Co dělá sequel dobrým?Now You See It
45
Se sequely a prequely, tedy filmy, které dějově navazují/předchází původnímu filmu, se poslední dobou roztrhl pytel. Spousta filmových studií ale jen využívá popularity prvního dílu k tomu, aby vydělala co nejvíce peněz, a na kvalitu filmu neberou ohled. Jak udělat sequel, který bude stejně nebo více kvalitní než originál?
Přepis titulků
Překlad: Xardass
www.videacesky.cz Vítejte u Now You See It.
Sequely jsou nepředvídatelné. Některé se stanou klasikou
a jiné všichni nesnášejí. Díky čemu jsou sequely dobré a proč
je těžké zajistit, aby nestály za nic? Udělejte totéž co minule
a všichni budou spokojení. Porovnejme podobné sequely,
co v nich funguje a co ne. Překážkou může být to,
že musíte přijít s něčím novým. První díl mohl být super,
ale sequel nemůže být úplně stejný.
Sequely, které milujeme, nás umí překvapit. V Terminátorovi je Schwarzenegger záporák. Je děsivý, protože to není člověk. Je to robot, jehož cílem je zabít Sáru Connorovou. Líný, nepřekvapivý sequel by byl o tom, že by se ji Terminátor zase snažil zabít. Ale Cameron nás překvapil skvělým zvratem, kdy je Arnold vyslán, aby Johna Connora chránil před silnějším Terminátorem. K zemi!
Super sequel. Naproti tomu Nebezpečná rychlost je o poldovi, který zachraňuje lidi z autobusu, který vybuchne, pokud někdo vystoupí nebo autobus zpomalí. Od začátku do konce je to film nabitý akcí. Sequel pracuje se stejnou premisou, ale místo autobusu máme luxusní loď. To je trapné překvapení. Pomalá loď je mnohem méně napínavá než rychlý autobus z prvního dílu.
Překvapení je spíše zklamáním. Sequely také musí něco vybudovat a přidat do filmu něco dobrého. 22 Jump Street má stejný děj jako 21 Jump Street, jediným rozdílem je, že jeden se odehrává na střední a druhý na vysoké. Druhý film si ale dělá srandu sám ze sebe. Pořád tam mluví o tom, že i když děláte věci pořád dokola, dopadnou pokaždé jinak. Podruhé je to vždy horší.
Dělají si legraci z toho, že sequely nefungují. Budují tím, že si ze sebe dělají legraci. Je to chytré, originální a vtipné. Nemůžu uvěřit, že si Korejci ten kostel koupili. Naštěstí je tu ještě větší opuštěný kostel hned naproti. - Jo, to se hodí. - Jo, to teda jo. Pokračování Pařby ve Vegas se snaží budovat na originálu a odehrává se v exotičtějším Thajsku.
Ale to je jediný rozdíl oproti prvnímu dílu, nic se tady nebuduje. Nemůžu uvěřit, že se to zase děje. Problém celovečerních filmů je, že rozvoj postav je omezen zhruba 90minutovou délkou filmu. V seriálech můžeme vidět komplexní rozvoj postav, a to během několika sérií, ve filmu uvidíme maximálně jednu, dvě změny. Díky sequelu můžeme vidět, jak postavy, které milujeme, rostou. Sequel, který příležitost růstu postav promarní, je zklamáním.
Například v pokračování Toy Story máme nový Woodyho příběh. V prvním filmu si uvědomí, že není nejdůležitější mít nejvíc pozornosti. Nezáleží na tom, jak moc si s námi hraje. Hlavní je, že tu jsme, když nás Andy potřebuje. A v pokračování si uvědomí další věc. Jeho čas s Andym je omezený, ale raději ho stráví přinášením radosti, než aby byl vystaven v muzeu.
Máš pravdu, nemůžu Andymu zabránit, aby vyrostl, ale nenechám si to ujít! V sequelech vidíme, jak oddaný Woody Andymu je. Poznáme jeho cíle, strach a životní překážky. Sequel dodal postavě stejnou hloubku jako první díl. Díky tomu se ze sequelů stává klasika. Novou hloubku postav vidíme i v dalších skvělých sequelech, například v Kmotrovi II a v Temném rytíři.
Když tyhle filmy porovnáme třeba s Auty 2 a Hobitem, vidíme možný problém sequelů. V Autech 2 se postavy oproti originálu vůbec nezmění, a i když má celý Hobit skoro 8 hodin, většina hlavních postav nemá skoro žádnou hloubku. Musím pochválit Marvel za to, že ví, jak dělat sequely. Díky konzistentní kontinuitě, stylu psaní, crossoverům a marketingu, kdy Disney nedělá sequely kvůli jednorázovému výdělku.
Pokouší se o dlouhodobý zisk tím, že vytvoří dlouhotrvající značku. A zdá se, že to funguje. Jejich sequely překvapují a dodávají hloubku. V Avengers je hodně překvapení díky souboji superhrdinů, pokračování děje předchozích dílu, a také tu rostou postavy díky konfliktu zájmů mezi superhrdiny. Marvelácké filmy nejsou nejlepší, ale Marvel umí dělat sequely.
A to už něco znamená, když vezmeme v potaz, kolik hrozných sequelů už tu bylo. Udělat dobrý sequel skvělému filmu je výzva. Problémem sequelů je, že často studiu nejde o to, aby měl sequel dobré hodnocení. Máte-li úspěšný originál, pokud je sequel ucházející, vydělá studiu peníze. I přes kritiku sequelů jako Auta 2, Pařby v Bangkoku a Star Wars prequelů, všechny vydělaly víc než originál.
Sequely vytvářejí paradox světa filmu. Aby uspěl, musí mít film něco jedinečného. Efekty, herecké výkony, zápletku. Ale sequel vydělá peníze jen díky tomu, že znáte jeho jméno, i když nic nenabízí. Tak přestaňte chodit na sequely, co za nic nestojí. Dá-li pán, sejdeme se u Vesmírných těles 2: Honu za více penězi. Díky za sledování.
Sequely, které milujeme, nás umí překvapit. V Terminátorovi je Schwarzenegger záporák. Je děsivý, protože to není člověk. Je to robot, jehož cílem je zabít Sáru Connorovou. Líný, nepřekvapivý sequel by byl o tom, že by se ji Terminátor zase snažil zabít. Ale Cameron nás překvapil skvělým zvratem, kdy je Arnold vyslán, aby Johna Connora chránil před silnějším Terminátorem. K zemi!
Super sequel. Naproti tomu Nebezpečná rychlost je o poldovi, který zachraňuje lidi z autobusu, který vybuchne, pokud někdo vystoupí nebo autobus zpomalí. Od začátku do konce je to film nabitý akcí. Sequel pracuje se stejnou premisou, ale místo autobusu máme luxusní loď. To je trapné překvapení. Pomalá loď je mnohem méně napínavá než rychlý autobus z prvního dílu.
Překvapení je spíše zklamáním. Sequely také musí něco vybudovat a přidat do filmu něco dobrého. 22 Jump Street má stejný děj jako 21 Jump Street, jediným rozdílem je, že jeden se odehrává na střední a druhý na vysoké. Druhý film si ale dělá srandu sám ze sebe. Pořád tam mluví o tom, že i když děláte věci pořád dokola, dopadnou pokaždé jinak. Podruhé je to vždy horší.
Dělají si legraci z toho, že sequely nefungují. Budují tím, že si ze sebe dělají legraci. Je to chytré, originální a vtipné. Nemůžu uvěřit, že si Korejci ten kostel koupili. Naštěstí je tu ještě větší opuštěný kostel hned naproti. - Jo, to se hodí. - Jo, to teda jo. Pokračování Pařby ve Vegas se snaží budovat na originálu a odehrává se v exotičtějším Thajsku.
Ale to je jediný rozdíl oproti prvnímu dílu, nic se tady nebuduje. Nemůžu uvěřit, že se to zase děje. Problém celovečerních filmů je, že rozvoj postav je omezen zhruba 90minutovou délkou filmu. V seriálech můžeme vidět komplexní rozvoj postav, a to během několika sérií, ve filmu uvidíme maximálně jednu, dvě změny. Díky sequelu můžeme vidět, jak postavy, které milujeme, rostou. Sequel, který příležitost růstu postav promarní, je zklamáním.
Například v pokračování Toy Story máme nový Woodyho příběh. V prvním filmu si uvědomí, že není nejdůležitější mít nejvíc pozornosti. Nezáleží na tom, jak moc si s námi hraje. Hlavní je, že tu jsme, když nás Andy potřebuje. A v pokračování si uvědomí další věc. Jeho čas s Andym je omezený, ale raději ho stráví přinášením radosti, než aby byl vystaven v muzeu.
Máš pravdu, nemůžu Andymu zabránit, aby vyrostl, ale nenechám si to ujít! V sequelech vidíme, jak oddaný Woody Andymu je. Poznáme jeho cíle, strach a životní překážky. Sequel dodal postavě stejnou hloubku jako první díl. Díky tomu se ze sequelů stává klasika. Novou hloubku postav vidíme i v dalších skvělých sequelech, například v Kmotrovi II a v Temném rytíři.
Když tyhle filmy porovnáme třeba s Auty 2 a Hobitem, vidíme možný problém sequelů. V Autech 2 se postavy oproti originálu vůbec nezmění, a i když má celý Hobit skoro 8 hodin, většina hlavních postav nemá skoro žádnou hloubku. Musím pochválit Marvel za to, že ví, jak dělat sequely. Díky konzistentní kontinuitě, stylu psaní, crossoverům a marketingu, kdy Disney nedělá sequely kvůli jednorázovému výdělku.
Pokouší se o dlouhodobý zisk tím, že vytvoří dlouhotrvající značku. A zdá se, že to funguje. Jejich sequely překvapují a dodávají hloubku. V Avengers je hodně překvapení díky souboji superhrdinů, pokračování děje předchozích dílu, a také tu rostou postavy díky konfliktu zájmů mezi superhrdiny. Marvelácké filmy nejsou nejlepší, ale Marvel umí dělat sequely.
A to už něco znamená, když vezmeme v potaz, kolik hrozných sequelů už tu bylo. Udělat dobrý sequel skvělému filmu je výzva. Problémem sequelů je, že často studiu nejde o to, aby měl sequel dobré hodnocení. Máte-li úspěšný originál, pokud je sequel ucházející, vydělá studiu peníze. I přes kritiku sequelů jako Auta 2, Pařby v Bangkoku a Star Wars prequelů, všechny vydělaly víc než originál.
Sequely vytvářejí paradox světa filmu. Aby uspěl, musí mít film něco jedinečného. Efekty, herecké výkony, zápletku. Ale sequel vydělá peníze jen díky tomu, že znáte jeho jméno, i když nic nenabízí. Tak přestaňte chodit na sequely, co za nic nestojí. Dá-li pán, sejdeme se u Vesmírných těles 2: Honu za více penězi. Díky za sledování.
Komentáře (0)