Sherlock: Mnoho šťastných shledání

Mnoho šťastných shledání Ty šmejde! Sektu buddhistických mnichů válečníků
infiltrovala blonďatá pašeračka? To je blábol. Tu blondýnu prý odhalil opat s výjimečnými
schopnostmi postřehu a dedukce. K vypátrání blondýnky mezi holohlavými
mnichy Sherlocka Holmese zrovna nepotřebuješ. - Ale třeba to byl on.
- Je mrtvý. Přál bych si, aby nebyl,
ale bohužel je skutečně mrtvý.

Napořád. A jak vysvětlíš tohle? Stopa číslo dvě.
Incident v Novém Dillí. Tys je i pojmenoval? Potom už stačilo pouze vraha vystopovat. Což jsem dokázal pomocí výpočtu hloubky, do jaké se čokoládová šupinka
ponořila do zmrzlinového kornoutku oběti. Příteli! Nechcete přece jen předstoupit?

Je to jen vaší zásluhou. Chytrák, ten inspektor Prakesh. Který policejní inspektor
by na něco takového mohl přijít? Děkuji pěkně. Vzpomínáš si, jak Sherlock nikdy nechtěl zásluhy,
když vyřešil všechny tvé případy? Nevyřešil všechny mé případy. Někde tam je. Schovává se. Jenže má nutkání
se pořád do něčeho zaplétat.

Je to on, vždyť je to úplně jasné!
Když víš, kam se dívat. Bratři Kleinovi, pak to se strážnicí, kensingtonský rozparovač...
Ty jsem všechny vyřešil sám! Se strážnicí ses spletl. - To teda nespletl!
- Ale jo. Podívej, stopa číslo tři. Tajemný porotce. Jak všichni dobře víme, tato porota
byla svolána za velice výjimečných okolností, nicméně vás již musím požádat
o znění vašeho rozsudku.

Je pan Trepoff vinen, či nevinen
z vraždy své manželky? Nevinen. Ano? Trepoff vinen!
Neuvěřitelné! Musel to být on! Nikdo jiný to být nemohl.
Nechápeš to? Chápu jen, že jsi fantazírováním
o mrtvém muži přišel o dobrou práci, a chápu, proč si přeješ
jeho zmrtvýchvstání.

Ale to se nikdy nestane. Tak jo. Půjdu teď navštívit
jednoho starého přítele. Měj se dobře. Zkusím je přemluvit,
aby znovu projednali tvůj případ. Jen se podívej na tu mapu. Blíží se.

Jakoby se vracel. - Rád tě vidím, Gregu. Posaď se.
- I já tebe. - Tak jak se máš?
- Ale jo, jde to. Už je to lepší. Co tam máš? Jen pár věcí z kanclu,
vlastně pár Sherlockových věcí. - Asi jsem to měl hned vyhodit,
ale nevěděl jsem... - Ne, dobrý, v pohodě. Ale mám tu jednu věc...

Nevěděl jsem, co s tím. Pamatuješ si to video,
které ti natočil k narozeninám? Musel jsem ho k tomu dokopat. Tohle je nesestříhaná verze.
Je docela zábavná. Aha, tak to jo. - Asi jsem to neměl nosit.
- To je v pořádku, neboj. Stejně se na to asi ani nepodívám. To je normální?

Že to světýlko zhaslo? No dobře. Co mám udělat na konci?
Mám se třeba... Třeba usmát a mrknout?
Občas to dělávám, nemám tušení proč. Lidem se to asi líbí. - Polidšťuje mě to.
- To je jedno. Proč že to vlastně dělám? Protože nepřijdeš na večeři. Jistě že tam nepřijdu,
budou tam lidé!

Jak je John může pozvat
na večeři, když ho všichni nenávidí? Stačí se jim podívat do tváře. Napsal jsem esej o potlačování nenávisti v přímé
blízkosti založenou zcela na jeho přátelích. Jako dárek se to zřejmě moc nehodilo. - Na co že se to vymlouvám?
- Máš prý něco na práci. Ano, správně, mám práci. - Možná bys to měl trochu rozvést.
- Ne, to stačí. Jen lži jsou propracované. Dejte mi chvilku,
potřebuju vymyslet, co udělám.

Já bych měl jeden návrh. - Mohl bys přestat být mrtvý.
- Tak dobře. Dobře, už jsem připraven. Zdravím, Johne. Je mi líto, že s tebou teď nemohu být.
Jsem velice zaneprázdněn. Avšak přeji ti mnoho
dalších šťastných shledání. A nezoufej, brzy se i my opět shledáme.

Vrací se. Hra opět začíná! Překlad: ABigWhiteWolf
www.videacesky.cz