Zpět na seznamLekce ze scénáře4.5 (14 hodnocení)
jesterkaPublikováno: 7 let
Načítám přehrávač...
Muži, kteří nenávidí ženy – Porušování zvyklostí
15:42
7.4K zhlédnutí
Nedávno jsme pro vás přeložili video o filmu Avengers, ve kterém Michael rozebírá klasické rozdělení dramatu na dějství. Tato epizoda na to navazuje s analýzou filmu Muži, kteří nenávidí ženy, který se této obvyklé struktury moc nedrží. Zato vypráví v každém dějství vlastní mini-příběh, čeká nás tedy anatomie jednotlivých dějství.
Poznámka:
Inciting Incident se oficiálně v češtině jmenuje moment prvního napětí. Z důvodu omezeného prostoru je v titulcích přeložen jako podnět.
Ahoj, já jsem Michael
a toto jsou Lekce ze scénáře. Už je to šest let,
co vyšel film Muži, kteří nenávidí ženy. A stále je to snad můj
nejoblíbenější film Davida Finchera. Je to napínavá záhadná vražda
a také příběh dvou neznámých postav s jedinečným vztahem. Ale ten film
je zajímavý i svou strukturou. Fincher prohlásil o scénáři:
Nebyl způsob, jak převést knihu Larssona do tří dějství.
Museli jsme se smířit s pěti dějstvími. V minulém videu o Avengers
jsem ukázal běžnou strukturu pěti dějství, ale i když má pět dějství,
ten film do té struktury nezapadá. Je plný odchylek,
vedlejší děj je v centru většiny filmu a chvílemi to vypadá,
že se vyměnili hlavní hrdinové. Proto jsem si na něj hned vzpomněl,
když jsem slyšel citát od Finchera, podle kterého jsou filmy od Marvelu
svázány třemi dějstvími. Jak jsem říkal minule,
byl jsem tím výrokem posedlý. A dnes bych se rád podíval
na jeho hlubší smysl.
Uvidíme, jak jsou marvelovky spoutané
třemi dějstvími a narativními zvyklostmi, jak je Muži, kteří nenávidí ženy rozvrací.
Rozebereme si anatomii dějství a zjistíme, jak může film
porušovat pravidla a stejně se jimi řídit. A podíváme se, jak pečlivě byla připravena
trilogie, která nakonec nevyšla. Podívejme se na Muže, kteří nenávidí ženy. NEZVYKLÉ VYPRÁVĚNÍ Když David Fincher naznačil,
že filmový vesmír Marvelu je svázán třemi dějstvími,
nemyslel doslovně množství dějství.
Mluvil spíše o tom, že většina marvelovek
musí být v podstatě stejná. Musí být přístupné, aby oslovily
dostatek diváků a vydělaly peníze, což znamená držet se
určitých narativních zvyklostí. Přišel jsem na tři takové zvyklosti,
které najdete skoro ve všech marvelovkách a které Fincher rád porušuje. První zvyklost je, že skoro celý film
má jednoho jasného hrdinu. Iron Man, Thor, Captain America,
Spider-Man, Doctor Strange, jeden jasný hrdina,
který děj posouvá vpřed.
Vedlejší milostné příběhy
a další postavy tam jsou, ale jsou odsunuté na druhou kolej. Zadruhé, vedlejší příběhy
se rozuzlí těsně před vyvrcholením, nebo těsně po něm.
Tím pádem jsou všechny věci na závěr hezky vyřešeny.
To obvykle znamená, že vedlejší děje mají vlastní vyvrcholení,
než hrdina vyrazí do poslední bitvy, nebo se vyřeší hned potom. Ale rychle,
aby mohl film co nejdříve skončit.
A třetí zvyklost je, že se drží
modelu tří dějství od Syda Fielda. Potkáme hrdinu,
který něco chce, ale nemůže to mít, udělá těžké rozhodnutí
jít za tím cílem, přijde těžší boj, než čekal,
rozhodne se stát tím, kým musí, porazí zloducha, konec filmu. Skoro všechny filmy
se těmi zvyklostmi řídí. A že to nějaký film dělá,
neznamená, že je automaticky špatný, ani není automaticky dobrý,
když to poruší.
Ale jak naznačuje Fincher,
když se musíte držet těchto bodů, máte málo manévrovacího prostoru. Jak to vypadá,
když se těch bodů nedržíte? Muži, kteří nenávidí ženy
mají jasného hrdinu, Mikaela Blomkvista, ale velká část filmu
je věnována příběhu Lisbeth. Vedlejší příběhy se rozhodně nevyřeší
někdy kolem vyvrcholení hlavního děje. Asi by se na ten film
dal použít model tří dějství, to se dá skoro u všech,
ale nezapadá úhledně do prototypu Fielda.
Díky porušení zvyklostí
může tento film vyprávět složitý příběh s více dějovými liniemi
a umožní nám poznat jinou postavu než jen hlavního hrdinu.
Takže ten film nemá žádnou strukturu? Samozřejmě že má.
Ačkoliv odmítá tři dějství, scenárista Steven Zaillian si dal záležet,
aby každé dějství obsahovalo základní prvky příběhu. V knize Do lesů: Cesta do příběhu
o pěti dějstvích píše John Yorke: "Teorie fraktálů ukládá, že každé dějství
obsahuje všechny základní prvky příběhu.
Protagonistu, antagonistu, podnět, cestu,
krizi, vyvrcholení a někdy i rozuzlení. Každé dějství toho filmu
má všechny tyto prvky. Vypráví samo o sobě příběh
a zároveň hraje svou roli v celém filmu. Rozebereme každé dějství
a podíváme se, jak používají prvky příběhu k dosažení tohoto cíle. 1. dějství: Co udělá Mikael,
když je jeho život zničený? Funkce toho dějství je připravit příběh. Potkáme postavy a zjistíme,
o čem ten film je.
Hrdina, Mikael Blomkvist,
byl zažalován za pomluvu a prohrál, takže jeho touha je
schovat se před světem. Půjdu domů a týden nevylezu zpod peřiny. Ale pak má telefonní hovor. Podnět.
Je zlákán setkat se s Henrikem Vangerem. Henrik je v tomto dějství antagonista,
ne proto, že je záporák, ale protože brání Mikaelovi
splnit svou touhu skrýt se před světem. Krize přijde, když Henrik poprosí Mikaela,
aby vyřešil 40 let starou vraždu a vyvrcholení je,
když Henrik nabídne Mikaelovi to, po čem nejvíce touží.
Hans-Erik Wennerstrom. Pomstu muži,
který právě zničil Mikaelův život. Rozuzlení je, že Mikael souhlasí,
že se pokusí vyřešit Henrikovu záhadu. 1. dějství je celkem typické,
takové byste našli ve většině filmů. Ve 2. dějství to začne být složitější. 2. dějství: Dokáže Mikael zjistit
něco nového o zmizení Harriety? Ve 2.
dějství
musí zůstat hlavní děj zajímavý, i když je polovina času
věnována něčemu úplně jinému. Jak toho scenárista dosáhne? Vlastně má ve 2. dějství dva hrdiny,
jejichž příběhy se odvíjejí současně. V hlavním ději je hrdinou dál Mikael
a jeho antagonistou je minulost, která skrývá tajemství, která hledá. Hrdina vedlejšího děje je Lisbeth,
která se musí hlásit novému opatrovníkovi Bjurmanovi, který je její antagonista. Mikaelův podnět je
rozhovor s vysloužilým policistou, který řešil Harrietin případ.
To nastartuje Mikaelovu touhu zodpovědět nezodpovězené otázky
pomocí nových důkazů a seznámení se s Vangerovými. Lisbetin podnět je
pokus o krádež jejího notebooku, který je potom zničený.
Její touha je mít kontrolu nad vlastními penězi,
ale jako svěřenec státu toho dosáhne jen přes Bjurmana.
Ale rychle zjistí, že ten se nebojí zneužívat svou moc strašlivým způsobem.
Krize Mikaelova příběhu přijde,
když prohlíží Harrietiny staré fotky a zjistí, že se někoho bála.
Vyvrcholení přijde, když mu dojde, co znamenají jména a čísla v deníku.
Mikael objevil něco nového. Krize Lisbetina příběhu přijde,
když Bjurmanovo zneužívání dosáhne nového extrému.
A vyvrcholení je její krutá pomsta. Mikael teď ví,
že vyšetřování není ztráta času, a rozuzlení je, že požádá o asistenta. Ve 2.
dějství se odvíjejí
dva příběhy najednou. Jeden posunuje hlavní děj,
ten druhý nabízí podrobný portrét Lisbeth, naší druhé hlavní postavy,
která do hlavního příběhu teprve přijde. To se ale změní ve 3. dějství. 3. dějství: Dokáže Lisbeth
s Mikaelem vycházet a pomoci mu? V prototypu scénáře od Syda Fielda
příběh ve 3. dějství končí, Ale v Mužích, kteří nenávidí ženy
se ve 3. dějství hlavní postavy poprvé potkají. Hrdina je Mikael,
Lisbeth je tentokrát antagonista dějství. Ona je ta neznámá,
ta osoba, kterou musí přesvědčit.
Podnět přijde, když Mikael zjistí,
že Lisbeth ho prošetřovala a tím narušila jeho soukromí.
Mikaelova touha je pochopit, proč si Harriet do deníku zapisovala
vrahy mladých žen, a poprosí Lisbeth o pomoc. Chci, abys mi pomohla chytit vraha žen. Jeho cesta je sbírání dalších důkazů,
zatímco Lisbeth hledá informace o ženách, které byly zabity.
Během toho si ujasňují svůj vztah. Krize přijde, když na Mikaela vystřelí.
Někdo se ho snaží vyděsit. To vede k vyvrcholení,
kde mu Lisbeth zašije ránu a začnou svůj sexuální vztah. Toto rozuzlení je ukazuje jako partnery. - Ráda s tebou pracuju.
- Já s tebou taky. 4. dějství: Existuje spojení
mezi společností Vanger a těmi vraždami? Obsah 4. dějství
by byl v normálním filmu ve 3. dějství, závěrečná konfrontace antagonisty. Hrdina – Mikael,
antagonista – Martin Vanger, podnět – Mikael a Lisbeth získají povolení
prohledat záznamy společnosti Vanger, touha/cesta – zjistit, jestli existuje: spojení mezi Vanger Industries a městy,
ve kterých byly ty ženy zabity.
Krize – Mikael zjistí,
že Martin je vrahem, a je zajat. Vyvrcholení – Mikaela
na poslední chvíli zachrání Lisbeth, která Martina pronásleduje.
Kvůli tomu Martin zemře při nehodě. Rozuzlení – Mikael si na závěr uvědomí,
že Harriet je stále naživu, a přivede ji k Henrikovi.
Konec je tedy stejný jako u běžného filmu,
toto dějství odpoví na svou dějovou otázku stejně jako
na dějovou otázku celého příběhu. Člověk má pocit, že je konec filmu,
protože podle zvyklostí by byl. Ale zbývá několik nedořešených věcí,
takže začne to nejdivnější dějství. 5. dějství: Co se stane s Wennerstromem?
Co se stane s Mikaelem a Lisbeth? V 5. dějství máme opět
dva příběhy najednou. V tom hlavním zničí Lisbeth
antagonistu Wennerstroma. Podnět je Mikael, který říká,
že Wennerstrom asi nebude potrestán.
Její touha je zajistit mu trest,
jaký si zaslouží. Na své cestě se musí převléct, hackovat
a ukrást mu miliardy dolarů. Krize přijde, když úspěšně převede
jeho peníze na své konto, a rozuzlení je zpráva, že Wennerstrom
byl popraven mafiány. Lisbetiny činy vede její touha
po zaslouženém trestu pro něj. Ale je to i projev citů k Mikaelovi.
To je podle mě ten dojemnější příběh v tomto dějství. Lisbeth, hrdina, si uvědomí,
že k Mikaelovi, antagonistovi, něco cítí.
A to během podnětu,
kdy se uvolí jí půjčit 50 000 dolarů. - Dobře.
- Souhlasíš? Tolik jí nikdy nikdo nedůvěřoval. Dáš si kafe? Její touha je říct mu o svých pocitech.
Po zničení Mikaelova úhlavního nepřítele mu napíše dopis a koupí mu dárek.
Krize přijde, když mu chce dárek předat, a zjistí, že je s Erikou.
Vyvrcholení je její rozhodnutí odejít a vyhodit dárek.
A rozuzlení – se zlomeným srdcem
sedne na motorku a odjede. Každé dějství tohoto filmu
má svou funkci v celém příběhu. A některá dějství mají rysy,
které v běžných filmech nenajdete. Ale protože každé dějství má
základní prvky, není to jen řada událostí, ale vypráví dohromady příběh. Když jsem ten scénář četl,
všiml jsem si, že poslední věta je podivně prorocká. Lisbeth nasedne na svou Hondu,
nastartuje a odjede.
Asi navždy. Nezvyklá stavba tohoto filmu,
tam nebyla jen kvůli zajímavému vyprávění, měla připravit
důležité souvislosti Lisbetina příběhu. "Sice se tomu v prvním filmu
nevěnujeme moc detailně, ale musí to vysvětlit všechno to,
co dělá. Časem se k tomu dostaneme." Všichni – scenárista, herci i Fincher –
totiž předpokládali, že to bude první díl trilogie.
Titulky na začátku obsahují záběry ze všech tří příběhů.
Erika, Christer Malm, Bjurman, Armansky, Miriam a Annika, sestra Mikaela. Ti všichni byli obsazeni
do menších rolí s vědomím, že v dalších filmech budou důležití. Hráči ve složité trilogii
připravené zpochybnit zvyklosti, která nakonec nikdy nevznikla. To je podle mě poslední indicie
k pochopení Fincherova tvrzení o Marvelu. Když mluvil o rozhodnutí zfilmovat
Muže, kteří nenávidí ženy, řekl: "Ani mě tak nezajímalo natočit
další film o sériovém vrahovi, ale to studio bylo rozhodnuté vytvořit
dospělou sérii s omezenou přístupností.
Pomyslel jsem si,
že na to jsem čekal celou svou kariéru." Chtěl z této trilogie vytvořit
něco k zamyšlení, dospělého, zajímavého, složitého a náročného.
Ale když vyšel první film, vydělal "pouze" 102 milionů dolarů. O pět měsíců později
vydělali Avengers 600 milionů. O úspěchu filmu rozhoduje určitě víc
než jen konvenčnost struktury vyprávění, ale jako diváci jsme si příliš zvykli
na strukturu tří dějství a hezké rozuzlení a je nám často nepříjemné,
když se film tohoto modelu nedrží.
Ale když příběh porušuje tyto zvyklosti
a nám nevadí trocha nepohodlí, můžeme zažít něco nového. Za poslední desetiletí se ve filmech
stále méně experimentuje, zato je to častější v televizi. A dokud budou zábavné, bezpečné filmy
vydělávat nejvíce, zůstane to tak. Moje osobní poučení z toho je,
že bez ohledu na médium je důležité
naučit se základní prvky příběhu, aby byl váš scénář zajímavý.
Je důležité naučit se zvyklosti,
abyste věděli, co diváci čekají. A je důležité naučit se pravidla,
abyste věděli, jak je nejlépe porušit. Nejjednodušší způsob,
jak se naučit základy něčeho, bylo pro mě vždycky pozorovat ostatní.
Proto miluji on-line tutoriály. Kdykoliv mám chuť naučit se něco nového,
podívám se nejdříve na Skillshare. Skillshare je online komunita
s více než 17 000 kurzy fotografování, natáčení a mnoha dalšího.
Ať chcete umět zacházet s novým softwarem
nebo natočit krátký stop-motion film, na Skillshare najdete ten správný kurz. Pokud jste si předsevzali
naučit se něco nového, Skillshare je skvělý začátek.
Proto má Skillshare pro vás časově omezenou nabídku,
první tři měsíce jen za 99 centů. Ta nabídka platí do konce ledna,
ale protože mi tohle video trvalo, prodloužili to pro vás do 15. února.
Využijte této nabídky, klikněte na odkaz v popisku
a získejte tři měsíce za 99 centů.
Děkuji Skillshare
za sponzorování tohoto videa. Doufám, že se vám video líbilo,
došlo mi že pokud vše dobře půjde, možná budu mít
tento rok milion odběratelů, to je šílený. Rád bych na oslavu udělal něco hezkého
a nechal bych to na vás. Jaké video bych podle vás
měl udělat na oslavu milionu odběratelů? Napište své návrhy do komentářů.
Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště.
a toto jsou Lekce ze scénáře. Už je to šest let,
co vyšel film Muži, kteří nenávidí ženy. A stále je to snad můj
nejoblíbenější film Davida Finchera. Je to napínavá záhadná vražda
a také příběh dvou neznámých postav s jedinečným vztahem. Ale ten film
je zajímavý i svou strukturou. Fincher prohlásil o scénáři:
Nebyl způsob, jak převést knihu Larssona do tří dějství.
Museli jsme se smířit s pěti dějstvími. V minulém videu o Avengers
jsem ukázal běžnou strukturu pěti dějství, ale i když má pět dějství,
ten film do té struktury nezapadá. Je plný odchylek,
vedlejší děj je v centru většiny filmu a chvílemi to vypadá,
že se vyměnili hlavní hrdinové. Proto jsem si na něj hned vzpomněl,
když jsem slyšel citát od Finchera, podle kterého jsou filmy od Marvelu
svázány třemi dějstvími. Jak jsem říkal minule,
byl jsem tím výrokem posedlý. A dnes bych se rád podíval
na jeho hlubší smysl.
Uvidíme, jak jsou marvelovky spoutané
třemi dějstvími a narativními zvyklostmi, jak je Muži, kteří nenávidí ženy rozvrací.
Rozebereme si anatomii dějství a zjistíme, jak může film
porušovat pravidla a stejně se jimi řídit. A podíváme se, jak pečlivě byla připravena
trilogie, která nakonec nevyšla. Podívejme se na Muže, kteří nenávidí ženy. NEZVYKLÉ VYPRÁVĚNÍ Když David Fincher naznačil,
že filmový vesmír Marvelu je svázán třemi dějstvími,
nemyslel doslovně množství dějství.
Mluvil spíše o tom, že většina marvelovek
musí být v podstatě stejná. Musí být přístupné, aby oslovily
dostatek diváků a vydělaly peníze, což znamená držet se
určitých narativních zvyklostí. Přišel jsem na tři takové zvyklosti,
které najdete skoro ve všech marvelovkách a které Fincher rád porušuje. První zvyklost je, že skoro celý film
má jednoho jasného hrdinu. Iron Man, Thor, Captain America,
Spider-Man, Doctor Strange, jeden jasný hrdina,
který děj posouvá vpřed.
Vedlejší milostné příběhy
a další postavy tam jsou, ale jsou odsunuté na druhou kolej. Zadruhé, vedlejší příběhy
se rozuzlí těsně před vyvrcholením, nebo těsně po něm.
Tím pádem jsou všechny věci na závěr hezky vyřešeny.
To obvykle znamená, že vedlejší děje mají vlastní vyvrcholení,
než hrdina vyrazí do poslední bitvy, nebo se vyřeší hned potom. Ale rychle,
aby mohl film co nejdříve skončit.
A třetí zvyklost je, že se drží
modelu tří dějství od Syda Fielda. Potkáme hrdinu,
který něco chce, ale nemůže to mít, udělá těžké rozhodnutí
jít za tím cílem, přijde těžší boj, než čekal,
rozhodne se stát tím, kým musí, porazí zloducha, konec filmu. Skoro všechny filmy
se těmi zvyklostmi řídí. A že to nějaký film dělá,
neznamená, že je automaticky špatný, ani není automaticky dobrý,
když to poruší.
Ale jak naznačuje Fincher,
když se musíte držet těchto bodů, máte málo manévrovacího prostoru. Jak to vypadá,
když se těch bodů nedržíte? Muži, kteří nenávidí ženy
mají jasného hrdinu, Mikaela Blomkvista, ale velká část filmu
je věnována příběhu Lisbeth. Vedlejší příběhy se rozhodně nevyřeší
někdy kolem vyvrcholení hlavního děje. Asi by se na ten film
dal použít model tří dějství, to se dá skoro u všech,
ale nezapadá úhledně do prototypu Fielda.
Díky porušení zvyklostí
může tento film vyprávět složitý příběh s více dějovými liniemi
a umožní nám poznat jinou postavu než jen hlavního hrdinu.
Takže ten film nemá žádnou strukturu? Samozřejmě že má.
Ačkoliv odmítá tři dějství, scenárista Steven Zaillian si dal záležet,
aby každé dějství obsahovalo základní prvky příběhu. V knize Do lesů: Cesta do příběhu
o pěti dějstvích píše John Yorke: "Teorie fraktálů ukládá, že každé dějství
obsahuje všechny základní prvky příběhu.
Protagonistu, antagonistu, podnět, cestu,
krizi, vyvrcholení a někdy i rozuzlení. Každé dějství toho filmu
má všechny tyto prvky. Vypráví samo o sobě příběh
a zároveň hraje svou roli v celém filmu. Rozebereme každé dějství
a podíváme se, jak používají prvky příběhu k dosažení tohoto cíle. 1. dějství: Co udělá Mikael,
když je jeho život zničený? Funkce toho dějství je připravit příběh. Potkáme postavy a zjistíme,
o čem ten film je.
Hrdina, Mikael Blomkvist,
byl zažalován za pomluvu a prohrál, takže jeho touha je
schovat se před světem. Půjdu domů a týden nevylezu zpod peřiny. Ale pak má telefonní hovor. Podnět.
Je zlákán setkat se s Henrikem Vangerem. Henrik je v tomto dějství antagonista,
ne proto, že je záporák, ale protože brání Mikaelovi
splnit svou touhu skrýt se před světem. Krize přijde, když Henrik poprosí Mikaela,
aby vyřešil 40 let starou vraždu a vyvrcholení je,
když Henrik nabídne Mikaelovi to, po čem nejvíce touží.
Hans-Erik Wennerstrom. Pomstu muži,
který právě zničil Mikaelův život. Rozuzlení je, že Mikael souhlasí,
že se pokusí vyřešit Henrikovu záhadu. 1. dějství je celkem typické,
takové byste našli ve většině filmů. Ve 2. dějství to začne být složitější. 2. dějství: Dokáže Mikael zjistit
něco nového o zmizení Harriety? Ve 2.
dějství
musí zůstat hlavní děj zajímavý, i když je polovina času
věnována něčemu úplně jinému. Jak toho scenárista dosáhne? Vlastně má ve 2. dějství dva hrdiny,
jejichž příběhy se odvíjejí současně. V hlavním ději je hrdinou dál Mikael
a jeho antagonistou je minulost, která skrývá tajemství, která hledá. Hrdina vedlejšího děje je Lisbeth,
která se musí hlásit novému opatrovníkovi Bjurmanovi, který je její antagonista. Mikaelův podnět je
rozhovor s vysloužilým policistou, který řešil Harrietin případ.
To nastartuje Mikaelovu touhu zodpovědět nezodpovězené otázky
pomocí nových důkazů a seznámení se s Vangerovými. Lisbetin podnět je
pokus o krádež jejího notebooku, který je potom zničený.
Její touha je mít kontrolu nad vlastními penězi,
ale jako svěřenec státu toho dosáhne jen přes Bjurmana.
Ale rychle zjistí, že ten se nebojí zneužívat svou moc strašlivým způsobem.
Krize Mikaelova příběhu přijde,
když prohlíží Harrietiny staré fotky a zjistí, že se někoho bála.
Vyvrcholení přijde, když mu dojde, co znamenají jména a čísla v deníku.
Mikael objevil něco nového. Krize Lisbetina příběhu přijde,
když Bjurmanovo zneužívání dosáhne nového extrému.
A vyvrcholení je její krutá pomsta. Mikael teď ví,
že vyšetřování není ztráta času, a rozuzlení je, že požádá o asistenta. Ve 2.
dějství se odvíjejí
dva příběhy najednou. Jeden posunuje hlavní děj,
ten druhý nabízí podrobný portrét Lisbeth, naší druhé hlavní postavy,
která do hlavního příběhu teprve přijde. To se ale změní ve 3. dějství. 3. dějství: Dokáže Lisbeth
s Mikaelem vycházet a pomoci mu? V prototypu scénáře od Syda Fielda
příběh ve 3. dějství končí, Ale v Mužích, kteří nenávidí ženy
se ve 3. dějství hlavní postavy poprvé potkají. Hrdina je Mikael,
Lisbeth je tentokrát antagonista dějství. Ona je ta neznámá,
ta osoba, kterou musí přesvědčit.
Podnět přijde, když Mikael zjistí,
že Lisbeth ho prošetřovala a tím narušila jeho soukromí.
Mikaelova touha je pochopit, proč si Harriet do deníku zapisovala
vrahy mladých žen, a poprosí Lisbeth o pomoc. Chci, abys mi pomohla chytit vraha žen. Jeho cesta je sbírání dalších důkazů,
zatímco Lisbeth hledá informace o ženách, které byly zabity.
Během toho si ujasňují svůj vztah. Krize přijde, když na Mikaela vystřelí.
Někdo se ho snaží vyděsit. To vede k vyvrcholení,
kde mu Lisbeth zašije ránu a začnou svůj sexuální vztah. Toto rozuzlení je ukazuje jako partnery. - Ráda s tebou pracuju.
- Já s tebou taky. 4. dějství: Existuje spojení
mezi společností Vanger a těmi vraždami? Obsah 4. dějství
by byl v normálním filmu ve 3. dějství, závěrečná konfrontace antagonisty. Hrdina – Mikael,
antagonista – Martin Vanger, podnět – Mikael a Lisbeth získají povolení
prohledat záznamy společnosti Vanger, touha/cesta – zjistit, jestli existuje: spojení mezi Vanger Industries a městy,
ve kterých byly ty ženy zabity.
Krize – Mikael zjistí,
že Martin je vrahem, a je zajat. Vyvrcholení – Mikaela
na poslední chvíli zachrání Lisbeth, která Martina pronásleduje.
Kvůli tomu Martin zemře při nehodě. Rozuzlení – Mikael si na závěr uvědomí,
že Harriet je stále naživu, a přivede ji k Henrikovi.
Konec je tedy stejný jako u běžného filmu,
toto dějství odpoví na svou dějovou otázku stejně jako
na dějovou otázku celého příběhu. Člověk má pocit, že je konec filmu,
protože podle zvyklostí by byl. Ale zbývá několik nedořešených věcí,
takže začne to nejdivnější dějství. 5. dějství: Co se stane s Wennerstromem?
Co se stane s Mikaelem a Lisbeth? V 5. dějství máme opět
dva příběhy najednou. V tom hlavním zničí Lisbeth
antagonistu Wennerstroma. Podnět je Mikael, který říká,
že Wennerstrom asi nebude potrestán.
Její touha je zajistit mu trest,
jaký si zaslouží. Na své cestě se musí převléct, hackovat
a ukrást mu miliardy dolarů. Krize přijde, když úspěšně převede
jeho peníze na své konto, a rozuzlení je zpráva, že Wennerstrom
byl popraven mafiány. Lisbetiny činy vede její touha
po zaslouženém trestu pro něj. Ale je to i projev citů k Mikaelovi.
To je podle mě ten dojemnější příběh v tomto dějství. Lisbeth, hrdina, si uvědomí,
že k Mikaelovi, antagonistovi, něco cítí.
A to během podnětu,
kdy se uvolí jí půjčit 50 000 dolarů. - Dobře.
- Souhlasíš? Tolik jí nikdy nikdo nedůvěřoval. Dáš si kafe? Její touha je říct mu o svých pocitech.
Po zničení Mikaelova úhlavního nepřítele mu napíše dopis a koupí mu dárek.
Krize přijde, když mu chce dárek předat, a zjistí, že je s Erikou.
Vyvrcholení je její rozhodnutí odejít a vyhodit dárek.
A rozuzlení – se zlomeným srdcem
sedne na motorku a odjede. Každé dějství tohoto filmu
má svou funkci v celém příběhu. A některá dějství mají rysy,
které v běžných filmech nenajdete. Ale protože každé dějství má
základní prvky, není to jen řada událostí, ale vypráví dohromady příběh. Když jsem ten scénář četl,
všiml jsem si, že poslední věta je podivně prorocká. Lisbeth nasedne na svou Hondu,
nastartuje a odjede.
Asi navždy. Nezvyklá stavba tohoto filmu,
tam nebyla jen kvůli zajímavému vyprávění, měla připravit
důležité souvislosti Lisbetina příběhu. "Sice se tomu v prvním filmu
nevěnujeme moc detailně, ale musí to vysvětlit všechno to,
co dělá. Časem se k tomu dostaneme." Všichni – scenárista, herci i Fincher –
totiž předpokládali, že to bude první díl trilogie.
Titulky na začátku obsahují záběry ze všech tří příběhů.
Erika, Christer Malm, Bjurman, Armansky, Miriam a Annika, sestra Mikaela. Ti všichni byli obsazeni
do menších rolí s vědomím, že v dalších filmech budou důležití. Hráči ve složité trilogii
připravené zpochybnit zvyklosti, která nakonec nikdy nevznikla. To je podle mě poslední indicie
k pochopení Fincherova tvrzení o Marvelu. Když mluvil o rozhodnutí zfilmovat
Muže, kteří nenávidí ženy, řekl: "Ani mě tak nezajímalo natočit
další film o sériovém vrahovi, ale to studio bylo rozhodnuté vytvořit
dospělou sérii s omezenou přístupností.
Pomyslel jsem si,
že na to jsem čekal celou svou kariéru." Chtěl z této trilogie vytvořit
něco k zamyšlení, dospělého, zajímavého, složitého a náročného.
Ale když vyšel první film, vydělal "pouze" 102 milionů dolarů. O pět měsíců později
vydělali Avengers 600 milionů. O úspěchu filmu rozhoduje určitě víc
než jen konvenčnost struktury vyprávění, ale jako diváci jsme si příliš zvykli
na strukturu tří dějství a hezké rozuzlení a je nám často nepříjemné,
když se film tohoto modelu nedrží.
Ale když příběh porušuje tyto zvyklosti
a nám nevadí trocha nepohodlí, můžeme zažít něco nového. Za poslední desetiletí se ve filmech
stále méně experimentuje, zato je to častější v televizi. A dokud budou zábavné, bezpečné filmy
vydělávat nejvíce, zůstane to tak. Moje osobní poučení z toho je,
že bez ohledu na médium je důležité
naučit se základní prvky příběhu, aby byl váš scénář zajímavý.
Je důležité naučit se zvyklosti,
abyste věděli, co diváci čekají. A je důležité naučit se pravidla,
abyste věděli, jak je nejlépe porušit. Nejjednodušší způsob,
jak se naučit základy něčeho, bylo pro mě vždycky pozorovat ostatní.
Proto miluji on-line tutoriály. Kdykoliv mám chuť naučit se něco nového,
podívám se nejdříve na Skillshare. Skillshare je online komunita
s více než 17 000 kurzy fotografování, natáčení a mnoha dalšího.
Ať chcete umět zacházet s novým softwarem
nebo natočit krátký stop-motion film, na Skillshare najdete ten správný kurz. Pokud jste si předsevzali
naučit se něco nového, Skillshare je skvělý začátek.
Proto má Skillshare pro vás časově omezenou nabídku,
první tři měsíce jen za 99 centů. Ta nabídka platí do konce ledna,
ale protože mi tohle video trvalo, prodloužili to pro vás do 15. února.
Využijte této nabídky, klikněte na odkaz v popisku
a získejte tři měsíce za 99 centů.
Děkuji Skillshare
za sponzorování tohoto videa. Doufám, že se vám video líbilo,
došlo mi že pokud vše dobře půjde, možná budu mít
tento rok milion odběratelů, to je šílený. Rád bych na oslavu udělal něco hezkého
a nechal bych to na vás. Jaké video bych podle vás
měl udělat na oslavu milionu odběratelů? Napište své návrhy do komentářů.
Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště.
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





