Filozofie: Karl MarxŠkola života
20
V tomto videu se podíváme na život Karla Marxe, ale především na jeho kritiku kapitalismu a jeho představu společnosti, ve které by se nám podle něj žilo lépe.
Přepis titulků
Většina lidí souhlasí s tím, že musíme
nějak zlepšit náš ekonomický systém. Přesto většinou důrazně odmítáme
nejslavnějšího a nejambicioznějšího kritika kapitalismu, Karla Marxe. To není překvapivé. V praxi byly jeho politické
a ekonomické nápady užity k sestrojení katastrofálních
ekonomik a diktátorských režimů. Nicméně bychom Marxe
neměli tak rychle zavrhovat. Měli bychom ho vidět jako průvodce,
jehož diagnóza nemocí kapitalismu nám pomůže k lepší budoucnosti.
Kapitalismus si projde reformami a Marxovy analýzy budou součástí každé odpovědi. Marx se narodil v roce 1818 v německém Trevíru. Brzy vstoupil do komunistické strany, malé skupiny intelektuálů, kteří se zamýšleli zbavit třídní společnosti a opustit soukromé vlastnictví. Pracoval jako novinář, ale později musel Německo opustit. Nakonec se usadil v Londýně. Marx napsal obrovské množství knih a článků, některé se svým kamarádem Friedrichem Engelsem.
Psal převážně o kapitalismu, typu ekonomiky, která dominuje západnímu světu. Ta v jeho době vzkvétala a Marx byl jedním z jejich nejinteligentnějších a nejvnímavějších kritiků. Tady jsou některé problémy, na které poukázal. Moderní práce je odcizená. Jedním z Marxových největších postřehů bylo, že práce může být zdrojem naší největší radosti.
Ale aby nás práce naplňovala, napsal Marx, že pracovníci musí vidět výsledky své práce. Zamyslete se nad člověkem, který vyrobil toto křeslo. Je jednoduché, robustní, poctivé a elegantní. Toto je nejlepší příklad, jak nám práce umožňuje objevit, co nám skutečně jde. Ale to je v dnešním světě velice vzácné. Součástí problému je, že dnešní práce je neuvěřitelně specializovaná. Specializované práce dělají moderní ekonomiku velice efektivní, ale také to znamená, že jen zřídka může pracovník vidět svůj přínos ve výrobě věcí, které lidstvo potřebuje.
Marx tvrdil, že moderní práce vede k odcizení = Entfremdung. jinými slovy neexistuje spojení mezi tím, co celý den děláte, a tím, kdo skutečně jste a čím byste skutečně mohl světu přispět. Moderní práce je nestálá. Kapitalismus dělá lidské bytosti postradatelnými. Jediný článek v procesu výroby může být nemilosrdně propuštěn ve chvíli, kdy vzrostou náklady nebo jde pomocí technologie ušetřit na výdajích.
A přesto, jak Marx věděl, hluboko uvnitř nechceme, aby nás někdo náhodně propouštěl, děsí nás být opuštěni. Komunismus není jen ekonomická teorie. Rozumí našim potřebám a vyjadřuje naši touhu mít místo v srdci světa, ze kterého nás nikdo nevykáže. Pracovníci dostávají peněz málo, zatímco kapitalisté bohatnou. A to možná Marxovi na kapitalismu vadilo nejvíce.
Věřil, že kapitalisté záměrně platí pracovníkům málo, aby vydělali co nejvíce peněz. Nazval to primitivní akumulací, ursprüngliche Akkumulation. Zatímco kapitalisté vidí zisk jako odměnu za důmyslnost a technologický talent, Marx byl mnohem více odsuzující. Zisk je jednoduše krádež. Kradete talent a těžkou práci vykonanou vašimi pracovníky. Marx na tomto postavil svoji kritiku, trval na tom, že kapitalismus znamená platit pracovníkovi málo za něco, co může být prodáno mnohem dráž. Zisk je jen líbivý pojem pro vykořisťování.
Kapitalismus je velice nestabilní. Marx řekl, že kapitalismus je charakteristický svými krizemi. Každá krize je kapitalisty podávána jako zcela nová a určitě ta poslední. Marx řekl, že krize jsou pro kapitalismus endemické a jsou způsobeny něčím zcela zvláštním. Skutečností, že jsme schopni vyprodukovat více, než kdokoliv z nás potřebuje. Kapitalistické krize jsou krizemi nadbytku, ačkoliv dříve byly krizemi nedostatku. Naše továrny a systémy jsou tak výkonné, že by každý na planetě mohl dostat auto, dům, přístup ke slušnému vzdělání a zdravotní péči.
To Marxe rozzuřilo a zároveň v něm zachovalo naději. Jen málo z nás musí pracovat, protože moderní ekonomika je příliš produktivní. Ale než abychom toto viděli jako možnost nepracovat, jako svobodu, kterou nám to dává, masochisticky si stěžujeme a nazýváme to pejorativním pojmem "nezaměstnanost". Měli bychom to nazývat svobodou. Je zde tolik nezaměstnanosti z dobrého a hluboce obdivuhodného důvodu. Jsme příliš dobří ve výrobě věcí.
Nejsme na to potřeba všichni. A v tomto případě bychom měli podle Marxe udělat něco obdivuhodného. Měli bychom přerozdělit jmění obrovských korporací, které mají takový přebytek peněz, a věnovat jej všem. Toto je překrásný sen, jako Ježíšův příslib nebe. Ale ve skutečnosti to zní mnohem lépe. Kapitalismus je špatný pro kapitalisty. Marx si nemyslel, že kapitalisté jsou zlo. Například si byl vědom slz a tajného utrpení skrytého v buržoazním manželství.
Marx říkal, že manželství je jen prohloubením obchodu a že buržoazní rodina byla plna napětí, útlaku a odporu. Lidé spolu nezůstávali z lásky, ale pro peníze. Marx věřil, že kapitalismus nutí každého zařadit ekonomické zájmy na první místo, takže nemohou poznat oddané upřímné vztahy. Nazval tuto psychologickou tendenci produktovým fetišem = Warenfetischismus. Protože nás nutí vážit si věcí, které ve skutečnosti žádnou hodnotu nemají. Chtěl, aby lidé byli osvobozeni od finančního nátlaku, aby mohli přinejmenším začít činit rozumné zdravé volby ve svých vztazích.
Ve dvacátém století feministky odpověděly na utlačování žen slovy, že ženy by měly mít možnost chodit do práce. Marxova odpověď byla umírněnější. Feministické naléhání pouze zachovává otroctví. Nejde o to, že by ženy měly sdílet utrpení mužů, ale o to, že muži i ženy by měly mít stálou možnost užít si volného času. Proč všichni nepřemýšlíme více jako Marx? Důležitou složkou Marxovy práce je návrh, že je zde zákeřný subtilní způsob, kterým ekonomický systém nastiňuje myšlenky, které bychom měli mít.
Ekonomika vytváří to, co Marx pojmenoval "ideologií". V kapitalistické společnosti většina lidí, bohatých i chudých, věří, že všechny věci, jsou hodnotné, a to nás vrací zpět k ekonomickému systému - že člověk, který nepracuje, je bezcenný, že mít volno delší než pár týdnů je hříšné, že více věcí nás udělá šťastnějšími a že věci a lidi, kteří za něco stojí, budou stále vydělávat peníze. Ve zkratce není problémem kapitalismu, že jsou nahoře zkorumpovaní lidé, tak je tomu v každém lidském uspořádání, ale že nás kapitalistické myšlenky učí být znepokojenými, soutěživými, konformistickými a politicky samolibými.
Marx nejenže zdůraznil, co je s kapitalismem špatně, nastínil nám pohledy do bezstarostné utopistické budoucnosti, po které toužil. Ve svém Komunistickém manifestu popisuje svět bez soukromého vlastnictví nebo zděděného bohatství, s vysokou daní z příjmu, centralizovaným bankovnictvím, silniční sítí, dopravními podniky a vzděláním zdarma.
Marx předpokládal, že komunistická společnosti umožní lidem přemýšlet jinými způsoby. "V komunistické společnosti mohu udělat jednu věc dnes a druhou zítra, ráno lovit, odpoledne rybařit, večer se starat o dobytek, po večeři kritizovat, přesně jak se mi zlíbí, aniž bych se stal lovcem, rybářem, statkářem nebo kritikem." Poté, co se Marx přestěhoval do Londýna, byl podporován svým přítelem a intelektuálním partnerem Friedrichem Engelsem, zámožným člověkem, jehož otec vlastnil bavlnovou plantáž v Manchesteru.
Engels splatil Marxovy dluhy a zajistil, aby jeho práce byly publikovány. Kapitalista platil za komunistu. Dokonce si psali milostné básně. Marx nebyl ve své době přijímaným ani populárním myslitelem. Běžní lidé jeho doby by se smáli představě, že jeho myšlenky mohou změnit svět. A jen o pár desítek let později ho změnily. Jeho díla se stala základními stavebními kameny pro nejdůležitější ideologická hnutí 20.
století. Marx byl však jako mimořádně nadaný lékař v začátcích zdravotnictví. Dokázal rozpoznat příčinu nemoci, avšak neměl představu, jak ji vyléčit. Dnes bychom měli být všichni marxisty ve smyslu, že bychom měli přijmout jeho diagnózu našich potíží. Ale musíme najít léky, které budou skutečně fungovat. Marx prohlásil a my plně souhlasíme: "Filozofové doteď jen vykládali svět různými způsoby. Avšak jde o to jej změnit."
Kapitalismus si projde reformami a Marxovy analýzy budou součástí každé odpovědi. Marx se narodil v roce 1818 v německém Trevíru. Brzy vstoupil do komunistické strany, malé skupiny intelektuálů, kteří se zamýšleli zbavit třídní společnosti a opustit soukromé vlastnictví. Pracoval jako novinář, ale později musel Německo opustit. Nakonec se usadil v Londýně. Marx napsal obrovské množství knih a článků, některé se svým kamarádem Friedrichem Engelsem.
Psal převážně o kapitalismu, typu ekonomiky, která dominuje západnímu světu. Ta v jeho době vzkvétala a Marx byl jedním z jejich nejinteligentnějších a nejvnímavějších kritiků. Tady jsou některé problémy, na které poukázal. Moderní práce je odcizená. Jedním z Marxových největších postřehů bylo, že práce může být zdrojem naší největší radosti.
Ale aby nás práce naplňovala, napsal Marx, že pracovníci musí vidět výsledky své práce. Zamyslete se nad člověkem, který vyrobil toto křeslo. Je jednoduché, robustní, poctivé a elegantní. Toto je nejlepší příklad, jak nám práce umožňuje objevit, co nám skutečně jde. Ale to je v dnešním světě velice vzácné. Součástí problému je, že dnešní práce je neuvěřitelně specializovaná. Specializované práce dělají moderní ekonomiku velice efektivní, ale také to znamená, že jen zřídka může pracovník vidět svůj přínos ve výrobě věcí, které lidstvo potřebuje.
Marx tvrdil, že moderní práce vede k odcizení = Entfremdung. jinými slovy neexistuje spojení mezi tím, co celý den děláte, a tím, kdo skutečně jste a čím byste skutečně mohl světu přispět. Moderní práce je nestálá. Kapitalismus dělá lidské bytosti postradatelnými. Jediný článek v procesu výroby může být nemilosrdně propuštěn ve chvíli, kdy vzrostou náklady nebo jde pomocí technologie ušetřit na výdajích.
A přesto, jak Marx věděl, hluboko uvnitř nechceme, aby nás někdo náhodně propouštěl, děsí nás být opuštěni. Komunismus není jen ekonomická teorie. Rozumí našim potřebám a vyjadřuje naši touhu mít místo v srdci světa, ze kterého nás nikdo nevykáže. Pracovníci dostávají peněz málo, zatímco kapitalisté bohatnou. A to možná Marxovi na kapitalismu vadilo nejvíce.
Věřil, že kapitalisté záměrně platí pracovníkům málo, aby vydělali co nejvíce peněz. Nazval to primitivní akumulací, ursprüngliche Akkumulation. Zatímco kapitalisté vidí zisk jako odměnu za důmyslnost a technologický talent, Marx byl mnohem více odsuzující. Zisk je jednoduše krádež. Kradete talent a těžkou práci vykonanou vašimi pracovníky. Marx na tomto postavil svoji kritiku, trval na tom, že kapitalismus znamená platit pracovníkovi málo za něco, co může být prodáno mnohem dráž. Zisk je jen líbivý pojem pro vykořisťování.
Kapitalismus je velice nestabilní. Marx řekl, že kapitalismus je charakteristický svými krizemi. Každá krize je kapitalisty podávána jako zcela nová a určitě ta poslední. Marx řekl, že krize jsou pro kapitalismus endemické a jsou způsobeny něčím zcela zvláštním. Skutečností, že jsme schopni vyprodukovat více, než kdokoliv z nás potřebuje. Kapitalistické krize jsou krizemi nadbytku, ačkoliv dříve byly krizemi nedostatku. Naše továrny a systémy jsou tak výkonné, že by každý na planetě mohl dostat auto, dům, přístup ke slušnému vzdělání a zdravotní péči.
To Marxe rozzuřilo a zároveň v něm zachovalo naději. Jen málo z nás musí pracovat, protože moderní ekonomika je příliš produktivní. Ale než abychom toto viděli jako možnost nepracovat, jako svobodu, kterou nám to dává, masochisticky si stěžujeme a nazýváme to pejorativním pojmem "nezaměstnanost". Měli bychom to nazývat svobodou. Je zde tolik nezaměstnanosti z dobrého a hluboce obdivuhodného důvodu. Jsme příliš dobří ve výrobě věcí.
Nejsme na to potřeba všichni. A v tomto případě bychom měli podle Marxe udělat něco obdivuhodného. Měli bychom přerozdělit jmění obrovských korporací, které mají takový přebytek peněz, a věnovat jej všem. Toto je překrásný sen, jako Ježíšův příslib nebe. Ale ve skutečnosti to zní mnohem lépe. Kapitalismus je špatný pro kapitalisty. Marx si nemyslel, že kapitalisté jsou zlo. Například si byl vědom slz a tajného utrpení skrytého v buržoazním manželství.
Marx říkal, že manželství je jen prohloubením obchodu a že buržoazní rodina byla plna napětí, útlaku a odporu. Lidé spolu nezůstávali z lásky, ale pro peníze. Marx věřil, že kapitalismus nutí každého zařadit ekonomické zájmy na první místo, takže nemohou poznat oddané upřímné vztahy. Nazval tuto psychologickou tendenci produktovým fetišem = Warenfetischismus. Protože nás nutí vážit si věcí, které ve skutečnosti žádnou hodnotu nemají. Chtěl, aby lidé byli osvobozeni od finančního nátlaku, aby mohli přinejmenším začít činit rozumné zdravé volby ve svých vztazích.
Ve dvacátém století feministky odpověděly na utlačování žen slovy, že ženy by měly mít možnost chodit do práce. Marxova odpověď byla umírněnější. Feministické naléhání pouze zachovává otroctví. Nejde o to, že by ženy měly sdílet utrpení mužů, ale o to, že muži i ženy by měly mít stálou možnost užít si volného času. Proč všichni nepřemýšlíme více jako Marx? Důležitou složkou Marxovy práce je návrh, že je zde zákeřný subtilní způsob, kterým ekonomický systém nastiňuje myšlenky, které bychom měli mít.
Ekonomika vytváří to, co Marx pojmenoval "ideologií". V kapitalistické společnosti většina lidí, bohatých i chudých, věří, že všechny věci, jsou hodnotné, a to nás vrací zpět k ekonomickému systému - že člověk, který nepracuje, je bezcenný, že mít volno delší než pár týdnů je hříšné, že více věcí nás udělá šťastnějšími a že věci a lidi, kteří za něco stojí, budou stále vydělávat peníze. Ve zkratce není problémem kapitalismu, že jsou nahoře zkorumpovaní lidé, tak je tomu v každém lidském uspořádání, ale že nás kapitalistické myšlenky učí být znepokojenými, soutěživými, konformistickými a politicky samolibými.
Marx nejenže zdůraznil, co je s kapitalismem špatně, nastínil nám pohledy do bezstarostné utopistické budoucnosti, po které toužil. Ve svém Komunistickém manifestu popisuje svět bez soukromého vlastnictví nebo zděděného bohatství, s vysokou daní z příjmu, centralizovaným bankovnictvím, silniční sítí, dopravními podniky a vzděláním zdarma.
Marx předpokládal, že komunistická společnosti umožní lidem přemýšlet jinými způsoby. "V komunistické společnosti mohu udělat jednu věc dnes a druhou zítra, ráno lovit, odpoledne rybařit, večer se starat o dobytek, po večeři kritizovat, přesně jak se mi zlíbí, aniž bych se stal lovcem, rybářem, statkářem nebo kritikem." Poté, co se Marx přestěhoval do Londýna, byl podporován svým přítelem a intelektuálním partnerem Friedrichem Engelsem, zámožným člověkem, jehož otec vlastnil bavlnovou plantáž v Manchesteru.
Engels splatil Marxovy dluhy a zajistil, aby jeho práce byly publikovány. Kapitalista platil za komunistu. Dokonce si psali milostné básně. Marx nebyl ve své době přijímaným ani populárním myslitelem. Běžní lidé jeho doby by se smáli představě, že jeho myšlenky mohou změnit svět. A jen o pár desítek let později ho změnily. Jeho díla se stala základními stavebními kameny pro nejdůležitější ideologická hnutí 20.
století. Marx byl však jako mimořádně nadaný lékař v začátcích zdravotnictví. Dokázal rozpoznat příčinu nemoci, avšak neměl představu, jak ji vyléčit. Dnes bychom měli být všichni marxisty ve smyslu, že bychom měli přijmout jeho diagnózu našich potíží. Ale musíme najít léky, které budou skutečně fungovat. Marx prohlásil a my plně souhlasíme: "Filozofové doteď jen vykládali svět různými způsoby. Avšak jde o to jej změnit."
Komentáře (134)
Louvren (anonym)Odpovědět
16.08.2018 03:20:46
Potřeboval jsem 15000 EUR za operaci mého syna, moje banka nás kvůli špatnému úvěru obrátila, moje sestra mě požádala, abych se obrátil (makokofinanceservices@outlook.com) Tato firma půjčila za 3% z 5000 až 500 milionů. Dostal jsem úvěr ve výši 50 000 Kč.
tecnikal40 (anonym)Odpovědět
17.01.2017 17:30:48
Radši Národní Socialismus :). Má to i to a neomezuje práva kapitalistům a ochraňuje práva dělníků. Každý si byl roven ne fyzicky (v realitě s marxismem to moc dobře nedopadlo), ale že každý je kolečko co funguje ve stroji ať už je ředitel, podnikatel či dělník. Vždycky se bralo ohled na budoucnost dětí jak fyzicky, psychicky tak i rasově. Německo bylo na tom tak dobře, že jim v roce 1938 docházela pracovní síla a museli si zvát poláky k sobě. Ale to je jen nepatrné zrnko co jsem o tomhle režimu napsal.
G. Orwell Jr. (anonym)Odpovědět
07.08.2020 05:30:42
Magor...
Pec (anonym)Odpovědět
14.10.2016 21:14:13
Říká se že komunismus vypadá dobře na papíře ale špatně ve skutečnosti.Ale kapitalismus nevypadá dobře ani na papíře :D
Morce (anonym)Odpovědět
09.10.2016 01:17:34
Jen jsem si přišel přečíst komentáře
-HoNY- (anonym)Odpovědět
01.10.2016 16:51:22
Shrnu to do několika vět. Marx nerozuměl ekonomii a zaměňoval příčinu s následkem. Proto by se jeho kritika dala beze změn uplatnit na všechny komunistické/socialistické režimy, které jej měly za vzor. Jeho kritika nejenže problémy neřešila, ale naopak je zhoršovala a vytvářela další, mnohem vážnější potíže.
Jeho extrémistické názory legitimizoval až nástup teroristů v Rusku, Německu a Číně. Ano, myslím tím Lenina, Trockiho, Stalina, Hitlera a Mao Ce-tunga. Ale kdo ví, možná za pár desetiletí budeme stejným způsobem vychvalovat teroristické režimy v dnešním Turecku a Blízkém východě. Svým způsobem je salafistický výklad islámu stejně revoluční a kritický ke společenskému zřízení jako Marxův Kapitál nebo Mein Kampf.
G. Orwell Jr. (anonym)Odpovědět
07.08.2020 06:00:15
On nerozumel ekonomike a ty zase politologii a historii ocividne. :)))) Nacizmus bol fasisticky strukturovany system, zalozeny na nemeckom nacionalizme, rasizme a soc. darwinizme, ktory mal len niekolko socialistickych prvkov aby vo volbach zablokoval komunistov. Fasizmus a nacizmus nepopieraju ani sukromne vlastnictvo (ak ciastocne sluzi kolektivnemu prospechu = korporativizmus) ani rozdelenie spolocnosti na soc. a ek. triedy. Nazov Hitlerovho hnutia mal ciste propagandisticke ucely... Nacistov vyniesli k moci bohate konzervativne nemecke elity na cele s velkopodnikatelmi a aristokraciou lebo boli dosrate s opakovania sa bolsevickej revolucie z roku 1919... Und es ist alles. :) A co sa tyka v Rusku vzniknuteho bolsevizmu... Uz samotni bolsevici boli z hladiska Marxovej ideologie reakcnou silou. :)))) Marx totiz odmietal 3 veci, ktore povazoval za rakovinu spolocnosti. Birokraciu, dogmatizmus a autoritarstvo (treba precitat jeho 'Ekonomicko-filozoficke rukopisy') . A sovietsky totalitny system, ktory uplne zdegeneroval myslienku druzstevneho vlastnictva a X dalsich veci bol opakom toho v com Marx videl spravodlivejsiu spolocnost, ten bol na tych troch veciach zalozeny. ZSSR, CLR, ich bloky, a o Kampucii a KLDR nehovoriac (na rovinu tie rezimy boli a su zalozene viac na etnickom, narodnom a ekonomickom nacionalizme a izolacionizme nez na Marxovom uceni)... to vsetko boli kopie Leninovho totalitneho strasiaka - bolsevizmu. Ľavicovosť a jej ústredná ideológia - Marxizmus, nie je otázka ekonomickej správnosti, ale moralnych pohnutok. Cielom modernych marxistov, laviciarov a socialistov nie je nezmyselne usilovat o Marxovu utopiu a odstranit kapitalizmus a uz vobec nie vratit sem totalitne rezimy zalozene na deformacii jeho idealov. Staci len na politickom poli demokratickym sposobom bojovat s najvacsimi spolocenskymi negativami kapitalizmu a vytvarat spravodlivejsi svet pre vsetkych bez rozdielu. :)))) 🤝🌹
G. Orwell Jr. (anonym)Odpovědět
07.08.2020 06:16:13
A btw. spolocenske/politicke zriadenie zapadneho sveta sa nazyva 'liberalna demokracia', v Cesku a na Slovensku je to konkretne 'parlamentna'. Kapitalizmus je ek. system* Treba sa naucit rozdiel. To, ze chce niekto vyssie dane pre bohatych ludi a korporacie, silne odbory, kvalitne zabezpecenie pre soc. slabych alebo zostatnene skolstvo a zdravotnictvo neznamena, ze je hned Polpotista... :))) To je uvazovanie Americkych imperialistov, ktori sa mimochodom kedysi priatelili s Maovou Cinou a vozili aj Cervenym Khmerom zbrane ked sa to hodilo ich politickemu biznisu.
AlexanderOdpovědět
29.09.2016 05:03:10
Tak si to shrňme - KLDR, Čína, Rusko, Kuba, NDR, ČSSR, Venezuela atd. Děkuji nechci!
Caffé (anonym)Odpovědět
30.09.2016 21:59:37
Nevydarené pseudo-komunistické, autoritatívne experimenty. Skôr sa treba pozrieť na Škandináviu a chcieť.
Hynek Chaluš (anonym)Odpovědět
27.09.2016 01:26:36
Dobře píšu tady jako ten neaktivní příživník. Vím to o sobě nejsem akční mým cílem není být lepší výkonný bohatý. Jsem líný student levičák liberál. Chci si v klidu pracovat v nějaké mentálně nenáročné pokud možno manuální práci. a budu se mít dobře proto že nebudu věřit věcem jako "Je krize musíme šetřit", "kup si tohle budeš šťastnější/lepší/hezčí/dokonalejší. Zkrátka mým cílem nejsou peníze a štve mě že lidi co mají peníze mají díky tomu většinou také moc a tu moc využívají na to aby měli více peněz. A k čemu to je aby jeden člověk měl tolik peněz jako stát? Když stejně ty peníze nakonec na "zlepšení lidstva" jak tady všechny kapitalistický ***** hrdě zdůrazňujou nevyužije...
Chytrak (anonym)Odpovědět
27.09.2016 12:40:09
Jednoduche, chci vic penez abych byl svobodny. :). Kdo ma malo tak muze v zivote delat jen malo. Kdo ma hodne muze delat v zivote co se mu zaschce.
Jsem pan sveho casu a delam si co chci. Nepremyslim zda na to mam, ale zda chci.
Kdyz jsem nemel penize tak jsem musel pocitat zda muzu na dovolenou do Italie a pracoval jsem jako mezek. Ted jsem se rozhodl ze chci do Thaiska a proste jedu, chci do USA tak proste jedu.
Tomu se rika svoboda, nepremyslim zda muzu ale zda chci.
Chytrák Chytrákulus (anonym)Odpovědět
30.09.2016 15:24:56
+ChytrakOtročíš v práci aby jsi byl ve svém volnu svobodný? Docela nesmysl že? Jsi pánem svého času? Zkus nepřijít na směnu :-D , Co budeš dělat v Thaisku? Prosedíš týden v hotelu a budeš šťastnej americkej břicháč? Půjdeš se podívat do slumů politovat čmogry co nemaj práci a tak jsou horší než ty? Kdo má málo nemusí se o moc starat kdo má moc, může o všechno přijít :-D Jde o úhel pohledu, já třeba na dovolenou nechci, ani do Thaiska ani Taliánska a když budu chtít vemu baťůžek zvednu palce a pojedu :-D Na cestování prachy nepotřebuješ.
Vojta2991 (anonym)Odpovědět
26.09.2016 20:48:00
Nikdo tady nezmínil jednu důležitou věc, ok všichni budeme dělat to co chceme/co nám jde/ co nás baví a kdo bude dělat ty ostatní práce/činnosti, které nikdo dělat nechce? Kdo z Vás by dělal nadšeně třeba v kafilérii/ na jatkách/ zabýval se údržbou kanalizace, každý si dosaďte to co nemáte rádi/nemůžete/ nechcete dělat. Zároveň opravdu lidé nejsou jako roboti, každý z nás má jiné mentální a fyzické předpoklady pro určité činnosti a také každý má jiné potřeby a touhy (Tady jsou spíše mladší lidé, kolik ze svého osobního času obětujete třeba kariéře? Kolik ze své morálky nebo zásad? Někdo všechno, jiný nic... většina něco mezi :D). Je s podivem, že zrovna tady v ČR se najde tolik lidí, kteří jsou nadšení z třídního boje, stádovitosti a podobných "kouzel".
Poválečné Československo bylo nejbohatší zemí (a zároveň tehdy zemí v nejlepším stavu), kterou komunismus (postavený také na jeho myšlenkách) zachvátil a jeho aplikace zde byla v některých ohledech nejextremnější (alespoň na poměry Střední Evropy) Postupná likvidace veškerého soukromého podnikání a zemědělství, obrovské přerozdělení prostředku. Dámy a pánové komunismus se nezhroutil pouze politicky, ale také ekonomicky a celkový úpadek země postupně eskaloval, to nemluvím o stovkách mrtvých a další miliony přímo zasažených různými projevy režimu během těch 41 let budování státu rolníků a dělníků. Nikde na světě to nefunguje (Kdo chce vytáhnout Čínu - ano, tam sice vládne komunistická strana, ale ekonomicky tam jede kapitalismus toho nejhrubšího zrna, v tomhle ohledu je severoatlantická civilizace komunističtější (my Evropané si užíváme výdobytky rozvinutého sociálního státu) než "rudá Čína". Tak tedy malé shrnutí:
Myšlenky Karla Marxe a dalších podobných teoretiků stály za smrtí mnoha milionů a utrpení mnoha dalších, všechny ekonomiky, kde byly myšlenky jako společné vlastnictví/ odcizení atd. aplikovány byly nakonec dovedeny do totální rozvrácenosti už mnohokrát viděný scénář aktuálně ve Venezuele.
Kapitalismus a zastupitelská demokracie není ideální, ale nic lepšího jsme my jako lidstvo zatím nevymysleli. Zrovna my v ČR si neuvědomujeme jaké máme štěstí žít zrovna tam kde žijeme. A v neposlední řadě, kdo si myslí, že ho tato země jakýmkoliv způsobem omezuje (dosaďte si cokoliv co vás může teoreticky štvát - nízké platy, špatná politika, špatné mezilidské vztahy, může to dnes zkusit prakticky kdekoliv jinde na světě. Takovou možnost lidé z této země ještě relativně nedávno neměli, respektive možnost "zkusit to jinde" nebyla zdaleka tak jednoduchá jako dnes...
Takže hodně štěstí všem, každý ať si žije jak chce, ale ať tím neomezuje ostatní. Má morálka mi brání souhlasit/podporovat jakoukoliv rudou/hnědou ideologií. A co ta vaše?
komunardOdpovědět
26.09.2016 23:18:29
Z třídního boje je nadšený možná tak některý sympatizant kapitalismu, protože třídní boj je vlastnost kapitalismu, to byste věděl, kdybyste si zjistil něco o myšlenkách, které odsuzujete.
O tom, že Lenin (a všechny ty režimy, které plným právem kritizujete a odsuzujete, z něj vychází rozhodně víc než z Marxe) v mnoha klíčových bodech Marxe popírá, se učí i na gymplech.
Kolektivismus není o stádovosti, ale o tom, že si uvědomujeme, co všechno své společnosti dlužíme.
Socialistické Československo mělo 3% růst HDP za rok, jeho hospodářství rostlo. Sice pomaleji, než na západě, ale rostlo. A kdybych porovnal údaje ve věcech, kde je socialismus ve výhodě (nezaměstnanost), tak by se to trochu změnilo.
Lukrativita profese je dána i společenským statusem. Pokud bude čistič kanálů lůzr, který nemá na nic lepšího, tak to nikdo dělat nebude, když obětavec, který dělá něco nepříjemného pro blaho společnosti, tak se takoví najdou.
Mé svědomí mi nedovoluje jít proti Třem hodnotám: Svobodě, Rovnosti a Bratrství.
V rovině politické to znamená demokracii. V rovině ekonomické to znamená odmítnout jak kapitalismus s nerovnostmi a konkurencí, tak primitivní socialismus minulé éry (ten navíc protože nebyl v žádné demokratické zemi).
Host (anonym)Odpovědět
27.09.2016 00:49:49
+komunardCo to plácáš za blbosti. svoboda rovnost bratrství? Všechny tyto hodnoty komunizmus akurát zesměšňuje. Přirovnal bych to k včelímu úlu. Jedna královna pár trubců a dělnice co se upracují k smrti. ( ti jsou si rovni pač mají všichni do jedné velké hnědé točené ) Neopovažuj se tu něco plácat o svobodě či rovnosti. Mi nikdy nezapomeneme bratři z krve Kajinovy
Vojta2991 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 19:35:41
+komunard:D spíš ty by sis měl zjistit čeho jsi zastáncem. Třeba proč byl důležitý třídní původ rodičů a takové perly.
Ano jednou za to mohl Lenin, podruhé Stalin, pak třeba Kim. Furt je to na houby, ale příště už to bude v pohodě. Uděláme zase nějakou revoluci a nastavíme konečně ten správný a hlavně spravedlivý režim (teda hlavně pro nás straníky), protože soudruzi všichni jsme si rovni, ale ti s knížkou jsou si tak nějak rovnější a ti bez knížky, ti ať hlavně makaj a drží pysk, MY jsme tady na přemýšlení! :D Svoboda, Rovnost, Bratrství? Určitě, ale jen pro nás :D
Tak se na to podíváme ve vaší Ruské modle jste měli vše v rukou desítky let a že by jste stvořili ráj na zemi na místě, kde je obrovské nerostné bohatství, dostatek zemědělské půdy, relativně početné a schopné obyvatelstvo... a v neposlední řadě obrovský prostor... no ať každý posoudí sám...
Navíc se tomuto vzoru všech ctností podařilo válčit snad s každým sousedem (Včetně ideologicky kamarádské Činy) a globálně jste excelovali v podstatě jen ve vesmírném výzkumu a výrobě zbrani a to jen proto, že jste tomu věnovali velkou část svého ekonomického výkonu.
Ona by to byla pro nás Čechy docela "sranda", kdyby jste do toho bordelu nenatahali i velkou část Evropy, včetně bývalého Československa....
Tak kde je problém? Kdo za to mohl? Židovské spiknutí, vrazi z Wolstrítu? Jo a nezapomeň všichni kdo jsou proti vám jsou fašisti a určitě je někdo platí...
Musíš se líp snažit, jinak těch 15 procent nepřekonáte.I tak je to na pováženou, ale každý volič má vlastní vědomí a svědomí...
komunardOdpovědět
28.09.2016 12:44:18
+Vojta2991Kdo je k***a my? Mohl byste být tak laskav a přestat mi podsouvat své slaměné panáky?
Nemám žádnou Ruskou modlu. Partajní autoritářství je svinstvo, a je úplně jedno, jakou má ta knížka barvu. A máloco jde tak ostře proti základním předpokladům nejen komunismu, ale i socialismu tak, jako to, co popisujete. Ano, tragické režimy, jenž sebe samy nazývaly socialistickými či komunistickými, takto fungovaly. A co z toho plyne? Že to byla lež, socialistické, natož komunistické. Je to skutečně tak náročné na pochopení? Ne, není. Ale to byste se musel zamyslet nad složitými myšlenkami (ne že by byly složitější než v jakémkoli jiném srovnatelném systému), a vytvořit nějaké opravdové argumenty, abyste s ním mohl polemizovat. To co předvádíte má sice stejnou váhu, jako obviňovat Adama Simtha z vraždění indiánů, ale je to jednodušší, že?
A nejsem člen ani sympatizant KSČM, právě proto, že tato strana má velké sympatie k rádobysocialistickým totalitám.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
02.10.2016 03:17:34
+komunardČeskoslovensko vstupovalo do socialismu roce 1938/1948 (záleží na preferenci jestli hnědý nebo rudý socialista) jako 10. nejvyspělejší země na světě s dvojnásobnou životní úrovní, než mělo Rakousko. Po 40/50 letech vlády (opět záleží, jestli se počítají oba socialismy dohromady) mělo poloviční životní úroveň než Rakousko.
Pokusy o budování socialismu vedly v Československu k:
- měnovým reformám v letech 1939, 1953
- znárodněním a likvidací fungujícího zdravotního pojištění (které sice nebylo dostupné všem, ale jedno z nejlepších na světě)
- za ukradené peníze soukromých střadatelů bylo masivně investováno do megalomanských projektů a armády (představte si, že by dnes vláda nakoupila 5 000 tanků a 200 Gripenů)
- prodávání Uranu za symbolickou cenu, těženého politickými vězni (téměř nulové vstupní náklady), „spřátelenému“ SSSR, ani tuto symbolickou cenu SSSR nezaplatil a dlužná částka mu byla v 90. letech odpuštěna - kdyby sověti platili tržní cenu, mohli bychom si tu dneska žít jak v Saudské Arábii
- vznikly neřešitelné strukturální problémy v pohraničí a například také v oblastech s těžbou uhlí
- netržně obchodovali se spřátelenými mocnostmi - vývoz lokomotiv na kila za banány
- omezení svobody se přestěhovat z města do města (člověk si musel sehnat potvrzení, že ho pobočka podniku potřebuje v jiném městě)
- přeorientování země z lehkého průmyslu na těžký, de facto likvidace toho, co fungovalo, ale nedělám si iluze, že například textilní průmysl by zde bez zásahu socialistů zůstal - dnešní Asii prostě konkurovat nemůžeme
- likvidace jakékoliv konkurenceschopnosti se světem
- dvakrát odsouhlasil okupaci naší země; zatímco po roce 1945 byli všichni domnělí viníci odsunuti, nevšiml jsem si, že by po roce 1989 někoho odsouvali za podpis pod souhlasem vstupu bratrských vojsk v srpnu 1968
komunardOdpovědět
02.10.2016 19:38:57
+-HoNY-Já nevím, vy považujete systém, postavený na vojenském režimu, a který se neobtěžoval znárodnit zbrojní průmysl, za socialistický? Proč? Protože se tak nazýval? Kdyby se nazýval blažeností, budete to opakovat?
Jak říkám, vymezuji se proti autoritářskému plánovacímu socialismu. To, že si jiní nedovedou jiný socialismus představit, nebo spíše nechtějí, není moje vina. Takže vám většinu toho rád podepíšu. Výjimky jsou:
Bod prvý. V roce 1939 tu nebyl socialismus ani náhodou. A co se týče 1953, v tom roce měli budovatelé kapitalismu v Británii pořád přídělový systém. Ono, osm let po válce, to už se svět přece vzpamatoval, že? Ne, nevzpamatoval.
Bod předposlední. Po revoluci byl o československé podniky až moc velký zájem na to, aby byly nekonkurenceschopné.
Bod poslední. Jednak to, co jsem psal na začátku. Jednak srovnávat válečné a normalizační poměry je naprostý výsměch. Jednak, vám připadá ten odsun jako něco normálního? Je ospravedlnitelný vzhledem k předchozímu a okolnímu vývoji, ale že se nic takového neopakovalo, je jen a jen v pořádku.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
04.10.2016 21:44:02
+komunardNacismus = antikapitalismus (Adolf Hitler se nikdy netajil tím, že čerpal z Marxe) + národovectví + antisemitismus + vše podkládaly pseudovědy.
Pro běžné občany třetí říše (zapadající do jejich zvrhlých škatulek) docházelo k dostupnosti zdravotní péče a vzdělání, plánované hospodářství po vzoru sovětských pětiletek, prosazování práv na ochranu dělnictva (pravidelné platy, nemocenské, pracovní doba s určitými pravidly).
Pokud je mi známo, tak ve Velké Británii zvítězil ve volbách Clement Attlee a jeho politickou doktrínou bylo znárodňování a vycházel z myšlenek socialistického ekonoma Keynese. Důsledkem, kromě ztráty kolonií a světové prestiže bylo také splacení obrovského státního dluhu vzniklého za druhé světové války - v relativním vyjádření k domácí produkci daleko vyšší než třeba dnešní Řecký.
Jsem odpůrcem jakéhokoliv generalizování a paušalizování. Dal jsem to jen jako příklad. Na druhou stranu je výsměch, že bolševická hovada z lágrů a důstojníci na čáře, co vojákům na čáře vymývali mozky a učili střílet na vše, co se hýbe zůstali nepotrestáni a berou krásné důchody. Taková svině, jako starej Grebeníček je dodnes vysmátej. Nemluvě o tom, že většině emigrantů nebyl dodnes vrácen majetek a většina obětí kolektivizace nebyla dodnes odškodněna.
komunardOdpovědět
05.10.2016 14:59:02
+-HoNY-Adolf Hitler taky "čerpal" z NIetzscheho, ačkoliv jsou to v podstatě antagonistické filozofie. Hitler kradl nápady, co se mu hodily, bez ohledu na kontext a původní smysl. Jestli tomu říkal "čerpat", tak je to jen blbý žvást, což není u něj překvapivé.
Politický program nacismu pracuje ve velké míře s populismem. Kuře v každém hrnci je pro populistu vlastně nutnost.
Jak říkám, deset let k vzpamatování se z války nestačilo.
Vaše morální rozhořčení chápu, ale ve chvíli kdy se mění poměry, je dost těžké dát vyššímu principu mravnímu zadost, aniž by se to nějak zvrhlo.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
08.10.2016 18:17:27
+komunardV tom případě i Velký kormidelník Mao čerpal jen nápady, které se mu hodily. V obou případech ale došlo z větší části k realizací toho, co si představovali socialističtí teoretici a filozofové. Je nepopiratelným faktem, že Adolf Hitler položil základy německého sociálního státu a Norimberské zákony (mimo rasových) se staly základem práva Evropské unie.
Ad UK, tam nešlo ani o vzpamatování se z války, ale nevhodné použití keynesových myšlenek. V zásadě bylo znárodňováno, to co fungovalo, stát si z toho udělal dojnou krávu a platil závazky, a to co nefungovalo nechával ladem. Důsledkem bylo, že došlo k likvidaci toho, co bylo funkční a neřešily se problémy u nefunkčních věcí. následoval velký hospodářský propad a pokles životní úrovně k jehož vzestupu začalo docházet až po reformách Margaret Thatcherové. Přitom bohatě stačilo přijít s britskou obdobou New Deal a efektivněji využít prostředky z Marshallova plánu.
Jenomže u nás po Sametové revoluci nedošlo k ničemu. Zločiny zůstaly nepotrestány, postižení neodškodněni a v zákonech se přepsalo slovní spojení „vláda jedné strany“ na „volnou soutěž politických stran“.
Netvrdím, že se měla revoluce krmit topením v krvi (tří milionů členů KSČ a trestání příbuzných, kteří předtím stranou prošli), ale rozhodně mělo dojít k obdobě norimberských procesů. Zavřelo by se pár vedoucích činitelů, co se aktivně pomáhali okupaci (jako například Vasil Biľak), došlo by k vyšetřování soudců a prokurátorů, co se podíleli na justičních vraždách v 50. letech, z generálů okupačních vojsk varšavské smlouvy by se stali váleční zajatci a prošetřovali jejich zločiny (většina z nich aktivně kryla střelbu ostrými do lidí), vojenská technika SSSR by se zabavila (a rozprodala na volném trhu) a sovětští vojáci základní služby by se poslali s holou prdelí zpět do Ruska. Dále se měly vyšetřit tunely, co se děly za normalizace ve státních podnicích - on například Babiš starší tuneloval podnik zahraničního obchodu (Andrejkovi se za ty prachy muselo výborně studovat, přál bych všem taky takové podmínky), v 80. letech byl odsouzen a následně amnestován, je to jeden případ z mnoha - stranická knížka ÚV KSČ byla základem pro přehlížení okrádání státních podniků. V zásadě u nás mohlo být na začátku 90. let odsouzeno několik desítek až stovek lidí a srovnatelný počet osvobozený (pro nedostatek důkazů), kteří se podíleli na budování diktatury. Nikdo by nemohl říct ni popel. Teprve potom u nás mělo dojít k transformaci ekonomiky a přerod na liberální demokracii západního střihu - nikdo by si totiž nedovolil podvádět a krást.
komunardOdpovědět
08.10.2016 20:39:36
+-HoNY-Víte, pro mne by bylo nejpohodlnější vás chytit za slovo, a vyvinit tak Marxe ze všech problémů různých režimů 20. století. Ale nebylo by to úplně fér, protože i když ho neskutečně, ale neskutečně zprzinily, určitou vazbu tam vidím. U nacismu ale ne, u toho to "budování sociálního státu" (formulace "položil základy" je výsměch práce mnoha lidí, kteří o něj usilovali předtím a po něm, více či méně úspěšně) mělo především populistický charakter. Mohl byste uvést, v čem se naplnily představy socialistických teoretiků a filozofů?
Ad potrestání:
Víte, že i v Německu se dvacet let po válce ozývaly hlasy, považující Norimberské tresty za příliš mírné? Ta situace prostě nemůže vyústit ve spravedlnost. Jen v různé formy nespravedlnosti.
A všechno, co píšete o potrestání sovětských vojáků, by bylo nerealizovatelné. SSSR stál sice na hliněných nohou, ale ty by mu k zašlápnutí ČSS/FR stačily.
Agent (anonym)Odpovědět
26.09.2016 23:32:27
No... Souhlasím a nesouhlasím. Rozvedu:
K prvnímu odstavci řeknu, že by to bylo super, kdyby lidé mohli dělat práci, která je baví, potenciálně nepracovat vůbec. Na tvou otázku řeknu, že odpověď je prostinká a dokonce jednoslovná: Roboti.
Ve skutečnosti stojíme nepříliš daleko od finální průmyslové revoluce, která odstraní drtivou většinu zaměstnaneckých pozic, zejména v dopravě, údržbě a konstrukci. I na videacesky.cz se objevilo pár videí na toto téma, optimistických i pesimistických. Popravdě by tato průmyslová revoluce s ponecháním stávajících ekonomických standardů kapitalismu zastavila tok peněz. Důsledky by byly nedozírné.
Marxovy myšlenky jsou pouze ideje. Nelze je brát doslovně. Jsou to postřehy chyb a zatím se je nikomu nepodařilo vyřešit. Co je horší, na rozdíl od jiných filosofických tezí zůstávají kvůli katastrofální a děsivé aplikaci takřka neřešeny.
Marx správně chápal problematiku kapitalismu spočívající v akumulaci peněz. To je problém kapitalismu číslo jedna.
K první republice, naše bohatství, které mimochodem vytvořilo rakousko-uherské impérium, neutrpělo tak příliš, jak nám je tvrzeno. Jistě, rozhodně o období 48-89 nemůžu říci, že by tomu nějak pomohlo, ale naše země strádala postupně a pomalu a finální tečkou byly ranné fáze kapitalismu. To, co ale vážně poškodilo naši ekonomiku, byla spíše konzervace, které se sovětské impérium dopustilo, a nikoliv znárodňování. Když si to totiž probereš, boháči přišli o peníze a továrny, ale většiny populace to takřka nedotklo. Naopak, byla to injekce do státních rezerv. Jenže pokud zemi konzervuješ (eliminuješ volný trh) a, nehledě na politiku, kterou zastáváš, pokud levně exportuješ drahý materiál a draze importuješ šmejdy, rozpadne se ti to všude. A abych ti to dokázal, podobně ruinovaly ekonomiku svých kolonií v alespoň jednom případě snad všechny koloniální země. Nakonec takhle poškozovala své "přátele" i USA.
Nicméně kapitalismus je nejlepší formou svobody, kterou si můžeme ekonomicky poskytnout. V tom souhlasím. Problémem je, že naše svoboda může být a někdy i je sebedestruktivní.
Ačkoliv tedy nechci nijak vracet komunismus, třetí nejpokroucenější vnímání ideje a její kritiky dialektiky (hned po Islámu a Nacismu), navrhuji aplikovat určité změny. Například rovné danění, sociální zajištění a péči atp. Nechci decimovat buržoasii, nechci utrhovat kulakům jejich statky. Ale pro světovou ekonomiku bude více než výhodnější, pokud se částečně sváže podle některých bodů Marxovy kritiky.
Vojta2991 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 18:54:23
+AgentAno na prvním odstavci se shodneme, akorát si nemyslím, že to bude zase tak rychle jak si myslíme... Ale co já vím? :D
Jeho ideje v tom mají dozajista nevýhodu, na druhou stranu mají výhodu v tom, že se je snažili lidé hromadně uplatňovat a prostě to byl slušně řečeno průšvih... V podobné pozici je třeba eugenika, přitom tak nějak občas člověka napadne, jaké důsledky má stav, že dokážeme zachránit i hodně nemocné nebo nevyvinuté novorozeně, saháme tím dost zásadně do přirozeného výběru a přenosu genů, ale je to tak zdiskreditované nacisty, že se do toho nikdo nepouští. Navíc jsou tam obrovské etické a morální otázky, ale to sem nepatří.
No to sice ano, ale i v ekonomice platí stejně jako v historii, že něco bylo předtím, něco je teď a něco je potom. Ono v nějakém stavu byla země v roce 18, v jiném v roce 38-39 v jiném v roce 48 a úplně jiném v roce 89. A to, že ten úpadek byl postupný je dost relativní ono to na začátku vypadalo docela dobře, protože ty ukradené továrny stačilo jenom "vést" stejně jako předtím (a i to byl často problém), ale třeba to inovační a růstové zaostávání se začalo projevovat už v půlce 50. let a postupně ten průšvih spíš zrychloval. Ale na to se píšou celé knihy a diplomky. Ten stav v roce 89 byl hodně zjednodušeně následující - špinavý, zaostalý průmysl, zaostalé služby, nízká konkurence schopnost, zaostalý nebo žádný vývoj. Velká část podniků byla hodně v háji a v podstatě nikdo nevěděl co s nima, menší část byla tak na rozcestí mezi krokem do propasti a nějakým normálním fungováním a nejmenší část byly relativně firmy v pohodě, ale i těm scházejí takové základní věci jako marketing, navíc jejich původní trhy na východě se totálně zhroutily (ekonomika SSSR/Ruska padla téměř na desetinu + obrovská inflace + obrovský bordel) Další problematickou věcí bylo už po revoluci, že nikdo nevěděl jak transformovat, nic podobného se nikdy v historii nestalo a už vůbec ne v tak rozvinuté ekonomice, protože ve srovnání s těmi ostatními v socialistickém bloku na tom bylo ČSR/ČR ještě dobře (Jo samozřejmě ještě Východní Německo a pak dlouho nic a poté ten zbytek) No jistě, že ta konverze po 48, obrovské množství lidí se přesunulo ze služeb do průmyslu a zemědělství, ale to s tím souvisí, to přišlo od našeho rudého vzoru z východu (Jaký je protiklad slova evoluce?) Pro mě teda není zaprvé žádná "omluva", že to zasáhlo "jen" bohaté, protože snad každý průměrný člověk chápe, že ve společnosti mají svoje nezastupitelné místo všichni. A pozor vzpomeň si na úžasnou měnovou reformu, která ožebračila v podstatě každého. To nemluvím o tom, že postupně vláda nakradla majetek spolků a sdružení ap. (ono to zní jako sranda, ale spolky měly také obrovské majetky). Ano s těmi koloniemi jsi to vystihl, spousta lidí to nerada slyší, ale poválečné Československo bylo v mnoha ohledech nezávislý stát pouze formálně (ona už Třetí republika byla v mnoha ohledech zvláštní...)
Pozor, ale ono to tak je. My nejsme v USA, kde jsou ty regulace snad nejmenší. V ČR je sociální zajištění poměrně dobré i ve srovnání se zbytkem Evropy, lidé tady mají nárok v případě potřeby na širokou škálu dávek a podpor, zdravotní péči, kde je relativně malá spoluúčast atd..Když jsem mluvil o tom jaké máme štěstí kde žijeme mluvil jsem i o těchto věcech, která si velká část lidí tady zdaleka neuvědomuje.
Marx totiž žil v době, kdy se na ty lidi obecně dost kašlalo, ale dnes je ta situace výrazně jiná. Já jsem zastánce evoluce a nikdy ne revoluce (pokud se nejedná o nějaký pošahaný režim, kde evoluce není ze své podstaty možná, jako třeba Severní Korea ap. )
Díky za dobré argumenty! :)
GuardienDevil (anonym)Odpovědět
26.09.2016 23:37:25
Pokaždé, když začne debata o K. Marxovi, tak názor lidí pokročilého věku a omezeného poznání se obrátí na "argument" SSSR a ostatní pokusy. Marxovi podmínky a myšlenky, ale nikdy nebyly dodrženy. Konkrétně systém co fungoval v SSSR byl státní kapitalismus. Pro funkční komunismus musí být dodržena nejdůležitější podmínka, musí vypuknout celosvětově. Revoluce musí propuknout ve světových velmocích najednou. Nesmí být poražena jen Buržoazie, ale i stát a to v krátkém intervalu, jinak si navzájem pomůžou.
Vojta2991 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 17:45:53
+GuardienDevilMám radost, že si o mě myslíš, že jsem pokročilého věku, ale to je fuk :D
Takže tvrdíš něco ve smyslu: "Nefungovalo to v obrovské části světa (zkoušelo se to v různě rozvinutých ekonomikách, kulturních prostředích, podnebných pásech atd.) a nikde to nefungovalo, tak když to aplikujeme na celý svět tak to určitě fungovat bude!"
A tím, že to nebylo nikde nakonec více či méně dodržováno neznamená to (možná jen trochu), že to není realizovatelné? Jinak doporučuji si přečíst Čapka - Proč nejsem komunistou? a vzít v potaz, že to vzniklo v dobách, kdy si spousta lidí z jeho okolí myslelo, že komunismus je super a brzy tu všichni budeme běhat s rudýma vlajkama a družit se...
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 01:02:04
Jenže právě na tom se v Československu právě komunismus/bolševismus zhroutil. Mladým stačilo vyměňovat bony a "do fabriky chodili jen pro razítko". Ideálem podle Marxe byl státní kapitalismus, což můžeme (s trochu přivřenýma očima) vidět už u Platona.
Jasně, že když tyto cíle vidíme v Platonově Ústavě, tak nevidíme ty miliony mrtvých, které byly ve jménu komunismu zabity.
Jinak myšlenky Karl Marxe se daly shrnout zhruba do pěti bodů "Komunistického manifestu":
-znárodnění dopravy (dnes má formu mýta);
-zrušení dědického práva (dědická daň se podle současné úpravy vybírá jen v omezené míře);
-vyvlastnění pozemků (přetavilo se do daně z pozemků a nemovitostí);
-veřejná a bezplatná společná výchova dětí (dnes se tomu říká gramotnost)
-odstranění rozdílu mezi venkovem a městem (jediný cíl, který se u nás nepovedl)
Vojta2991 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 17:37:10
+orcinusorca2016Nejenom mladým lidem, doporučuji si najít nějakou dobovou reportáž, kde dělnici v pracovní době pijou v nějakém pajzlu, úředníci shání zboží po obchodech ap. Jinak úžasný znárodněný průmysl nebyl schopný inovovat, infrastruktura a města se rozpadala ap. (to je zase trochu na jinou diskuzi) Ono to prostě jen na chování tzv. "obyčejných lidí" hodit nejde. Nejlépe se to ilustruje na srovnání zemí - Československo vs. Rakousko - Rakousko mnohem zničenější válkou, v roce 89 ve výrazně lepší kondici ekonomické i sociální. Východní vs. Západní Německo - rozdíl nesrovnán dodnes a to západní Němci štědře dotují východ. Prostě některé věci se okecat nedají....
Tak pojďme si ty body ukázat trochu konkrétněji a uvidíme co se stane :D. Trochu si z toho budu utahovat a přehánět, ale jako ilustrace toho, že to nefungovalo, nefunguje a nebude fungovat to stačí.
1) Znárodnění dopravy - nakonec by se lidem vzali auta a byly by ve společném vlastnictví? Tohle společné vlastnictví nefungovalo už na úrovni JZD, lidi jsou prostě trochu sobci a k vlastnímu se chovají jinak než ke sdílenému nebo veřejnému. Kdo někdy jel služebním autem nebo autem z půjčovny chápe. (Na druhou stranu sám vidím budoucnost ve sdílených autech, ale tam nikdy nebude chybět ta osobní zodpovědnost)
2)Dědická právo - takže pokud rodiče nebo jiní mí blízcí vybudovali/koupili dům/byt/pole nebo shromáždili jiný majetek. Po jejich smrti propadnou státu a budou opět v jakémsi "společném vlastnictví" dopadne to jako s těmi auty viz. výše.
3) viz. bod 1 a 2
4) školství v ČR není bezplatné, ale na druhou stranu je relativně levné. (Mimochodem stále je zde vysoká sociální mobilita) Je financováno z daní občanů (I v rámci Evropy je finanční spoluúčast studentů v podstatě zanedbatelná)
5) Ale snažili se kluci, vznikly absurdně velká obchodní centra na malých městech, obrovské kulturní domy a další vybavenost, které ty malé města nebo obce nejsou schopné adekvátně využít a hlavně ufinancovat. To nemluvím o tom, když se na malém městě postavil výškový panelový dům a podobné super architektonické experimenty (viz. Dobříš, Sedlčany atd. to jsou zrovna malé města, ale v menším se to aplikovalo i na venkov) Město a venkov funguje jinak (sociálně, kulturně, urbanisticky, architektonicky, ekonomicky atd.) i přesto, že se jejich pozice zásadně proměnily v posledních 100 letech, ale to je na jinou diskuzi a tato změna proběhla všude ve vyspělém světě. Ve zkratce prostě každý normální člověk chápe, že např. obchodní dům Ikea nestojí v Kyjově, ale v Brně, divadlo není v Pečkách, ale v Kolíně atd. (tohle je spíš na trochu jiné téma)
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale když pominu, že by opět došlo ke scénáři přesunu majetku 1945-cca 1953 máme tu opět to co tu bylo, akorát v modernějších kulisách a ještě absurdnější než předtím.
Marx na mě působí trochu jako ti kavárenští revolucionáři, kteří mají v kapse Iphone, na sobě značkové oblečení a kážou o vykořisťování kapitalismem, nespravedlivém světě a potřebě světové revoluce a sami by byli první kdo by křičel ve chvíli, kdy by se jim sáhlo na jejich práva nebo majetek...
Neříkám, že neupozornil na nedokonalosti, ale byl do jisté míry anti-systémový utopista.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 21:33:47
+Vojta2991Chápu tvoje námitky (jak už bylo tady mnohokrát napsáno), tak komunistický manifest měl být jistou představou budoucnosti, z které se po 60 letech stala už jen "nálepka", která byla zneužívána.
Jinak Marx svým životem jistě nebyl kavárenský revolucionář, ale sám vycházel z poznatků jiných - od Platona po francouzské utopisty.
komunardOdpovědět
26.09.2016 20:47:17
Video se soustředí na jeden, ano, velmi důležitý, aspekt Marxovy práce. Ale zcela pomíjí jeho zasazení do zbytku jeho díla. Dělá z Marxe snílka, který nastínil "utopickou vizi budoucnosti". To je ale dost zavádějící. Komunismus nemá být utopií, ale pokrokem. Ano, má být lepší, než současný stav, ale v souhrnu. Některé parametry se zhorší, a některé problémy zůstanou, nejspíše se i objeví nové. Komunismus není konstruován jako ideál, ale jako synteze moderní, technologické společnosti, která má své státy a třídy, a společnosti předešlé, dané malými komunitami, které nic takového neznaly. Viz pojem dialektický materialismus. Marx tvrdil, že komunismus přijde. A jeho politické práce jen říkají, jak ho přivést na svět co nejlépe a nejrychleji. Necítil se být jeho rodičem, nanejvýš porodníkem. Ano, to by bylo na dlouho, ale alespoň zmínit se to tam mělo.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 01:33:30
Jenže pokud vidíme společnost jako směřující k nějakému ideálu, pak je dost uhozené jásat nad:
"společným vlastnictvím půdy", když odstraníme drobné majitele půdy;
"znárodněním dopravy", když odstraníme soukromé majitele aut (tehdy povozů, lokomobil a vleček);
"státním kapitalismem", když odstraníme soukromé vlastnictví a drobné živnosti;
"zrušení dědického práva", když lidé raději preferují své děti nad ostatní členy společnosti;
komunardOdpovědět
27.09.2016 08:31:33
+orcinusorca20161. Drobné majitele půdy odstraní i kapitalismus. Není to efektivní. Samozřejmě, udělat ze všech polí jedno velké nelze. Ale to společné vlastnictví půdy neimplikuje.
2. Ne že by to byl nejpalčivější problém dneška, ale auta jsou jednak nadužívána, jednak nejsou užívaná moc efektivně.
3. Nad tím nikdo nejásá.
4. Lidi chtějí dělat mnoho věcí, které nejsou ze společenského hlediska dobré.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 12:35:16
+komunardad 1: Drobné majitele půdy kapitalismus neodstraní, protože na některých pozemcích se prostě plodiny "průmyslovým způsobem" pěstovat nevyplatí. Tam přichází skleníky pro osobní potřebu, rodinné domy a další způsoby využívání půdy.
ad 2: Jednak nejsme na ostrově, který může efektivně řídit jaké auto se na našich silnicích bude prohánět. A jednak stále používáme 100 let starou technologii, která má už 100 let více méně stejné parametry (čtyři kola, čtyři sedačky, motor se spotřebou 7 litrů paliva na 100 kilometrů-novinkou jsou jen rádio a různé elektrické vychytávky)
ad 4: Říká se tomu lidská přirozenost, že se lidé nejdřív snaží dělat něco pro svou rodinu (doporučuju si přečíst Darwina)
komunardOdpovědět
27.09.2016 15:16:25
+orcinusorca20161. Půdou se v tom "společném vlastnictví půdy" myslí půda zemědělská.
2. Myslel jsem to tak, že máme zbytečně moc aut, co postávají na parkovištích, místo aby jezdila, což je neefektivní. Ne efektivita po stránce technologické.
4. Ano, je to lidská přirozenost, starat se o své děti. Ale z toho neplyne právo předat jim všechen svůj majetek včetně rozsáhlých výrobních prostředků.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 19:46:40
+komunardad 1: V náší zemi je "největším zemědělcem" lépe řečeno největším hospodářem státní podnik Lesy ČR a i když to na první pohled není zřejmé, tak česká půda patří mezi velice kvalitní
ad 4: Pod pojmem ""výrobní prostředek" se dá schovat cokoli. Zároveň je k obsluze nutné "know-how", které nelze nijak převést na stát.
komunardOdpovědět
28.09.2016 13:24:29
+orcinusorca20164. Know-how se nedědí, získává se ve u nás z velké části státních institucích, tedy školách.
TreyOdpovědět
26.09.2016 12:29:06
Padlo zde mnoho názorů, takže napíši pouze toto. "Moderní" forma komunismu a Marxovo teorie si odporují už v tom, že zatímco komunismus je totalitní režim, Marx měl mnohem blíže k libertarianismu.
host (anonym)Odpovědět
25.09.2016 21:59:42
Dle Marxovi myšlenky bychom se měli stát křováky. Mají holé zadky a jsou přitom šťastní. :)
TatraOdpovědět
25.09.2016 22:11:12
Celkom zábavné sledovať komunitu "intelektuálov" ako jebú tie palce za komunizmus :D Darmo... Elita národa :D
host (anonym)Odpovědět
25.09.2016 22:33:55
+TatraNevím čím to je nejspíš nostalgie či to člověk má tendence si pamatovat jen to dobré i když toho nebylo moc. Ze současnosti je většinou frustrován ne že by bylo současnost horší, ale právě proto, že je to současnost a bezprostředě se nás dotýká. Já osobně hodně čtu o té zlaté éře komunizmu a bezpráví o té bezpáteřnosti a zločinů co se na lidech dopouštěli. Ale lidi to nechtějí vidět. Nasazují si růžové brýle a dobrovolně si lžou a přesvědčujou sami sebe. V KLDR byl natočen tajně dokument. Nepamatuji si název :/ Zábavné mi přišlo že ho natočili tajně ruští novináři. Byla tam holčička asi tak 5 -6 let a ptali se ji co naposledy pěkného zažila. Nedokázala odpovědět. Tak se ji zeptali na nějakou nejšťastnější vzpomínku a ta dívenka se rozplakala . Tatínek ji upokojoval a dodával ji odvahy a povzbuzoval co pěkného zažila a ta dívenka začala zpívat nějakou tu jejich budovatelskou písničku. To mi rvalo srdce T_T
komunardOdpovědět
26.09.2016 22:55:39
+hostMožná by pánové nebylo špatné si zjistit, co slovo komunismus znamená, než se k tomu začnete vyjadřovat.
TatraOdpovědět
26.09.2016 23:20:44
+komunard:D heeeej:) Elita národa prišla :) Ľudia ako ty budú jedného pekného dňa pekne popravený :)
komunardOdpovědět
26.09.2016 23:28:04
+TatraDoufám, že jste troll, protože jsem si hýčkal naději, že tak pitomý, aby seriozně vyhrožoval někomu popravou tu nikdo být nemůže.
host (anonym)Odpovědět
27.09.2016 00:35:42
+komunardpřesně komunisti nekecají a střílí a čím víc mrtvých tím víc komunista vždyť mi s váma zatočíme po bolševicku. Doufám že dostanu za příspěvek odznáček Fučíka nebo alespoň diplom :)
komunardOdpovědět
27.09.2016 08:09:44
+hostZa šíření těchto totálních bludů dostanete nepochybně Odznak Václava Klause.
host (anonym)Odpovědět
27.09.2016 10:38:41
+komunardšíření komunistických bludů! Je pravda že poslední dobou mě Klaus spolu s opilcem ne hradě nepřestává udivovat.
TatraOdpovědět
27.09.2016 14:06:49
+komunardTo je predikcia budúcnosti, nie vyhrážka, ty tupá komunistická k***a :)
Ja by som si nikdy s niečim tak podradným ako je komunista ruky nešpinil :)
host (anonym)Odpovědět
27.09.2016 00:41:38
+komunardmožná by nebylo od věci si přečíst kolik komunistický režim kdekoli ve světě zabil nevinných lidí. To už se počítá v milionech! Komunizmus je horší než mor.
komunardOdpovědět
27.09.2016 08:13:37
+hostNa to vám odpovím jednoduše: Když si nějaká banda blbů dá název Strana Dobra, a pak nastolí totalitní režim s miliony mrtvých, bude to znamenat, že dobro je horší než mor?
host (anonym)Odpovědět
27.09.2016 10:36:13
+komunardŘekl jsem že komunizmus je mor. Co záleží na jménu? Komunizmus je totalitní režim. Můžeš mi říct kde ve světě komunizmus je aplikován jako režim bez obětí na životech, svodě či rovnosti? A křováky vynech to není stát. Obhajuješ masové vrahy a říkáš že je to v pořádku? V tvých očích je to eutanázie? Zločin zůstane zločinem jakkoli se to snažíš obalovat líbivými slovíčky.
komunardOdpovědět
27.09.2016 15:10:27
+hostKomunismus je ekonomický systém, který je:
1. Beztřídní
2. Bez soukromého vlastnictví
3. Bezstátní
4. Celosvětový
tento systém nebyl aplikován dosud nikde, ani s oběťmi na životech, ani bez nich.
To, co vy tvrdohlavě a naprosto chybně nazýváte komunismem, je centrální hospodářství či autoritářský socialismus, v KLDR už se to chová spíše jako feudalismus. Je to jistě ovlivněno Marxem, co taky není ovlivněno Marxem, současný systém je taky ovlivněn Marxem. Jenže ho to na mnoha místech popírá. Označovat je slovem komunismus je naprosto nesprávné.
host (anonym)Odpovědět
28.09.2016 00:41:40
+komunardŘekl jsem aby si vynechal křováky ale to už jsem psal jako první příspěvek s těmi holými zadky. Pokud máš potřebu se zabarikádovat v jeskyni jak je ti ctěné libo .)
komunardOdpovědět
28.09.2016 13:06:14
+hostKde píšu něco o křovácích?
host (anonym)Odpovědět
28.09.2016 16:47:27
+komunard1. Beztřídní
2. Bez soukromého vlastnictví
3. Bezstátní
Tohle jsou atributy pouze u křováků no ještě by se dalo polemizovat o anarchizmu. Řekl bych že tady někdo pouze závidí, a protože máš holej zadek tak chceš aby ostatní měli to samé viď. Nebo ještě lépe okrademe všechny co něco mají :) Tomu se u nás říkalo měnová reforma a kolektivizace .)
komunardOdpovědět
28.09.2016 20:32:26
+hostTo, že to má několik stejných atributů, neznamená, že to je totéž. Anarchismus s komunismem úzce souvisí, což je ostatně zjevné i z jeho dějin.
Řekl bych, že tady někdo používá argument ad hominem. To nevypovídá o solidní argumentaci.
Bohatství závidím kapitalistům asi tolik, jako diktátorům moc. Totiž vůbec. Přináší nepřátelství, mrzutosti a potíže. Za statusové symboly mi to nestojí.
Razha (anonym)Odpovědět
28.09.2016 08:51:28
+komunardBez soukromeho vlastnictvi neexistuji obcanska prava respektive pouze ze soukromeho vlastnictvi plynou obcanska prava.
komunardOdpovědět
28.09.2016 13:07:38
+RazhaZajímavé stanovisko, nemohl byste to rozvinout? Tohle je vskutku extrémně stručné, a bojím se, že bych polemizoval s něčím, co netvrdíte.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 01:17:37
Nebo bychom měli "danit nadhodnotu" a věnovat ji na dopravu a školství (odstranění dětské práce), čemuž se nyní říká daň z přidané hodnoty.
TatraOdpovědět
25.09.2016 20:55:47
Komunizmus, najnechutnejšia myšlienka aká kedy uzrela svetlo sveta...
host (anonym)Odpovědět
25.09.2016 22:03:28
Jo máš pravdu. Komu se po komunizmu stejská nechť se přestěhuje do Číny či Severní Korei a můžou být zkutečně šťastní. Dnes už z republiky odcestovat můžou a nemusí se bát, že je někdo na hranicích zastřelí .)
Ozzy (anonym)Odpovědět
26.09.2016 11:22:27
+hostJak je možné, že když někomu dám palec nahoru tak vždycky přibude i palec dolů ? Že by nějaký komunistický výmysl ? xD xD
JohnSorrow (Překladatel)Odpovědět
26.09.2016 14:39:35
+OzzyAhoj,
řekl bych, že jde pouze o náhodu (někdo další ohodnotil názor současně negativně) - zkus to prosím ještě testnout, jestli to stále platí. Já to zkoušel a vše funguje správně.
Ozzy (anonym)Odpovědět
26.09.2016 20:07:24
+JohnSorrowAsi náhoda no :D
Moor8Odpovědět
25.09.2016 20:50:57
Tak v první řadě mi na videu vadí, že v něm nedefinují, co je podle nich, popřípadě podle Marxe kapitalismus. To je celkem problém doby, kdy všichni používají pojmy jako kapitalismus, socialismus, komunismus, pravice a levice, ale nejsou schopni tyto pojmy definovat. Pak vznikají takové debilotiny, jakože fašisti jsou pravicoví extrémisté.
V daném videu používají bodový výčet, což je celkem praktické a aspoň bude vidět, k čemu se vyjadřuji. Začnu bodem 0. Ten tam sice neuvádějí, ale já ho použiji jako kritiku jejich úvodu.
0. Cituji: „Většina lidí souhlasí s tím, že třeba zlepšit náš ekonomický systém. Přesto odmítáme největšího kritika kapitalismu, Karla Marxe.“ S první větou lze souhlasit. Existuje prostor pro zlepšení. I já se domnívám, že náš ekonomický a společenský systém by šlo zlepšit. Ovšem s druhou větou mám již problém. Proč bychom měli přijímat kritika kapitalismu, když v něm nežijeme. Když kapitalismus definujeme jako systém, ve kterém jsou výrobní faktory v soukromém vlastnictví a prostřednictvím volného trhu jsou používány k produkci a distribuci finálních statků, tak v současnosti na světě neexistuje žádný stát, kde by kapitalismus byl reálnou ekonomickou praxí. Je pravda, že zcela čistou formu nějakého systému nenajdeme, vždy tam budou příměsi, ale podstatný je rys, který převažuje a v současnosti nejvíce frčí socialismus.
1. problém: „Moderní práce je odcizená.“
To neplatí jen o moderní práci. Tak to bylo vždycky. Středověký farmář dělal na poli, protože musel, jinak by umřel hlady. A i když výsledek jeho práce byl vidět, určitě ji nedělal s radostí. I ten pračlověk musel jít na lov, aby nezemřel hlady, i když by ho více naplňovalo čmárání po jeskyni.
Práce je velice specializována a kvůli tomu člověk nevidí konečný výsledek. Leč pokud by to tak nebylo, tak jsme schopni zajistit zlomek populace. Kdyby se realizovaly Maxovy vize, tak bychom museli razantně snížit populaci nebo žít v obrovském nedostatku.
Cituji: „Jinými slovy neexistuje spojení mezi tím, co celý den děláte a tím, kdo skutečně jste a čím byste skutečně mohl světu přispět.“ To tu bylo vždy (viz první odstavec tohoto bodu) a neřeší to problém, že je masa těch, kteří by světu nebyli schopni přispět vůbec nijak i kdyby je vůbec nic neomezovalo.
2. problém: „Moderní práce je nestálá.“
To se dá všeobecně považovat za fakt. Leč existují zaměstnanci a není jich zase tak málo, kteří jsou díky svým schopnostem jen velmi těžko nahraditelní. (Každý je nahraditelný) Leč opět to platilo vždycky. I ve středověku bylo možno zaměnit jednoho sedláka za jiného, jednoho lovce za jiného. Skupině přispívali zcela stejně. V kapitalismu může být jedinec nemilosrdně propuštěn, dříve mohl být nemilosrdně zmasakrován.
Celkově to jako žádný velký problém nevidím. Já to dokonce nevidím ani jako problém. Problémem by spíše byl opak, což v současnosti je. Například Španělsko má velkou nezaměstnanost mezi mladými lidmi a to právě proto, že tam lze zaměstnance propustit jen s velkými obtížemi. (a to jsem ještě hodě optimistický) Zaměstnavatel pak mladého člověka bez zkušeností nepřijme, protože neví, zda bude výkonný a pak by se ho už nezbavil.
Navíc tento pomyslný Damoklův meč motivuje lidi k tomu, aby se stali těmi velmi těžko postradatelnými zaměstnanci. Když mají své jisté, tak usnou na vavřínech a nikterak se nezlepšují. To pak snižuje výkonnost celého systému.
Také je to vcelku flexibilní. Když se společnost dostane do potíží, třebas poklesne její odbyt. (protože jsou uvaleny sankce na Rusko, kam hlavně vyvážela.) Tak propustí pár zaměstnanců, tím omezí své náklady a krizi přežije. Sice se zmenší, ale přežije. V okamžiku, kdy přebytečné zaměstnance nebude moci propustit, tak zkrachuje a o práci přijdou všichni. Zcela chápu, že pro propuštěné zaměstnance je to nepříjemné, ale pokud by to tak nebylo, tak o ni přijdou stejně a s nimi ještě další. Pro člověka, který má hypotéku a úvěry to může být i likvidační, ale zase nikdo ho nenutí si ty úvěry brát. Musí sám zvážit, zda je tak nepostradatelný nebo schopný zaměstnanec, že o práci nepřijde a pokud ano, že ji rychle najde. Pokud takový není, tak si buď úvěry nebrat, nebo na sobě zamakat a stát se tak dobrým pracovníkem.
Správné je, když se lidé zlepšují, takže je dobré vše, co k tomu směřuje. Někdy je to i vytváření tlaků, které je k tomu zlepšení donutí. Garance zaměstnání je jen ukotví v jejich komfortní zóně. Vznikne tak masa lidí s nízkými schopnostmi a minimální uplatnitelností. Takový systém nemůže fungovat.
Mě také děsí, že bych byl ze dne na den propuštěn, ale to mě motivuje k tomu, že se snažím být nepostradatelným zaměstnancem a funguji tak, že i kdyby se to stalo, tak nějakou dobu přežiju. (Neberu si úvěry na věci, na které nemám a které nepotřebuji. Nekouřím, nepiju a nerozhazuji za zbytečné blbosti.) Když pak vidím člověka, který je v podmínce (za řízení v opilosti), má dokončenou pouze základní školu, dělá ve fabrice, kde ho mohou hned vyrazit a on si vezme úvěr 200 000 na koupi plazmové televize, konzole a her, tak si říkám, kdo chce kam, pomozme mu tam. (Skutečná osoba kdysi z mého okolí.)
Mě se také nelíbí, když mě odněkud vyhazují, ale pokud tam chci zůstat, tak se chovám tak, aby mě nikdo vyhazovat nechtěl. Když bych přišel na setkání neomarxistů, tak se musím rozhodnout, zda je pro mě důležitější obhajoba mých názorů nebo jejich společnost. Vsadím se, že by mě vykázali hned, jak bych řekl první větu. :D
3. problém: „Pracovníci dostávají peněz málo, zatímco kapitalisté bohatnou.“
Zaměstnavatelé chtějí zaměstnancům platit co nejméně, zaměstnanci zase chtějí za svoji práci co nejvíce. Když bude volný trh, tak se dohodnou na ceně, kterou budou ochotni akceptovat všichni. Na tom není nic špatného. To je jako dilema, kdo je špatný? Predátor, co chce sníst kořist nebo kořist, která chce nechat predátora zemřít hlady? Odpověď je ani jeden. Prostě to tak je. Každý se snaží maximalizovat svůj zisk.
V okamžiku, kdy člověk nebude nic, než o málo lepší stroj, tak s ním tak bude zacházeno. Když na sobě zamaká, získá další schopnosti, tak si bude moci diktovat lepší podmínky.
Zisk není žádná krádež talentu a výnosu z těžké práce. Zaměstnanci nejsou otroci, nechali se zaměstnat dobrovolně. Pokud chceme, aby hodnota práce byla vyšší, tak je třeba zlepšovat její produktivitu a vzácnost. To je základ ekonomie. Čím je něco užitečnější (v případě práce produktivnější), tím je to cennější. Čím je to vzácnější, tím je to cennější. Socialisté ve velkém likvidují podnikatele a ti tak místo toho, aby pracovní místa vytvářeli, se stávají zaměstnanci, což devalvuje hodnotu práce. Takový truhlář, co má svoji malou firmu dělá sám na sebe a má třeba čtyři zaměstnance. V okamžiku, kdy ho socialisté zlikvidují, ubydou čtyři pracovní místa a přibude pět zájemců o ně. To je převis nabídky nad poptávkou o devět.
Jasně, že práce může být prodána mnohem dráž, stejně jako můžou být prodány mnohem dráž výrobky. Chceme to? Ne! Vše je na svobodném trhu.
4. problém: „Kapitalismus je nestabilní.“
Vše se pohybuje v cyklech. Den/noc, roční období, naše výkonnost i celý život. Proč by hospodářství mělo být výjimkou? Těch cyklů je hned několik. Existuje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé kolísání hospodářství. Ty nejdelší, tak zvané Kondratěvovy vlny trvají cca 300 let. Krize je sice nepříjemná, ale pomáhá ozdravit trh. Špatně fungující a zkostnatělé podniky zkrachují a uvolní místo těm schopnějším. Udržovat neefektivní molochy, jako je třeba OKD, jen sníží efektivitu celého systému. Jakmile se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou. To je jedna z chyb v lidském myšlení Averze ke ztrátě.
Každý zásah státu, snažící se tyto výkyvy odstranit, způsobí jen to, že hospodářství více rozkolísá.
Každý by mohl dostat dům, auto atd… Sice to lidem můžeme zajistit, ale pokud by to každý bez zásluhy dostal, tak vznikne neproduktivní masa a rázem už to nebudeme schopni zajistit. Taky by se mi líbilo, aby se každý měl dobře a žil v dostatku, ale cesta k tomu vede prostřednictvím práce. Je špatné, aby lidé dostávali něco za nic, i kdybychom na to 100X měli.
Rád bych, aby se lidstvo jednou dopracovalo do bodu, kdy lidé nebudou muset fyzicky pracovat a veškerá výroba bude robotizována. Ale to nelze nastolit nějak uměle. K tomu musíme evolučně dospět tak, že lidé budou na sobě pracovat, zlepšovat svůj lidský kapitál, předávat to svým dětem a naše zatím výrobní ekonomika se vyvine v ekonomiku produktivních služeb. V současnosti většina lidí nemá dostatečné kognitivní kapacity, aby šla uplatnit v takové ekonomice. Dostáváme se tak do situace, kdy se vytváří umělá zaměstnanost. (viz záchrana OKD) Když bychom plně automatizovali výrobu, tak máme cca 80 % neuplatitelné populace. V okamžiku, kdy jim dáte nepodmíněný příjem, tak je nic nebude nutit k vývoji (a pravděpodobně začnou degenerovat) a co s nimi dál? To vytvoří obrovský sociální problém.
5. problém: „kapitalismus je špatný pro kapitalisty.“
Ano, i ekonomické tlaky mají vliv na udržování rodin. Ale prostě ve dvou se to lépe táhne. Pokud se rozpadnou rodiny, tak se budeme rozmnožovat klonováním? Budou z nás Asgardi? To, že jsme v manželství i z ekonomických důvodů není dobré. Ale zase to není tak špatné, jak video předestírá. Ale opět ke zlepšení této situace musí dojít opět evolučně, nikoliv revolučně.
Tolik k jednotlivým problémům kapitalismu.
Proč vlastně nepřemýšlíme více jako Marx? Viz předešlé body. Také bych chtěl mnohem lepší svět, ale vím, že k němu se dá dospět jen skrze svobodu a ke svobodě patří i následky našich špatných rozhodnutí. Ve svobodě máme nad sebou neustále ten pomyslný Damoklův meč, ale to je to, co nás nutí vyvíjet se a stát se lepším. A lepší lidé je to, co potřebujeme, abychom se měli lépe a ne hledat úlevy a omluvy pro ty neschopné. Neberme to ale extrémisticky. Je zcela něco jiného, když je člověk například postižený a když je prostě neschopný.
Že jsme neustále nespokojení a soutěživí? To je zcela přirozené. This is evolution baby. Kdyby první organismus byl spokojený se svým stavem, tak se teď válíme jako buňky v louži sajrajtu. Život by takhle existoval nějakých pět miliard let, než by vymřel. Úkolem lidstva je stát se co nejlepšími (vyvíjet se) a roznést život po vesmíru. A až teprve pak můžeme být šťastní a spokojení. To je totiž odměna za dosažení cíle nikoliv cíl sám o sobě.
Foux (anonym)Odpovědět
25.09.2016 21:38:08
Díky za hodně dobrý příspěvek, přestože ne se vším bez výhrad souhlasím. +1
Už jsem si říkal, že jej nenapíšete :-)
Moor8Odpovědět
25.09.2016 22:03:27
+FouxDěkuji :) To víte, celou neděli nemohu obětovat jen kritice Marxe, i když by toho bylo mnohem více.
Foux (anonym)Odpovědět
25.09.2016 22:12:21
+Moor8Rádo se stalo :-) Každopádně jsem si rád početl a trošku se zamyslel. To se mi u každého příspěvku nestává.
Moor8Odpovědět
25.09.2016 22:13:46
+FouxAle pozor! Přílišné přemýšlení způsobuje deprese. :D
HrdlodusOdpovědět
25.09.2016 22:56:41
+Moor80. A jsme opět u oné definice, kterou jste kritizoval. Ano, frčí socialismus. Ale kapitalismus frčí také. Nebo přesněji, mnohé z toho, co popisuje Marx, u nás v té či oné míře funguje. Tudíž jeho myšlenky nám mají co říci. Proto není od věci jej přijímat jako kritika naší společnosti.(Samozřejmě jen na to, na co jeho kritika sedí.)
1. Píšete o něčem jiném. Farmáře sice nebavilo dřít na poli, ale dá se mluvit o tom, že ho práce naplňovala. Protože doopravdy vypěstoval obilí, které následně zpracoval v nějakou poživatinu. Stejně tak pračlověk. To, o čem se mluvilo ve videu je o tom, že účetní u počítače spočítá aktiva firmy. Nemluví se o tom, jestli práce celkově člověka naplní radostí. Ten účetní se musí přemáhat, aby řekl, že díky jeho práci se firmě a daří a ta může vyrábět něco užitečného - na co ale on nemá žádný vliv. Naproti tomu ten farmář vypěstoval konečný produkt, kterým nakrmil lidi na trhu. Nebo alespoň dodal obilí, což je také viditelný produkt, který někdo použije v mlýně.
A ve videu pak nemluvili o tom, že práce by neměla být specializovaná. Marx jen popsal problém. A mluvili tam akorát o vizi, že někteří nebudou pracovat. Ale byla to vize, kde ti, kteří pracovali, vyrobili dostatek. Takže zde vůbec nesedí Vaše "zajistit zlomek populace", "snížit populaci" a žít v obrovském nedostatku".
2. Souhlas. To, co se stalo ve Francii je problém v opačném směru. Ale neznamená to, že to, co popsal Marx, problém není. Nejistota lidí, nervozita, nutnost stát se nepostradatelným. Pokud si budeme vybírat mezi popsaným stavem a Francií, je lepší původní stav. Ale neznamená to, že nemůžeme hledat nějaké zlepšení stavu oné nejistoty a nervozity. (Mimochodem, farmáře přece jen sedláka a lovce nelze jen tak přirovnat k dělníku zobrazeném ve videu. Onen dělník dělá vysoce specializovanou práci, kterou může dělat doopravdy prakticky kdokoliv. Sedláka a lovce pouze jiný sedlák a lovec. Dělník nemá šanci se zlepšit, dělá pouze tu činnost, kde není prostor pro zlepšení. Dobrý sedlák a dobrý lovec je nenahraditelný.)
3. Nejprve, Marx nepsal o zlikvidování podnikatelů. To nechtěl. Popsal ten problém, že dělníci udělají práci, jejíž výsledek je prodán podstatně dráž. Ano, ten princip není špatný. Ale dnes je právě toto největší problém společnosti. Rozevřené nůžky, 80 % bohatství u 20 % lidí atd. Způsobuje to stále větší problémy. Jak to řešit nevím já ani nikdo jiný. Ale problém to je. Takže Marx na to poukázal správně.
4. Jenomže lidé při každé krizi panikaří a běsní. Takže sice je hezké, že krach špatné firmy ozdraví trh, ale když pak lidi jdou do ulic demonstrovat a házet kameny... je to problém. Jak napsal Marx.
To o neproduktivní mase je takový urban myth. Nikdo to nikdy neviděl, ale mluví se o tom jako o faktu. Neříkám, že to není pravda, ale nikdo neví, jestli to opravdu pravda je. Kromě toho vždy budou lidi, kterým nestačí dům a auto, ale budou pracovat, aby měli víc.
Ale samozřejmě nic proti tomu, že nelze něco drastického udělat naráz. Buď to dělat hodně pomalu, nebo nedělat něco drastického vůbec, jen dílčí změny.
"Kdyby první organismus byl spokojený se svým stavem, tak se teď válíme jako buňky v louži sajrajtu."
Ale on byl spokojen se svým stavem. Stejně jako všechny ostatní druhy. Ale okolní podmínky jej donutily reagovat.
Pokud člověk nemá potřebu reagovat, může se válet ve svém sajrajtu. A bude to odpovídat realitě přírody.
"Úkolem lidstva je stát se co nejlepšími (vyvíjet se) a roznést život po vesmíru."
Ne, není. Úkol lidstva je stejný jako jakéhokoliv jiného druhu. Přežít a plodit děti. Nějaké cestování do vesmíru je jen výmysl člověka. Nic proti tomu. Náročnější cíl si můžeme vymyslet a směřovat k němu. Ale pořád je to něco, co si vymyslel pouze člověk jako nadstavbu, protože se nudí.
Moor8Odpovědět
26.09.2016 15:21:27
+Hrdlodus0. Ano, nic není 100%, přesto převažují socialistické charakteristiky. Navíc, jak jsem psal dále, tak většina jím kritizovaných chyb nejsou chyby. Není to příjemné, ale to ještě neznamená, že je to chyba.
1. Domnívám se, že ne. Podstatné je, zda lidé dělají to, co dělat chtějí. Farmář, stejně jako ta účetní vidí svůj výstup. Farmář má pár tun obilí a účetní má účetní závěrku. Leč oba dva dělají věci, které je nenaplňují, protože musí. Cituji: „Jinými slovy neexistuje spojení mezi tím, co celý den děláme a tím, kdo skutečně jsme a čím bychom mohli světu přispět.“ To platí jak pro farmáře, lovce, tak pro toho účetního. Zároveň ve video tvrdí, že Marx tvrdí, že součástí problému je neuvěřitelně specializovaná práce.
2. Mluvil jsem o Španělsku, ale Francie má obdobné problémy. Jestli lidé chtějí zlepšit svoji pozici, musí se stát nepostradatelnými a tedy na sobě pracovat. Není to snadné, ani příjemné, ale je to zcela správné.
3. Přímo jistě ne, ale v důsledku to tak je. Ano, 80 % bohatství vlastní 20 % lidí, ale také 20 % lidí tvoří 80 % potenciálu populace. To je Paretovo pravidlo o nejefektivnějším rozložení. Tohle platí úplně ve všem, nejen v ekonomice a vždy to tak bude. A právě zásahy a regulace volného trhu způsobují vznik korporací, jelikož likvidují jejich největší konkurenci, živnostníky a malé a střední podniky.
4. Lidé to musí přijmout jako nezbytnost a součást života a nepanikařit. Takhle se ekonomika bude chovat vždycky a každá snaha tomuto zabránit způsobí jen to, že to bude horší a častější.
To není mýtus, ale fakt. Vychází to z toho Paretova rozložení. Že to nikdo nikdy neviděl? Já to vidím dnes a denně. Lidi, které nic nezajímá, o nic neusilují, jen reptají a když jim dáte šanci, tak se ani nepokusí ji využít. Ano, jsou a budou lidé, kteří se budou vždy snažit a makat, ale to je těch 20 %.
Co chce život? Přežit! Aby mohl přežít, musí se šířit. Aby se mohl šířit, musí se vyvíjet. Pokud chce život přežít trvale, tak musí vypadnout z téhle planety a to může jen za pomoci lidstva.
komunardOdpovědět
26.09.2016 22:44:19
+Moor8Na většinu toho jsem vlastně odpověděl ve svém předešlém příspěvku, ale něco se najde i tady.
Paretovo pravidlo neříká, že těch 20% tvůrců potenciálu je totožných s těmi 20% vlastníky bohatství. Ostatně, burzovní spekulanti a pobírači divident nic nevytváří, ale velmi vlastní.
" právě zásahy a regulace volného trhu způsobují vznik korporací, jelikož likvidují jejich největší konkurenci, živnostníky a malé a střední podniky. " Ne. Volný trh má spoustu prostředků pro vznik monopolů, a ony v tom divokém dávném trhu taky vznikaly. Byly to právě antimonopolní zákony, co znemožnilo korporacím, aby ničilo své menší konkurenty.
O nic neusilují? Ano jsou takoví lidé. Ale nejsou mnoho těch vašich pozorování lidé, kteří usilují o něco jiného, než by podle vás měli?
Moor8Odpovědět
02.10.2016 22:19:41
+komunardTo neříká. Leč případné disproporce má na svědomí socialismus či státní zásahy.
Ano, i na volném trhu vznikají monopoly, ale pouze dva druhy. Monopol na základě inovace, který má krátké trvání a zavádí do praxe inovace a přirozený monopol a ten vzniká v situacích, kde to ani jinak nejde, například v síťových odvětvích.
Ne.
komunardOdpovědět
03.10.2016 15:20:06
+Moor8Takže třeba takovou Paris Hilton (ano, je to extrémní případ, jednotlivost, ale zlaté mládeže je mnohem víc) má na svědomí socialismus a státní zásahy?
Ne, monopoly vznikají ve všech odvětvích čistě proto, že vyrábět ve velkém je výhodnější (rozdělení režijních nákladů), je li firma velká, může si dovolit větší marketing, vývoj, udělat si větší rezervy (a pak je třeba zmenšit tím, že bude prodávat lehce pod cenou-VÝHODNÁ NABÍDKA DO 30.2.-a tím konkurenci pěkně zatopit), může si ty konkurenty kupovat a fůzovat s nimi...
No, když to říkáte...
Moor8Odpovědět
06.10.2016 17:48:50
+komunardSocialismus a levicová politika vede ke vzniku korporací. To, že má někdo nezbednou dceru je věc jiná. To se stává ve všech vrstvách. Když je to dcera miliardáře, tak je z ní zlatá mládež, když je to dcera dělníka, je z ní pankáč.
I úspory z rozsahu mají svoji mez. Nelze růst donekonečna a dříve či později se projeví růstová omezení. Bude to velký a neefektivní moloch, který nebude schopen pružně reagovat a další krize ho sejme. Čím více bude menších podniků a živnostníků, tím menší prostor budou mít velké podniky k růstu.
komunardOdpovědět
07.10.2016 10:48:11
+Moor8Ne, ke vzniku korporací vede trh, ostatně korporace levicové politice časově předchází.
Že dává Paris Hilton, nebo kdokoli z jakékoli třídy, přednost alkoholu a drogám před konstruktivnějšími činnostmi, je jistě spíše problém individua. Ale pokud může patřit takové individuum mezi boháče, pro argument zásluhovosti to je problém.
To je možné, ale při tom sejmutí se mnoha lidem zhroutí životy, a tím vznikne obrovský problém sociální. A pak se bude těžko vysvětlovat, že je to v pořádku a má to tak být. A do té krize bude i ten moloch dusit a požírat ty drobné živnostníky.
To ale vycházíte z předpokladu, že ty velké podniky ty drobné živnostníky nepřeválcují. Což moc neodpovídá realitě. Realitě dnes i v éře liberalismu.
Moor8Odpovědět
11.10.2016 19:43:01
+komunardAle notak. Komouši vytvářely korporace jak šílení. Co jiného byly státní podniky?
Narodí se do takové rodiny. Leč jak dlouho si majetek udrží s takovým chováním?
Další důvod, aby ekonomika abyla založena na lokálních podnicích.
Ale odpovídá, pokud stát nebude komplikovat podnikání a bude vymáhat právo.
komunardOdpovědět
12.10.2016 14:36:01
+Moor8No, z velké části znárodněné kapitalistické korporace. Navíc, to že je podnik státní, znamená, že patří státu, ne že je jediný v něm.
Já myslím, že docela dlouho. Prošustrovat takové jmění není jen tak. Navíc, podniky řídí manažeři, takže můžou být ziskové. A řekl bych, že v případě těch jejích i budou.
A to nebude, pokud to necháme na "svobodném trhu".
Tak to je argumentační faul. Stát nechá kapitalisty dělat co chtějí? Nevymáhá právo. Nenechá? Komplikuje podnikání.
Moor8Odpovědět
12.10.2016 19:00:03
+komunardto nemusí být.
člověk je součástí linie svých předků.
Bude.
Stát vytváří bariéry, komplikuje podnikání, jak jen může. V podstatě se snaží podnikatele zničit. Cílem socialistů jsou lidé závislí na státu.
komunardOdpovědět
12.10.2016 19:15:13
+Moor8První dva body: Nechápu vaši myšlenku.
Druhé dva body:
Není pravda. Volný trh vede k monopolům, z důvodů, které jsem již uvedl, a vedl k nim dávno předtím, než byly zavedeny vámi obviňovaná opatření.
Stát se nesnaží podnikatele zničit. Vytváří bariéry, samozřejmě, kdyby je nevytvářel, budou mu podnikatelé (hlavně malí) kňučet do ucha, jak v těch divokých podmínkách krachují. Cílem socialistů nejsou lidé závislí na státu o nic víc, než cílem ekonomických liberálů lidé závislí na úzké skupině vlastníků.
Moor8Odpovědět
12.10.2016 19:33:10
+komunardTo už je tak mimo, že se proti tomu nedá argumentovat.
komunardOdpovědět
12.10.2016 20:30:04
+Moor8Naopak, kdyby to bylo mimo, argumentovalo by se proti tomu krásně, třeba sokratovskými otázkami.
Moor8Odpovědět
04.11.2016 23:11:33
+komunard1/0 = banán, protože tráva je modrá. Zkuste proti tomu nějak věcně argumentovat ;)
komunardOdpovědět
06.11.2016 16:30:57
+Moor8Proč bych proti tomu měl argumentovat? Z nepravdivého tvrzení plyne jakékoli tvrzení, to je vlastnost implikace. Vaše tvrzení je pravdivé. A proti pravdě se argumentuje blbě.
Ale vždycky můžeme použít klasické "Proč si to myslíte?" a z toho se většinou vyloupne něco argumentovatelnějšího.
HrdlodusOdpovědět
27.09.2016 18:13:49
+Moor80. OK. Nemusíme to vidět jako chybu. Ale špatné následky, které z nich plynou nepřehlížejme. Neznamená to, že se to musí změnit, třeba je to nejlepší možná varianta. Ale hledat, jak tlumit špatné následky, je správné. (A třeba se výhodné tlumicí řešení nenajde. Většinou se ale alespoň něco dělat dá.)
1. Nesouhlasím. Účetní vidí své výsledky. Dokonce ho potěší, když se mu povede ušetřit. A bez ohledu na to, jestli toho člověka ta práce baví nebo ne, nějakou roli hraje to (a samozřejmě u někoho neznatelně, u někoho silně), jak moc je ten výsledek jeho práce viditelně užitečný. Lékař vymění srdce člověku a i když ho práce nebaví, vidí, že někomu zachránil život. Kdežto účetní ve svých papírech nevidí, jak pomohl někomu jinému nebo čím prospěl společnosti. Neříkám tím, že účetního tím pádem práce nebaví a lékaře ano. Ale že to nějak ovlivní jejich pohled na vlastní práci.
Dá se na to dívat stylem, co se stane, když tu nebudou žádní doktoři a když tu nebudou žádní účetní.
2. Tak jistěže. Ale lidé mají emoce. Schopný, který se dokázal prodrat, je úspěšný a bohatý. Zasloužil se o to, je to v pořádku. Ale těch 80 % lidí prostě pořád bude vidět, že oni pracují dobře, těžce či dostatečně a mají se dostatečně nebo špatně. Zároveň vidí jiné, kteří jsou nechutně bohatí. A to dělá problémy. Je to špatné, ale je to tak.
Taky pokud někdo vydělává 600.000 a někdo 15.0000, neznamená to, že ten bohatší pracuje čtyřicetkrát tvrději ani že je čtyřicetkrát lepší. Pak to taky toho člověka deprimuje. (A zase to neznamená, že by ten chudší dokázal to, co ten bohatší. Ani že je špatné, že vydělává čtyřicetkrát více.) (A přirozeně, většinou jde o závist, podezíravost a nepřejícnost.)
3. Přesnější by bylo, že 20 % umožní dosáhnout 80 % potenciálu populace. V zásadě to nic nemění a fakticky to lze zaměnit. To je to, že továrník svého úspěchu nedosáhl sám, ale s pomocí svých zaměstnanců (kdy on hrál zásadní roli). (A nic z toho nevyvozuji, jen to rozebírám.)
Záleží na regulaci. Jak je nastavená - podle toho pomůže nebo uškodí živnostníkům a menším podnikům.
4. Ano, musí. Ale neudělají to. Proto jsou snahy lidi na to připravit i systém ochránit, aby tolik neskákal (teda teoreticky, spíš se dělají akorát jakési airbagy, protože růst prostě musí být za každou cenu...).
A snaha tomu zabránit tomu zabrání nebo to zhorší opět podle toho, jak ta snaha vypadá.
5. Ty lidi něco zajímá. Žít spokojený život. A to neznamená honit se za schopnostmi. Může to znamenat lehnout si do trávy a hryzat jablko. Takže takový člověk s klidem odmítne šanci, která ho nezajímá, protože mu stačí něco menšího. Samozřejmě, pokud reptá... opět záleží zda oprávněně nebo neoprávněně.
Ale zpět k oné myšlence. Byl to konstrukt, který neznamená, že všem dáme základní příjem a budeme se koukat, co se bude dít. Ten konstrukt by se aplikoval tak, aby systém dále fungoval. I dnes se mluví o snížení pracovní doby na čtyři dny. Nebo na tři dvanáctihodinové.
6. Život chce přežít. A k tomu se nemusí šířit. Každý druh se šíří, protože bojuje o přežití v tvrdém světě. Jediný druh nemusí, protože v tvrdém světě nežije. Člověk.
A vývin k šíření nepotřebuje. K tomu potřebuje rozmnožování. Vývin potřebuje, pokud má vnější impulz, který ho k tomu nutí.
Moor8Odpovědět
01.10.2016 19:02:40
+Hrdlodus0. Negativa se jistě musí řešit, ale je třeba správně identifikovat příčinu. A současné problémy plynou z přílišné role státu.
1. Obojí by byl kolaps společnosti, jak ji známe. A stále tvrdím, že to Marx myslel tak, že lidé dělají co musí, nikoliv co chtějí. Málo kdo může dělat doktora, když nemá jinou možnost práce, jako je tomu u dělníků.
2. Žádný systém nebude úplně dokonalý. Konkurence je to nejlepší, co máme.
3. Ano, zaměstnanci dělí na toho továrníka, ale to on měl odvahu jít do rizika, vsadit svoji budoucnost na jednu kartu a uspěl. To je ten potenciál a takových lidí potřebujeme více a né těch, co se spokojí se zaměstnáním. Ty lze nahradit strojem.
4. Ale to se nejlépe udělá tak, že do něj nebudeš zasahovat. Zkus rukou zastavit vlny na vodě. Každý zásah vyvolá jen další.
5.Každý hledá své štěstí a přeji každému, ať ho najde (pokud to není na úkor někoho jiného) Pokud někdo chce žít svobodný jako tulák, nechť je mu tak dobře, ale nemůže si pak stěžovat, že nemá vilu a auto. Proto snížení pracovní doby nic nemám. Klidně 6h/den a 4 dny v týdnu. Ale nechme to vzniknout evolučně.
6. Podmínky se mění. To je zákon entropie, tedy je třeba se šířit do různých prostředí, aby se diverzifikovalo riziko. A k šíření je třeba vývoj. Aby se život dostal z moře na souš, musel se vyvinout. Aby se dostal do vzduchu, musel se vyvinout a aby se dostal z téhle planety, která zanikne, tak se také musí vyvinout a od toho tu jsme my.
HrdlodusOdpovědět
05.10.2016 19:38:44
+Moor8S přístupem Laissez-faire nesouhlasím, ale o tom řeš není.
1. Ano, tak to myslel. Že dělají to ,co musí, ne to, co chtějí. Většina chce dělat něco smysluplného.
Kdyby nebyli lékaři, každá nemoc bude problém. Kdyby nebyli účetní, tak se finance stejnak zařídí.
4. Můžu zkusit zastavit vlnu rukou, nebo můžu postavit vlnolam. Takže ano - člověk umí pracovat s vlnami tak, aby ho neohrožovaly a aby mu vyráběly energii. Když do nich nebudu zasahovat, tak mi zaplaví vesnici.
5. Snížení pracovní doby ze 100 hodin za týden na 50 a snížení pracovní doby u dětí se provedlo zásahem státu.
Naopak Ford je příklad evoluční změny. On sám zavedl volnou sobotu, což následně přijímaly další firmy, až to nakonec přijal stát.
Někde snížení pracovní doby vedlo k problémům, jinde naopak.Takže je mi jedno, jestli to půjde evolučně nebo státem. V obou případech se to musí připravit stejně pečlivě s ohledem na okolnosti.
6. Šíření do dalšího prostředí naopak může objevit nové silné riziko. Navíc není nutné diverzifikovat riziko, pokud umíme riziko snižovat jinak. zejména šíření do vesmíru je tak neskutečně náročné a těžko říct, zda vůbec využitelné, že investice vydané do tohoto snu by podstatně snáze snižovaly rizika na Zemi.
Aby se člověk dostal z planety na vesmírnou stanici nebo na Mars, stačí pár lidí, kteří to vymyslí. Každopádně kvůli nějakému výletu na Mars se nemusím vyvíjet, když místo té zbytečnosti si můžu užívat Země. Která zanikne za tak dlouho, že není třeba se o to starat.
Foux (anonym)Odpovědět
25.09.2016 22:56:45
+Moor8:-D To už jsem taky zjistil. :-D
J-KOdpovědět
26.09.2016 16:30:35
Hezké!
Podotkl bych jednu věc. A tou je doba, ve které Marxovo dílo vzniklo. To, co on kritizoval, byl opravdu ten syrový, raný kapitalismus, kdy dělníci makali 12h denně v továrnách i v sobotu a byli za to mizerně placení, protože jinou možnost prostě neměli. Vcelku pochopitelné, že se mu to nelíbilo.
Ale dneska už to tak prostě není. Žádné rozevřené nůžky neexistují, nejsilnější je u nás střední třída.
Taky bych podotkl, že není pravda, že by peníze byly bezcenné. Je to nástroj, nic jiného. Nosič hodnoty.
A pokud mohu mluvit za sebe - když se podívám, co všechno mám a co musím dělat, abych to měl, tak se mám zatraceně dobře.
komunardOdpovědět
26.09.2016 22:27:51
+J-KTo, že je nejsilnější střední třída, neznamená, že nůžky nejsou. Protože střední třída může celá ležet na jedné čepeli.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 12:48:36
+J-KPrávě že dělníci jinou možnost měli.
Protože průmyslová centra potřebovala masivní "zemědělskou základnu", která by uživila tato centra. A naopak průmyslová centra působila jako "vysavač", kde se směna těchto zemědělských produktů uskutečňovala.
V druhé polovině 19. století se ve světě objevila průmyslová hnojiva dovážená z (dnešního) Chile a Peru-guano-a proto se roztočila kola zemědělské výroby.
Na těchto základech vyrostla velká města (pro příklad Praha měla v roce 1789 okolo 80 tisíc obyvatel, v roce 1850 už 150 tisíc obyvatel, v roce 1869 ale už 270 tisíc obyvatel).
komunardOdpovědět
26.09.2016 22:26:25
To je celkem pěkně napsaná polemika. V mnoha bodech nesouhlasím, ale je to opravdu pěkně napsáno.
0. Dobrá výhrada, ale vy jste ten defekt neodstranil. Nadefinoval jste jen kapitalismus, a v té definici vidím "volný trh"-mám tak nějak intuitivní představu, co by to mohlo být, ale to by mohlo být hooodně zavádějící. Ostatně se bojím, že ani na některých definicích se jen tak nedohodneme.
1. a) No, on je to asi spíš psychologický problém. Ale vážně je rozdíl, jestli vidíte výsledek své práce, nebo ne.
b) Ono to není ani tak o tom, zrušit specializaci, ale o tom, vidět ve výsledku společný produkt. "Cos dělal v práci?" "Utahoval jsem nějaké šrouby." "Vyrobil jsem se soudruhy spoustu aut." Problém je, že v námezdní práci je těžké si říct to druhé, protože je hierarchická. Pracuje se pro kapitalistu, nevyrábí se společně.
c) Koho myslíte tou masou, co by ničím nepřispěla.
2. a) To nemáte tak docela pravdu, pokud pán přišel o nevolníka (vyhnal ho), tak mu nikdo ze sousedů nemusel povolit nabrat další. Pokud pravěká tlupa přišla o lovce, tak to jednak nebyla jen ekonomická ztráta, jednak vlastně ani nebyl mechanizmus, jak ho nahradit.
b) Problém s celým tím textem je, že se v něm pracuje s nahraditelností jako s něčím absolutním. Když se všichni zaměstnanci (včetně těch místo hledajících) stanou lepšími, tak si nikdo nepomůže, protože za každého bude stejné množství "náhrad". Pokud se zlepším jenom já, tak si sice individuálně pomůžu, ale zhorším situaci všem hůře nahraditelným, půjdou nahradit snáz.
c) Prakticky na každé druhé přednášce Masarykovy dělnické akademie byl nějaký pravičák, co se přišel hádat s přednášejícím i publikem. Někdy byl přínosem, neboť dodal pohled z jiného stanoviska, jindy jen prudil. Záleželo na člověku a tématu. Ale nevyhodili ani jednoho.
3. a) Nepochopení problému. Nejde o to, že by jedni nebo druzí byli špatní. Jde o to, že třídní boj (ano, tohle je ten stokrát omílaný třídní boj), nepřispívá k blahu společnosti, neboť vytváří nepřátelství. Navíc, mzda vyjednaná na trhu je dána ne tím, co vlastně do společného díla přineseme, ale kolik dalších by zvládlo přinést totéž. A to si vůbec nemusí odpovídat.
b) Dělník v pásové výrobě se nemá moc kam posouvat, a i když se podaří, tak pokud to nebude vést ke zvýšení výroby (a vyrábět na sklad je k ničemu, zvýšit výkon, abych to neprodal je na nic), tak někoho vyšoupne, a někdo jiný zastane jeho místo. Takže on jako individuum si pomohl, ale jako společnost tu máme pořád jednoho kvalifikovaného zaměstnance, jednoho nekvalifikovaného, a jednoho nezaměstnaného.
c) "Zaměstnanci se nechali zaměstnat dobrovolně." To je jen mantra. Nechali se zaměstnat dobrovolně, ale to ještě neznamená, že nejsou vykořisťováni. Kdybyste měl dvě možnosti: Nechat se vykořisťovat, nebo umřít hlady, co byste si vybral?
d) Pokud budou zaměstnanci ochotní pracovat dvakrát tolik (ať už tím, že odmakají za stejnou mzdu dvakrát tolik hodin, nebo se stanou šikovnějšími, a začnou odvádět dvakrát tolik práce), tak bude k vyrobení stejného množství výrobků potřebovat polovinu zaměstnanců, takže může polovinu propustit, zvýší se nezaměstnanost a cena práce klesne. Nebo zdvojnásobí výrobu, cena výrobku klesne, vzroste mu obrat a zisk. Ale cena práce se nezmění, protože poměr zaměstnaných a nezaměstnaných se nezmění.
e) Eh, tím truhlářem jste chtěl říci co přesně? Mám pocit, že to nedává smysl. Což znamená že to buďto nechápu, nebo je to kravina. Takže to prosím vysvětlete, nebo anulujte.
4. a) Analogia non argumentum. To, že se jiné věci pohybují v cyklech, neznamená, že hospodářství musí taky.
b) Krize právě pokosí i dobře fungující firmy. Její přínos je v tom, že propláchne burzy a doupata spekulantů. Ale zároveň poškodí i ty, co za ní nemůžou. Ano, můžou to brát jako vy. Ale spíše se naserou. Hodně naserou.
c) Stabilita je žádoucí. Ony ty krize totiž nejsou jen změny čísel v tabulkách, ale zasahují lidské životy. A člověk se z té rány nemusí vzpamatovat, i když se hospodářství zas zvedne.
d) Blbost. Zásah sice systém rozkolísá, ale když se zase ustálí, může být stabilnější, než předtím.
e) Tady tvůrci videa dost nepochopili Marxe. Součástí marxismu je i jakýsi "kult práce", každý by měl pracovat, kolik jen může. A pak dostane vše, co potřebuje. Ano, je těžké vymyslet, jak to přesně takhle realizovat v praxi (možná je to neuskutečnitelné), ale s tím, že by lidi dostávali věci za nic, to nemá nic společného.
f) Pokud technologie umožní rentabilně robotizovat 80% práce, tak se to stane. Následky si musí společnost nějak vyřešit. Třeba i tím, že těch 20% zneefektivní, aby se to srovnalo (efektivita práce není jediný směr lidského rozvoje). Nebo něčím mnohem lepším, já jen plácl, co mě první napadlo. Ale vyřešit to musí, jinak tu bude taková vlna neoludditství, až se všichni posereme.
5. To jste to nepochopil. Rozmnožovat se lidé budou pořád stejně, pokud tedy někdo nevymyslí způsob, jak vyrábět děti ve fabrice. Jde o to, že se rodiny stanou flexibilnějšími. Kdo bude chtít žít v páru, bude žít v páru, kdo jinak, ten jinak. Ale nikdo nebude na druhém ekonomicky závislý.
Závěr: Tohle je nějaký sociální darwinismus? Výkonnější neznamená lepší. Výrobce reklamy, který prodává lidem statusové symboly, může mít extrémní dopad na ekonomické výsledky. Učitel na prvním stupni ZŠ ekonomický výsledek školy nějak nezmění. Ale společensky je ten první úplně k ničemu, a ten druhý je zásadní.
A ten poslední odstavec je utopie jako každá jiná.
komunardOdpovědět
26.09.2016 22:54:35
+komunardOh, sorry, ta akademie byla demokratická, ne dělnická. Když si člověk pamatuje jen zkratku, tak to občas zmastí.
Moor8Odpovědět
29.09.2016 21:59:00
+komunardMám toho dost a nestíhám, takže stručně:
0. Já jim nebudu vkládat slova do úst. Definoval jsem, jak já vnímám kapitalismus. Volný trh je takový trh, do kterého nezasahuje stát. Platí zákony, ale jedná o všeobecné zákony. Například nekrade se a to platí jak v soukromém životě, tak na trhu.
1. c) Mám začít jmenovat? Je určitá část populace, která může přispět jen tou fyzickou prací, ničím jiným.
2. a) Když pán přišel o sedláka, tak jeho místo zaujal jeho syn. Pokud neměl dědice, tak si jeho pole zabrali sousedé. Produkce byla ovlivněna minimálně. Stejně tak při propuštění dělníka. Nastoupí jiný nebo se práce rozdělí mezi ostatní. Produkce je ovlivněna minimálně.
2. b) ano, ale to jejich problém. Konkurenční boj. Podstatné je posouvat naše možnosti stále dál.
2. c) to byl jen příklad, neberte to doslova. Určitě se s ním nekamarádili a nezvali ho na další setkání.
3. a) To ano, ale to není špatného. Každý se musí snažit být lepší, než ostatní. (při zachování morálky, tedy že jim záměrně neškodím.) Né každému se to povede, ale celek se zlepšuje.
3. b) Ten konkrétní dělník ne, ale může mít jedno dítě, kterého dá studovat. Může se pustit do podnikání a stát se řemeslníkem a zaměstnat další. Ano, v současném systému je to velmi obtížné, ale za to mohou socialisté.
3. c) Řešením ej dát jim jinou možnost zaměstnání nebo se postavit na vlastní nohy. Což jde jen prostřednictvím podpory soukromého podnikání.
3. d) Viz předešlý bod. Jestli chcete něco udělat pro zaměstnance, podporujte podnikatele.
3. e) Máte truhláře, má svoji firmičku, která ho živí a k tomu má 4 zaměstnance. Pokud skončí, (kvůli velkým daním a přílišné byrokracii, nebo dostane pokutu za překročení zákona, který se za rok změnil třikrát.) ubydou na trhu 4 pracovní v jeho firmě a přibude 5 zájemců o práci. (Truhlář a jeho 4 zaměstnanci) To je celkem převis nabídky práce o 9. (práci nabízí lidé a poptávají firmy)
4. a) Nemusí, ale pohybuje se tak. Ona expanze vždy způsobí recesi a recese expanzi.
4. b) I to se může stát, ale hlavně očistí. Pokud je recese přirozená, tak dojde k pročištění trhu. Pokud je to nějaká bublina způsobená zásahem státu, tak je to vážné.
4. c) Stabilita je fajn, ale nikdy jí nedosáhneš, to by se nesměly měnit podmínky, tedy ani docházet k vývoji. Cílem je tuto nestabilitu uměle nepodporovat.
4. d) žádná blbost. Stát je ze své podstaty neefektivní a tak nemůže zasáhnout efektivně.
4. F) Nakonec ano, ale může to trvat podstatně déle, než je nutné, právě tím, že si někteří hlídají své zájmy. Viz ničení stroje ze stran dělníků. Řešit se to musí, ale právě tím, že se budeme snažit co nejvíce lidí povznést a ostatní nechat evolučně vymizet.
5. Biologicky jsme nastaveni na 4 roky. Sociální a ekonomické tlaky nás nutí zůstat déle. Je to fér? Nevím. Má to ale své výhody.
Závěr: To záleží, jak si to lepší definujete. Uznávám, že jen hospodářské výsledky a zisky nejsou to hlavní. Ostatně to jsem také netvrdil.
To není žádná utopie, ale fakt.
komunardOdpovědět
29.09.2016 22:56:20
+Moor8Tak tohle už bohužel není tak pěkné.
1c) Tak jen do toho, jmenujte.
2a) Zábor cizího údělu nebyl až tak jednoduchý.
2b) Vy to celé hodnotíte jen z individualistického hlediska. Ale je třeba se na to dívat i z pohledu celé společnosti. Je to trochu jako říct, že diktatura je v pořádku, pokud se každý může stát diktátorem. Jde jen o pozvednutí svých power skills.
3a) Tatáž námitka jako u 2b.
3b) Pokud se na něco už zavedla pásová výroba, tak se asi vyplatí a dost, protože pořizovací kapitál je obrovský. A je li tak výhodná, nemá drobný řemeslník v zásadě šanci. Jinak pořád dokola řešíte, co by měl člověk dělat, aby se zrovna on měl lépe. To jsou dobré věci, a já vám je neberu. Ale o tom to není, je to o analýze systému. Nakonec bude muset někdo tu práci dělat. Jestli se chcete cítit nad něj nadřazen, já vám v tom nezabráním. Ale to neznamená, že s ním můžete vyjebat.
3c) Pokud se kapitalista chová jako svině, tak to není pro jeho osobní zlo, ale protože to je důležitá konkurenční výhoda. Jiný, podporovaný soukromník, se bude chovat stejně. A pokud myslíte obecně vytvořit pracovní místa, aby se zvedla poptávka po práci, tak musí to zboží někdo kupovat. Aby se zvedla výroba, musí narůst poptávka. Jinak to trh vrátí zpátky, ať už tím, že ty malé nové firmy krachnou, nebo se ta velká zmenší.
3e) Pokud je uměle snížena nabídka, poptávka si vyžádá její obnovu.
4b) Ne zásah státu, ale samotné fungování trhu může za bubliny. Stát jim může jen nezabránit. Například hypoteční krize vznikla deregulací hypoték za Clintona. Ten totiž věřil, že zajistit lidem bydlení má trh.
4c) Tak je to relativní, naprostá stabilita je nesmysl, ale nechat ty výkyvy jít do extrémů je nedobré.
4d) Prázdná pravičácká mantra. Stejně tak bych mohl psát dokola, že trh je zločinný a nefunkčí, a bylo by to stejně o ničem.
4f) Evolučně vymizet? Tohle je sociální darwinismus, který je nebezpečný. Ono se totiž může stát, že ti vaši povznesení budou smeteni těmi "nepovznesenými", protože se utopí ve vlastním individualismu (v kritickou chvíli si nepomůžou).
5) To jsou čtyři roky monogamie. Přirozenější tlupové soužití může trvat déle. Nebo nemusí. Výhodou monogamie je zjednodušení dědictví (v tlupě se pořádně neví, čí dítě je čí).
Ale ano, je to utopie. Nietzscheovský příchod nadčlověka.
Ing. (anonym)Odpovědět
25.09.2016 20:33:43
To jste nemuseli prekladat... Stacil by rozhovor s Komunardem, ten by vam rekl o Karlovi vse.
Moor8Odpovědět
25.09.2016 17:03:13
Než se obsáhle vyjádřím, tak rychlé shrnutí. Pokud se chce zbavit soukromého vlastnictví, základu svobody, tak je to debil. Tohle ho diskvalifikuje na celé čáře.
Flagellum DeiOdpovědět
26.09.2016 11:21:35
To je dost častý omyl, Marxovi šlo o zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, moderními slovy o zrušení korporátních monopolů, nikoliv o soukromého vlastnictví jako takového.
Moor8Odpovědět
26.09.2016 12:41:14
+Flagellum DeiŠlo mu o zrušení soukromého vlastnictví, jako takového. Ale i kdyby mu šlo jen o ty výrobní prostředky, tak to na věci nic nemění. I to je špatné. V okamžiku, kdy tvoje práce patří společnosti, jsi otrok.
Levoj (anonym)Odpovědět
26.09.2016 15:01:51
+Moor8Práce pro obec/společnost je otročina zatímco práce v korporátu je zkušenností přímo orgastickou. Hlavně růst a růst až do další hypoteční krize způsobenou samotnou logikou nadvýroby a neustálé masáže lidí reklamou vytvářející poptávku (reklama je po zbrojařském průmyslu druhým největším "průmyslem" světa; viz Serge Latouche: Malé pojednání o poklidném nerůstu) a po utažení opasků (rozuměj škrty sociálních výdajů namísto zavedení progresivního zdanění a ucpání toků do daňových rájů) růst dál do další krize. Nehledě na nevratný katastrofální dopad logiky růstu (potažmo neoliberalismu či kapitalismu obecně) na planetu. Ještě že máme další k přestěhování ... oh wait
Moor8Odpovědět
29.09.2016 21:05:24
+LevojTak tomu říkám levičácké nesmysly. Pokud svoji práci prodáváš, tak práce pro kohokoliv, obec nebo firmu, není otroctvím. Korporace jsou projevem socialismu. Stát ucpává systém nesmyslnými regulace, což zadusí malé podnikatele a púřežijí jen korporace. proto korporace milují regulaci. Chceš, aby se lidem dařilo lépe? Podporuj podnikání. Čím víc bude malých podnikatelů, tím větší bude konkurence korporacím a méně práce, což zvýší její hodnotu.
komunardOdpovědět
03.10.2016 15:30:20
+Moor8A jak máme my říkat tomuhle? Pravičácké nesmysly?
Víte jaké byly první regulace, které se po boomu ekonomického liberalismu, který následoval po antifeudálních revolucích, zavedly? Antimonopolní úřady. Protože v tom slavném volném trhu mohly velké firmy krásně využít svých výhod nad malými, zničit je a monopolizovat.
Moor8Odpovědět
06.10.2016 17:53:10
+komunardTo nemůžete srovnávat. To byla zcela jiná doba, než je teď. Většina lidí byla negramotná a neměla vůbec žádný majetek a nikdo jim nepůjčil. To dneska už neplatí.
komunardOdpovědět
07.10.2016 10:26:27
+Moor8Já nic nesrovnávám. Já pouze konstatuji, že v dobách, kdy se o socialismu nedá mluvit ani v nejmenším (ne, většina tou dobou už dávno nebyla negramotná, ale opravdové vzdělání bylo finančně náročné), vznikaly monopoly. Nelze tedy tvrdit, že jsou důsledkem socialismu. Nesedí to ani do časové souslednosti.
Flagellum DeiOdpovědět
26.09.2016 18:45:28
+Moor8Wage slavery existuje především v soukromých společnostech, tudíž bych s výrokem "V okamžiku, kdy tvoje práce patří společnosti, jsi otrok." nesouhlasil.
Moor8Odpovědět
29.09.2016 21:06:44
+Flagellum DeiTo je jen pojem. U firmy máš možnost nepracovat nebo rpacovat jinde. POkud tvoji práci znárodní, tak pracuješ tam, kde ti určí, ať chceš nebo ne.
Flagellum DeiOdpovědět
01.10.2016 21:38:31
+Moor8To jistě, jen nevím na co Vám je že můžete pracovat jinde když tam také dostanete "odměnu" která sotva stačí na přežití měsíce. Což je situace většiny zaměstnanců, třeba taková prodavačka může vklidu odejít z řetězce X do řetězce Y, problém je že v řetězci Y bude brát stejné ho*no jako v řetězci X.
Situace kterou pravděpodobně máte na mysli ( jakýsi "nátlak" na zaměstnavatele s tím že když nedostanete přidáno půjdete za lepším) platí u specializovaných a dobře placených zaměstnání typu programátor, stavbyvedoucí nebo právník kde si skutečně můžete polepšit. Řidič/ka autobusu, prodavač/ka, řadový pracovník/pracovnice administrativy atd., čili zaměstnání které dělá většina populace, takovou možnost nemá.
Moor8Odpovědět
02.10.2016 22:47:07
+Flagellum DeiV současné situaci to tak bohužel je. Ale za to mohou socialisté. O zaměstnance není nouze, zato o práci ano a tak si zaměstnavatelé mohou diktovat. V okamžiku, kdy zmizí bariéry pro živnosti a malé a střední podniky, tak se z půlky (baj vočko) zaměstnanců stanou zaměstnavatelé a už bude o dobrého zaměstnance nouze a tak si bude moci on diktovat podmínky. Aby se uživila ta socialistická mašinérie, tak zdanění práce v současnosti činí 55 %.
Flagellum DeiOdpovědět
03.10.2016 00:47:13
+Moor8Jasně za vše mohou socialisté. :D Teď vážně, nemyslíte si snad že když se uvolní podmínky pro podnikání tak že nastane boom malých a středních podniků ? Naopak toto zvolnění podmínek využijí ty největší korporace pro rozšíření svých monopolů.
Zdanění práce je v současnosti velké a je to problém, to souhlasím. Mělo by být zmírněno a příjmy z nich nahrazeny progresivní daní z příjmu jaká fungovala v USA mezi lety 1930-1980.
Moor8Odpovědět
03.10.2016 22:37:53
+Flagellum DeiJistě, že mohou. Socialismus je čisté zlo. Současný stav vyhovuje korporacím. Ty si na byrokracii a daňovou optimalizaci najmou specialisty za pár set tisíc a ti jim ušetří miliony. Takovou možnost drobní živnostníci nemají. Proto korporace milují regulace. Likviduje jejich největší konkurenty, živnostníky. Je jich hodně a dokáží nabídnout mnohem kvalitnější služby a lépe reagují na změnu trhu.
Jo a dopadne to jak ve Francii.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
27.09.2016 22:52:30
+Moor8Ne, šlo mu o "státní kapitalismus" a vytváření "průmyslových armád, které by se soustředily především na zemědělství".
Všimnul si totiž, že když zemědělec neprodá svou úrodu městu, tak město může snadno vyhladovět.
(Jeho předchůdci-Charles Fourier, Robert Owen- tento problém řešili různými družstvy o stanoveném počtu obyvatel.)