Zpět na seznam3.8 (5 hodnocení)
sethePublikováno: 1 rok
Načítám přehrávač...
Proč chytří lidé vykazují horší výsledky
13:57
7.1K zhlédnutí
setheCítíte se zahlcení nikdy nekončícím seznamem úkolů? Nejste v tom sami. Dr. Ned Hallowell, autor mnoha knih a odborník na ADHD, přichází na Marie TV s tipy, jak „vypnout okolní hluk“ a zaměřit se na to, co je opravdu důležité.
Poznámky k překladu:
ADD (Attention Deficit Disorder) – porucha pozornosti bez hyperaktivity. Jedinci, kteří trpí touto poruchou, bývají často zasnění, nereagují na podněty, obtížně se soustředí, pokud je téma nezajímá nebo pokud mají být soustředění delší dobu. Lidé trpící ADD se při soustředění velmi rychle nechají vyrušit jiným podnětem, mají potíže s dokončováním zadaných úkolů.
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) – porucha pozornosti s hyperaktivitou.
Tady Marie Forleo. Právě sledujete Marie TV, místo pro život a podnikání, které budete milovat. Mám pro vás otázku. Máte někdy pocit, že jste šíleně zaneprázdnění? Tak přetížení, že máte udělat milion věcí? Ať už jde o zahlcení informacemi, moře projektů, nebo se na vás odevšad valí technologie, většina z nás má pocit, že má poruchu soustředění a nezvládá nic udělat. Pokud je vám tento boj blízký, bude se vám dnešní epizoda moc líbit.
Dnes je tu s námi přední odborník, který pomáhá lidem s výkonností. Budeme se bavit o tom, proč chytří lidé vykazují horší výsledky a jak to napravit. Ned Hallowel je psychiatr a úspěšný autor bestsellerů, světově proslulý řečník a přední odborník na ADHD. Absolvent Harvardu a lékařské fakulty Tulaneovy univerzity, zakladatel Hallowellových center v Sudbury v Massachusetts a New Yorku. Je autorem 19 knih o různých psychologických tématech a objevil se v programech 2020, 60 Minutes, Oprah, PBS, CNN, The Today Show, Dateline, Good Morning America, The View a v mnoha dalších.
Ned žije v Bostonu se ženou Sue, sociální pracovnicí, a jejich 3 dětmi – Lucy, Jackem a Tuckerem. Nede, je skvělé, že jsi dorazil do Marie TV. - Díky, že sis uděl čas. - Je mi ctí. Dosud jsi napsal 19 knih a jsi světový expert na ADD u podnikatelů.
Ale i když někdo nemá ADD, tak se tak v dnešním světě často cítíme. Dnes se tak podíváme jen na pět tvých tipů, všechny jsou skvělé, jak můžeme znovu převzít kontrolu nad sebou samými, a pokud jsme chytří, jak můžeme být výkonnější. Líbí se mi tip číslo jedna, ve kterém jde o definování jasných a konkrétních cílů. - Řekni nám o tom víc. - Problém moderního života je, že se toho dá tolik stihnout.
Ale víc než tolik se stihnout nedá. Takže je opravdu důležité definovat, čeho chcete dosáhnout. Já doporučuju, abyste měli každý den jen tři cíle. Ne víc než tři. Snadno jich může být i 300. Každý den mějte jen tři cíle. Krátkodobě. Dlouhodobě v horizontu dvou až tří týdnů můžete mít další tři. A pak v horizontu půlroku až roku mějte další tři cíle. A pak tři celoživotní cíle. Takže se vždy snažíte dosáhnout krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, celoživotních cílů.
- A to vás donutí stanovit si priority. - Jo. Je to opravdu důležité, protože vás to přinutí říct: To je fajn, ale raději chci dělat tohle. Chci se věnovat tomuto a tenhle nápad teď dám k ledu. A pokud to neuděláte, zkusíte jako všichni ostatní dělat vše najednou, prostě jeden velký zmatek. - Ano - A na konci si řeknete: Měl jsem toho hodně, ale vlastně jsem toho moc nestihl.
- Ano. - Je to docela častý jev, že chytří lidé vykazují horší výsledky. Protože nezvládli nastavení priorit a jasné definování konkrétních cílů, krátkodobých, dlouhodobých i celoživotních. To se mi líbí. A… zjednodušení procesu, odříznutí zbytečností, moc to neřešit… Jak jsem tě poslouchala, tak jsem si říkala, že tři zvládnu, a úplně jsem cítila, jak ze mě padá velká tíha.
Já už jsem s tebou pracovala, tak vím, že jsi úžasný. Skvělý začátek. Teď číslo dvě a je opravdu skvělé, že o tom mluvíš. Vysávání obrazovky a to, že se mu máme vyhýbat. Co to vlastně znamená? Tenhle pojem jsem vymyslel při psaní knihy CrazyBusy a jde o obvyklou tendenci, kdy si chcete jen zkontrolovat e-mail. O hodinu později jste pořád před počítačem a vysáváte z obrazovky, co to jen jde. E-mail ovládá oční bulvy téměř na hypnotické úrovni. A úplně ztratíte pojem o čase.
Ztratíte ponětí o tom, co neděláte. Televize je jedna věc, ale teď jsou obrazovky interaktivní. - Ano. - Když je obrazovka interaktivní, dostaví se stejná reakce dopaminu, která vede k závislosti. Nevychází to z vás, ale jste do toho vlákáni. Takže si buďte vědomi vysávání obrazovky. Nejjednodušší způsob, jak tomu zabránit, je zvolit si určitý čas, třeba od devíti do desíti, který si vyhradíte pro internet a e-maily, a pak tuto činnost ukončíte.
VTV – vypněte tu věc. Jinak je to jako mísa s lentilkami, budete si brát další a další. Nebudete moci přestat. Neotevřená zpráva má v sobě něco neodolatelného. Když nám 1× či 2× za den přišla zpráva, tak jsme ji hned běželi otevřít. Teď je to jednou až dvakrát za vteřinu. Nikdo z nás tomu nemůže odolat. I když víme, že je to hloupé, nedokážeme nutkání neotevřené zprávy odolat. - Nedovi zvoní telefon.
- Ten je můj, pardon. No, to je vlastně úžasné, protože nezvoní jen telefony, ale i e-maily, - sociální sítě, je to úžasné. - Úplně všechno. - Nonstop. Odhaduje se, že z každé hodiny stráví většina lidí nejméně 20 minut neplánovaným vyrušením. - Páni. - Je to šílená ztráta času. Nejen že ztratíte čas přerušením, ale je tu i čas strávený vracením se k předchozí činnosti, - opětovným soustředěním, což nejde udělat jen tak.
- Ano. Neustále si toho všímám a snažím se, co to jde. Před natáčením ses mě ptal na studio a jestli ho používáme, když netočíme. A já jsem ti říkala, že je to skvělé, protože tu občas býváme, když se nic neděje, když netočíme Marie TV. Píšu tu s kamarádkou. Přijdeme v devět a jsme tu do šesti, sedmi a celý den píšeme. Nikdo nám nic nedoručuje, můžeme se plně soustředit. Psi neštěkají, je to parádní.
Když člověka nic neruší, vracím se k vysávání obrazovky… Tak to ti opravdu závidím. Jsem spisovatel, ale nemůžu psát víc než pár hodin denně. - Ty píšeš celý den, to je úžasné. - No, ale jen když je se mnou. Určitě se k tomu ještě dostaneme, je to tím, že se navzájem hlídáme. Jdeme se projít, dáme si oběd a pak se vrátíme a jdeme na věc. Skvělé, dobře děláte. Další tip, a tenhle je jeden z mých nejoblíbenějších, jak víš, mám k němu svůj vlastní přístup, ale moc se mi líbí tvoje pojetí.
Nastavení výchozí odpovědi z ano na… Dej mi čas a já ti dám vědět. Nech mě to promyslet. - Ano. - Protože většinou jsme rychle velkorysí. Jistě, já to udělám. Ano, pomůžu ti. Určitě tam budu. Ano, ano, ano… Je to určitě naše dobrá stránka, ale když si nedáme pozor, stane se z toho břímě a náhle máme příliš mnoho závazků. Přetížení, přehlcení, těsně před zhroucením. Souhlasíme s příliš mnoha věcmi.
Všechny stojí za to. Ale nemůžete říkat ano na příliš mnoho věcí. Pokud prostě řeknete „Dej mi čas to promyslet“, všichni to pochopí. „Ozvu se.“ V prvé řadě na to nejspíš zapomenou. Ale pokud ne, můžete říct, že jste si to promysleli a momentálně nemáte dost času na to, se tak skvělému projektu naplno věnovat. Nehaníte tak projekt, protože říkáte, že je skvělý, ale nemáte tolik času, abyste se mu mohli naplno věnovat.
A oni vám budou vděční. Nechcete se zavázat k něčemu, čemu budete věnovat podprůměrný servis. Takže si dejte povolení si věci promyslet nebo v tvém případě nastoupit do stanice Ne. Kupte si lístek v první třídě do stanice Ne, doktore Nede. Je to, já vím… ale je to užitečný způsob, jak změnit vzorec chování, - jak změnit návyk neustálého „ano, samozřejmě“. - Ano. Opravdu moc pěkné. Pojďme na další tip. Když jsem tě poprvé slyšela říkat to z pódia, tak mě to opravdu zasáhlo.
- Nikdy si nedělej starosti sám. - Ta slova jsou tak jednoduchá. Nedělej si starosti sám. Může ti to zachránit život. Jednou z ironií moderního života je, že jsme extrémně propojeni elektronicky, ale jak jsme se takto propojili, dochází k osobnímu odpojení. Lidé nemají takový pocit spojení, sounáležitosti nebo společnosti, lidí, na které se hned můžou obrátit. Existuje spousta nepovšimnuté osamělosti, lidé jsou obklopeni lidmi, ale ne opravu propojení, takže…
je dobré mít v paměti seznam lidí, se kterými řešíte peníze, vztahy, byznys. Jsou to různí lidé, protože chcete, aby měli i nějakou expertizu. S nejbližšími přáteli můžete probrat cokoliv, ale když jde o finance, mějte specialistu, když o zdraví, tak doktora a… Tříkrokové řízení starostí: nikdy si nedělejte starosti sami, krok dva – zjistěte si fakta, protože toxický strach obvykle plyne ze špatných informací, jejich nedostatku nebo obojího.
Zajdete za člověkem, se kterým to řešíte, a zjistíte si fakta. Ve třetím kroku vytvoříte plán. Kdyby nefungoval, zrevidujete ho. Když máte plán, máte spíš pocit kontroly než zranitelnosti, a tak jste efektivnější. Ze tří kroků – nedělej si starosti sám, zjisti si fakta a vytvoř plán – je nejdůležitější ten první. Když si děláte starosti sami, býváte toxičtí. Často se zhrozíte, zveličujete, ztuhnete, stáhnete se, uzavřete se, odpojíte se. Když se o starosti podělíte, hledáte řešení, a než se nadějete, smějete se tomu, že to vlastně ani nebylo tak vážné.
Je to kouzelné – nikdy si nedělejte starosti sami. Naším posledním tématem v této části je pěstování lilií a zbavování se pijavic. Podle mé definice jsou lilie lidé nebo projekty, které za to stojí. Možná vyžadují hodně času, úsilí, mohou vás stát spoustu bolesti a trápení, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí. Pěstujte lilie. V mém životě jsou nejvýznamnějšími liliemi mé tři děti. Vyžadují ohromné množství úsilí, starostí i času, ale opravdu to za to stojí.
Abyste měli čas na své lilie, musíte se zbavit pijavic. Pijavice jsou lidé nebo projekty, které za to prostě nestojí. Samy o sobě hodnotné jsou, ale ne pro vás. Nevrací čas, který do nich vložíte. Pijavic se chcete zbavit. Některých se ale zbavit nemůžete. Když je pijavice vaše matka, nezměníte to. Musíte s tím žít a vytvořit si hranice. Většinou se ale od pijavic můžete stáhnout. S pijavicemi zůstáváme ze dvou důvodů: ze setrvačnosti, nebo pocitu viny. Nedělejte to.
Nechte ji jiným. Nejste pijavici nic dlužní, nemusíte jí dál dávat svou drahocennou životní energii. Ať to dělá někdo jiný. Kdo ví? Třeba se ten někdo stane lilií pro tu pijavici. Od těch, kdo vás stahují dolů, se stáhněte tak moc, jak je to jen možné, abyste měli čas na své lilie. A teď jedno varování ohledně lilií. Lidé jako vy a většina těch, kdo sledují tento pořad, mají problém s tím, že mají možná až příliš mnoho lilií. - A když máte příliš mnoho lilií…
- Je z toho záhon lilií! A když jich máte příliš mnoho, mohou se proměnit v malé pijavice. Musíte si dát pozor, abyste jich neměli až moc. Příliš mnoho hodnotných projektů se navzájem zadusí a žádný z nich nakonec nebude prospívat. Musíte prořezávat, zkracovat a vytvořit si skupinu „to udělám později, až dokončím toto“ a své lilie prioritizovat, ale… Jeden ze základních principů, proč chytří lidé mají podprůměrný výkon, je nevyužívání vlastní kontroly.
Věří, že mají méně síly, než opravdu mají. Je to dobrý příklad toho, jak můžete pěstovat lilie a zbavit se pijavic. Skvělé. Pěkně jsi nás vrátil k první radě o cílech, prioritách a zjednodušování. Nede, to bylo úžasné. Děkuji moc, že sis na nás udělal čas ve svém programu. Vím, že máš spoustu knih, skvělou praxi, všechny odkazy, kde se o Nedovi dozvíte víc, najdete v popisku videa. - Díky, že jsi tu byl s námi. - Chci ti poděkovat za tuhle službu, kterou děláš pro všechny podnikatele. Jsi skvělý příklad toho, co člověk dokáže, když zapojí představivost a usiluje o své sny.
- Podívej se na sebe, jsi úžasná. - Díky, Nede. A teď pro vás máme jednu výzvu. Která z pěti strategií, o kterých byla řeč, je pro vás nejdůležitější? Na kterou z nich byste se měli zaměřit a podniknout v ní další kroky? Podělte se v komentářích. Překlad: sethe www.videacesky.cz
Dnes je tu s námi přední odborník, který pomáhá lidem s výkonností. Budeme se bavit o tom, proč chytří lidé vykazují horší výsledky a jak to napravit. Ned Hallowel je psychiatr a úspěšný autor bestsellerů, světově proslulý řečník a přední odborník na ADHD. Absolvent Harvardu a lékařské fakulty Tulaneovy univerzity, zakladatel Hallowellových center v Sudbury v Massachusetts a New Yorku. Je autorem 19 knih o různých psychologických tématech a objevil se v programech 2020, 60 Minutes, Oprah, PBS, CNN, The Today Show, Dateline, Good Morning America, The View a v mnoha dalších.
Ned žije v Bostonu se ženou Sue, sociální pracovnicí, a jejich 3 dětmi – Lucy, Jackem a Tuckerem. Nede, je skvělé, že jsi dorazil do Marie TV. - Díky, že sis uděl čas. - Je mi ctí. Dosud jsi napsal 19 knih a jsi světový expert na ADD u podnikatelů.
Ale i když někdo nemá ADD, tak se tak v dnešním světě často cítíme. Dnes se tak podíváme jen na pět tvých tipů, všechny jsou skvělé, jak můžeme znovu převzít kontrolu nad sebou samými, a pokud jsme chytří, jak můžeme být výkonnější. Líbí se mi tip číslo jedna, ve kterém jde o definování jasných a konkrétních cílů. - Řekni nám o tom víc. - Problém moderního života je, že se toho dá tolik stihnout.
Ale víc než tolik se stihnout nedá. Takže je opravdu důležité definovat, čeho chcete dosáhnout. Já doporučuju, abyste měli každý den jen tři cíle. Ne víc než tři. Snadno jich může být i 300. Každý den mějte jen tři cíle. Krátkodobě. Dlouhodobě v horizontu dvou až tří týdnů můžete mít další tři. A pak v horizontu půlroku až roku mějte další tři cíle. A pak tři celoživotní cíle. Takže se vždy snažíte dosáhnout krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, celoživotních cílů.
- A to vás donutí stanovit si priority. - Jo. Je to opravdu důležité, protože vás to přinutí říct: To je fajn, ale raději chci dělat tohle. Chci se věnovat tomuto a tenhle nápad teď dám k ledu. A pokud to neuděláte, zkusíte jako všichni ostatní dělat vše najednou, prostě jeden velký zmatek. - Ano - A na konci si řeknete: Měl jsem toho hodně, ale vlastně jsem toho moc nestihl.
- Ano. - Je to docela častý jev, že chytří lidé vykazují horší výsledky. Protože nezvládli nastavení priorit a jasné definování konkrétních cílů, krátkodobých, dlouhodobých i celoživotních. To se mi líbí. A… zjednodušení procesu, odříznutí zbytečností, moc to neřešit… Jak jsem tě poslouchala, tak jsem si říkala, že tři zvládnu, a úplně jsem cítila, jak ze mě padá velká tíha.
Já už jsem s tebou pracovala, tak vím, že jsi úžasný. Skvělý začátek. Teď číslo dvě a je opravdu skvělé, že o tom mluvíš. Vysávání obrazovky a to, že se mu máme vyhýbat. Co to vlastně znamená? Tenhle pojem jsem vymyslel při psaní knihy CrazyBusy a jde o obvyklou tendenci, kdy si chcete jen zkontrolovat e-mail. O hodinu později jste pořád před počítačem a vysáváte z obrazovky, co to jen jde. E-mail ovládá oční bulvy téměř na hypnotické úrovni. A úplně ztratíte pojem o čase.
Ztratíte ponětí o tom, co neděláte. Televize je jedna věc, ale teď jsou obrazovky interaktivní. - Ano. - Když je obrazovka interaktivní, dostaví se stejná reakce dopaminu, která vede k závislosti. Nevychází to z vás, ale jste do toho vlákáni. Takže si buďte vědomi vysávání obrazovky. Nejjednodušší způsob, jak tomu zabránit, je zvolit si určitý čas, třeba od devíti do desíti, který si vyhradíte pro internet a e-maily, a pak tuto činnost ukončíte.
VTV – vypněte tu věc. Jinak je to jako mísa s lentilkami, budete si brát další a další. Nebudete moci přestat. Neotevřená zpráva má v sobě něco neodolatelného. Když nám 1× či 2× za den přišla zpráva, tak jsme ji hned běželi otevřít. Teď je to jednou až dvakrát za vteřinu. Nikdo z nás tomu nemůže odolat. I když víme, že je to hloupé, nedokážeme nutkání neotevřené zprávy odolat. - Nedovi zvoní telefon.
- Ten je můj, pardon. No, to je vlastně úžasné, protože nezvoní jen telefony, ale i e-maily, - sociální sítě, je to úžasné. - Úplně všechno. - Nonstop. Odhaduje se, že z každé hodiny stráví většina lidí nejméně 20 minut neplánovaným vyrušením. - Páni. - Je to šílená ztráta času. Nejen že ztratíte čas přerušením, ale je tu i čas strávený vracením se k předchozí činnosti, - opětovným soustředěním, což nejde udělat jen tak.
- Ano. Neustále si toho všímám a snažím se, co to jde. Před natáčením ses mě ptal na studio a jestli ho používáme, když netočíme. A já jsem ti říkala, že je to skvělé, protože tu občas býváme, když se nic neděje, když netočíme Marie TV. Píšu tu s kamarádkou. Přijdeme v devět a jsme tu do šesti, sedmi a celý den píšeme. Nikdo nám nic nedoručuje, můžeme se plně soustředit. Psi neštěkají, je to parádní.
Když člověka nic neruší, vracím se k vysávání obrazovky… Tak to ti opravdu závidím. Jsem spisovatel, ale nemůžu psát víc než pár hodin denně. - Ty píšeš celý den, to je úžasné. - No, ale jen když je se mnou. Určitě se k tomu ještě dostaneme, je to tím, že se navzájem hlídáme. Jdeme se projít, dáme si oběd a pak se vrátíme a jdeme na věc. Skvělé, dobře děláte. Další tip, a tenhle je jeden z mých nejoblíbenějších, jak víš, mám k němu svůj vlastní přístup, ale moc se mi líbí tvoje pojetí.
Nastavení výchozí odpovědi z ano na… Dej mi čas a já ti dám vědět. Nech mě to promyslet. - Ano. - Protože většinou jsme rychle velkorysí. Jistě, já to udělám. Ano, pomůžu ti. Určitě tam budu. Ano, ano, ano… Je to určitě naše dobrá stránka, ale když si nedáme pozor, stane se z toho břímě a náhle máme příliš mnoho závazků. Přetížení, přehlcení, těsně před zhroucením. Souhlasíme s příliš mnoha věcmi.
Všechny stojí za to. Ale nemůžete říkat ano na příliš mnoho věcí. Pokud prostě řeknete „Dej mi čas to promyslet“, všichni to pochopí. „Ozvu se.“ V prvé řadě na to nejspíš zapomenou. Ale pokud ne, můžete říct, že jste si to promysleli a momentálně nemáte dost času na to, se tak skvělému projektu naplno věnovat. Nehaníte tak projekt, protože říkáte, že je skvělý, ale nemáte tolik času, abyste se mu mohli naplno věnovat.
A oni vám budou vděční. Nechcete se zavázat k něčemu, čemu budete věnovat podprůměrný servis. Takže si dejte povolení si věci promyslet nebo v tvém případě nastoupit do stanice Ne. Kupte si lístek v první třídě do stanice Ne, doktore Nede. Je to, já vím… ale je to užitečný způsob, jak změnit vzorec chování, - jak změnit návyk neustálého „ano, samozřejmě“. - Ano. Opravdu moc pěkné. Pojďme na další tip. Když jsem tě poprvé slyšela říkat to z pódia, tak mě to opravdu zasáhlo.
- Nikdy si nedělej starosti sám. - Ta slova jsou tak jednoduchá. Nedělej si starosti sám. Může ti to zachránit život. Jednou z ironií moderního života je, že jsme extrémně propojeni elektronicky, ale jak jsme se takto propojili, dochází k osobnímu odpojení. Lidé nemají takový pocit spojení, sounáležitosti nebo společnosti, lidí, na které se hned můžou obrátit. Existuje spousta nepovšimnuté osamělosti, lidé jsou obklopeni lidmi, ale ne opravu propojení, takže…
je dobré mít v paměti seznam lidí, se kterými řešíte peníze, vztahy, byznys. Jsou to různí lidé, protože chcete, aby měli i nějakou expertizu. S nejbližšími přáteli můžete probrat cokoliv, ale když jde o finance, mějte specialistu, když o zdraví, tak doktora a… Tříkrokové řízení starostí: nikdy si nedělejte starosti sami, krok dva – zjistěte si fakta, protože toxický strach obvykle plyne ze špatných informací, jejich nedostatku nebo obojího.
Zajdete za člověkem, se kterým to řešíte, a zjistíte si fakta. Ve třetím kroku vytvoříte plán. Kdyby nefungoval, zrevidujete ho. Když máte plán, máte spíš pocit kontroly než zranitelnosti, a tak jste efektivnější. Ze tří kroků – nedělej si starosti sám, zjisti si fakta a vytvoř plán – je nejdůležitější ten první. Když si děláte starosti sami, býváte toxičtí. Často se zhrozíte, zveličujete, ztuhnete, stáhnete se, uzavřete se, odpojíte se. Když se o starosti podělíte, hledáte řešení, a než se nadějete, smějete se tomu, že to vlastně ani nebylo tak vážné.
Je to kouzelné – nikdy si nedělejte starosti sami. Naším posledním tématem v této části je pěstování lilií a zbavování se pijavic. Podle mé definice jsou lilie lidé nebo projekty, které za to stojí. Možná vyžadují hodně času, úsilí, mohou vás stát spoustu bolesti a trápení, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí. Pěstujte lilie. V mém životě jsou nejvýznamnějšími liliemi mé tři děti. Vyžadují ohromné množství úsilí, starostí i času, ale opravdu to za to stojí.
Abyste měli čas na své lilie, musíte se zbavit pijavic. Pijavice jsou lidé nebo projekty, které za to prostě nestojí. Samy o sobě hodnotné jsou, ale ne pro vás. Nevrací čas, který do nich vložíte. Pijavic se chcete zbavit. Některých se ale zbavit nemůžete. Když je pijavice vaše matka, nezměníte to. Musíte s tím žít a vytvořit si hranice. Většinou se ale od pijavic můžete stáhnout. S pijavicemi zůstáváme ze dvou důvodů: ze setrvačnosti, nebo pocitu viny. Nedělejte to.
Nechte ji jiným. Nejste pijavici nic dlužní, nemusíte jí dál dávat svou drahocennou životní energii. Ať to dělá někdo jiný. Kdo ví? Třeba se ten někdo stane lilií pro tu pijavici. Od těch, kdo vás stahují dolů, se stáhněte tak moc, jak je to jen možné, abyste měli čas na své lilie. A teď jedno varování ohledně lilií. Lidé jako vy a většina těch, kdo sledují tento pořad, mají problém s tím, že mají možná až příliš mnoho lilií. - A když máte příliš mnoho lilií…
- Je z toho záhon lilií! A když jich máte příliš mnoho, mohou se proměnit v malé pijavice. Musíte si dát pozor, abyste jich neměli až moc. Příliš mnoho hodnotných projektů se navzájem zadusí a žádný z nich nakonec nebude prospívat. Musíte prořezávat, zkracovat a vytvořit si skupinu „to udělám později, až dokončím toto“ a své lilie prioritizovat, ale… Jeden ze základních principů, proč chytří lidé mají podprůměrný výkon, je nevyužívání vlastní kontroly.
Věří, že mají méně síly, než opravdu mají. Je to dobrý příklad toho, jak můžete pěstovat lilie a zbavit se pijavic. Skvělé. Pěkně jsi nás vrátil k první radě o cílech, prioritách a zjednodušování. Nede, to bylo úžasné. Děkuji moc, že sis na nás udělal čas ve svém programu. Vím, že máš spoustu knih, skvělou praxi, všechny odkazy, kde se o Nedovi dozvíte víc, najdete v popisku videa. - Díky, že jsi tu byl s námi. - Chci ti poděkovat za tuhle službu, kterou děláš pro všechny podnikatele. Jsi skvělý příklad toho, co člověk dokáže, když zapojí představivost a usiluje o své sny.
- Podívej se na sebe, jsi úžasná. - Díky, Nede. A teď pro vás máme jednu výzvu. Která z pěti strategií, o kterých byla řeč, je pro vás nejdůležitější? Na kterou z nich byste se měli zaměřit a podniknout v ní další kroky? Podělte se v komentářích. Překlad: sethe www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář