právě řekl, že to jde skvěle a vypadá dobře, taková není a dobře nevypadá. Protože chyby, které právě zkoušel odbýt, jsou dost zásadní. Během dne, kdy se měl program spustit, řada největších národních bank řekla, že není připravena na žádosti o půjčku, protože vláda vydala finální verze potřebných dokumentů až v noci den před spuštěním.

To znamená, že banky hrály slepou bábu, jak zjistil tento obchodník s potravinami: V pondělí ráno jsem šel na svou pobočku a mluvil jsem se svým bankéřem, ani on nevěděl, co se děje. Sám nebyl informovaný, takže nemohl informovat o postupu ani nás. Sám nic nevěděl. Je pro vás frustrující, když slyšíte: „Ne, zasáhne do toho SBA a ti poskytnou záchrannou síť.“ Ale kdy?

To je otázka za milion dolarů. Samozřejmě, že je. At už jste malý obchodník, nebo artista na hrazdě, vždy chcete znát odpovědi na dvě otázky o vaší záchranné síti. Kdy bude hotová a jak velké díry v ní budou? Očividným problémem je to, že pokud dodání pomoci trvá měsíce, pak nezachrání byznys, který se potopí během týdnů. Abych byl fér, žádný program této velikosti nemohl být zaveden na trh perfektně.

Ale toto je další oblast, na kterou se naše administrativa mohla připravit mnohem dříve. A rozhodně nepomáhá, že ředitel Národní hospodářské rady Larry Kudlow bagatelizuje stížnosti tímto způsobem: Můžete znát mou ženu, Judith. Je samostatně výdělečně činná umělkyně, malířka. Je velice uznávaná a renomovaná. I jí se hodila pomoc pro její podnikání.

Takže šla do místní komunitní banky u nás doma, v Connecticutu a podle všeho má jít jen o jednostránkový formulář, to je vše. Nemůže to být jednodušší. Jo, v podstatě odpověděl: „Zvládla to má žena, kde je problém?“ No, je tu několik problémů. Zaprvé, Judith Kudlow je ženou vysokého funkcionáře Bílého domu, to mohlo mít jistý dopad na její zkušenost s bankou. Zadruhé, nevím jistě, zda fráze „nemůže to být jednodušší“ se vztahuje i na člověka, který je vdaný na Larryho Kudlowa.

Zatřetí, jestli jste zbystřili při tvrzení, že jeho žena je renomovaná umělkyně, nejste sami. Podívali jsme se na to a raději si nazujte pohodlné boty, protože nás čeká krátká procházka životním dílem Judith Kudlow. Zdá se, že se často soustředí na oblečení jejího manžela. Toto je její skutečný obraz s názvem Tři košile, ten zobrazuje něco, co mohu popsat jen jako tři Larryho košile.

A jde jen o část větší kolekce její šatníkové série, která zahrnuje řadu kusů. Letní košile, Šedá a bílá, Americké košile a Americké košile 2013. Ale nemyslete si, že se soustředí jen na košile. Také maluje manželovy kravaty. Spousty, spousty a spousty jeho kravat. Když už máte pocit, že nemůže namalovat další Larryho kravaty, namaluje je znovu. A pak znovu. A znovu.

A znovu. A znovu. Klíčové se zdá být to, že Larry Kudlow v jejím dílu chybí. A nehodlám vynášet žádné soudy o jejich manželství, jen říkám, že nejde ani tak o portréty Larryho Kudlowa, spíše jsou to portréty absence Larryho Kudlowa. Ukazují krásu toho, kde Larry Kudlow není. Jistě, takovou krásu dokážeme všichni ocenit. Tedy není to žádné Dlouho vzhůru od Briana Swordse z Yorku, ale co ano? A k této poznámce bych měl další návrh.

Jestli vlastníte kravatový obraz od Judith Kudlow, také bych jeden chtěl. Asi si pamatujete, že jsem nabídl 1000 dolarů za Dlouho vzhůru, proto bych rád nabídl 10 dolarů za obraz od Judith. Ale to není vše, k této nabídce patří i příspěvek 20 000 dolarů pro vaši potravinovou banku. Takže jestli vy nebo váš známý vlastníte jeden z majstrštyků bez Larryho, napište na e-mail john@johnoliverchcevasikrysierotiku.com. Nebylo nutné vymýšlet novou adresu, když už je k dispozici jedna perfektní.

No nic, o čem jsme to mluvili? Správně, masivní nezaměstnanost. Ochranný šekový program zažívá problémový start, tisíce firem propouštějí miliony pracovníků a nyní potřebují pomoc vlády. Právě proto Kongres výrazně rozšířil pojištění pro případ nezaměstnanosti. Což je dobře. Bohužel strmý vzestup žádostí v kombinací s tím, že řada státních systémů zaměstnanosti byla celá desetiletí zanedbaná a podfinancovaná, znamená, že se na lidi až příliš často nedostane: Naši specialisté jsou zaneprázdněni dalšími zákazníky.

Zavolejte znovu ještě tento týden. Toto dělám každý den padesátkrát už dva týdny. Jste jeden měsíc od bankrotu? Nebo dva měsíce? Řekla bych asi měsíc. Jo. Jsem zvědavý, zkusila byste ještě jednou zavolat úřad práce?

Určitě. Jen najdu to číslo. Omlouváme se, v tuto chvíli čelíme příliš vysokému množství hovorů. A do prdele. S takovými výsledky můžete rovnou volat na 719 266 2837. Jde o horkou linku Callin’ Oates, tedy skutečné číslo, kde si poslechnete jeden ze čtyř songů Hall & Oates pro stavy nouze.

Jistě, nepomohou vám se zdravotní péčí a penězi, ale to nedokáže ani ministerstvo práce. Alespoň si poslechnete Maneatera. Takže ještě jednou, je to 719 26 OATES. Nahlášení ztráty zaměstnání je nyní nesmírně obtížné. A to ani nezmiňuji, že ztráta práce pro mnoho lidí znamená i ztrátu zdravotního pojištění. A k tomu je, mírně řečeno, velmi zlá doba. Proto není divu, že řada pracujících lidí má pocit, že pracovat musí, i když to zahrnuje nebezpečné pracovní prostředí.

To nás přivádí k naší druhé skupině, tedy nezbytným pracovníkům. Jde o široký pojem, který může zahrnovat řadu profesí. Od profesionálních zdravotníků přes strážníky, prodavače a řekl bych, že i hvězdy TikToku, které mě učí tancovat: Výtečné. Na Vennově diagramu mého trávení času během karantény se v úplném středu překrývá TikTok, učení nových schopností a Pán tygrů. Až konečně vylezu, bude ze mě tak dobrý tanečník podle Carole Baskin.

Spíš bych měl říct Carole Baskin. Společnosti, které zaměstnávají nezbytné pracovníky, doslova básní o tom, jak moc si jich váží. A málokdo je barvitější než Amazon: Pro všechny naše hrdiny Amazonu ve skladech, na zemi, ve vzduchu a za volantem. Chceme vám poděkovat. I nadále uděláme vše, abychom vás udrželi zdravé, ochráněné a v bezpečí.

Práce, kterou děláte, je pro nás vším. Děkujeme. Je těžké říct, co se mi na tom líbí nejméně. Možná sentimentální piano, možná ochranářské tvrzení Amazonu, že jim záleží na blahu „jejich hrdinů“. A možná jen to, že mimo kontext vypadá logo Amazonu jako skica obřezaného péra. Pravděpodobně to bude kombinace všech tří.

Zatímco firma tvrdí, že drží pracovníky v bezpečí rozdáváním masek a měřením teplot, řada pracovníků Amazonu vypráví zcela odlišný příběh. Včetně obav z neschopnosti dodržet sociální distancování, nedostatku ochranného vybavení, dezinfekcí a času na mytí rukou. A když nemáte pocit práce v bezpečí, může být k vzteku i vědomí, že vámi balené věci jsou občas cokoli, jen ne nezbytné. Neměli by takové zboží prodávat.

Když navštívíte web, všechny nezbytné věci jsou vyprodané. Než doplníte zásoby do této budovy, zavřete ji! Dilda nejsou základní potřeby. Boty? Ano, pro děti. Ale dilda? Ne! Správně. Riskovat svůj život kvůli sexuálním hračkám asi není fér.

Existuje důvod, proč film 1917 nebyl o dvou vojácích, kteří by nesli dildo pro Benedicta Cumberbatche. Ano, i tak by kamera stále byla působivá. Nepřetržitý záběr, kde George MacKay sprintuje v zákopech, následovaný dildovou masturbací Benedicta Cumberbatche. V rukou Rogera Deakinse by šlo o mistrovské dílo. Vymezit, co vše má být zahrnuto v nezbytných potřebách, není vůbec jednoznačné.

Pokud dilda zjednoduší lidem pobyt doma, lze namítnout, že mohou opravdu zachraňovat životy. Ale pokud chceme po těchto pracovnících, aby zajišťovali naše přežití i pohodlí, na oplátku jim toho hodně dlužíme. A firmy by měly dělat vše, aby snížily riziko pro zaměstnance. To může zahrnovat ochranné vybavení, změnu náplně práce kvůli distancování, nebo ochranná plexiskla v obchodech s potravinami. A každá firma by měla nabízet placenou nemocenskou.

Kongres vyžadoval po zaměstnavatelích, aby poskytovali dva týdny placené nemocenské v rámci zákona Families First Coronavirus Response. Tento požadavek se bohužel vztahuje jen na firmy s méně než 500 zaměstnanci. Šlo o to, že větší firmy nabízely placenou nemocenskou už dříve, nebo ji zaváděly samostatně. Bohužel to ale neplatilo vždy. BuzzFeed zjistil, že všechny tyto firmy nejsou nastaveny tak velkoryse, jak určila vláda pro malé podniky.

Nebo si nastavily nesmyslně vysoké laťky, například Amazon nejprve postupoval tak, že nabídl dva týdny placené nemocenské pro každého s diagnostikovaným Covidem a pro lidi v karanténě. Zní to dobře, ale je zde velký problém s požadavkem na pozitivní test. Na to poukázal jeden pracovník: Hodně štěstí se sháněním testu v New Yorku. - Je to vážně těžké. - Jistě. Je to vážně těžké.

K testu se dostanete se zpožděním několika dní, i výsledky dostanete až za několik dalších dní. Přesně tak. Testování v New Yorku je tak nedostatkové, že vám Amazon mohl klidně slibovat dvojitý plat a zdravotní péči zdarma pro celou rodinu, pokud uhodnete číslo, na které zrovna myslí Jeff Bezos. Ten muž se jmenuje Chris Smalls a byl vyhozen jen 2 hodiny poté, co pomáhal organizovat stávku zaměstnanců pobočky Amazonu na Staten Island. Podle Amazonu byl propuštěn „za ohrožování zdraví a bezpečnosti porušováním sociálního distancování v důsledku karantény.“ Ale podle uniklých poznámek z následující interní schůze, které se účastnil i Bezos, mělo vedení firmy plánovat, že ze Smallse udělá tvář celého organizovaného hnutí, protože „není chytrý ani výřečný“.

No ty krávo! To je tak rasistické, že nemůžu ani říct, jak chytrý a výřečný Smalls vlastně je, aniž bych sám nezněl rasisticky. Amazon řekne, že ve zdravotním volnu pro „své hrdiny“ už postupuje shovívavěji.

To je pravda. A pravda je i to, že k tomu dopěli až po dopisu od 14 státních zástupců, podle kterých nebyl jejich postup „adekvátní k ochraně veřejného zdraví“. A toto se rozhodně netýká jen Amazonu. Opakuji, řada společností neposkytuje placenou nemocenskou. Možná proto, že Spojené státy jsou jednou z mála bohatých demokracií, které jim nic takového nenařizují. A nesloužilo by to jen pro pracovníky, ale i pro zákazníky, jak vám řekne tato pracovnice McDonaldu: Pracuji u McDonald's přes 10 let.

Mou tvář vídáte, když vám servíruji bramboráky k snídani. Možná čtvrtlibrák k obědu. A možná vám dávám zmrzlinu k večernímu menu. Takže se vás ptám, když dostanu koronavirus, chcete, abych vám připravovala jídlo? Samozřejmě, že ne! Nechtěl bych dostat jídlo od nikoho s koronavirem, tedy pokud tou osobou nebude Adam Driver.

Protože infikovat mě dezertem je rozhodně na seznamu věcí, které mi Adam Driver může provést. Pardon. Mysleli jste, že skončím s Adamem Driverem, protože trčím doma? Spletli jste se. Ano, vím, že mě má žena slyší, to k tomu patří. Nasmrkej mi do zmrzliny, ty zadumaný bizone. Zpustoš mi plíce, ty neústupná horo.

Kongres rozhodně musí nařídit všem firmám poskytování placené nemocenské skrze příští pomocný koronavirový zákon, a to natrvalo. A stejně tak vyžadovat i značné rizikové příplatky pro pracovníky, kteří riskují své životy. Protože toto riziko je velmi, velmi reálné. Pracovníci v obchodech právě teď na tuto nemoc umírají, přišli jsme o 41 dopravních pracovníků jen v samotném městě New York. A jde pouze o to nejmenší, co nezbytní pracovníci nyní potřebují.

Potřebují ochránit finančně, fyzicky i jinak. Protože se nám zde objevují opravdu neomluvitelné situace. Vezměte si tohoto zdravotníka v New Yorku, který dělá nesmírně nebezpečnou práci bez něčeho, co byste asi nečekali. Právě teď dělám vše bez zdravotního pojištění. Jak je to možné? - Proč není součástí té práce? - Práce ho nezahrnuje. A náš trh s dostupným pojištěním ve skutečnosti moc dostupný není.

Pokud onemocním a budu mít pozitivní test, nemůžu jít do nemocnice. Přichází lidé a vyjadřují nám podporu, líbí se mi to. Za poslední 2 týdny jsem snědl spoustu pizzy, to bylo skvělé. Ale nepotřebuju pizzu. Potřebuji platit účty, potřebuji zvládat práci 40 hodin týdně. A žít jako normální člověk. Jo.

Je to jako staré přísloví o pizze a sexu: I když jsou špatné, jsou docela fajn. A i když jsou vážně dobré, potřebujete podělanou zdravotní péči. Samozřejmě, jeho práce by mu měla zajistit pojištění, ale jde o širší problém. Musíme se zamyslet, zda je takové napojení pojišťovacího systému na práci dobrý nápad. Namítl bych, že rozhodně není. Pravdou je, že mnoho problémů, kterým nyní čelíme, nezapříčinil koronavirus. Ten vrhl světlo na největší nedostatky fungování našeho systému.

Placená nemocenská a rizikové příplatky jsou vlastně náplast, kterou teď rozhodně potřebujeme, protože krvácíme. Ale až toto skončí, naše země bude potřebovat mnohem víc než náplasti. Bude potřebovat zasranou operaci. Věci se musí změnit, ne se vracet do normálu. Návrat zpět do stavu z roku 2016 toto jednoduše nevyřeší. Upřímně neměla být nutná pandemie, aby se ukázalo, že náš systém nezaměstnanosti je bordel, že potřebujeme univerzální péči, že pracovníci potřebují benefity, sdružovací právo a mzdy, odpovídající jejich důležitosti.

Také neměla být nutná pandemie ke zvážení, zda je únosná naplněnost věznic, jelikož se z věznic staly Petriho misky pro koronavirus. Zda je adekvátní náš přístup k bezdomovcům, které vidíme spát na parkovištích dva metry od sebe. Nebo co uděláme s četnou a výraznou nerovností, když na některých místech zabíjí virus dvakrát více černochů a latinoameričanů oproti bělochům.

A je pobuřující, že někteří konzervativci mají obavy, zda neděláme až příliš: Rozšíření placené nemocenské otevírá dveře. Víme, co udělají demokraté. Schumer bude chtít stálý program. Zkusí tím získat další sociální programy, to nesmíme dovolit. Vážně?

A proč kurva ne? Ten argument se dá shrnout na: Když lidem dnes pomůžeme, demokrati jim budou chtít pomáhat i zítra. Jako by to byla špatná věc. I když tenhle zlevněný Bill Nye svůj postoj zmírnil, další jsou stále skálopevně přesvědčeni, že by se nic nemělo měnit trvale. Floridský senátor Rick Scott zde zjistil, že se v talentové show vybralo dost peněz a on nakonec nemůže uzavřít sirotčinec. V prohlášení tvrdí, že by „tato krize neměla být příležitostí pro členy Kongresu ke stálému rozšíření sociálního státu.“ To je divné, protože ke stálému rozšíření sociálního státu není lepší argument, než sledovat vaši vládu v zoufalé snaze jeden vybudovat, když už je moc pozdě.

Ujišťuji vás, že pravou zkouškou není to, jestli naše země situaci překoná. Ano, překoná. Otázkou je, jak se z toho dostaneme a jakou zemí chceme být, až bude po všem? Když nic jiného, tato krize udělala to, co každý obraz Judith Kudlow. Bolestivě nám vyjasnila, co nám celou dobu chybí.

Překlad: L1ght www.videacesky.cz