Sdružení žen proti únavě

Ženy bojovaly dlouhá léta, aby naší generaci zajistily rovnost na pracovním trhu. - A všem těmto ženám chceme říct… - Děkujeme vám. - Ale také… - Jděte do prdele! - Jsem tak unavená! - Být pracující ženou je fakt na hovno. Pracuji pro nevládní ženskoprávní organizaci a každý den dostávám dopisy od malých holčiček typu: „Pomozte mi, potřebuji vzdělání.“ A já na to: „Ne, nepotřebuješ.“ Já vzdělání dostala a víš, co potřebuju teď?



Šlofíka. Za mladých let mé mamky říkali, že žena patří do kuchyně. A já na to: „Proč se tohle změnilo?“ Pracuji 50 hodin týdně ve firmě, kde navrhuji kuchyně, ale ironií je, že si nestíhám uvařit sama pro sebe. Pokud budu muset sníst další instantní polotovar, tak se z toho zvencnu! Má matka mě vychovala, abych byla nezávislá. To já ale nechci. Chci si vzít boháče a chodit na brunch.



Snažila jsem se ho najít na Tinderu, Happnu, Kusu chlapa, Spřízněné duši, poslední dvě jsem si vymyslela. Ne, jako fakt, já je vytvořila. Pracuji v technologickém start-upu. A teď… A teď jsem osoba s vysokými příjmy a po večeři se ode mě očekává, že… - Že… - Chce říct: „Že za sebe zaplatím.“ Multifunkční hrnec jsem si koupila před 4 lety a ještě jsem ho nestihla použít. Bývaly doby, kdy ženy prostě mohly přijít do banky a vybrat si peníze.



Nemusely jsme si na to vydělat, mohly jsme to prostě mít. Jen za malý poplatek v podobě sexu s našimi manželi jednou za měsíc. Takže o tomto Mezinárodním dni žen se vydejte jinou cestou. - Cestou zpět. - Ne, počkej, jsou tam schody. - Radši to nedělej. - Pod záštitou Sdružení žen proti únavě. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz