Věříte vlastním očím?

Vnímání světa okolo nás
je silně spjato se zrakem, ale poznáte, že vidíte skutečnost? Můžete věřit vlastním očím? Vezměte si kupříkladu
tyto dva šedé sloupce. Každý má jiný odstín. Nebo ne? Vidíte, že jsou oba stejné. A přesto, že o té iluzi víte,
vaše oči je odmítají vidět jako stejné.

Přidání barev způsobí stejný výsledek. Přísahám, že obrázek nebyl nijak upraven. Pokud si vyhledáte
Munker-Whiteovu iluzi, naleznete spoustu dalších příkladů. Prozkoumejte je ve Photoshopu
a zjistíte, že jsou obě barvy zcela totožné. Stejný efekt funguje
u téhle šachovnicové iluze. Políčko A vypadá tmavší než políčko B. Ale vy už teď nenaletíte, že?

I když to vaše oči nedokáží vidět,
víte, že když odstraním okolní grafiku, políčka budou mít stejnou barvu. Co se tedy děje? Pravdou je, že vědci
tento jev dost dobře nechápou. Ve hře je totiž spoustu komplexních
biologických a neurologických faktorů. Náš mozek totiž určuje barvu v kontextu. Jinými slovy porovná okolí,
aby vytvořil naše vnímání. Účelem našich smyslu, přesněji očí,
není zajistit absolutní barvu nebo fyzický charakter vnější reality, ale interpretovat to, co vidíme,
tím nejúčinějším způsobem, abychom s okolním prostředím
mohli co nejvhodněji manipulovat.

Toho využívá iluze políček. Náš mozek ví, že ve stínu
vypadají objekty tmavší. Ve výsledku mozek tento fakt kompenzuje tím,
že dává políčku světlejší barvu než jakou má. Dokud se toho stínu nezbavíme. Nejpatrnější je to na tomto gradientu.

Proužek ve středu
má jednoduše stejnou barvu. Odstraňte gradient v pozadí
a hned je to zřejmé. Odstín pozadí nám znovu ovlivnil
vnímání barvy pruhu uprostřed. Vnímání je relativní. Pořád tedy věříte vlastním očím? Máte palčivou otázku? Zeptejte se v komentářích
nebo Facebooku a Twitteru. Přihlaste se také k odběru.

Překlad: Brousitch
www.videacesky.cz