#3 - Lovci monster

Konjunkce sfér byla naprosto
bezprecedentní událostí. Když se srazí vesmíry,
mohou se stát zvláštní věci. Zvláštní a často nebezpečné. Když na tento svět přišli lidé, čelili cizím nepřátelským stvůrám. Tyto stvůry z období Konjunkce
neměly na tomto světě své místo. Žádný svůj kout.
Ale chtěly ho. Proto si ho vytvářely za pomoci
tesáků, drápů, chapadel a jedu.

Ale lidstvo se bránilo. Lidstvo mělo zaklínače. Jak zabijete příšeru, která je rychlejší, silnější
a zuřivější než vše, co jste kdy viděli? Najmete si zaklínače. Tito profesionální zabijáci
monster nosí pár mečů. Jeden je z meteoritické ocele,
druhý je ze stříbra. Samozřejmě se nejedná o běžné žoldáky.

Meče používají stejně,
jako malíř používá štětec. S přesností a účinností. To je nutností. Jejich kořist není nic menšího
než ty nejnebezpečnější stvůry na světě. Schopnost přeseknout krk ghúla
nebo najít slabé místo v pavoučí zbroji určuje, zda lovec přežije či ne. Tato schopnost odlišuje
zaklínače od běžných žoldáků. Ale memorování dlouhých
pojednání o fyziologii monster je jen částí jejich tréninku.

Ten také zahrnuje nepřívětivé podmínky, tajemství bylinkářství a alchymie a také mistrovství v základní magii. Znamení. Pro mágy jsou to jen dětské hračky, ale pro zaklínače jsou mocným nástrojem. Toto umění není
vyhraněno jen zaklínačům.

Jejich moc je ničím,
v porovnání se skutečným čarodějem. Zaklínače odlišuje
především to, že je mutant. Zaklínače vytvořili
odpadlí mágové k tomu, aby bojovali s tvory,
kteří přišli při Konjunkci. Sirotky, bastardy
a společenské vyvrhele trénovali v umění boje. Krmili je houbami a bylinami, které znají pouze mágové.

To je učinilo silnými a zdravými. Vystavovali je obrovskému utrpení a posilovali jejich odolnost. Když dokončili svůj trénink, byly tyto děti vystaveny Zkoušce trav. A pak proměně. Tyto záhadné magické procedury byly vyvinuty odpadlíky už kdysi dávno s cílem zmutovat lidi.

Složení Trav, mutagenních bylin
a virových kultur, se měnilo. Než byl tento proces magické
přeměny zdokonalen, mnoho lidí zemřelo. I poté to bylo bolestivé a brutální. Lektvar v podstatě
změnil jejich fyziologii. Stalo se z nich něco víc,
ale zároveň i méně než člověk. Ti, kteří na mutaci reagovali dobře, podstoupili další experimenty.

Když byly změny hotovy, chlapce nahradil muž. Muž, který se na svět díval nelidskýma,
téměř zvířecíma očima. Tato změna jim propůjčila téměř
dokonalou imunitu proti nemocem a také jedům, které by dospělého
muže zabily během chvilky. Navíc získali nadlidskou rychlost, sílu
a legendární dravost. Jejich odolnost vůči jedům způsobila,
že mohli pít lektvary a odvary, které by zabily lidi,
elfy a dokonce i trpaslíky.

Zaklínače však nezabijí,
naopak jim poskytnou výhody. Učiní je rychlejší, silnější,
zajistí vidění ve tmě a rychle vyléčí zranění. Neutralizují jedy,
které by dokázaly zabít i zaklínače. Bez lektvarů je zaklínač mocným nepřítelem. S nimi je nezastavitelný. Proč je tedy zaklínačů tak málo? Je nutné mít na paměti, že i přes cenné služby společnosti
v ní nikdy nezískali dobré postavení.

Zaklínači jsou nepřirozené stvůry, uměle vytvoření mutanti,
kteří mají zabíjet nestvůry. Stejně jako jejich kořist
nemají v tomto světě své místo. Potulní válečníci živící se zabíjením. Dávají vznik mýtům,
legendám a hrozným pomluvám. V minulém století tyto pomluvy daly vznik anonymnímu pamfletu, který obsahoval dlouhé nenávistné pojednání
zaměřené proti zaklínačům.

Vytvořil falešný
a netolerantní obraz zaklínačů, kteří byli popsáni
jako násilní a chlípní sadisté. Tento obraz se královstvími šířil jako oheň. Lidé se bojí neznámého a toho, co nechápou. Pro běžného sedláka
splňovali lovci příšer oboje. Následkem byl masakr. Dav opilý vztekem a nenávistí zaútočil na největší
pevnost zaklínačů Kaer Morhem.

Nacházela se zde jediná laboratoř,
kde mohla probíhat Zkouška i proměny. Zaklínači nečekali,
že dav budou podporovat mágové. Když padly hradby, bylo už pozdě. Dav zabíjel každého. Mágy, zaklínače i učedníky. Na konci dne byla
stará Mořská pevnost vypleněna a obyvatelé vyvražděni lidmi, které chránili.

Se smrtí starších zaklínačů a mágů byla ztracena i tajemství
týkající se Zkoušky trav. Jediný přeživší tohoto masakru, mistr šermíř Vesemir,
toho o procesu věděl jen málo, ale jiní nevěděli vůbec nic. Tohoto dne začalo vymírání zaklínačů. Lovci však dále putovali po světě. Jejich mutace zpomalovaly stárnutí a umožňovaly jim žít i několik staletí.

Ale každým rokem je zaklínačů méně. Umírají v bojích s nestvůrami
a nebo kvůli nepříznivým okolnostem. Pokud nějakého potkáte, bude to
ostřílený válečník s mnoha zkušenostmi, který pokračuje ve své nevděčné práci. Ve světě, který je už nepotřebuje. Ve světě plného lží, intrik a úskoků. Ve světě, kde tisíce lidí umírají
v bojích za krále, kterého nikdy neviděli, a kde stovky lidí umírají
na nemoci a hladomory.

Kde čestnost nabádá k tomu,
aby byl člověk využíván. Je to svět, kde se čarodějové
a čarodějky cítí jako doma. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz