V tomto poněkud ponurém, smutném videu, které jsem přeložil díky tipu amyi33, se lidé ze Školy života zamyslí nad tím, proč není náboženská víra jen hloupou představou a vysvětlí nám, že se každý můžeme ocitnout v situaci, kdy můžeme tuto víru potřebovat.
Z dálky se to může
zdát velice hloupé. Tito lidé šli do Lurd
k úpatí Pyrenejí v naději, že je Panna Marie zbaví
rakoviny nebo srdečních onemocnění. Tito lidé šli do Međugorje v Bosně a Hercegovině, aby se pomodlili
za šanci mluvit se zesnulými příbuznými. A tito lidé se modlí
u Zdi nářků v židovském chrámě v Jeruzalémě a zanechávají v prasklinách lístečky,
které si Bůh přečte. Není divu, že někteří ateisté
považují náboženství za absurdní a některým nevadí
říci to zcela na rovinu.
To je ale špatný způsob,
jak se na náboženství dívat. Náboženství nás neučí,
co je pravda, ale co mnoho z nás zoufale chceme,
aby pravda byla a to z pochopitelných důvodů. V Bibli Bůh vejde
do domu muže jménem Jarus, kterému právě zemřela dvanáctiletá dcera. Každý v domě pláče a naříká. Ježíš ale klidně řekne,
že není mrtvá, že jen spí.
"Holčičko, říkám ti,
vzbuď se," řekl Ježíš. Neměli bychom se smát
nebo to celé odmítnout jako nesmysl. Když je vaše dítě vážně nemocné,
můžete také začít věřit v zázraky. Protože v konečném důsledku
pod neúnosným psychologickým tlakem milujete své dítě více
než fyzikální zákony a biologii. A když váš milovaný zemře,
je zapotřebí opravdu silné mysli, abyste si pozdě v noci,
když vás smutek přemůže, nepředstavili, že váš rodič, dítě nebo přítel
je někde tam na lepším místě, než byl.
Že nás vidí žít náš každodenní život
a odpustil nám a porozuměl tomu, co jsme mu možná nestihli říci. A když jste úplně v koncích
a chcete jen ostudně plakat, můžete začít hledat někoho,
kdo by vám porozuměl. Někoho moudrého a odpouštějícího
s laskavým pohledem, který vás nebude soudit a bude trpělivý a milý
stejně jako ideální matka. Věda možná právem odmítá
existenci Panny Marie, ráje a zázraků. Ale víra v ně by neměla být
prezentována jen jako projev hlouposti.
Jsou příznakem emoční úzkosti a zoufalství
a měly by v nás vzbudit pochopení a soucit. Náboženská víra
není samozřejmě technicky pravdivá. Pochází ale z velice
cenného a zranitelného místa, které potřebuje naši empatii. Ateisté mají samozřejmě technicky pravdu. Není ale důvod k tomu zlobit se
kvůli zjevné iracionalitě náboženství. Musíme pochopit a ocenit sílu tužeb,
které nás navzdory vší pravděpodobnosti přiměly věřit v představy.