Thumbnail play icon

Collateral – Střet na půli cestyLekce ze scénáře

Přidat do sledovaných sérií 21
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:78
Počet zobrazení:4 095

Akční filmy se sice mohou zdát jako prvoplánová zábava, i mezi nimi se však dá najít snímek s pozoruhodným scénářem, který stojí za bližší prozkoumání. Toho se ujal Michael z kanálu Lekce ze scénáře, kde se zaměřuje na proměnu hlavní postavy Maxe, ztělesněnou Jamiem Foxxem.

Přepis titulků

Ahoj, jsem Michael a toto jsou Lekce ze scénáře. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz Na první pohled se může Collateral Michaela Manna zdát jen jako další tuctový akční film. Mezi akčními scénami se ale nachází dobře vystavěný příběh osobní proměny během jednoho děsivého večera. Taxikář Max se stane rukojmím nájemného vraha, kterého musí vozit po LA, zatímco se zbavuje svých cílů.

To uvádí hlavního hrdinu a jeho protivníka do neustálého, přímého konfliktu, což jim umožňuje se od sebe navzájem učit. Možná si myslíte, že bezcitný zabiják nemá ten nejlepší vliv, scenárista Stuart Beattie říká: Vrah má svou perspektivu. O tom jeho postava je. Zastává pár solidních názorů. Dnes chci prozkoumat, proč je důležité, aby antagonista představoval vše, co protagonistovi chybí, proč jsou rozporuplné postavy mnohem uvěřitelnější a ukázat, že nejdůležitější chvíle v proměně postavy nepřichází na konci, ale přímo ve středu příběhu.

Podívejme se na Collateral. SCÉNÁŘ: STUART BEATTIE POZOR – SPOILERY NAŠE ROZPORUPLNÁ PODSTATA Žít ve společnosti je těžké.

Máme cíle, kterých chceme dosáhnout, ale bojíme se podniknout kroky, kterými jich docílíme. Toto pnutí můžeme najít v dobrých postavách. Jak píše John Yorke v knize Into the Woods: A Five-Act Journey Into Story: "Rozpor mezi tím, kým postava je a kým chce být, je darem skutečného života dramatu. Autoři ví, že když postava jedná způsobem, který zdánlivě odsuzují, když lžou, sabotují své vědomé přesvědčení a chovají se v rozporu s ním, jsou mnohem zajímavější, lépe se o nich píše a více odpovídají životu."

V Collateralu je tento rozpor zřejmý v protagonistovi, Maxovi. Max není typický taxikář. V první scéně jsme svědky jeho srovnání s dalšími taxikáři. Někteří neoholení, klábosící, počítající peníze, jeden se na sedadle postaví, aby křiknul na kamaráda, rozlije kávu, je mu to jedno.

To není Max. Jeho taxík je boží. Je to gentleman mezi taxikáři. Brzy se dozvíme, že to je proto, že o sobě Max nesmýšlí jako o taxikáři. Zakládám podnik s limuzínama. "Ostrov limuzín". Bude to jako ostrov na kolech. Bude to paráda, jako v klubu. Až dorazíte na letiště, nebudete chtít vystoupit.

Tohle je na částečný úvazek, než dostanu svý Benzy, naberu lidi, klientelu, podobný věci. Nepříjemný úder bubnu. Tohle je Maxova fasáda. Chce, aby v něm lidi viděli šéfa úspěšné, áčkové firmy s limuzínami, takže o tom mluví, jako by to nebylo daleko od pravdy. Koneckonců, taxikaření je jenom dočasné. Není to na dlouho, jen zaskakuju.

Je to dočasný, dokud se ostatní věci nevyrýsujou. Je to jen dočasný. - Jak dlouho jezdíš? - Dvanáct let. Jen těžko dočasné. Zde je celý Maxův rozpor vylíčen. Jeho největší sen je vlastnit úspěšnou firmu s limuzínami, zatímco už dvanáct let řídí taxík a vymýšlí výmluvy. To je nedostatek/slabost jeho postavy. Brzy uvidíme, že nedostatek sebevědomí a neschopnost riskovat jeho vnitřní já drží zpátky.

Ve své knize John Yorke jednoduše vizualizuje vývoj vztahu mezi fasádou a vnitřním já během příběhu. Na začátku protagonista závisí na své fasádě, kterou mají vidět ostatní. Jeho vnitřní já je skryto, část, kterou musí přijmout, aby se mohl stát, kým potřebuje být. Co postavu donutí ke změně?

- Jak se jmenuješ? - Max. Max. Já jsem Vincent. Střet s antagonistou. Osobou uzpůsobenou tomu, aby protagonistu postrčila správným směrem. Jak píše John Yorke: "Antagonista, kterého se bojí, monstrum, které musí překonat, je ztělesněním všeho, co jim samotným chybí." Smyslem antagonisty je strhnout fasádu hlavní postavy a donutit její vnitřní já povstat.

Přichází Vincent. Elegantní muž činu, hrající podle vlastních pravidel, je Maxovým protikladem skoro v každém ohledu. Když Max Vincenta vyzvedne a souhlasí, že ho bude celý večer vozit, netuší, čemu se doopravdy upsal. To ne! - Tys ho zabil? - Ne, zastřelil jsem ho. Zabily ho kulky a pád.

I když je to očividně nejhorší noc Maxova života, v mnoha ohledech je to i ta nejlepší. Jelikož je Vincent vším, čím Max není, přímo a nepřímo Maxe nutí, aby se sám sebe zastal a dělal věci, které si nedokázal představit. Například na začátku policie zastaví taxík, zatímco se v jeho kufru nachází mrtvola. -Zbav se jich. - Jak? Jsi taxikář.

Vykecej se z pokuty. Max to ale nedokáže. Vypadni z taxíku. Otevři kufr. Dělej. Pořád se drží své fasády a potlačuje své vnitřní já. Naštěstí jsou policisté odvoláni, než je Vincent musí zabít. Později Maxovi volá jeho šéf. Maxi, Maxi? Jsi tam, ty zkurvysyne? Aby mu přestal volat, Vincent se vydává za funkcionáře a nutí Maxe, aby se ohradil.

- Řekni, ať si to auto strčí do zadku. - Je to můj šéf. - A? - Tu práci potřebuju. - Nepotřebuješ. Toto oslabí Maxovu fasádu a nutí jeho vnitřní já, aby se projevilo. Až mě příště budeš buzerovat, narvu ti tenhle taxík do tvýho tlustýho zadku. Zanedlouho se Max začíná stavět i proti Vincentovi. - No tak, Vincente, nech ho být. - Mám práci. Poslechni.

To ty tu mluvíš o improvizaci. Máš ho rád, líbí se ti, jak hraje, Zajazzujem si. No tak. Improv... Že to říkáš zrovna ty. A když navštíví Maxovu matku v nemocnici, rozměry Maxovy fasády jsou ponižujícím způsoben odhaleny. - Firmy s limuzínami. - Opravdu? Vozí slavný lidi. Slavné lidi, firma s limuzínami. To je docela úspěch. Na konci této scény Max Vincentovi ukradne jeho kufřík jako ukázku vzrůstající síly jeho vnitřního já.

V první polovině scénáře Vincent ničí Maxovu fasádu a láká jeho vnitřní já na povrch. Při pohledu na tyto dvě linie si všimneme jasné trajektorie. Fasáda je odkryta a vnitřní já donuceno povstat, než se něco stane. Střetnou se ve středu příběhu. STŘED PŘÍBĚHU John Yorke o středu říká: "V příběhu se 'chci' změní na 'potřebuji'.

Znaky, kterými si postava drží svůj vnější obraz, jsou proměněny 'lepšími' anděly uvnitř. Potřeba se s počáteční situací stane vědomou, na konci druhého aktu je přijata a ve středu poprvé vítězí. Podvědomí bylo vyhrabáno a vyneseno na povrch, aby se ujalo vlády." Střed Collateralu přichází krátce poté, co Max zničí Vincentovy dokumenty. Kurvíš mi mou práci!

K dokončení práce potřebuje seznam jmen, a tak Maxe pošle za nebezpečným drogovým bossem, Felixem. Jdi tam a řekni, že jsi já. Sežeň zálohy. Budou na flash disku nebo CD. - Kdy-když to nedám, tak... - Tě zabijou. To nezvládnu. Nezvládnu. Tato scéna začíná skoro přesně v polovině filmu. Jedná se o doslovnou ukázku metaforické změny, která se v příběhu odehrává. Aby Max překonal svá slabá místa, musí být víc jako Vincent, ztělesněním všeho, čím není.

Jeho vnitřní já a fasáda se střetávají, když se má stát Vincentem. Řekni mu, že to je Vincent. Já jsem Vincent. V klubu Felix Maxovi vyhrožuje a je zřejmé, že starý Max to nedává. Tak mi pověz, Vincente, co ty si o tom myslíš?

Těsně předtím, než je vše prozrazeno a Max zabit, jeho vnitřní já přebírá otěže a poprvé vidíme, čeho všeho je schopný. Měl bys tomu týpkovi za mnou říct, ať tu pistol položí. Cos to řekl? Ať tomu týpkovi za mnou řekneš, ať tu pistol položí, než mu ji vezmu a rozmrdám mu s ní prdel. Brzy nato začnou Vincentova slova znít z Maxových úst.

Improvizuj. Přizpůsob se. Darwin. Věci se serou. I-ťing. Cokoliv. Musíš se s tím smířit. Musíš se s tím smířit. Přizpůsobit se. Darwin. I-ťing. Maxovi se podaří získat seznam a přežít. Střed pro protagonistu představuje důležitou změnu. Jak píše John Yorke: "Náš hrdina si poprvé uvědomuje novou pravdu. Protagonista ukořistil poklad nebo našel 'elixír', který napraví své vady."

Příběh ale zjevně není u konce. Yorke pokračuje: "V této fázi příběhu ještě neví, jak s tím správně naložit. 'Cesta zpátky' je postavena na tom, jak hrdina s 'elixírem' zachází a jestli ho dokáže užívat moudře a prospěšně." První polovina filmu byla o přesvědčení Maxe, že dokáže překonat své nedostatky. Otázkou pro druhou polovinu filmu je... Překoná je?

Collateral ukazuje, jak vytvořit antagonistu tak, aby z protagonisty dostal jeho nejlepší verzi. Ukazuje, že postava, která vyjadřuje rozporuplnost lidských bytostí, je realističtější a uvěřitelnější a propůjčuje sebe sama dramaticky vystavěnému příběhu. Podtrhuje důležitost středu, okamžiku, kdy se hrdinovo vnitřní já poprvé doopravdy vyjeví. Max se musí naučit používat nově nabytou sílu, aby přežil zbytek osudné noci, z které jedna postava vyjde živá a ta druhá jako podružná.

Na Collateralu miluji taky podobnost vývojového oblouku antagonisty s protagonistovým. Stejně jako Vincent strhává Maxovu fasádu, Max strhává tu Vincentovu. Chtěl jsem o tom mluvit víc, ale do videa by se to už nehodilo. Proto jsem z této části scénáře udělal blogový příspěvek na svých stránkách.

To bylo jednoduché a rychlé, protože jsem používal Squarespace. Založení stránek bylo snadné, protože jsem použil jejich šablonu. Přidávání dalších prvků, třeba přihlášení k newsletteru, je vždy bezproblémové. Pokud chcete na blogu sdílet své nápady nebo chcete krásné stránky pro demonstraci své práce, použijte Squarespace. Jděte na Squarespace.com/LFTS pro zkušební verzi, a až budete připraveni web vypustit, využijte kód LFTS na 10% slevu z prvního nákupu stránek nebo domény.

Díky Squarespace za sponzorování tohoto videa. Ahoj lidi, snad jste si video užili. Založil jsem Discord pro své sponzory, kde se bavíme o filmech, sdílíme, na čem pracujeme, a občas taky fotky našich mazlíčků. Pokud mě chcete podpořit a bavit se na Discordu, na můj Patreon se dostanete odkazem níže. Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště.

Komentáře (5)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Preco v nom Tom hovori, ze LA ma 17 milionov ludi, ked LA ma iba okolo 4 miliony ?

00

Odpovědět

Collateral je super film, ale vždycky mě zajímalo co se stalo potom. Max zabije svýho v podstatě kámoše, aby zachránil holku, kterou nezná. Třeba se z ní vyklubala hrozná kráva nebo už je vdaná...

20

Odpovědět

Lekce ze scénáře, konečně další díl :)

20

Odpovědět

Jo jo - Collateral je jeden z filmů, na které se můžu koukat zas a znova.

70

Odpovědět

taky tak

21
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK