Je tu neděle a s ní i další díl seriálu Pošahaná přítelkyně. Dnešním dnem zahajujeme závěrečnou sedmidílnou řadu, která navazuje přesně tam, kde 2. řada skončila. Seth od Brandy utekl a její kamarádka se ji snaží přemluvit, aby na něj úplně zapomněla.
- Tady je vaše pití.
- Děkuji. - Nemáte zač.
- Díky. Vím, že je to těžký,
ale musíš ho pustit z hlavy. Čeká na tebe spousta
skvělejch chlapů. Já nechci žádný skvělý chlapy.
Chci Setha! Já vím, ale ten je pryč. Ani nevíme, kde teď je. A neměla bys bejt s někým,
kdo tě takhle opustí.
Je to de*il! Po tom všem,
co jsem pro něj udělala, vezme nohy na ramena
jako zbabělec? - Pěkně mě se*e!
- Správně. Jo! Řekni mi, proč ho tak nesnášíš.
To ti pomůže. Dobrá.
Zaprvý, nemohla jsem mu věřit. Zadruhý, jednal se mnou,
jako bych byla šílená. Takže jsem měla dojem,
že jsem nějaká šáhlá mrcha.
A nikdy neudělal nic romantickýho.
Nikdy. Zapnula jsem Lásku nebeskou
nebo Zápisník jedné lásky a naznačovala jsem mu, co bych chtěla,
ale on to nikdy neudělal. Brandy, nerada to říkám,
ale přijde mi, že ses vyhnula zkáze. Byl to nejspíš de*il,
a navíc dost manipulativní. To teda byl.
Vůbec mi nerozuměl. Haló! Já jsem dáma.
Co takhle trochu galantnosti? Chlapi často nechápou,
jak citlivý a komplexní jsme.
- Do háje s nima!
- Se*u na ně! Jo! - Půjdu se domů mrknout, jestli nenapsal
něco na Facebook. - Cože? Ne, ne, ne! Podívej se radši kolem.
Sexy chlapi, sexy chlapi... Bože můj, vsadím se,
že ta coura Megan ví, kde Seth je. Měli bysme tu sv*ni najít
a poškrábat jí auto. Bože můj! Nejzku*venější den v životě.
To není možný. To je fajn,
co takhle ubrousek? Je to jen voda.
Klídek. Tady... Mrcho! Jak si to vůbec dovoluješ? Vrať se zpátky a vezmi s sebou
pár ubrousků, minerálku a prášek do pečiva. A nauč se přitom,
jak se správně chovat. Jste v pořádku? Ne, jsem politá.
To jste neměl dělat. Ne, on to neměl dělat. Nic mě neštve tak,
jako nezdvořilé chování muže k ženě. Obzvlášť... když je tak krásná jako vy. - Má štěstí, že jsem ho nezabil.
- Páni! To je moc milé a galantní. - Jsem Noe.
- Jako v Zápisníku jedné lásky. - Já jsem Brandy.
- No, asi by ses měla vrátit k příteli. Pomůže ti to vyčistit. A ujisti se, že ti dá dlouhou masáž
a uloží tě do postele. - Ona žádného přítele...
- Lauro! Dobrá, prakticky teď
žádného přítele nemám. Prostě je to složitý. V tom případě...
můžu ti někdy zavolat? - Já nevím...
- Brandy! Jen chci říct, že podle mě tohle
všechno není náhoda.
Od chvíle, co ses posadila,
jsem z tebe nemohl spustit oči. Tys mě pozoroval? Věříš ve spřízněné duše? V sílu osudu? - Jo.
- Dokaž to. Dej mi jeden den... Jeden den na to,
abych tě ohromil.
A když selžu, odkráčím
a dám ti až do smrti pokoj. Tak teda fajn. Tady je moje číslo. Klidně brnkni už zítra. Dobře. Připrav se na ten nejromantičtější
večer v životě. - Hele, jenom mi něco slib...
- Pššššt! Ty mi něco slib. Nesmíš se do mě zamilovat. Panebože! Je úžasnej. Jo. Docela ujde. Pardon!
Došel nám prášek do pečení. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...