Thumbnail play icon

Franz KafkaŠkola života

Přidat do sledovaných sérií 19
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:11
Počet zobrazení:3 559

Franz Kafka patří k našim největším spisovatelům. Jeho nejznámější dílo Proměna, v níž se obchodní cestující Řehoř Samsa ze dne na den promění v obludný hmyz, nabízí celou řadu interpretací. Tam nám možná vypomůže znalost autorova života. Které životní zkušenosti tedy inspirovaly ponuré zápletky Kafkových knih?

Přepis titulků

Franz Kafka byl velký český spisovatel, který si přisvojil část lidského spektra emocí, které můžeme označovat jako kafkovské a které díky němu umíme lépe rozpoznávat, vidět je s odstupem a nacházet v nich útěchu. Kafkův svět není příjemný. V mnoha ohledech připomíná noční můru. Přesto je to místo, kde mnozí z nás skončí za svých temnějších období, i kdyby jen na chvíli.

V Kafkově světě cítíme bezmoc tváří v tvář autoritě, soudcům, aristokratům, průmyslníkům, politikům, a především otcům. Ztrácíme kontrolu nad vlastním osudem. Jsme šikanováni, ponižováni a zesměšňováni společností, zejména vlastní rodinou. V Kafkově sféře se stydíme za své tělo a sexuální pudy a máme pocit, že by pro nás bylo nejlepší, kdyby nás někdo zabil nebo nelítostně rozšlápl jako obtížný, odporný hmyz.

Franz Kafka se narodil v Praze v roce 1883 jako nejstarší dítě otce, který ho hrůzně psychicky týral, a slabé matky, která svého manžela chovala v příliš velké úctě na to, aby svého syna ochránila. Kafka vyrostl jako nesmělý, poddajný milovník knih, který se topil v sebenenávisti. Chtěl být spisovatelem, což ale podle otce nepřipadalo v úvahu. Jeden z největších německých literárních géniů od dob Goetheho tak byl nucen strávit svůj krátký život v řadě zaměstnání, které mu nesahaly ani po paty.

V advokátní kanceláři a následně v pojišťovně. Měl množství zkrachovalých vztahů se ženami. Nemohl se oženit nebo založit rodinu. Trýznila ho síla jeho sexuálních pudů, kvůli kterým se neustále obracel k nevěstincům a pornografii. Kafka toho za svého života příliš nevydal. Jen tři sbírky povídek, včetně svého nejznámějšího díla Proměny, které zůstaly bez povšimnutí. Jeho obrovský posmrtný věhlas se zakládá na třech románech, Procesu, Zámku a Americe.

Žádný z nich nedokončil, protože s nimi byl nespokojený. Nařídil, aby po jeho smrti byly zničeny. Jeho přání ale naštěstí nebylo vyslyšeno. Není přehnaným zjednodušením tvrdit, že jedním z klíčů k porozumění Kafky je pochopit jeho vztah k otci. Kafka o něm nikdy v žádném ze svých děl nepsal přímo, ale psychologie jeho románů je přímo spojená s dynamikou, kterou trpěl jako ubohý syn Hermanna Kafky.

Kdokoli, kdo se kdy před svým silným otcem cítil méněcenně nebo nemilován, se ztotožní s tím, čím si v dětství prošel Kafka. V listopadu 1919 ve věku 37 let, pět let před svou smrtí, Kafka Hermannovi napsal 47stránkový dopis, ve kterém se mu snažil vysvětlit, jak ho jeho dětství zmrzačilo. Kafka stejně jako mnoho obětí týrání nikdy nepřestal doufat, že mu osoba, která mu tak ukřivdila, odpustí.

"Nejdražší otče," psal v dopise. "Nedávno ses mě zeptal, proč tvrdím, že se tě tak bojím. Jako obvykle jsem nebyl schopný přijít s žádnou odpovědí na tvou otázku. Částečně proto, že se tě tak bojím, a částečně proto, že abych ti vysvětlil, z čeho můj strach pramení, musel bych zajít do větších detailů, než jsem při hovoru schopný udržet v mysli." Dospělý Kafka se před svým otcem pokořil. "Potřeboval jsem jen trošku povzbuzení, trošku přátelství.

Nebyl jsem toho ale hodný. Nikdy jsem nechápal, jak jsi mohl necítit utrpení a hanbu, kterou na mě uvalila tvá slova a soudy. Jako by sis nebyl vědom své moci." Kafka si stěžoval na jednu obzvlášť traumatickou příhodu, kdy jako malý chlapec poprosil o sklenici vody. Jeho prchlivý otec ho vytáhl z postele a odnesl na balkón, kde ho nechal mrznout jen v noční košili.

Kafka píše: "Byl jsem pak velmi poslušný, ale způsobilo mi to tolik nezměrné vnitřní újmy. Ještě roky mě pronásledovala mučivá představa, že mě můj obrovitý otec, ultimátní autorita, skoro bezdůvodně v noci přijde vytáhnout z postele a odnese mě na balkón. Znamenalo to, že jsem pro něj nic vůbec neznamenal." Chlapci potřebují otcovo svolení, aby se z nich stali muži.

Hermann Kafka Franzi nedal žádnou šanci. "Už v raných chvílích jsi mi zakázal promluvit. Zahrozil jsi: "Neodmlouvej." Napřažená ruka, která to doprovázela, mě od té doby provází." Franz trpěl naprostým pocitem méněcennosti. "Tížila mě tvá pouhá přítomnost. Vzpomínám si, jak často jsme se svlékali ve stejné kabině. Já byl vyzáblý, neduživý a drobný, a ty silný, vysoký a urostlý.

Připadal jsem si žalostně. Když jsme vyšli ven, držel jsi mě za ruku, malého, nejistého kostlivce, který se bál vody a který neuměl napodobit tvé plavecké pohyby. Utápěl jsem se v zoufalství." Těžko to mohlo být horší. Ale bylo. Kafka svůj dopis dal matce Julii, aby ho předala Hermannovi. Jako vždy slabá a zbabělá to ale neudělala. Pár dní si ho nechala a pak ho vrátila Franzi s tím, že by bylo nejlepší, kdyby si její zaneprázdněný, pracovitý manžel nic takového číst nemusel.

Jejímu nebohému synovi chyběla odvaha na to, aby to zkusil znovu. V Ortelu, Kafkově skvělé povídce, kterou napsal v roce 1912, se mladý obchodník Georg zasnoubí, zatímco bydlí v bytě se svým ovdovělým otcem. Chystá se odstěhovat. Jeho otec je starý a má chatrné zdraví. Georg ho uloží do postele. Otci se ale záhadně vrátí síly, vyskočí na nohy, tyčí se nad Georgem a obviní ho, že všechny zradil, své přátele, svého otce i památku své matky.

Georg se sotva zmůže na odpor. Otec Georga nakonec odsoudí k smrti utopením. George poslušně odspěchá a vrhne se do blízké řeky. Otec po vyřknutí ortelu zvolá: "Byl jsi v podstatě jen nevinné dítě, ale v nitru duše jsi byl ďábelská lidská bytost." Myšlenka hrůzného svévolného rozsudku byla v Kafkově fikci konstantou. Objevuje se i v Kafkově nedokončeném románu Proces, který napsal o dva roky později.

Kafka ji ale odvedl od svého otce k rozsáhlému soudnímu aparátu se soudci, právníky, dozorci a obšírnými byrokratickými procedurami. Když je Josef K. v den svých 30. narozenin zatčen, není mu řečeno, z čeho je obviněn. Sotva se snaží zjistit proč. Nese v sobě tolik viny, že ví, že si trest zaslouží. U soudu se pokusí namítnout, že je nevinný, i když stále neví, z čeho je obžalován, a najme si právníka. Proces ho ale postupně ubíjí, až není schopen jediné myšlenky.

Nemá slov. Není schopný pořádně dělat svou práci a přemůže ho kancelářská politika. Rok po zatčení do bytu Josefa K. konečně přijdou dva groteskně vyhlížející úředníci, kteří ho vyvedou do lomu za městem a popraví ho bodnutím do srdce. Kafka mezi Ortelem a Procesem napsal Proměnu, povídku, v níž se obchodní cestující Řehoř Samsa jednoho rána probudí jako hmyz podobný brouku nebo štěnici. Je to příběh o sebenenávisti, zradě rodiny, a stejně jako Proces, o děsivě svévolné moci.

Když se Řehoř plazí po zemi, hrozí, že ho zašlápne vlastní otec. Řehořově rodině se daří dobře i bez něj. Odkážou ho do pokoje a házejí po něm odpadky. Rodina se po poradě rozhodne, že hmyz v pokoji nemůže být Řehoř. Začnou se o něm bavit jako o věci, místo o člověku. Rozhodnou se, že se toho hmyzu musí zbavit. Řehoř, který je poslouchá, s nimi souhlasí a v tichosti zemře. Řehořova rodina se po jeho smrti trochu stydí za své chování, ale jen trochu.

Kafka velkou část svého života trpěl neduživým zdravím. V roce 1924 se u něj ve věku 41 let rozvinula tuberkulóza hrtanu, kvůli které téměř nemohl jíst bez velkých bolestí. Napsal svou poslední povídku Umělec v hladovění. Vypráví příběh baviče, který se živí tím, že pro potěšení publika drží půst. Jednou se mu podaří držet půst 40 dní. Práce umělce ale publikum postupně začne nudit.

Ať už hladoví jakkoli, nedělá to na ně dojem. Strčí ho do špinavé, staré klece, kde příšerně zchřadne. Před svou smrtí požádá o odpuštění, a přizná, že si žádný obdiv nezasloužil, protože hladověl jen proto, že ho žádný pokrm netěšil. Krátce po smrti ho v kleci nahradí panter, zvíře plné žvota, které davy zbožňují a které má nenasytný apetit. Kafka zemřel několik dní po dokončení Umělce v hladovění a byl pohřben na židovském hřbitově v Praze.

Jeho věhlas začal pár let po jeho smrti. Za druhé světové války už byl uznáván jako jeden z největších spisovatelů své doby. Jeho blízká rodina ale byla za holokaustu zabita v plynových komorách. Je pokladem německé literární historie a zároveň smutnou, zahanbenou, vyděšenou částí nás všech. Kafka kdysi napsal, že literatura má za úkol spojit nás s pocity, které by jinak mohlo být nesnesitelné zkoumat, ale které zoufale vyžadují naši pozornost.

"Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás." Jeho knihy patří k těm nejdojímavějším, nejděsivějším a nejtrefnějším sekerám, které kdy kdo napsal. Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (43)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Kto chce vedieť aký ból Kafka "utlačovaný" jeho otcom nech si prečíta zbierku korespondencie s rodičmi napríklad Dopisy rodíčúm 1922/1924.

00

Odpovědět

Chtěl by se jenom zeptat, zda-li někdo z vás nemá ponětí o tom, v jakým programech se takováto videa a videa podobná vytvářejí?

10

Odpovědět

Kurva proč jsem si ho na tu povinnou četbu nedal....

81

Odpovědět

viac o velkych autoroch minulych storoci

41

Odpovědět

beru zpět:D

00

Odpovědět

sekerám????? (poslední titulek)

00

Odpovědět

Je smutné, že sa do smrti nedozvedel aký prínos predstavovala jeho tvorba pre spoločnosť. Doprial by som mu ten pocit aby mohol byť na seba konečne právom hrdý.

280

Odpovědět

Tenhle výklad nemusí být správný, ovšem o správném výkladu se přou celé generace, a podle mě to ani není podstatné. Podstatný je ta emoce, kterou to čtení vyvolává. Celý život je jeden velký bezútěšný proces, neustále se někomu zodpovídáme, snažíme se vypadat v něčích očích dobře, zároveň ale zjišťujeme, že v očích jiných lidí se svými činy stáváme horšími. Z těchto propletenců právních a morálních pravidel nakonec vždycky odejdeme jako odsouzení.

202

Odpovědět

Video je pěkné, ale škoda, že je v něm řada nepřesností, jak už někteří naznačili. V Proměně je Řehoř Samsa živitelem rodiny a není tam vylíčený jako maličký brouk, který by šel zašlápnout, ale jako brouk pořádně velký.
Potěšující na videu může být skutečnost, že je tam Kafka označen jako "český spisovatel", ačkoliv on by o sobě asi řekl, že je spisovatel židovský nebo německý.

181

Odpovědět

To je pravda, ale i tak se můžeme pyšnit nad jeho prohlášením:

"Němčina je mi mateřštinou, ale čeština je mému srdci bližší."

151

Odpovědět

Koukal jsem na tytrubce že tam maj i Nietzscheho. Docela bych ho bral jako dalšího.

300

Odpovědět

Kavkova proměna byla jedna z největších krávovin, co jsem kdy v životě četl.

848

Odpovědět

No jo, chudák Kafka musel trávit většinu svého života v podřadných zaměstnáních, které mu zajistil většinou jeho otec (ten se vypracoval z bosého chlapce z vesničky u Písku až na bohatého průmyslníka). Lidé jeho doby typu Tesly, Bati, nebo Kolbena už v tu dobu sbírali zkušenosti v Americe.

_Měl množství zkrachovalých vztahů se ženami._ Celkově pět vztahů (Milena Jesenská se s ním setkala 2x; )

Motiv zlého otce...jako vážně? Otec chodil do synagogy 4x ročně; naopak Kafka byl sionista a svůj život v Berlíně strávil s ortodoxní polskou židovkou Dorou Diamantovou;

A že byl neduživý? No byl vegetarián, asketicky odmítal čaj, kávu, čokoládu i alkohol.

311

Odpovědět

+don-tomAno, přesně tento způsob myšlení Franzi Kafkovi zničil život.

53

Odpovědět

+don-tomJestli bych si měl vybrat mezi Otou Pavlem (také židovský pražský autor) a Franzem Kafkou?

Tak bych si vybral Otu Pavla.
Ono vyrůstat v secesním období a láteřit nad svým osudem ( a mít svůj rozhled jen po Novém městě pražském). Opravdu zarážející.

22

Odpovědět

+don-tomNějak nechápu ani jeden z argumentů, mohl by mi to někdo vysvětlit?

00

Odpovědět

+don-tomEmil Kolben (narozen 1862) byl také pražským židem a také nejstarším synem v rodině; na rozdíl od Kafky (narozen 1883) se však už od 15 let staral sám o sebe;

Kafka naopak zůstal u rodičů i během studií na (Karlo-Ferdinandově) Karově univerzitě. Už tehdy byla naproti Rudolfinu, tedy asi kilometr od svého bydliště. V roce 1907 pak byl po notné protekci najat jako pojišťovák u italské společnosti. Tam vydržel do 15. července 1908, později pracuje u společnosti české. Jeho otec tuto práci označoval jako práci pouze na splacení účtů; naopak Kafka byl v kolektivu oblíben a náhle povyšován (z práce pomocného úředníka až po jednatele (vícekancléře) firmy ).

_Měl množství zkrachovalých vztahů_. Celkově pět, což ani na dobu secese (období absinthu a syfilis) nebylo závratné množství.

"Proces" shrnuje jeho zážitky během studií, kdy působil v (neplacených) praxích u soudů.


Stěžovat si na tělesnou konstituci a přitom odmítat tehdy známé prostředky-maso, kávu, čaj, čokoládu. Z mého pohledu čisté pozérství.

10

Odpovědět

+don-tomVždyť současníky Franze Kafky byli Gellner, Dyk, Šrámek a Toman. Takže předpokládat, jak byla tehdejší společnost svatouškovská. Děkuji nechci.

00

Odpovědět

+don-tomPane don-tome, já vám přeji jen dobré, a rozhodně bych nechtěl, aby se u vás začaly projevovat nějaké komplexy nebo duševní problémy. Ale byl bych rád, abyste v sobě našel trochu empatie, a i bez vlastního prožitku si uvědomil, že to není nic příjemného.

Přesvědčení, že je člověk jedno velké zbytečné hovno, to není dobrý start do života. Jestli jsou ty tvrzení ve videu o jeho duševním stavu a dětství pravdivé (a vy je nezpochybňujete, možná spíš naopak), tak musel mít Kafka takové komplexy, že je skutečně s podivem, že udělal takovou kariéru v té kanceláři. A zároveň je jasné, že mu nějak nepomohla, protože člověku, který si nese opravdové komplexy nepomůže ani to, že má větší firmu než Tesla, Kolben a Baťa dohromady. Ostatně, srovnáváním s těmito muži vyčítáte Kafkovi, že nedosáhl něčeho, čeho dosáhnout ani nechtěl. Z psychických potíží celkem přirozeně vyvěrá nespokojenost s vlastním tělem i podivné návyky (popsaný asketismus není až tak hrozný). Takže pokud v tom vidíte pózu, tak jste asi úplně psychicky v pohodě. To je dobře, ale ne každý měl to štěstí.

A ty ostatní argumenty jsou opravdu nějak podivné. Odvozujete to, jestli byl HK dobrý nebo zlý, z toho, jaký měl on a jeho syn vztah k náboženství? Na to se dá říct jediné: WTF?

Odvozujete poměry a standardy doby podle lidí, kteří jsou nazýváni anarchistickými buřiči? Jako vážně? Skutečně tohle pokládáte za reprezentativní vzorek?

Opravdu nevím, kolik měl tehdy průměrný muž vztahů, ale ještě pořád se pokrytecky hrálo na jeden za život. Anebo se tím naopak demonstrativně pohrdalo, a jelo se ve velkém. Kafka určitě mohl vnímat svých pět vztahů jako neúspěch.

A mohl byste prosím vysvětlit své tvrzení, že Kafka měl rozhled jen po Novém Městě Pražském?

11

Odpovědět

+don-tomTak začneme od konce:
Že měl Kafka rozhled jen po Praze píše sám ve svém citátu:

„Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout“.

A dále je to zřejmé z jeho pohybů v samotném městě pražském. Masná ulice-německá chlapecká škola;
Staroměstské náměstí-gymnázium;
právnická fakulta-naproti Rudolfinu, dnes náměstí Jana Palacha (pokud si pamatuju dobře);
první zaměstnání-Václavské náměstí;
druhé zaměstnání-ulice Na Poříčí;
až později se přestěhoval...na Malou stranu;

A až v nemoci se stěhuje do vesnice Siřem, později do Berlína.

Sám popisuje, že je uvězněn v Praze na svém kilometru čtverečním.

00

Odpovědět

+don-tomŽe se zajímal o pornografii, popisuje až v roce 2008 jistý Howas, někteří ho popisují jako homosexuála (ale až v 90. letech).

Jeho pět vztahů bylo víceméně platonických. S Felice Bauerovou se setkal sedmnáctkrát, dvakrát s ní byl zasnouben. Ale jak ji popisuje ve svém deníku?

"Kostnatý, prázdný obličej, holý krk, téměř zlomený nose, blond vlasy, některé rovné, celkově neatraktivní".

Jedinou ženou, s kterou Kafka opravdu žil byla již zmíněná Dora Diamantová.

00

Odpovědět

+don-tomMožná tady je jádro pudla. Nechápete, kdo se v době secese označoval za anarchistického buřiče.

Byli to dnes bychom řekli antimilitarističtí liberálové.

Sex, drogy? Vůbec ne. Spíše absinth a láska (jako nejvyšší emoce).

00

Odpovědět

+don-tomHermann Kafka byl spíše oportunista. Tu Němec, tu Čech, tu Žid, ale ne až tak horlivý jako právě Franz. Tu zdatný sportovec-už tehdy byl v kurzu sport, především plavání.

Ještě k části "pobyt Franze Kafky": „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu“ – a opsal prstem pár malých kroužků – „je uzavřen celý můj život“

00

Odpovědět

+don-tomŽe se Hermann nevázal na svou rodinu?

A takový byl tehdy styl doby. Dokonce dva mladší bratři Franze umřeli jako kojenci. "Sociální zabezpečení" téměř žádné, a proto musel být Hermann téměř pořád v práci (a také se to od něj očekávalo). Až na stará kolena si pořídil činžovní dům, to už byl ale Franz nemocný.

00

Odpovědět

+don-tomTo jsou všechno moc zajímavě věci, jenže se nějak míjí s tím, co píšu já.

Ty citáty znám, jak říkám, Kafka nebyl psychicky moc v pohodě. Ale ve skutečnosti cestoval docela dost: https://www.google.com/maps/d/viewer?ll=53.81768%2C11.332397&spn=24.478586%2C59.238&msa=0&mid=1EdSMxNgfBXM6t86I3RWuGj0a7BY

To
co píšete o "Kafkových ženách" není nijak v rozporu s tím, co píšu já.

Abych byl upřímný, nedovedu si představit lepší doklad zkonzervovanosti, než to, že se "antimilitaristickým liberálům" říká "anarchističtí buřiči". A navíc to nemění nic na tom, že nejsou reprezentativním vzorkem společnosti. A jen tak mimochodem, minimálně část z nich by si titul "anarchistického buřiče" vysloužila i dnes. Ostatně, absint byl docela silné pití a lásku brali se vším všudy, nebo se tak alespoň tvářili.

01

Odpovědět

+don-tomA můžete naznačit, kdo by si označil titul "anarchistického" buřiče i dnes?

A anarchismus byl tehdy docela silný POLITICKÝ proud, založený právě na antimilitarismu (namířen zejména proti Rakousku-Uhersku) a liberálním ekonomickém programu (odmítání autority státu a osobní svobodě).

Po první světové válce: Dyk se stal "ctihodným poslancem", redaktorem Národních Listů; Toman se stal "ctihodným redaktorem" Lidových novin, kde působil také Šrámek ....

00

Odpovědět

+don-tomA kam byste zařadil Boženu Němcovou?

Vždyť ona taky měla nejméně pět milenců. Tedy pokud ji vnímáte jako reálnou bytost a ne jako objekt veřejného zájmu, nebo tak, jak ji ztvárnila Švorcová...

00

Odpovědět

+don-tomTak minimálně František Gellner. Možná trochu i S. K. Neumann, ale ten byl vždycky minimálně silně říznutý komunismem.

Sorry, ale vážně mi nemusíte vysvětlovat, co je anarchismus. Spíš byste měl do svého vysvětlení zahrnout, že byl a je směrem protisystémovým a revolučním. Což se projevilo i účastí anarchistů na mnoha povstáních a atentátech. Představa zmiňovaných spisovatelů o anarchismu se jistě lišila od představ revolucionářů, ale dělat z nich klidné hochy je dost zvláštní.

Ano, s léty se usadili. To se revolucionářům někdy stane. Zmizí elán a energie, a spíš se sedí za stolem (čest výjimkám). Ale to ten ztracený elán neumenšuje.

Božena Němcová? V osobním životě nevím, mám za to, že své milence spíš tajila, ale to se můžu mýlit. V politickém smýšlení utopický socialismus a raný feminismus. A rozhodně měla velmi daleko do typické ženy své doby.

00

Odpovědět

+don-tomA kolik bylo anarchistů atentátníků?
Možná mám špatnou paměť, ale jediného atentátníka anarchistu z 19. století si dokážu vybavit vraha císařovny Sisi. A i ona byla cílem náhradním. O některých se ví, že byli policejní provokatéři, kteří si na anarchisty jen hráli. Nebo to byli anarchisti, kteří předstírali policejní provokatéry.

Jinak co má společného raný komunismus a anarchismus? Přece snahu
o sebeurčení a sebesprávu (později především v (teoretických) pracech Trockého nahrazena státním (centrálním) plánováním....)


A že byla promiskuita v 19. století docela rozšířená? O tom svědčí i tehdejší největší kositel lidí v Evropě-syfilis, které se ve společnosti jeden partner na celý život šíří docela těžko.

00

Odpovědět

+don-tomNo, určitě bych přidal atentáty na Umberta I. a McKinleyho. A taky si je třeba uvědomit, že mnoho atentátů se nezdařilo. A nepovažuji to za až tak důležité, spíš jen ukázka revolučnosti a protisystémovosti anarchismu. Ony se atentáty a revoluce nedějí až tak často, aby jich bylo u každé revoluční idee sto.

Vím.

Jestli jste mé komentáře pochopil tak, že bych si snad myslel, že by v jakékoli době nebyla promiskuita, nevěry, nefungující vztahy, nevěstince atd. tak se jedná ryze o nedorozumění. Samozřejmě byly, ale jde i o to, že byly popírány, zamlčovány atd. zkrátka, že jejich vnímání bylo tehdy jiné. A člověka neformuje ani tak jaké věci opravdu jsou, ale jak je vnímá.

00

Odpovědět

+don-tomNo dobře, řekněme, že počet anarchistických atentátů byl do padesáti.

Ovšem největší počet mrtvých v druhé polovině 19. století měli na vestě oficiální, nebo neoficiální kolonizátoři Afriky, Indie, Číny.

Tyto kolonizační snahy se nevyhnuly ani Evropě. Ať už jde o pokus ze strany rakouské vlády připoutat k sobě (opět) severní Itálii, nebo si rozkouskovat Balkán a černomořské státy.

00

Odpovědět

Kafku jsem nečetl, ale JW Goetheho Fausta jo a dost se to tomu podobá, je to ovšem o dost složitější a komplexnější, nezahrnuje do svých děl jen osobní život.

016

Odpovědět

Prosím, více videí od School of Life! :)

391

Odpovědět

Pěkný video, od Kafky jsem četl téměř všechno a stejně jsem se toho dozvěděl dost, především o tom vztahu s otcem. Akorát si nejsem jistý, jak moc těm informacím věřit, protože rozbor některých děl byl docela nesprávný.

Třeba říct, že v Proměně se Řehořově rodině dařilo dobře i bez Řehoře je úplná blbost, protože to bylo přesně naopak. Řehoř je finančně táhl když byl ještě ve své lidské podobě, rodina tedy přišla tok peněz a nakonec musela pronajímat pokoj, aby se uživila.

Každopádně Proměnu doporučuji přečíst každýmu, skvělá povídka (a relativně krátká!) :D

Jo a taky se příkláním k tomu, že bych příště radši viděl našeho oblíbeného OGho Sparky Sweetse PhD. než School of Life.

383

Odpovědět

Dále je zajímavé, že "Proces" nijak nespojil s Kafkovou praxí u soudu během jeho studií, nebo s jeho židovstvím a legendou o "Abrahámovi a Izákovi".

Prostě za všechno může otec, případně systém (kterého byl Kafka součástí).

40

Odpovědět

A nebyl Řehoř jako brouk tak velký, že ho měli problém pronést dveřmi? Tak jáképak nebezpečí zašlápnutí otcem?

50

Odpovědět

+AnnOtec ho smrtelně zraní jablkem, takže i když jeho velikost není jednoznačně určena, je docela jisté, že to byl jen větší brouk.

40

Odpovědět

To s tím řehořem je polopravda, protože ze začátku se jim vedlo na hovno, ale pak se naučili starat sami o sebe..

10

Odpovědět

nebyl by lepsi ten n**r jak vypravi o knizkach?
urcite byl

1851

Odpovědět

Podle mého názoru je ten "n**r" naprosto nezajímavej. Viděl jsem jeden jeho díl (Hobit), a můžu říct, že jsem se víc bavil při vyučování matematiky. Nějakej rádoby gangsta začne mlít hovadiny o knížkách. Ani se nedivím, že se to na YT uchytilo, ten je totiž z většiny procent tvořenej naprostýma sračkama. Závěrem se chci omluvit, pokud jsem někoho urazil, nedejbože nasral, ale každej máme právo na svůj názor, ať už je jakkoliv blbej.

2010
Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK