Thumbnail play icon

Minority Report – Odstranění PreKrimuLekce ze scénáře

Přidat do sledovaných sérií 20
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:54
Počet zobrazení:2 942

Minority Report nám představil další z vizí budoucího světa podle Philipa K. Dicka. Při adaptování knihy do filmové podoby ovšem často dochází k určitým proměnám příběhu a ne vždy to musí být na škodu. Jak pracuje se světem příběhu Minority Report scenárista filmu Scott Frank a jak se liší od původní povídky, rozebírá Michael v dalších Lekcích ze scénáře.

Poznámky:
PreKrim, tušitelé – názvy převzaté z oficiálních materiálů českého distributora filmu
menšinová zpráva – angl. minority report, předpoveď budoucnosti jednoho z tušitelů, která není v souladu s ostatními

Přepis titulků

Ahoj, já jsem Michael a toto jsou Lekce ze scénáře. Philip K. Dick inspiroval mnohé z úžasných světů, které byly zfilmovány, a Minority Report není žádnou výjimkou. Radikální, ohromující vize budoucnosti a představa světa Minority Report dodnes sci-fi žánr ovlivňuje. Technologický plán ovšem není tím hlavním ve světě tohoto příběhu. Když se scenárista Scott Frank k projektu přidal, režisér Spielberg mu řekl, ať ignoruje technologie a zaměří se na příběh.

Steven mi prvně řekl: "Napiš to tak, jako by se to odehrávalo dnes. Zvedne-li někdo telefon, tak zvedne telefon. Nepopisuj telefon. Nastoupí-li do auta, tak nastoupí. Zaměřme se na příběh." Hrozně se mi tím ulevilo. Díky tomu se mi o věcech snáze přemýšlelo. Koncept PreKrimu – zatýkání lidí předtím, než spáchají vraždu – je důležitou částí světa příběhu Minority Report.

Futuristická auta, jetpacky a nelogicky průhledné obrazovky jsou prostě jen cool. Dnes chci porovnat tři verze tohoto příběhu: Původní povídku Philipa K. Dicka z roku 1956, scénář Jona Cohena z roku 1997 a finální scénář Scotta Franka. Zjistíme, jak se každý z nich snaží ustanovit filozofii světa příběhu. Podíváme se, jak se snaží diváky přesvědčit, aby uvěřili systému PreKrimu. A prozkoumáme, jak se samotný svět příběhu stane protivníkem příběhu. Podívejme se na Minority Report.

SCÉNÁŘ / PODLE PŘÍBĚHU (POZOR, SPOILERY!) UVEDENÍ DO SVĚTA Jedna z největších obtíží při psaní scénáře je expozice – představení postav, historie a světa příběhu, aby to nevypadalo strojeně. Minority Report v úvodu PreKrim představuje skrze prostředí – od ukázek reklam, které jsou po městě vysílány... V úterý 22. dubna volte "ano" pro Národní iniciativu PreKrim. ...až po zaslechnutí prohlídky pro studenty...

Tušitelé mají tak velké nadání, že musí být drženi v klidném ústraní, aby je okolní svět nevyrušoval. Musí se toho ale vysvětlit tolik, že se film hodně spoléhá na jeden z nejvyužívanějších prostředků expozice: Představí postavu, která o světě příběhu ví tolik jako divák. V Minority Report jde o Dannyho Witwera. Witwer diváku slouží jako jeho zástupce a dozvídáme se s ním o fungování PreKrimu. Spáchání zločinu je metafyzika.

Tušitelé vidí budoucnost, nikdy se nemýlí. Problémem této metody je, že často postrádá na dramatičnosti. Pokud si jedna postava ve scéně přeje získat informaci a ta druhá ji předat, nic tomu nebrání. Žádná překážka, žádný konflikt, žádné drama. V knize Into the Woods John Work píše: "Dobrá expozice spočívá v dramatičnosti – vnesením konfliktu.

Touha ve struktuře příběhu by měla vždy narazit na opačnou touhu, což vytvoří konflikt, který drama potřebuje." V původním příběhu P. K. Dicka má Witwerova postava vyjádřit expozici, ale téměř bez konfliktu. V Cohenově scénáři z roku 1997 je Witwer Andertonův partner a nejlepší přítel. Nebo Andersonův, jak je zde nazýván. I když Witwer vytvoří konflikt, když zpochybní Andersonovo přesvědčení, jejich rozhovory se i tak mohou zdát nucené.

Ale ve scénáři Scotta Franka je postava Dannyho Witwera chytře využita, aby představila expozici a také aby do příběhu vnesla konflikt, protože jde o Andertonova protivníka. Jako agent ministerstva spravedlnosti má Witwer PreKrim prověřit, než je ustanoven jako celonárodní praxe. Witwer tedy hledá nedostatky. Nejde o budoucnost, pokud jí lze zamezit.

Není to paradox? Výsledkem je, že Anderton nejenom že PreKrim vysvětlí, ale i obhájí. - Proč jste to chytil? - Jinak by to spadlo. - Jste si jistý? - Ano. - Ale nespadlo to. Chytil jste to. To, že jste tomu zabránil, nemění fakt, že by se to stalo. Donutit Andertona, aby aktivně bránil PreKrim, je důležité, protože v Minority Report musí divák udělat víc než ten svět jen pochopit. Divák s tím světem musí souhlasit.

Koncept zatýkání lidí předtím, než spáchají zločin, je založen na myšlence, že je svět předurčený a svobodná vůle neexistuje. To je opačná filozofie, než které mnoho lidí věří, proto je třeba diváky donutit od svého přesvědčení upustit a přijmout zákonitosti světa příběhu. Prvně toho film dosahuje ukázkou zabránění vraždy, u které se lze shodnout, že by k ní bylo došlo. Ukázáním PreKrimu v plné síle pomůže divákům pochopit a uvěřit v jeho hodnotu.

Zatýkám vás pro budoucí vraždu Sarah Marksové a Donalda Dubina, která se měla odehrát dnes 22. dubna v 8 hodin a 4 minuty. Minority Report rovněž vytváří citové pouto se světem příběhu. Scenárista toho dosáhl tím, že dal Andertonovi osobní důvod, proč mu věřit. Tvrdí: "Hlavní postava musela před něčím utíkat nebo řešit osobní problém, aby to opravdu fungovalo. Co kdyby byl Anderton policistou ještě před PreKrimem a přišel o své dítě před vlastníma očima?

Domníval jsem se, že by ho hněv a vina dohnaly k popření toho, co dělá, což by mu dodalo skutečnou motivaci a učinilo věci zajímavými." Seane! V původním příběhu a scénáři Jona Cohena je Anderton zakladatelem a ředitelem PreKrimu. Proto je jeho důvěra v systém samozřejmá a nikdy vysvětlená do hloubky. Tím je divák požádán, aby systém přijal, ale nepropojí se s ním emocionálně.

Pokud ale Anderton zažil tragédii, přičemž věří, že jí mohlo být zabráněno, kdyby existoval PreKrim v době zmizení jeho syna, divák je donucen s Andertonem soucítit a pochopit podstatu filozofie světa příběhu. Aspoň na chvíli. - Nashle, Crowe. - Andertone, počkej! Když Anderton zjistí, že byl usvědčen z budoucí vraždy, jeho přesvědčení je vzhůru nohama a svět příběhu se stane jeho protivníkem.

V Minority Report jsou dvě hlavní oponující postavy. Witwer, který Andertonovi nakonec uvěří, a Lamar Burgess – zakladatel PreKrimu. Andertonova touha sahá ale dál než za zastavení těchto "padouchů". V druhém jednání příběhu se Anderton dozví, že tušitelé – "nadaní" lidé, kteří vidí budoucnost – spolu ne vždy souhlasí.

Většinou všichni tři tušitelé vidí danou událost stejným způsobem. Ale jednou za čas jeden z nich vidí věci odlišně než zbývající dva. Říkáte, že jsem zadržel nevinné lidi? Říkám, že pár z těch obviněných za budoucí zločin možná mohlo mít jinou budoucnost." Jak říká Steven Spielberg: Pokud jeden z tušitelů není ve shodě a sdělí svůj nesouhlas, nemůže jít o dokonalý systém.

Musí s ním být něco tak moc špatně, že by takovému systému nebylo dovoleno v naší společnosti fungovat. Andertonova touha se tím vyjasní: Odstranit PreKrim. Ve všech verzích příběhu je jeho vyústění postaveno na osudu samotného systému. V původním příběhu Philipa K. Dicka Anderton objeví v PreKrimu chybu, ale postará se o to, aby se systém nakonec udržel. Nebo jak to půvabně nazývá scenárista Scott Frank: "Na konci Dickova příběhu se hrdina obětuje tomuto naprosto fašistickému systému prosazování práva.

Je nastrčen neznámým chlápkem z armády, který vás ani nezajímá, ze zcela nejasných důvodů. Pak to skončí." Systém PreKrimu přetrvává. Ve scénáři Jona Cohena Witwer chce, aby ho Anderson zabil, aby dokázal, že PreKrim funguje, ale Anderson se snaží to nedotáhnout do konce.

Když ale Witwer vezme mužského tušitele a snaží se ho zabít, Anderson nemá na výběr a musí vystřelit. V této verzi příběhu je osud PreKrimu nejasný. Zajímavé je, že koncept menšinové zprávy není vůbec zmíněn, takže Cohen nerozhodl o stavu svobodné vůle. Finální scénář Scotta Franka nachází mezi oběma koncepty rovnováhu. Ve svých posledních chvílích si Burgess – kterého PreKrim uvidí vraždit Andertona – vezme život.

To, že si zvolil, že Andertona nezabije, jak to předpověděl systém PreKrimu, ukazuje, že ve světě příběhu existuje svobodná vůle. I když je hlavním Andertonovým protivníkem, Burgessovo úmrtí nicméně neřeší stěžejní problém. Dokud nejsme svědky zániku světa příběhu při odstraňování PreKrimu, necítíme, že by byl příběh vyřešen. Minority Report skvěle ukazuje, že svět příběhu může být mnohem víc než jen zábavné a zajímavé prostředí.

Ukazuje, jak můžou postavy s opačnými názory na filozofii světa pomoci elegantně vyjádřit expozici a přesvědčit diváka, aby se systémem světa souhlasil. A ukazuje, jak může být samotný svět příběhu primárním zdrojem konfliktu, abychom byli nakonec spokojení, když Anderton systém zničí s pomocí menšinové zprávy. Mnoho technologií a konceptů, které Minority Report předpověděl, se staly skutečností.

A mnohé další. Odjeďte, Johna Andertone. Zapomeňte na své problémy. Existuje dokument, který zkoumá díla Philipa K. Dicka a jejich filmové adaptace z hlediska jeho vizí budoucnosti, které se vyplnily. Nazývá se The Worlds of Philip K Dick. Je to jeden ze skvělých dokumentů dostupných na CuriosityStream. CuriosityStream je streamovací služba za předplatné pro lidi, kteří se rádi učí. Nabízí přes 2400 dokumentů a faktuálních pořadů od nejlepších světových filmařů včetně exkluzivní původní tvorby.

Neomezený přístup získáte již od 2,99 dolarů měsíčně a prvních 31 dní můžete dostat zcela zdarma, když se zaregistrujete přes odkaz curiositystream.com/LFTS a zadáte promoční kód LFTS během registrace. Díky CuriosityStreamu za sponzorování tohoto dílu. Ahoj, snad se vám video líbilo. Pokud si nechcete nechat nic ujít, nezapomeňte kliknout na zvoneček.

Podle posledního videa Veritasia je to jediný způsob, jak se ujistit, že vám přijde upozornění na nové video. Tak klikněte na zvoneček, ať vám neujde žádná epizoda Lekcí ze scénáře. Děkuji sponzorům na Patreonu a fanouškům na YouTube, díky vám tento kanál existuje. Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště.

Komentáře (13)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Mám ten film rád, ale jedna věc mě tam štve. On je nalákanej na místo vraždy tím, že vraždu vidí. Do té doby toho člověka vůbec neznal, tím pádem se ho vydá hledat na základě tý předpovědi. To ale vytváří paradox, protože on nemůže spáchat vraždu na základě toho systému. Toho chlapa podplatili, aby hrál vraha jeho syna, ale jak se k sobě ty dvě postavy dostanou naplánovaný nebylo, takže jak mohl systém vidět vraždu, když už by nepočítal s tím, že ho k ní dožene? Zkrátka, kdyby tu vraždu neviděl, tak vůbec netuší, že takovej člověk existuje, ale tím pádem by se mu žádná vražda nemohla předpovědět a on by po něm nepátral. Paradox...

32

Odpovědět

Jak víš že jejich setkání naplánovaný nebylo? Vražda byla přeci předpovězena dřív než se plán rozjel.

00

Odpovědět

Bylo by zábavné sledovat pardoxy v tom systému. Třeba při následující situaci:
Jsem záporák, co má pifku na zásahový tým. Prvně tedy obložím místnost výbušninami (samo o sobě není zločin), pak si tam odvleču nějakou oběť a zastřelím ji.
Pokud zásahový tým vpadne, odpálím to a zabiju celý tým včetně oběti a sebe. Pokud nevpadne, zabiju oběť. Jak by na tohle asi systém reagoval?

05

Odpovědět

"obložím místnost výbušninami (samo o sobě není zločin)"
Coože? To jako když ti dám před dveře lahvinku s nitroglycerinem, tak to není zločin, jo? Srandisto. Říká ti něco obecné ohrožení?

41

Odpovědět

+pitkaMyslím tím - "není zločin, který by tušitelé zaznamenali". Nemá se to kdo jak dozvědět, jde mi o ten paradox, který tím vytvořím.

02

Odpovědět

+lucernoVyústěním toho činu je vražda, takže by viděli, že tam ty nálože pokládáš, pakliže by budoucí realita byla odpálení těch náloží. Tím pádem by ti je znemožnili položit, protože daná realita by vyústila ve výbuch a smrt lidí. S tou druhou obětí to nemusí vůbec souviset, na tu by ani nestihlo dojít.

11

Odpovědět

+StenTo si myslím, že je blbost, protože (kouknul jsem se mezitím na ten film) to už by museli tušitelé například vidět, jak někdo platí zabijákovi za vraždu (což je ten "prvopočátek", to, co k té vraždě vede).
Myslím, že by viděli buď jen ten výbuch, nebo právě tu odstřelenou oběť-vějičku. Možná oboje?

02

Odpovědět

+lucernoViděli by zastřelení oběti. To je to, co se stane.
Na základě této skutečnosti vystartuje zásahový tým.
Ale v tu chvíli budou mít tušitelé vidění výbuchu. Zásahovému týmu to bude oznámeno a upraví svůj plán.
(Pokud je příběh napsaný jinak, pak OK, ale nemůže to tak fungovat.)

00

Odpovědět

Vždy mě napadne, že ten systém má jednoduché řešení - dále ho používat, zabraňovat vraždám, ale ty osoby zkrátka nezatýkat protože nedošlo k naplnění skutkové podstaty. Pokud je ten systém chybný, je to nejlepší řešení, a ne to přestat používat a být svatější než papež.

51

Odpovědět

Já myslím, že příběh má i jinou rovinu - otroctví tří lidí, kterým vzali život a už od útlého dětství je nutí jenom koukat na vraždy. A na ty nejbrutálnější znovu a znovu...

140

Odpovědět


Odpovědět

+Aneta Mihalin RedkováPárkrát to uvidíš a zvykneš si. Problém vidím akorát v nucené práci. Ale zase venku by byli pro společnost nebezpeční. Proč ten fenomén však dále nezkoumat? To je tolik nelogičností, že se ta tvá rovina hrubě naklání.
Souhlasím pak s Cathan, že cesta "dobrý sluha, ale zlý pán" by byla nejlepší.

24

Odpovědět

+popeTy seš dobrej psychopat, kámo

32
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK