Jak psát ženské postavyNow You See It

Když jsem si pročítala scénář, a protože je to love story mezi matkou a dcerou, pamatuju si, že každý muž, s kterým jsem mluvila, který vyrůstal se sestrami nebo má dceru, říkal: „To znám. To je má žena s dcerou.“ „To je má ségra s mámou.“ A chlapi, co ženami obklopení nejsou, říkali: „Takhle se ženy hádají?“ Nikdy to nezažili, tak jak jinak mají vědět, že takhle ten vztah vypadá? JAK PSÁT ŽENSKÉ POSTAVY Tady Ripley, poslední přeživší na Nostromu.

Loučím se. Na filmu Vetřelec můžeme studovat, jak jsou ženy zpravidla psány. V raném návrhu scénáře autor poznamenal, že role jsou univerzální jak pro muže, tak pro ženy. Postava Ripley nemůže posilovat stereotypy o ženách, protože scenárista nemyslel na ženu, když to psal. Mít v úspěšném hollywoodském blockbusteru z větší části bezpohlavního hrdinu, je skvělé.

Nepřemýšlet nad genderem protagonisty je v něčem uklidňující. Scenárista tak může objevovat univerzální lidskou zkušenost, aniž by narážel na stereotypy. Je příjemné sledovat postavu, se kterou není zacházeno jinak, protože je žena. Je to dobře napsaná postava s vlastnostmi, které se nepojí s konkrétním genderem. Ripley je silná ženská postava, protože její gender takřka nehraje roli. Její silné vlastnosti by zrovna tak mohla mít mužská postava.

Ripley představuje jeden ze způsobů, jak psát ženské postavy. Jde o představu, že gender lze ignorovat a dostat skvělý film se skvělým hrdinou, ale sílou filmu je, že dokáže sdělovat různorodé lidské příběhy, a skutečný svět se od Ripleyina odlišuje. Gender je součástí identity. Nejde o špatný film, pokud gender postavy není důležitý, ale film, který v příběhu gender řeší, může vést k dojemným a různorodým postavám.

Dobrý večer, Clarice. Možná nejlepším příkladem ženské postavy s důrazem na gender je Clarice Starling. Vyčnívá ve světě FBI, kterému dominují muži, a jen málokdy ji její kolegové berou vážně. Muži ji nenápadně okukují, nebo ji bezostyšně balí. Frederic Chilton si myslí, že zpovídá Lectera jen proto, že je hezká. Vystudovala jsem univerzitu, ne dívčí penzionát. Skvělé, pak si zapamatujete pravidla.

Její gender nejvíc zdůrazňují záběry z první osoby, jak na ni muži zírají. Vždy se na ni dívají s opovržením nebo s erotickým zájmem, dělají z ní outsidera. A důraz na gender nemá ukazovat jen sexismus na pracovišti. Její gender jasně formuje vývoj její postavy. Identifikuje se se ženami unesenými Buffalo Billem. Pohřeb jedné z dívek jí připomene smrt jejího otce. V úvodním záběru vidíme, jak Clarice šplhá proti kopci, a jejím úkolem je zachránit dívky, které se samy vyšplhat nedokážou.

Co jste udělala? Šla jsem… dolů. Vplížila jsem se do stodoly. Bála jsem se podívat dovnitř, ale musela jsem. Co jste tam viděla, Clarice, co jste viděla? Jehňátka. Křičela. Dostaňte mě odsud!

Utekla jste? Ne. Catherine… Dostanu tě odtamtud, ale poslouchej mě. Vrcholné finále filmu je dokonalé vizuální spojení mezi únosy Buffalo Billa a muži, kteří Clarice opovrhují. Buffalo Bill ji ve svém doupěti pozoruje, ale ona ho nevidí. Necítíte, jak se oči pohybují po vašem těle, Clarice? Samozřejmě je tato scéna děsivá a úžasná sama o sobě, ale vyjadřuje víc, protože je to žena a protože už známe její perspektivu ženy ve světě, kde na ni muži zírají a objektivizují ji.

Jde o univerzální příběh o překonání nesnází, ale ty nesnáze jí do cesty staví fakt, že je žena. Kdyby ji hrál muž, film by vyzníval zcela jinak. Na rozdíl od Ripley je gender Starlingové důležitý pro emocionální vyznění filmu. Její gender je klíčový pro její vývoj. Je to realistický a důležitý příběh, ale film se ženou v hlavní roli se nemusí týkat problémů s tím spojených.

Řvala jsem a řádila a sakra jsem si to užila. Nevěsta v Kill Billovi není bezpohlavní. Její příběh začíná, když je těhotná postřelena na vlastní svatbě. A po probuzení z kómatu se jde pomstít svému útočníkovi, exmilenci Billovi. Nevěsta ztělesňuje vlastnosti tradičního mužského hrdiny. Pomsta je klasickou podobou dramatu a běžnou zápletkou s mužskými hrdiny.

Oproti tomu Vetřelec a Mlčení jehňátek jsou spíš příběhy o přežití. Ripley přežívá invazi nestvůry z vesmíru, Starling se rozhodne padoucha konfrontovat, ale musí přežít i jiné věci, které nemá pod kontrolou. Musí snášet zírání ostatních mužů, hlavně ve finále, kdy nevidí, jak na ni padouch přímo zírá. V Kill Billovi příběh vede hrdinka. Její cesta není situace, do které byla vržena, ale plán, který si připravila.

Tato cesta za pomstou odráží populární příběhy ze starých westernů, kde se hrdinové snaží srovnat s nějakým traumatem. Jako Ripley ve Vetřelci naplňuje sen o překonání svého genderu, ale není bezpohlavní jako Ripley, ale stává se archetypem akčního hrdiny, tradičně spojovaného s muži. Nevěsta se nechová neutrálně, chová se maskulinně, stejně jako hrdinové před ní. Je agresivní, chopí se příběhu a dostane svou pomstu. Kill Bill naplňuje sen, že ženská postava se může chovat jako mužská.

Je to svěží pohled na psaní žen. V tomto filmu nikdy není obětí. Když jí muži ukřivdí, okamžitě zaútočí. Starling musela muže ve svém životě tolerovat, ale Nevěsta nemusí. Jako postavy před ní čerpá z představy, že každá křivda může být napravena. Kompromisem v tomto filmu je, že se jasně neodráží od ženské zkušenosti. Tím myslím to, že když málem zemře, jde o symbolickou smrt její ženštější stránky. I když jde o oprávněnou a hustou proměnu, zdá se, že příběhu chybí trocha té ženské zkušenosti.

Všechny tři filmy mají ženské hrdinky s prvkem mužské perspektivy. Vetřelec je film, kde tu postavu mohl hrát muž. V Mlčení musí Clarice komunikovat takřka výlučně s muži. A v Kill Billovi žena hraje mužskou roli. Navíc všechny tyto filmy napsali a režírovali muži. Dává tedy smysl, že každý z nich má nějaký mužský prvek. Posledním dílkem skládačky je film, který zobrazuje výlučně ženskou zkušenost. - Ani na státní školu, Christine.

- Jmenuju se Lady Bird! Popravdě, nejmenuješ a je to směšné. Na takový film jsou Christininy romantické zájmy netradičně prchavé a nedůležité. Před odstěhováním přemaluje jména svých lásek: ukazuje, že se přes to přenesla. A tyto vztahy na ni nemají trvalý dopad. Její vztah s matkou je prozkoumáván detailněji. Úvodní záběr filmu nám ukazuje jeho jádro. Ve scénáři Greta Gerwig úvodní záběr popisuje jako „moderní romantickou vykrádačku maleb Mary Cassatt“.

Cassatt byla impresionistka, malovala ženy ve společenském a soukromém životě. Na rozdíl od jiných malířů své doby zobrazovala ženy s důstojností, která naznačovala hlubší, intimnější náhled na postavy. Její malby umožňují identifikovat se s matkou a dítětem při běžných činnostech. Hloubavé výrazy mnohých subjektů jim dávají intelektuální vzhled, jako by v tom bylo víc. Greta Gerwig chtěla ve svém filmu zachytit tohoto ducha. Lady Bird úžasně nahlíží na komplikovaný vztah mezi dvěma ženami.

Kdo by si pomyslel, že matčin názor na oblečení dcery může mít tolik vrstev? Chci, abys byla nejlepší verzí sebe samé. Co když je tohle ta nejlepší verze? Scéna končí tím, že matka neví, co říct, a než to vymyslí, střih na další scénu. Gerwig poznamenala, že Lady Bird s matkou si jsou nejblíž nevědomky v prvním záběru. Po zbytek filmu si už nikdy tak blízké nebudou. Jsou si navíc i nesmírně podobné, což Gerwig zdůrazňuje střihem při řízení. I když si jsou tak podobné, snaží se od sebe navzájem odlišovat.

Je to tento proměnlivý vztah, který scénám dodává hloubku. - Jsi nesnesitelná. - Přestaň křičet. Nekřičím. - Ty jsou perfektní. - Nejsou skvělé? Postavy jsou nedokonalé a hlavně zranitelné. I když hrdinky jako v Kill Billovi mají co do sebe, síla rovněž spočívá v uchopení slabin a chyb, které člověk má. Jde o pokrytí spektra lidské zkušenosti, kde se žena může chovat mužně v jednom filmu a žensky v jiném.

Režisérky a scenáristky můžou upřímně znázornit ženskou zkušenost mimo sny o agentkách FBI, vesmírných badatelkách a vražedkyních. A je důležité, aby všechny tyto typy postav existovaly. Každou z nich nahlížíme na lidskou zkušenost. Možná vás skvěle napsaná ženská postava donutí jinak přemýšlet, nepřemýšlet o genderu nebo nahlížet na ženy z jiné perspektivy. Pokud to funguje, funguje to.

Neexistuje špatný způsob, jak psát ženy. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz