Proslov Tima Minchina na University of Western Australia
Proslovů známých osobností na univerzitách u promocí jsme tu už měli několik (Ellen, Steve Jobs, Conan...). Dnes nám poví pár životních mouder také komik Tim Minchin. Ve svém skromném, ale o to moudřejším proslovu, se Tim nezaměřuje na svůj život, ale spíš na to, o čem by podle něj život měl (a neměl) být.
Přepis titulků
Dámy a pánové, přivítejte
prosím pana Tima Minchina Kdysi jsem udělal firemní vystoupení
na konferenci pro velkou firmu, která prodávala
programy pro účetnictví. Asi aby inspirovali své
obchodníky k větším výkonům, zaplatili 12 tisíc za motivačního řečníka,
bývalého extrémního sportovce, kterému umrzlo několik končetin,
když se zasekl na horské římse. Bylo to divné. Obchodníci se softwarem potřebují
slyšet někoho s dlouhou a úspěšnou kariérou obchodníka se softwarem
a ne příliš optimistického ex-horala.
Chudák chlap, co přijel ráno, aby se naučil o technikách obchodování, odešel strachujíc se o přívod krve do konečků končetin. To není inspirativní, ale matoucí. A pokud je hora symbolem pro životní výzvy a ztráta končetin metaforou pro oběť, programátorovi to asi nedojde, že? Protože nemá titul v oboru umění. Ale měl by mít. Umělecké tituly jsou skvělé.
Pomáhají najít smysl tam, kde není. A opravdu tam žádný není. Nehledejte ho. Hledání smyslu je jako hledání veršů v kuchařce. Nenajdete je a navíc spálíte koláč. Pokud se vám tahle metafora nelíbila, nebude se vám líbit ani zbytek. Prostě nejsem inspirační řečník. Nepřišel jsem o končetinu, metaforicky ani jinak, a určitě vám nebudu radit o kariéře, protože jsem nikdy neměl stálou práci. Už pár let mám ale skupinu lidí, která poslouchá, co říkám, takže mám pocit vlastní důležitosti.
Nyní vám tedy udělím, ve věku 37 let, 9 životních lekcí, které odráží 9 částí tradiční křesťanské vánoční mše, které jsou taky dost divné. Něco vám možná přijde inspirující, něco nudné a určitě všechno do týdne zapomenete. Bude v nich spousta přirovnání, metafor a aforismů, které dobře začnou, ale nakonec nedávají smysl.
Dávejte pozor, ať se neztratíte jako slepý muž, co se tleskáním snaží pomocí ozvěny najít roztok na čočky. Hledám svého bývalého učitele poezie. Jdeme na to. Připraveni? 1. Nemusíte mít sen. Američané vždycky mluví o svých snech. Jasně, pokud máte sen, jděte za ním. Alespoň tím smysluplně strávíte čas.
A pokud je velký, jeho dosažení vám zabere celý život, takže až ho dosáhnete a budete zírat do hlubiny nesmyslnosti vašeho úspěchu, budete skoro mrtví, takže to bude jedno. Nikdy jsem takový sen neměl, takže jsem pro vášnivé odhodlání k dosažení krátkodobých cílů. Buďte mikro-ambiciózní. Soustřeďte se a pracujte na tom, co je před vámi. Nikdy nevíte, kám vás to zavede. Jen si uvědomte, že další cíl se asi objeví tam, kde ho nečekáte.
Buďte opatrní s dlouhodobými sny. Když se zaměříte příliš do budoucna, nezachytíte koutkem oka ten správný moment. Souhlas? Dobře! Rada metaforou - pojďme dál! 2. Nehledejte štěstí. Štěstí je jako orgasmus. Pokud o něm příliš přemýšlíte, tak zmizí. Usilujte o štěstí druhých. Pak zůstane i trochu štěstí pro vás.
Nejsme vyvinutí pro stálou spokojenost. Spokojený Homo erectus byl sežrán dřív, než předal své geny. 3. Pamatujte, vše je o náhodě. Máte štěstí, že tu jste. Máte velké štěstí, že jste byli vychováni v dobré rodině, která vás vedla ke studiu na univerzitě. Pokud jste se narodili do hrozné rodiny, tak máte smůlu a můj soucit, ale i štěstí. Máte štěstí, že máte takovou DNA, která vám nadělila mozek, který vás i přes hrozné dětství nakonec dovedl k vystudování univerzity.
Vyšplhali jste se po tkaničkách až sem. Máte štěstí. Nestvořili jste ten kousek sebe, který vás vytáhl nahoru. Ani to nejsou vaše tkaničky. Asi jsem pracoval tvrdě k dosažení svých pochybných úspěchů. Ale nestvořil jsem ten kousek sebe, který mě nutí tvrdě pracovat, ani ten, kvůli kterému jsem jedl hamburgery místo přednášek tady na UWA. Pochopení, že úplně nemůžete za své úspěchy a nelze zcela vinit jiné za jejich neúspěchy, vede k pokoře a soucitu. Empatie je intuitivní, ale můžete ji také zlepšit přemýšlením.
4. Cvičte! Bohužel pro vás, bledí, kouřící filosofové, co kroutíte hlavou nad lidskou masou, jak se vine kolem miniaturních dopravních kuželů své existence. Pravdu mají oni, ne vy. Máte napůl pravdu. Myslíte, tedy jste, ale také, běháte, tedy spíte, tedy nejste přemoženi existencionální úzkostí. Nemůžete a nechcete být Kantem. Sportujte, choďte na jógu, posilujte, běhejte, prostě pečujte o své tělo.
Budete ho potřebovat. Většina z vás se dožije skoro 100 let a i ti nejchudší budou mít tolik, o čem se většině lidí v historii ani nesnilo. A z toho dlouhého, luxusního života budete v depresi. Ale nezoufejte! Mezi depresí a cvičením je nepřímá úměra. Jen do toho! Běhejte, mí krásní intelektuálové. 5. Buďte kritičtí ke svým názorům. Podle slavného bonmotu je názor jako zadek - každý ho má. Já ale ještě dodávám, že názory se od zadků zásadně liší, protože by měly být neustále a důkladně prozkoumávány.
Kdysi jsem tu dělal zkoušky. Takhle se mstím. Je třeba být kritický nejen k názorům jiných. Buďte tvrdí na svá přesvědčení. Vezměte je na verandu a prašťte je pálkou. Buďte intelektuálně rigorózní. Uvědomte si svou zaujatost, předsudky a výsady. Většina společenských argumentů přežívá, protože nebereme v potaz nuance. Často vytváříme chybné dichotomie a obhajujeme svůj názor pomocí dvou různých sad předpokladů.
Jako dva tenisoví hráči snažící se vyhrát zápas krásnými ránami z dvou různých tenisových kurtů. Mám před sebou absolventy přírodních věd i umění, ale nemyslete si, že věda a umění se vzájemně vylučují. To je hloupá a škodlivá myšlenka. Věda se nevylučuje s uměním či beletrií. Jen pár příkladů: Twain, Douglas Adams, Vonnegut, McEwan, Sagan, Shakespeare, Dickens. Básníci nemusí být pověrčiví.
Nemusíte být proti GMO, aby vám záleželo na naší planetě. K soucitu není třeba duše. Věda není masa vědění ani typ víry. Je to jen způsob, kterým lidstvo získává znalosti skrze pozorování. Věda je úžasná! Umění a věda musí spolupracovat na zlepšení prezentace vědy. Mnoho Australanů, včetně premiéra a mého bratrance Nicka Minchina, věří, že věda o lidmi způsobeném globálním oteplování je kontroverzní, což je jasným ukazatelem o selhání v komunikaci. Fakt, že se právě 30 % lidí naježilo, to jen potvrzuje. Je smutné, že je to spojeno víc s politikou než s vědou.
6. Staňte se učitelem! Moc vás prosím, buďte učitelem. Učitelé jsou nejobdivuhodnější lidé na světě. Nemusíte jím být napořád, ale pokud váháte, buďte úžasným učitelem. Alespoň v mládí. Učte na základní škole, zvláště pokud jste chlap, takoví jsou třeba. I když nejste učitel, buďte učitel. Sdílejte nápady. Vzdělání není samozřejmé. Jásejte nad tím, co víte, a šiřte to dál.
7. Vymezujte se tím, co milujete. Všiml jsem si, že když se mě někdo zeptá třeba jakou mám rád muziku, řeknu, že neposlouchám pop kvůli pitomým textům. Na otázku, jaké jídlo mám rád, řeknu, že lanýžový olej je nadužívaný a odporný. Na internetu to vidím pořád. Lidé tvoří subkultury podle toho, že nesnáší Coldplay nebo fotbal nebo feministky nebo ODS. Máme tendenci definovat se tím, co nemáme rádi. Tím se jako komik živím.
Ale vyjadřujte také vášeň pro to, co máte rádi. Otevřeně chvalte ty, které obdivujete. Posílejte děkovné dopisy a tleskejte ve stoje. Buďte pro, nejen proti. 8. Respektujte slabší. Kdysi jsem se rozhodl, že budu vybírat lidi, kterými se obklopím, agenty a producenty, podle toho, jak se chovají k obsluze restaurace, kde máme setkání. I když jsi nejmocnější borec v místnosti, soudím tě dle toho, jak se chováš k nejslabším. A máte to!
9. A nakonec, nespěchejte. Nemusíte vědět, co dělat se zbytkem svého života. Neříkám, ať se jen flákáte a hulíte, ale taky nepanikařte. Většina mých známých, kteří ve dvaceti měli jasno, teď mají krizi středního věku. Již na začátku mého nesouvislého proslovu jsem řekl, že život nemá smysl. To nebyla jen prostořeká poznámka. Hledání smyslu zrovna teď, po 13,8 miliardách let neřízených událostí, je absurdní. Ať si lidé myslí, že pro ně má vesmír účel.
Nejsem ale žádný nihilista ani cynik. Jsem vlastně romantik. A zde je má představa o romantice: Brzy budete mrtví. Život je někdy příliš dlouhý, těžký a tak únavný. Někdy budete šťastní, někdy smutní, a pak staří, a pak mrtví. S touto prázdnou existencí lze udělat jen jednu rozumnou věc. Vyplňte ji. Ne vypleňte.
Vyplňte. A dle mého názoru, dokud jej nezměním, život je nejlépe vyplněn neustálým učením novým věcem, pýchou na to, co děláte. Soucitem, sdílením nápadů, běháním, entuziasmem... A pak je tu láska, cestování, víno, sex, umění, děti, štědrost a chození po horách. Ale to už všechno víte. Ten váš bezúčelný život je neskutečně vzrušující věc. Hodně štěstí a děkuji za pozornost.
Přeložil: Liedan www.videacesky.cz
Chudák chlap, co přijel ráno, aby se naučil o technikách obchodování, odešel strachujíc se o přívod krve do konečků končetin. To není inspirativní, ale matoucí. A pokud je hora symbolem pro životní výzvy a ztráta končetin metaforou pro oběť, programátorovi to asi nedojde, že? Protože nemá titul v oboru umění. Ale měl by mít. Umělecké tituly jsou skvělé.
Pomáhají najít smysl tam, kde není. A opravdu tam žádný není. Nehledejte ho. Hledání smyslu je jako hledání veršů v kuchařce. Nenajdete je a navíc spálíte koláč. Pokud se vám tahle metafora nelíbila, nebude se vám líbit ani zbytek. Prostě nejsem inspirační řečník. Nepřišel jsem o končetinu, metaforicky ani jinak, a určitě vám nebudu radit o kariéře, protože jsem nikdy neměl stálou práci. Už pár let mám ale skupinu lidí, která poslouchá, co říkám, takže mám pocit vlastní důležitosti.
Nyní vám tedy udělím, ve věku 37 let, 9 životních lekcí, které odráží 9 částí tradiční křesťanské vánoční mše, které jsou taky dost divné. Něco vám možná přijde inspirující, něco nudné a určitě všechno do týdne zapomenete. Bude v nich spousta přirovnání, metafor a aforismů, které dobře začnou, ale nakonec nedávají smysl.
Dávejte pozor, ať se neztratíte jako slepý muž, co se tleskáním snaží pomocí ozvěny najít roztok na čočky. Hledám svého bývalého učitele poezie. Jdeme na to. Připraveni? 1. Nemusíte mít sen. Američané vždycky mluví o svých snech. Jasně, pokud máte sen, jděte za ním. Alespoň tím smysluplně strávíte čas.
A pokud je velký, jeho dosažení vám zabere celý život, takže až ho dosáhnete a budete zírat do hlubiny nesmyslnosti vašeho úspěchu, budete skoro mrtví, takže to bude jedno. Nikdy jsem takový sen neměl, takže jsem pro vášnivé odhodlání k dosažení krátkodobých cílů. Buďte mikro-ambiciózní. Soustřeďte se a pracujte na tom, co je před vámi. Nikdy nevíte, kám vás to zavede. Jen si uvědomte, že další cíl se asi objeví tam, kde ho nečekáte.
Buďte opatrní s dlouhodobými sny. Když se zaměříte příliš do budoucna, nezachytíte koutkem oka ten správný moment. Souhlas? Dobře! Rada metaforou - pojďme dál! 2. Nehledejte štěstí. Štěstí je jako orgasmus. Pokud o něm příliš přemýšlíte, tak zmizí. Usilujte o štěstí druhých. Pak zůstane i trochu štěstí pro vás.
Nejsme vyvinutí pro stálou spokojenost. Spokojený Homo erectus byl sežrán dřív, než předal své geny. 3. Pamatujte, vše je o náhodě. Máte štěstí, že tu jste. Máte velké štěstí, že jste byli vychováni v dobré rodině, která vás vedla ke studiu na univerzitě. Pokud jste se narodili do hrozné rodiny, tak máte smůlu a můj soucit, ale i štěstí. Máte štěstí, že máte takovou DNA, která vám nadělila mozek, který vás i přes hrozné dětství nakonec dovedl k vystudování univerzity.
Vyšplhali jste se po tkaničkách až sem. Máte štěstí. Nestvořili jste ten kousek sebe, který vás vytáhl nahoru. Ani to nejsou vaše tkaničky. Asi jsem pracoval tvrdě k dosažení svých pochybných úspěchů. Ale nestvořil jsem ten kousek sebe, který mě nutí tvrdě pracovat, ani ten, kvůli kterému jsem jedl hamburgery místo přednášek tady na UWA. Pochopení, že úplně nemůžete za své úspěchy a nelze zcela vinit jiné za jejich neúspěchy, vede k pokoře a soucitu. Empatie je intuitivní, ale můžete ji také zlepšit přemýšlením.
4. Cvičte! Bohužel pro vás, bledí, kouřící filosofové, co kroutíte hlavou nad lidskou masou, jak se vine kolem miniaturních dopravních kuželů své existence. Pravdu mají oni, ne vy. Máte napůl pravdu. Myslíte, tedy jste, ale také, běháte, tedy spíte, tedy nejste přemoženi existencionální úzkostí. Nemůžete a nechcete být Kantem. Sportujte, choďte na jógu, posilujte, běhejte, prostě pečujte o své tělo.
Budete ho potřebovat. Většina z vás se dožije skoro 100 let a i ti nejchudší budou mít tolik, o čem se většině lidí v historii ani nesnilo. A z toho dlouhého, luxusního života budete v depresi. Ale nezoufejte! Mezi depresí a cvičením je nepřímá úměra. Jen do toho! Běhejte, mí krásní intelektuálové. 5. Buďte kritičtí ke svým názorům. Podle slavného bonmotu je názor jako zadek - každý ho má. Já ale ještě dodávám, že názory se od zadků zásadně liší, protože by měly být neustále a důkladně prozkoumávány.
Kdysi jsem tu dělal zkoušky. Takhle se mstím. Je třeba být kritický nejen k názorům jiných. Buďte tvrdí na svá přesvědčení. Vezměte je na verandu a prašťte je pálkou. Buďte intelektuálně rigorózní. Uvědomte si svou zaujatost, předsudky a výsady. Většina společenských argumentů přežívá, protože nebereme v potaz nuance. Často vytváříme chybné dichotomie a obhajujeme svůj názor pomocí dvou různých sad předpokladů.
Jako dva tenisoví hráči snažící se vyhrát zápas krásnými ránami z dvou různých tenisových kurtů. Mám před sebou absolventy přírodních věd i umění, ale nemyslete si, že věda a umění se vzájemně vylučují. To je hloupá a škodlivá myšlenka. Věda se nevylučuje s uměním či beletrií. Jen pár příkladů: Twain, Douglas Adams, Vonnegut, McEwan, Sagan, Shakespeare, Dickens. Básníci nemusí být pověrčiví.
Nemusíte být proti GMO, aby vám záleželo na naší planetě. K soucitu není třeba duše. Věda není masa vědění ani typ víry. Je to jen způsob, kterým lidstvo získává znalosti skrze pozorování. Věda je úžasná! Umění a věda musí spolupracovat na zlepšení prezentace vědy. Mnoho Australanů, včetně premiéra a mého bratrance Nicka Minchina, věří, že věda o lidmi způsobeném globálním oteplování je kontroverzní, což je jasným ukazatelem o selhání v komunikaci. Fakt, že se právě 30 % lidí naježilo, to jen potvrzuje. Je smutné, že je to spojeno víc s politikou než s vědou.
6. Staňte se učitelem! Moc vás prosím, buďte učitelem. Učitelé jsou nejobdivuhodnější lidé na světě. Nemusíte jím být napořád, ale pokud váháte, buďte úžasným učitelem. Alespoň v mládí. Učte na základní škole, zvláště pokud jste chlap, takoví jsou třeba. I když nejste učitel, buďte učitel. Sdílejte nápady. Vzdělání není samozřejmé. Jásejte nad tím, co víte, a šiřte to dál.
7. Vymezujte se tím, co milujete. Všiml jsem si, že když se mě někdo zeptá třeba jakou mám rád muziku, řeknu, že neposlouchám pop kvůli pitomým textům. Na otázku, jaké jídlo mám rád, řeknu, že lanýžový olej je nadužívaný a odporný. Na internetu to vidím pořád. Lidé tvoří subkultury podle toho, že nesnáší Coldplay nebo fotbal nebo feministky nebo ODS. Máme tendenci definovat se tím, co nemáme rádi. Tím se jako komik živím.
Ale vyjadřujte také vášeň pro to, co máte rádi. Otevřeně chvalte ty, které obdivujete. Posílejte děkovné dopisy a tleskejte ve stoje. Buďte pro, nejen proti. 8. Respektujte slabší. Kdysi jsem se rozhodl, že budu vybírat lidi, kterými se obklopím, agenty a producenty, podle toho, jak se chovají k obsluze restaurace, kde máme setkání. I když jsi nejmocnější borec v místnosti, soudím tě dle toho, jak se chováš k nejslabším. A máte to!
9. A nakonec, nespěchejte. Nemusíte vědět, co dělat se zbytkem svého života. Neříkám, ať se jen flákáte a hulíte, ale taky nepanikařte. Většina mých známých, kteří ve dvaceti měli jasno, teď mají krizi středního věku. Již na začátku mého nesouvislého proslovu jsem řekl, že život nemá smysl. To nebyla jen prostořeká poznámka. Hledání smyslu zrovna teď, po 13,8 miliardách let neřízených událostí, je absurdní. Ať si lidé myslí, že pro ně má vesmír účel.
Nejsem ale žádný nihilista ani cynik. Jsem vlastně romantik. A zde je má představa o romantice: Brzy budete mrtví. Život je někdy příliš dlouhý, těžký a tak únavný. Někdy budete šťastní, někdy smutní, a pak staří, a pak mrtví. S touto prázdnou existencí lze udělat jen jednu rozumnou věc. Vyplňte ji. Ne vypleňte.
Vyplňte. A dle mého názoru, dokud jej nezměním, život je nejlépe vyplněn neustálým učením novým věcem, pýchou na to, co děláte. Soucitem, sdílením nápadů, běháním, entuziasmem... A pak je tu láska, cestování, víno, sex, umění, děti, štědrost a chození po horách. Ale to už všechno víte. Ten váš bezúčelný život je neskutečně vzrušující věc. Hodně štěstí a děkuji za pozornost.
Přeložil: Liedan www.videacesky.cz
Komentáře (0)