Thumbnail play icon

Filozofie: John RawlsŠkola života

Přidat do sledovaných sérií 19
85 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:117
Počet zobrazení:5 298

John Rawls byl americký profesor a filozof, který představil pojem Závoj nevědomosti. Tým z kanálu The School of Life nám představí jeho život, myšlenky a samozřejmě také již zmíněný Závoj nevědomosti. 

Přepis titulků

Mnoho z nás má pocit, že naše společnost je trochu nebo úplně nespravedlivá. Ale dělá nám potíže vysvětlit naše vnímání nespravedlnosti způsobem, který by zněl rozumně a bez vlastního hněvu a zahořklosti. Proto potřebujeme Johna Rawlse, amerického filozofa žijícího ve 20. století, který nám poskytuje bezpečný model pro určení toho, co může být skutečně nespravedlivé a jak můžeme získat podporu pro nápravu věcí.

Narodil se v Baltimoru, Marylandu ve Spojených státech v roce 1921. Rawls, přezdívaný Jack, byl vystaven a odpověděl na nespravedlnosti moderního světa ve velice raném věku. Jako dítě byl svědkem šokující chudoby ve Spojených státech, úmrtí jeho bratrů na chorobu, kterou se od něj náhodou nakazili a hrůz a bezpráví 2. světové války. Tohle všechno jej inspirovalo k tomu, aby se stal akademikem. Chtěl využít moc myšlenek ke změně nespravedlivého světa, ve kterém žil.

Byla to kniha s názvem Teorie spravedlnosti vydaná v roce 1971, která Rawlse proslavila. Po přečtení a vášnivé diskuzi o knize nazval Bill Clinton Rawlse největším politickým filozofem 20. století a opakovaně jej zval na večeře do Bílého domu. Co nám tento příklad spravedlnosti může říci o současném světě? Zaprvé, současná situace je zjevně nespravedlivá.

Statistiky ukazují všemi směry na hrůzné nespravedlnosti naší společnosti. Srovnáváme očekávání délky života a výšky příjmů do jedné ohromující mravní nauky. Ale občas je těžké brát tuto nespravedlnost vážně, zvláště ve vztahu k našim vlastním životům. Je to možná tím, že nám tolik lidí říká, že pokud budeme tvrdě pracovat a budeme ambiciozní, uspějeme. Rawls si byl dobře vědom, jak americký sen prosakoval politickým systémem a jednotlivými lidmi, a věděl, že je to zničující regresivní vliv.

Byl statistikem, který věděl, že příběhy za bohatými jsou tak nepatrné, že jim političní myslitelé nevěnovali příliš pozornosti. Zmínit je byl velice chytrý politický trik, který měl zabránit mocným podcenit nezbytnou úlohu reformovat společnost shora dolů. Rawls pochopil, že diskuze o nespravedlnosti a o tom, co s ní udělat, se často utopí v detailech a malicherných hádkách, což znamená, že rok za rokem zůstávala situace neměnná.

Rawlsův úmysl byl jednoduchý, Ukázat lidem ekonomickým a polemickým způsobem, jak je jejich společnost nespravedlivá a co by s tím mohli udělat. Představte si, že nejste sami sebou. Rawls intuitivně porozuměl, že důvod, proč společnosti nejsou spravedlivějšími je ten, že ti, kdož profitují z nespravedlnosti, jsou ušetřeni přemýšlení o tom, jaké by to bylo být narozen za jiných okolností.

Takže vymyslel jeden z největších myšlenkových experimentů v historii politického smýšlení. Nazval jej Závojem nevědomosti. Rawls nás požádal, abychom si představili sami sebe ve vědomém inteligentním stavu před našim narozením, avšak bez jakéhokoliv vědomí toho, za jakých okolností se narodíme.

Naše budoucnost je zastřena závojem nevědomosti. Obíháme vysoko nad planetou, Rawls byl fascinován vesmírným programem Apollo, a nevíme, jaké rodiče budeme mít, do jakého sousedství se narodíme, do jakých škol budeme chodit, co pro nás místní nemocnice udělají a jak s námi bude zacházet policie a právní systém a tak dále. Takto zní otázka, na kterou se nás Rawls ptá: "Jestliže nevíme nic o tom, kde skončíme, do jaké společnosti by bylo bezpečné vstoupit?"

Závoj nevědomosti nás nutí přestat myslet na ty, kterým se daří dobře a zaměřuje naši pozornost na otřesná rizika, která souvisí se vstupem například do společnosti Spojených států. Jako v loterii nevíme, jestli skončíme jako dítě ortodontisty v arizonském Scottsdale, nebo jako potomek svobodné černé matky v drsných částech Detroitu.

Byl by některý z hráčů loterie opravdu ochotný přijmout riziko, že skončí ve společnosti, ve které nyní žijeme? Pravděpodobně ne. Souhlasili by, že pravidla celé hry se musí změnit, protože je příliš riskantní. Víte, co se musí změnit. Rawls otázku zodpovídá za nás. Kterýkoliv rozumný účastník tohoto myšlenkového experimentu by chtěl žít ve společnosti s určitými standardy.

Chtěli by opravdu dobré školství, bezchybné fungování nemocnic, práva stejná pro všechny a slušné bydlení pro každého. Závoj nevědomosti nutí pozorovatele přijmout fakt, že země, do které by se chtěli narodit, by byla skoro jistě určitou verzí Švýcarska nebo Dánska.

Jinými slovy víme, v jaké společnosti chceme žít, jen jsme se doteď řádně nesoustředili, protože rozhodnutí již byly učiněny. Rawlsův experiment nám dovoluje přemýšlet objektivněji, jak spravedlivá společnost opravdu vypadá. Když činíme důležitou volbu, ohledně alokace zdrojů, musíme se ptát sami sebe: "Jaký bych měl na toto názor, kdybych se nacházel za závojem nevědomosti?"

Správná odpověď vyvstane ve chvíli, kdy se zamyslíme nad tím, co je třeba udělat, abychom byli ve společnosti rovnoprávně umístěni i v tom nejhorším možném scénáři. Co udělat dál. To hodně závisí na tom, co je s vaší společností špatně. V tomto smyslu byl Rawls užitečně nedogmatický. Poznal, že závoj nevědomosti přináší v různých kontextech různé problémy. Někde může být prioritou snížení znečištění ovzduší, jinde zase školství.

Ale Rawls nám spíše poskytuje nástroj pro kritiku naší současné společnosti založený na krásném, jednoduchém experimentu. Budeme vědět, že naše společnost je spravedlivá, až budeme schopni ve vší upřímnosti říci, z pohledu zdánlivé nevědomosti před našim narozením, že bychom se vůbec nestarali, za jakých okolností nás naši rodiče budou mít a do jakého sousedství se narodíme.

Důvodem, proč jsme takovou výzvu nedokázali dosud přijmout, je skutečnost, jak nespravedlivé věci zůstávají a kolika věcí ještě musíme dosáhnout. Vše zmíněné nám umožnil vnímat právě John Rawls.

Komentáře (13)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

wtf

37

Odpovědět

Zajímavé video.Ovšem obávám se že život být fér nemůže.

55

Odpovědět

No o život tu nešlo taky mě to napadlo a hned sem si všimnul že mluví o SPOLEČNOSTI!

91

Odpovědět

+00oqTak život ve společnosti.

15

Odpovědět

hmmm dobrý no, ale co s tím ?

111

Odpovědět

Chtěl jsem tím jenom říci, že když pojmenujete problém neznamená to že ho řešíte.

74

Odpovědět

Podle mě si to idealizujou a vykládají blbě... ta myšlenka, že nám bude úplně jedno, kde se narodíme, protože budeme se společností úplně spokojení, je utopická... reálně budou lidi za závojem nevědomosti vždycky trochu podělaní strachy, a proto budou preferovat společnost, kde jejich nejhorší možná varianta narození je co nejlepší (dno společnosti je co nejvýš - jak se mají ti "uprostřed" nebo ti nahoře nás vůbec nezajímá...)

35

Odpovědět

Tak jasně, že je to utopické. Tam jde spíše o tu ten způsob jak ukázat na více či méně "spravedlivou" společnost. Ačkoliv i ta jejich definice není přesná. To že se všichni v Dánsku mají dobře ještě neznamená, že si to všichni zaslouží. Proč by měli dostávat všichni najíst, když se o to někteří vůbec nezaslouží?

Ale abych pokračoval v myšlence, naším cílem by mělo vést společnost co nejblíže k tomuto utopickému cíli. A ten utopický cíl se liší dle ideologie, kterou vyznáváme. A v reálné politice se pak protínají cesty, ideologie a podobně.

110

Odpovědět

+TarylinChápáni spravedlnosti či spravedlivé společnosti je dosti subjektivní pocit a proto máme ústavu.

12

Odpovědět

+hostjá třeba ústavu neuznávám protože jí tvořili lidé a ne bůh

17

Odpovědět

+Tarylinnerozporuju, jak funguje utopie, podle mě ale to video motá do Rawlsova závoje nevědomosti věci, co tam nesedí... vždycky jsem si myslel, že závoj nevědomosti je k tomu, aby díky němu lidi preferovali společnost s co nejvyšším dnem, ne že budou preferovat Dánsko/Švýcarsko (reprezentanti vysokého průměru) - pokud je teda video neuvádí právě jako reprezentanty "vysokýho dna", ale přijde mi, že o nich video mluví spíš jako o společnostech, který jsou tak super, že nám za závojem bude jedno, co dostanem, což je blbost... to nám nikdy není jedno...

20

Odpovědět

+NozickAha, takhle jsem o tom nepřemýšlel.

00

Odpovědět

+TarylinA nelze to také vztánout na probíhající migrační krizi a možnosti dopravy ve světě?

Lidé vždy budou preferovat zemi (město), kde dostanou to, co chtějí-vysoké odměny za práci, zdravé životní prostředí atp. .

30
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK