Poznatky o kočkách

Internet kočky miluje, ale věděli jste,
že kočičí nos má unikátní, neměnný vzorek,
úplně jako otisk prstu? Nebo že šanta kočičí
je pro kočky drogou? Jeden z jejích těkavých olejů,
nepetalakton, se kočce dostane do nosu, kde působí jako
umělý kočičí feromon. Stimuluje senzorické neurony
a nakonec spouští behaviorální
a sexuální reakce u přibližně 80 % koček.

Což musí být fajn,
vezmeme-li v potaz, že kočky tráví asi
85 % dne nicneděláním. Jídlo, pití,
vyprazdňování a páření dohromady
zabírají jen 4 % dne. Když už se ale pohybují,
vždycky spadnou na nohy. Je to způsobeno
tzv.

vzpřimovacím reflexem. Kočky jsou schopny nejen
skvěle vnímat pohyb i gravitaci, a tak zjistit,
kterým směrem padat, mají navíc extrémně ohebnou páteř
a žádnou klíční kost. Prohnutím těla a použitím
tzv. rychlých svalových vláken sebou umí mrsknout, aniž by
změnily svůj moment hybnosti. Věděli jste, že když kočka
zvedne při hlazení ocas, ve skutečnost vás vyzývá,
abyste jí očichali zadek? Kočky využívají
pach ke komunikaci a zvednutí ocasu odhaluje
žlázy s jejich feromony.

Pěkná alternativa
k objetí nebo podání rukou. Taky se o vás otírají,
aby feromony rozšířily. Žlázy na jejich tváři,
ocase a těle jim umožní si vás svým
pachem označkovat a zároveň vyslat signál
kočkám v okolí o své identitě, sexuální dostupnosti a teritoriu. Kočky zahrabávají svá hovínka
ve snaze zakrýt jejich pach.

Tento evoluční instinkt neslouží
jen k vyhnutí se predátorům, ale také aby ukázaly, že jsou
podřízeny dominantní kočce. V případě vašeho domu vás takto kočka uznává
jako dominantního tvora. V naprosté tmě kočky
ve skutečnosti nevidí. V přítmí ovšem vidí
daleko lépe než lidé. Kočky mají za sítnicí vrstvu
buněk zvanou tapetum lucidum, která funguje jako zrcadlo
a odráží další světlo na sítnici.

V přítmí jim to dává
možnost zachytit více světla, ale v naprosté tmě nevidí
o nic lépe než my. Pokud někdy potkáte
trojbarevnou kočku, občas zvanou želvovinová,
klidně se vsaďte, že to není kocour. Gen barvy srsti se totiž
nachází na chromozomu X, kočky tedy mohou
mít k bíle ještě další dvě barvy, protože mají dva chromozomy X. Samčí chromozom Y
žádný gen barvy nemá, takže kocouři budou mít k bílé
obvykle jen jednu další barvu, i když ve vzácných případech
je možné, aby měli barev více.

Stále nevíme,
proč kočky předou. Kočky předou jak
v příjemných situacích, tak pod tlakem
nebo při zranění. Má se za to, že předení slouží
k signalizaci pasivity nebo potěšení, jiná teorie ovšem naznačuje,
že frekvence předení, 24-140 Hz, podporuje
zdravý růst kostí a hojení.

A jelikož si kočky navykly
na život plný odpočinku a spánku, byl by to
nízkoenergetický mechanismus ke zlepšení stavu
svalů a kostí. Hledáte odpověď na palčivou otázku? Zeptejte se v komentářích,
na Facebooku nebo Twitteru. A pro více vědeckých videí
odebírejte náš kanál. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz