Půlmužova píseň

Někteří se narodí důležití, někteří jsou vychováváni ve chvále. Ale já byl vždy až ten poslední, skvrna na otcově plášti. Žádná líčka na hezounké tvářičce, žádný um s mečem. Ale hra, kterou hrajeme, se vyhrává lstí a tento malý pán je mazaný.

Kruté ošidnosti lásky, navzdory jejich zášti. Své mládě jsi urazil tolikrát, že by tě mohlo pokousat... Dejte si pozor na má překroucená slova, jsem malý, ale mám dlouhou ruku. A havraní pláště proti zimní mlze šeptají půlmužovu píseň.

Šeptají půlmužovu píseň. Země je kvetoucím sadem s ovocem tak šťavnatým a zralým. S cinkotem mincí jsem opustil lví bedra a hrál melodii na půlmužovu flétnu. V náručí děvky jsem učinil slib, že každým dnem budu
v čím dál větším nebezpečí. Projdu všemi sračkami
svým ostrým vtipem a uplácám si loutky
z jejich poddajné mysli.

Nejsem čestným mužem, jsem svým vlastním králem. Ale kdesi hluboko uvnitř se ozývá mé svědomí! Dejte si pozor na má překroucená slova, jsem malý, ale mám dlouhou ruku. A havraní pláště proti zimní mlze šeptají půlmužovu píseň.

Šeptají půlmužovu píseň. Šeptají půlmužovu píseň. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz