Poloprázdná nebo poloplná?

Optimisté řeknou,
že je sklenice poloplná, zatímco pesimisté řeknou,
že je poloprázdná. Jiní lidé mohou říci,
že je zcela naplněna atomy, které tvoří vodu a vzduch. A další lidé mohou říci, že atomy jsou
z 99,99 % tvořeny prázným prostorem, a tedy že tu místo sklenice
máme jedno velké nic. Ale teď vážně, dokáže věda vysvětlit
emocionální perspektivu a náhled na život? Ukazuje se, že je to něco,
co není pod naší kontrolou.

Výzkum ukazuje, že lidé se dvěma
dlouhými alelami na konkrétních genech které kontrolují serotonin,
se spíše soustředí na pozitivní představy, jako třeba chuť na zmrzlinu. Naproti tomu lidé s krátkými alelami
na těchto genech se spíše soustředí na negativní představy,
jako že je někdo okrade. Variace na receptorech oxytocinu
mohou také ovlivnit váš pohled na svět. Jedinci se dvěma guaniny bývají optimističtější
a mají vyšší sebevědomí, zatímto jedinci se dvěma adeniny
jsou méně pozitivní.

Může se tedy zdát, že lidé jsou
geneticky náchylnější k pesimismu. Je zajímavé, že optimisté mají
nižší pravděpodobnost opětovné hospitalizace po bypassu, mají lepší akademické výsledky
a lepší socioekonomický status. Ale nemá to jen své výhody. Mohou přecenit své schopnosti
a podcenit rizika. Pesimisté mají naproti tomu
realističtější náhled na svět, jsou opatrnější
při plánování budoucnosti a mohou žít déle.

Dvacetiletá studie ukázala, že pesimisté jsou opatrnější
v přístupu k financím a zdraví, vyhýbají se rizikovému chování
jako je přílišné pití alkoholu a kouření. Díky tomu se doslova
smějí naposled. Statisticky je ovšem většina z nás
nastavena tak, aby tíhla k optimismu. Příklon k optimismu se dá najít
zhruba u 80 % populace.

Díky němu přeceňujeme pravděpodobnost
budoucích pozitivních událostí a silně podceňujeme pravděpodobnost
negativních událostí. Přestože je tedy rozvodovost až 40 %, většina novomanželů uvádí pravděpodobnost
toho, že se rozvedou, jako nulovou. Svou budoucnost si asi představujete
v lepším světle než současnou situaci. Navíc sami sebe často vnímáme jako více inteligentní,
společenské a upřímné, než jsou ostatní. Koukneme-li se na mozek, můžeme vidět,
že levá hemisféra je aktivnější když prožíváme pozitivní události, naproti tomu aktivita pravé hemisféry
se při negativních událostech zvyšuje, ale ne tak moc.

To naznačuje, že mozek ignoruje
a filtruje negativní informace a soustředí se na pozitivitu. Náš pohled na věc je,
že bez ohledu na to, zda vidíte sklenici poloplnou nebo poloprázdnou, neplýtvejte vodou
a koukejte ji vypít.

To nám připomíná další úsloví, že je lepší dávat než dostávat. Je to ovšem vědecky přesné? Na to odpovídáme
v našem AsapTHOUGHT videu, kde pro vás také máme dárky.
Odkaz je v popisku. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz