Sherlock: Oklahomský textař

MYCROFT:
Jak se máš? SHERLOCK:
Zrovna teď super/šukám. Běž se zahrabat. - Sherlocku?
- Watsone! Věříš na záclony? - Co? Kdybych se před tebou roztančil
jako miniaturní kočička, zabil bys mě, nebo mi dal sendvičem se Švédem? Co to děláš? Klientka.

Dotýkám se jejího obličeje,
ať vím, zda jí můžeme věřit. Napíšeme o tom na blog. Oh, pardon. Nejde mi to vypnout.
Kouslo se to. - Asi to budeš muset restartovat.
- Restartování je pro tvaroháčky. Můžeš jí chvíli sahat na obličej ty?
Potřebuju si pročistit hlavu. Tuto. - Sherlocku, můžu promluvit?
- Jen jako ta žena, které se dotýkáš. - Stala se vražda!
- Vražda, napsala! A také publikovala v místním časopise.

Později došlo na román,
pak film a nakonec na televizní seriál. Ale seriál měl špatné ohlasy. - Proč asi, Watsone?
- To nevím. Vědění je klíčem, klíčem ke skoku. Hodná holka. Ne, ne, ne.
Děláš to špatně. - Dělej to jako já.
- Jako ty? - Jako ty, ale jako já. Ha, vražda smrtí, jak bizarní.

MORIARTY:
Mě nedohoníš. SHERLOCK:
Mám rád výzvy/vagíny. Krucinál. Vidíš něco zajímavého? Dobrá otázka, mužíčku.
Jsi extrémně zakrslý, ale máš vychování. Výška tvého těla mě rmoutí způsobem,
kterému nechci porozumět. Malé boty značí malé nohy. Vrásky kolem očí, to dokazuje,
že se desítky let živil polévkou.

Smítko na nose. Modrá košile s náznakem kravaty. Tlusté prsty,
ten neviděl syntetizér ani z vlaku. Jeho vlasy mi připomínají Vánoce. - Co si o tom myslíš?
- Tvé vyrušování mě činí šťastným. - Tak co se tady stalo?
- Je to prosté. - Co?
- Je to gay. - Hotový krasopisec.


- Aha. - Případ uzavřen. Jdeme domů, koukneme na Doktora
Honzu neboli Jana, jak mu říkám já. Momentíček. - Musíš vyřešit ten případ.
- Řešení případů je pro mimina. Já zjišťuju, kdo je homosexuál.
To je můj styl. - Souhlasíte?
- Ne. Pak jste jen otravný zákalec.
Nashle, hlavoune. Omlouvám se. Vy jste také gay.


A vy taky. MATKA:
Stavíš se na oběd? SHERLOCK:
OK/Oklahomo. Sakra! Stát!
Zkusme se políbit za skoku. Překlad: ABigWhiteWolf
www.videacesky.cz