Jak se říká někomu, kdo se nesměje?

Jak říkáte někomu, kdo se nikdy nesměje? Tamten chlap. Máš pravdu. - Ještě se ani nepousmál. - Možná je mrtvý, šťouchněte do něj. Je to nějaký druh fóbie? Ano, říká se jim agelasté a takoví lidé opravdu existují. - Nemají smysl pro humor. - Nemůžou se smát? No, kdo ví.



Existuje i třeba druh epilepsie, u které se hodně... Což je rozhodně nevšední postižení. To bylo šokující. Já znám zajímavé řecké slovo pro věc, co občas dělám, kdy si nemůžu pomoct a musím někoho napodobovat. A když někdo kulhá nebo srandovně chodí, tak mám potřebu... ho napodobovat. Což je strašná věc. A tahle potřeba napodobovat něčí pohyby se jmenuje echopraxie. Úžasné.



A pokud máte podobnou potřebu se slovy a řečí, říká se tomu echolálie. To je tedy... Body, body pro tebe. Taky, pokud vím, se tomu říká dělat si prdel. Smích vlastně definuje člověka, ne? Zvířata se nedokážou smát, neumí si dát dvě a dvě dohromady. Je to taky velmi společenská aktivita. O samotě se moc nesmějeme. I při pořadu tak zábavném jako tento. Když jste sami doma, nebudete se smát tak jako diváci tady.



Proto to lidé často považují za falešné, i když se doopravdy smějete. Pak by tady nikdo nebyl. Říkáte tím, že jste to pochopili a porozuměli jste tomu. Přesně tak. V historii najdeme několik domnělých agelastů. Například Isaaca Newtona, který se prý zasmál jednou. - Když... - Když mu jablko spadlo na hlavu. Ne, někdo se ho zeptal, jaký smysl má studium nuklidů, a to ho rozesmálo. To ale je vtipný.



Takový vtipálek. Podle maršála Žukova se Stalin, ten vedle, nikdy nesmál. To mě udivuje, vždyť to byl takový srandista. Také jste si možná povšimli Jonathana Swifta a Williama Gladstona. - Jonathan Swift byl vtipný spisovatel. - Spousta komiků se nesměje. Spousta komiků je na tom ve skutečnosti dost mizerně. My samozřejmě ne.



Ten chlap uprostřed a ten nalevo jsou jedna osoba. - Ten nalevo drží dietu. - Je to reklama na posilku pro bradu. Isaac Newton je nalevo. - Newton, dobře. - A ten uprostřed je Jonathan Swift. Zato Trollope. - Anthony Trollope. - Ten se smál pořád. - Jo, prý dokonce i zemřel smíchy. Nepracoval na poště? Asi se to na něm podepsalo. Ano, vynalezl poštovní schránku.



- Později toho litoval. - Jakmile byl uvnitř, nemohl ven. Litoval toho z velmi zvláštního důvodu. Měl dost staromódní názory na ženy. A netušil, že poštovní schránka umožní ženám volnou komunikaci, s kýmkoliv budou chtít. Bez poštovní schránky museli zanést dopis otci nebo služebníkovi, aby na něj dal známku. A najednou mohly posílat své dopisy a mít vztahy bez souhlasu rodičů, což ho znechucovalo.



Co to provedl? - Je to zákon nezamýšlených důsledků. - Starej dobrák Trollope. Existují teorie smíchu, jako například teorie nadřazenosti, což je potěšení z neštěstí ostatních. Teorie nadřazenosti je jednoduchá, ale spousta lidí ji nechápe. Velmi dobré. Pak máme teorii inkongruence. Ta vyvstává, když se vznešenost a logika přetvoří na nízkost a absurditu. To bychom přece zaprděně nechtěli.



Jen příklad. Ne, že bych to někdy řekl. Freudovská teorie relaxace, která říká, že hanbatost vtipu uvolňuje smích od zábran našich zakázaných pocitů. To mám při sledování Jackass. - Ty jsi napsal knížku o vtipech, ne? - Jo, s kamarádkou jsem napsal Nahý šprým. Došel jsi k nějaké teorii? No... vtipy můžeš analyzovat, po celém světě je spousta teorií. A všechno to jsou bláboly.



Ale všechny fungují stejně. Každý vtip jsou dva příběhy. U prvního si uděláš předpoklad a u toho druhého si uvědomíš, že... Já mám rád ten o Angličanovi, Skotovi a Irovi, kteří přijdou do baru, a barman se zeptá, co to je za vtip. Takový meta-vtip. Jo, smáli se mi, když jsem řekl, že chci být komikem. No teď už se nikdo nesměje. - Ten je skvělý. - Je od Boba Monkhouse. Je těžké být vtipný, když píšeš o vtipech.



Snažil ses o to nějak? Nakonec jsme jen na každou stránku museli dát vtip, protože nějaké části byly složitější. Je o tom skvělý citát. Analyzovat vtip je jako pitvat žábu. Nikoho to až tak nezajímá a žába zemře. Vytrhnout kořeny kytky, aby se zjistilo, jak funguje. Čímž ji zabiješ. Každopádně agelasté jsou ti, co se nesmějí vtipům. Překlad: Zef www.videacesky.cz