Natáčení třesoucí se kamerou

Třesoucí se kamera je v dnešní době prokletím akčních filmů. Nenáviděná viróza postihující filmový průmysl, která navždy mění strhující bojové scény s výbuchem na nepochopitelné chvíle naprostého chaosu. Proč jsme se k tomu dostali? Proč najímá Hollywood lidi, kteří neví, co dělají? Proč se prostě nevrátí k tomu, jak to bývalo? Proč to prostě filmaři neudělají?

Je to jednoduché, ne? No, vlastně ne. Nenávidím akční styl roztřesených nepochopitelných střihů, který se v dnešní době stal tak často používanou technikou. Ale bohužel vím proč. Stěžuju si stejně jako všichni ostatní, to přiznávám, ale mám pro to důvody. Neříkám, že se s tím máme smířit, ale hodně argumentů proti, které jsem slyšel, vůbec nerozumí tomu, proč se třesoucí kamera využívá. Samozřejmě mohou existovat režiséři dohlížející na akční scény ve svých filmech, kteří si myslí, že toto vypadá dobře.

Ale upřímně by mě překvapilo, kdyby se jednalo o většinu. Jde o to, že je to opravdu těžké. Zabere to hodně času. I když natáčíte s volnější ruční kamerou na volném prostranství, může být obtížné zvládnout choreografii. Musíte točit znova a znova, zachytit perfektně každý úder, pokud chcete, aby snímek trval déle než pár vteřin. Kvůli tomu, že znáte choreografii, natáčení záběru za záběrem z různých úhlů je únavné a obtížné bez ohledu na to, jak dobře jste trénovali.

To mi připomnělo něco, co Gareth Evans řekl ohledně natáčení Zátahu. Řekl, že na závěrečnou bojovou scénu, šestiminutovou nepřerušenou akci, by si přál alespoň 2 až 3 dny na každou minutu na obrazovce. A to samozřejmě až po všech těch měsících nacvičování choreografie před natáčením. Natočení této jedné scény jim trvalo 8 dní, každý den 17 až 26 hodin.

I když to chtěl stihnout za 14 dní, stejně musel dělat kompromisy, aby to stihl. A toto je považováno za jednu z nejlepších nedávno natočených bojových scén. Hard Boiled je jedním z nejlepších akčních filmů všech dob. Přestřelka v nemocnici je nepochybně jednou z nejimpozantnějších ve filmové historii. Víte, jak dlouho trvalo Johnovi Woo, tehdy naprostému mistrovi akčních filmů, natočit scénu v nemocnici? 40 dní.

Pouze natočení scény v nemocnici jim trvalo déle než někdy u akčních filmů trvá natočit celý snímek. Prostě chci říct, že udělat takovou věc trvá sakra dlouho. Stojí hodně peněz, hodně námahy. K natočení velkých i malých akčních scén je potřeba mnoho času, aby byly dobré. I ten nejzkušenější režisér s tím zápasí, i když má dny nebo dokonce týdny na každou scénu. A Zátah a Hard Boiled jsou zvláštními případy. Nejsou hollywoodskými filmy. Oba jsou natočeny v zemích, které mnohem více dbají na to, kolik času si scény zaslouží, aby byly dobré.

Obzvlášť hongkongská produkce opravdu ví, co je potřeba k tomu, aby režisér vytvořil něco neobyčejného. Jsou také jednoduše levnější místa pro natáčení filmu. Můžete si dovolit u boje setrvat trochu déle. Když mluvíme spíše o Hollywoodu a o tom, proč se používá třesoucí kamera, je těžké se prostě nezeptat, proč nenatočí akci jinak. Proč to více neoddálí, proč se střihem trochu nepočkají, proč tolik třesou s kamerou?

Nebudu tento styl umělecky bránit a přeji si, aby zmizel, ale jeden z hlavních problémů je, že jsme tento styl přijali. Trilogie o Bourneovi, která je pravděpodobně jednou ze sérií, která tuto techniku většinou používá dobře, dosáhla velkého úspěchu hned poté, co lidi jako Steven Seagal a Van Damme oficiálně ztratili šmrnc a Schwarzenegger, Willis a Stallone měli problémy s tím, aby zůstali významnými akčními hrdiny. Greengrass dotáhl styl k dokonalosti poté, co převzal filmovou řadu od Douga Limana.

Potřeboval natočit film plný rychlé a agresivní akce ve stylu toho, co se divákům líbilo na prvním dílu, ale to vše dotažené do extrému. Drsná realita z pohledu ruční kamery byla pro film užitečná a pomohla zakrýt, že Matt Damon samozřejmě není dostatečným expertem na bojová umění pro potřeby jeho postavy. Bojový styl se zdál tak přirozený, protože pasoval ke zbytku filmu a zobrazil Damona jako drsňáka. Problémem je, že to potvrdilo, že akční hvězdou může být kdokoliv, což byl další hřebíček do rakve starých akčních hrdinů, spolu s příchodem levnějších a jednodušeji ovladatelnějších digitálních kamer, které můžete umístit všude.

Najednou můžete natáčet z kteréhokoliv úhlu, s kolika kamerami a kterýmkoliv hercem chcete jednoduchou choreografii, u které trvá jen chvíli se ji naučit, předvést a následně ji přikrášlit v postprodukci. Diváci to přijali. Šli na filmy jako 96 hodin. Najednou jste to mohli udělat i jinde než ve filmu o Bournovi respektovaného zkušeného režiséra, který se snažil napasovat to do zbytku filmu.

Najednou to prošlo komukoliv, nehledě na věk nebo zkušenosti mohl najednou dělat bojové umění kdokoli. Proč plýtvat penězi na složitou choreografii a trénink herce, který nemusí do kina nalákat tolik lidí, když si za ušetřené peníze můžete koupit někoho známějšího a akci jen předstírat? Pravděpodobně tak vyděláte víc. Přesto se možná ptáte, proč to režiséři nedělají postaru. Proč nenajmou režiséra, který dokáže snímek pozvednout a udělat z něj to nejlepší.

Nemají vždy právo do toho mluvit. Nejsou všichni Steven Soderbergh režírující film jako Zkrat. Myslíte si, že režisér na plakátě vždy zodpovídá za velké akční scény? Možná ano, ale možná taky ne. Tuto velkou akční scénu z Avengers 2 určitě nenatočil Joss Whedon. Celé to byla práce pomocného štábu, což je stále více v módě. Také je stále častější, že jsou akční scény naplánovány ještě předtím, než se k projektu režisér vůbec dostane. Možná do toho mohou mluvit, ale všeobecně hodně dnešních trháků má své scény navrženy a naplánovány ještě před tím, než je napsán scénář.

Když nemáte na place režiséra a nevíte, jak bude hotový film vypadat, protože jsou většinou stříhány až výborem, jak byste nejlépe zajistili, že budete mít u akčních scén na výběr? Dáte na plac tolik kamer, kolik můžete. A vyberete si při střihu. Není to umělecké a rozhodně mě to netěší, ale takhle to je. Film se od 80. a počátku 90. let, kdy byla akce nejspíš na vrcholu, změnil. Dnes je méně středněrozpočtových filmů. Jsou buď nízkorozpočtové, které jsou příliš levné na to, aby se mohly zabývat akčními scénami, nebo tak vysokorozpočtové, že je převezme studio a udělá je podle toho, jak dobře se prodávaly lístky na podobné filmy.

Chtějí mít také možnosti pro případ, že testovací promítání ukáže, že akce nefunguje. Dnes musí být vše označováno klasifikací "do 13 let v doprovodu rodičů". Nemůžete tam dát krev, aby tam mohly hrát děti? Sestříhejte to dohromady. Jak? Necháte si na výběr. Jak to zakryjete?

Budete třást kamerou. Režisér už nemá takovou moc, jakou v takových filmech míval. Myslíte si, že studio mu nechá závěrečný střih? Producenti chtějí mít na výběr, chtějí mít množství materiálu, chtějí ochránit své obrovské investice. Chtějí to mít natočeno pomocným štábem, chtějí mít možnost to přepracovat a přestříhat až do poslední chvíle. Nízkorozpočtové věci, hlavně režírovaná videa lidí jako Scotta Adkinse a Michaela Jaie Whitea, dokazují, že v dnešní době můžete natočit solidní akční scény, ale budete zápasit se sledovaností.

DVD trh byl v posledních letech zničen. Torrenty je zabíjí. Může jim projít promítání bojových scén v malém měřítku, které jsou výbornými příklady současné akce, ale jestli chcete pochopitelné scény velkého měřítka, musíte začít utrácet. Kupte menší filmy a ujistěte se, že se podíváte na filmy jako John Wick, tento vzácný středněrozpočtový akční film, který to vzal za správný konec. Pouze abychom dokázali, že teď často používaný dezorientující styl není jedinou technikou k zajištění výdělku.

U psaní a režírování existuje ještě něco, co by mohlo pomoci zredukovat používání chaotického natáčení filmu. A to je jednoduše způsob, jakým by měly postavy vystupovat. Nedávno jsem sledoval Temný rytíř povstal, film, který nemám kdovíjak v lásce, ale všiml jsem si něčeho, co mi předtím ušlo. Je všeobecně známo, že Christopher Nolan není nejlepším akčním režisérem. Není nejhorším, ale ani nejlepším. A myslím si, že v Temný rytíř povstal přijal a pochopil to, že jím být nepotřebuje, nebo to alespoň nepotřebuje předstírat.

V Batman začíná a v menší míře v Temném rytíři byla akce docela slabá. Nechápejte mě špatně, jsou to úžasné filmy, ale jejich akce není opravdu nic úžasného. V Temný rytíř povstal už tolik nestříhal a netřásl kamerou. Jednoduše nechal Batmana bojovat a natočil to docela obyčejně a funguje to! Batmanův boj proti Baneovi uprostřed obrovské bitvy mohl režisér docela snadno zvrtat, ale natočil to jednoduše a srozumitelně. Je to působivé. Je to husté. Je to brutální. Zapadá to do zbytku filmu a funguje to.

Soderbergh udělal podobnou věc ve Zkratu. Chtěl ukázat akci, ale ne tak rychle a ostře, jak na to bylo obecenstvo zvyklé. Má to určitou výhodu chybějící tolika novodobým rvačkám. Když v Smrtonosné pasti bojoval Karl s McClanem, nebylo z toho najednou neobyčejné bojové umění, ale zůstalo u jednoduchosti. To, díky čemu je akce působivou, je její nabytí emocemi. Toto jsou rvačky o přežití, které vás vtáhnou do děje stejně a možná ještě více, než když se z postav najednou stanou experti na bojová umění.

Jestliže je vývoj postav výrazný, potom kterákoliv scéna, kde budou v nebezpečí, bude najednou mnohem napínavější Už to nemusíte vylepšovat rychlými střihy a třesoucí se kamerou. Pravdou je, že styl nesrozumitelných roztřesených střihů, který tak často vídáme, minimálně ještě chvíli zůstane. Je to příliš levné a jednoduché, je to až moc dobré pro potřebu kontroly a výběru, po které touží tolik studií. Hollywood už bohužel nezajímá natáčení akčních scén, na které by se vzpomínalo po desetiletí.

Jen málo filmů si dovolí to, co film Nelítostný souboj, tedy trénovat herce ve správném držení zbraně, zavřít velké části Los Angeles a nechat vybouchnout věci doopravdy. Je to drahé a je to obtížné. Hollywood zajímá tvorba filmů, které chtějí lidé vidět, přijímání stylů, které fungují. Takže vás prosím, začněte podporovat ty, kteří opravdu vyvinuli úsilí, aby natočili pochopitelnou akci.

Hlavně bych chtěl, aby toto video bylo novým úhlem pohledu, který lidi vzdělá, ale problém nevyřeší. Pro třesoucí se kameru a rychlé střihy máme důvody. Neexistuje jeden viník. A není snadné to změnit. V průběhu času by to však možnosti, které jako umělci a diváci zvolíme, změnit mohly. Snad teď aspoň trošku tušíte, proč se tato technika tolik používá. A jestli máte nějakou moc, můžete se pokusit to změnit.

Překlad: Sisa www.videacesky.cz