Zpět na seznamTableTop4.3 (26 hodnocení)
XardassPublikováno: 9 let
Načítám přehrávač...
Ticket to Ride: Europe
33:15
14K zhlédnutí
XardassPůvodní verzi Ticket to Ride už Wil se svými hosty v jedné z minulých řad hrál. Možná si pamatujete na tu chvíli, kdy Wilova žena Anne bouchla pěstí do stolu a zcela tak rozhodila všechny vagónky na herním plánu. Dnes se Anne vrací, aby si zahrála novější verzi Ticket to Ride: Europe, která se odehrává na mapě Evropy a také do hry přidává některá pravidla navíc. Kdo se stane největším železničním magnátem? Komu se podaří postavit nejdelší souvislou trať? A provede Anne zase něco jako posledně? Na to se můžete podívat v dnešní epizodě.
Na hraj.cz si můžete tuto hru nejen prohlédnout a případně si tam i najít, kde všude se prodává - a pokud vás zaujala, tak si ji třeba rovnou objednat z některého e-shopu. (Např. zde, zde, zde nebo zde)
Když se mě někdo zeptá,
jak má přátelům představit deskové hry, často navrhnu Ticket to Ride
jako skvělý odrazový můstek. Je to jednoduchá hra,
jež skvěle kombinuje štěstí a strategii, je vizuálně překrásná
a pak je tu samozřejmě tohle... A kdo vyhraje, dostane Rolexky! Do p****e! Dnes jsou tu se mnou
Emma Caulfield a John Kovalic a také má žena Anne a budeme hrát verzi Ticket to Ride, která využívá základy původní hry, ale navíc přidává
nové mechanismy a strategie.
Takže ukončete nástup,
jdeme na Ticket to Ride: Europe. Ticket to Ride: Europe je hra,
ve které stavíte železniční tratě, kterou vymyslel Alan Moon. Vím, co si myslíte. "Wile, nehráli jste
tuhle hru náhodou loni?"
No, tak trochu, ale loni
jsme hráli původní Ticket to Ride. Ticket to Ride: Europe
je o dost jiná hra. O původním Ticket to Ride
nám přišlo povyprávět... mé já z loňského roku. Jsme železniční magnáti, kteří se ve století páry
snaží propojit města. Hru vyhraje hráč
s nejvyšším počtem bodů. Jak novátorský přístup!
K získání bodů můžeme každé kolo
vykonat jednu ze tří jednoduchých akcí. Můžeme táhnout karty
z vyložených karet nebo z balíčku. Můžeme zaplatit kartami stejné barvy
za vagónky a zabrat si trať. A pokud si na to hráč troufá, může si vzít novou vlakovou linku. Pokud se vám před koncem hry podaří
linku na kartě dokončit, získáte bonusové body. Ale je to trošku risk,
protože pokud tuto linku nedokončíte, tak se vám na konci tyto body odečtou.
Přidám se do fanklubu tohohle týpka! Teď pojďme na nová pravidla
z Ticket to Ride: Europe. Některé tratě nyní vedou přes vodu. Například z Londýna do Amsterdamu
nebo z Athén do Smyrny. Tyto trajekty vyžadují pro dokončení
alespoň jednu kartu žolíka – lokomotivy. Některé cesty procházejí
náročnými horskými oblastmi. Například z Paříže do Curychu
nebo z Curychu do Marseille.
Tunely pro dokončení
mohou vyžadovat karty vagónů navíc. Poslední novinkou,
která je podle mě celkem důležitá, jsou tyto železniční stanice. Pokud je trať, kterou potřebujete,
zabrána jiným hráčem, můžete na její konec
postavit železniční stanici a dostat se díky tomu do cíle. Pro dokončení linky se to často hodí. Neexistují limity
počtu karet vagónů nebo linek, ale pro vítězství
je důležité dobré načasování.
Stejně jako Ticket to Ride hra skončí, jakmile některému hráči zbydou
poslední dva nebo méně vagónků. Za své dokončené linky
pak dostaneme bonusové body, odměníme nejdelší souvislou trať a pak dostaneme bonusové body
za každou nepoužitou stanici. Kdopak asi dnes
ovládne tyhle vláčkové hrátky? To zjistíme ve hře
Ticket to Ride: Europe.
Já jsem John Kovalic,
kreslím komiksy Dork Tower a taky jsem ilustrátorem
deskoherní série Munchkin. Já jsem Emma Caulfield,
jsem herečka, scenáristka, občas producentka a vlogerka. Já jsem Anne Wheaton,
jsem ředitelkou charitativní organizace, kterou jsme s Wilem založili. Jmenuje se Nadace
pro zvýšení úžasnosti. Tohle je Ticket to Ride: Europe.
A Anne pojede první. Přesně tak, zlato.
Začnu tím, že si vezmu oranžovou kartu. VE SVÉM KOLE SI MŮŽETE
PŘIBRAT AŽ DVĚ KARTY - Přišla modrá.
- Tu si taky vezmu. Díky moc. - Emmo, jsi na řadě.
- Nemůžu najít svá města. - Pitomý zeměpis!
- Nevidíš je? - Ne. Ale to nic, jedno z nich znám. Pomůžu ti je najít...
Mám asi nad ostatními trošku výhodu, protože vím,
kde ta města na mapě jsou. Už teď je mi nějak horko.
Je tu horko. Je tu asi 40 stupňů,
ale to je jen můj odhad. Vezmu si dvě karty. KARTY Z BALÍČKU
SE TÁHNOU LÍCEM DOLŮ - Tady to je.
- Díky. - Johne. - Já si postavím...
- Už teď? - To se podívejme, pane Staviteli.
- Vezmu si... Z Athén do Sofie. Dražší cestu z Athén do Sofie
jsem v životě neviděl. VZÁCNÉ LOKOMOTIVY LZE POUŽÍT
MÍSTO JAKÉKOLIV BARVY Takže dostaneš tři body. Emmo, můžeš posunout
žlutého na trojku? NA VNĚJŠÍM OKRAJI HERNÍHO PLÁNU
JE UMÍSTĚNO POČÍTADLO BODŮ Teď jsem na řadě, takže...
Udělám tohle. Podívej se na ten svůj nepořádek. Zlato, mám na čem pracovat. Vypadá to úplně
jako tvůj noční stolek. Můj je uklizený a na jeho je bordel. Vypadá to jako moje kancelář
během produkce TableTopu. - Pořád nemůžeš najít svá města?
- Pokouším se neprozradit svá města tím, že se neustále natahuju,
abych viděla, kde co je.
To nic. Víte co? Taky si zaberu trať. - Ale ne!
- Postavím tunel ze Sarajeva do Sofie. Takže otočíme
vrchní tři karty z balíčku. Když v téhle hře
zabíráte tunel, tak táhnete z balíčku tři karty. Za každou z těchto karet,
která má stejnou barvu jako karty, se kterými jste tunel zabírali,
musíte zaplatit extra kartu.
To odráží například fakt, že se
při stavbě tunelu stala nějaká nehoda a máte na triku spoustu dělníků
pohřbených pod sutinami. Doufám, že jste na sebe pyšní. Takže bys měl mít
pro všechny případy kartu navíc. Je to trošku agresivní.
Proč to dělal? Proč? Nedává to smysl.
Teď mu tam sedí dva trapné vláčky. Jako správný východoevropský disident
to teď budu muset vzít kolem zdi. Posuň červeného o dva body.
Je to agresivní, ale musel jsem. Velmi agresivní. Když k nám přijdou lidi hrát hry, většinou nezáleží na tom,
jak dobří nebo soutěživí jste. Ale dneska chci fakt vyhrát. Rozhodli jsme se začít
hru s urychleným startem, takže jsme hru začali
se šesti kartami na ruce. Díky tomu nebudeme ztrácet čas koly,
ve kterých bychom akorát tahali karty. Neděje se nic jiného
než super vzrušující akce.
Tak jo. Jdu zabrat trať z Cádizu,
vyslovuje se to tak? Do Madridu. Až na to, že to nemůžeš, protože ta cesta je oranžová
a tyhle jsou černé. Moje vagónky jsou černé,
ale moje karty jsou oranžové. A kdo je barvoslepý teď? To nic zlato,
jsi krasavec, tak to nevadí.
Myslím si, že Wil u téhle hry
nepřichází o rozum, jen je unavený
a chce konečně něco vyhrát. Můžeš černého posunout na trojku? Tři? Za tři vagónky dostaneš čtyři body. Sakra, Wheatone! Posuň se, přicházím na pomoc! Takže posuň na čtyřku i žlutého,
tam totiž John patří.
- Díky.
- Chceš mou kartu nápovědy? Mít tady zase Anne
je pro mě úžasné a vzrušující, u fanoušků sklidila
v minulé řadě velký úspěch a taky je to ode mě
trošku sobecké. Na produkci pracujeme hrozně dlouho, takže když sem přijde na hru,
tak mám jistotu, že ji při natáčení uvidím na víc než 20 minut. Takže tohle je pro mě skvělý den.
Vezmu si žolíka, prosím. POKUD BERETE LOKOMOTIVU LÍCEM NAHORU,
NEMŮŽETE SI PŘIBRAT DRUHOU KARTU - A to bude vše.
- Ano. - Johne? Já bych chtěl postavit tunel
ze Sofie do Bukurešti. - A jakou barvu použiješ?
- Modrou. Tak jo, modrá.
Jedna karta stejná. Takže jsi úspěšně postavil
tunel ze Sofie do Bukurešti. A já si vezmu tuhle černou kartu.
A tuhle černou kartu. Anne, jsi na řadě. Na co mám všechny ty karty,
které k ničemu nejsou? - Nelíbí se mi to.
- Hra si totiž myslí, že jsi já. Tohle není Wheaton,
kterého hledáte! AKTUÁLNÍ BODOVÉ SKÓRE KARTY VLAKOVÝCH LINEK AKTUÁLNĚ NEJDELŠÍ SOUVISLÁ TRAŤ Emmo, jsi na řadě.
Jsem velmi soutěživá,
tak moc, až je to na obtíž. Takže se do toho pořád víc a víc... dostávám. Vezmu si dva žolíky. - Myslíš dvě karty z balíčku?
- Přesně. - Pardon.
- To nic. Potřebuju ještě jednu
levandulovou kartu.
S tou postavím svou trať a pak budu moct dokončit svou linku. Říkal jsi levandulová? - Jasně, levandulová.
- Já bych chtěl fialovou kartu. - Je to fialová. - Není růžová?
- Spíš levandulová. - Rozhodně je to levandulová.
- Je to růžová. Proč by si někdo myslel,
že je to růžová? Podívejte se,
je to jasná levandulová.
Jsem barvoslepá,
určitě vidím něco jiného než ostatní, ale v mém mozku je to růžová. Není to levandulová, ani růžová. Je to fialová. Buď pořádný geek
a řekni fialová, Wile. A další fialovou? Růžovo-levandulovou. Super.
Víš co?
Je super, žes to udělal. Ty karty jsem
v žádném případě nechtěl. Vůbec jsem na ně nečekal
několik kol, paráda. S Johnem vedeme Studenou válku.
Vypadalo to na patovou situaci, ale když mi vzal levandulovou trať,
dostal se do značné výhody. A myslím, že je načase zvážit, jestli na Kubu nepřesunu
nukleární hlavice. Postavím tunel. Z Budapešti do Bukurešti.
- Kde to je?
- Tady. Takže dobrý, dobrý... Sakra. Tu lokomotivu jsem si chtěl nechat. Tak jo, počkejte... Působivé. Promiň, Johne,
mám z tebe strach. Tímhle porušuju jedno
ze mých herních pravidel.
Svým dětem jsem řekl,
aby si užívaly průběh hry a aby se tolik nestaraly o výhru. Protože to pak
máte radost jen, když vyhrajete. V epizodě Lords of Waterdeep
to na mně jde hezky vidět. Ale tuhle hru chci opravdu,
opravdu, opravdu vyhrát. Teď jsem na řadě já. Zaberu si trať. Ze Stockholmu do Ko...
Kodáně. Mám pocit,
že největší hrozbou je Anne. Zdá se, že se jí daří. Takže já si vezmu... Jednu z těch oranžových karet. Ta mi bude stačit. A vezmu si ještě žolíka...
Teda modrou kartu. - Myslíš kartu z balíčku?
- Jo, pardon. - Pokaždé je to jiné.
- Jsem děsná. Wile, tebe aktuálně nemám moc rád. Opakuje se nám tu
první světová válka. Hranice jsou zaznačeny,
rozdělily střední Evropu... Bude to ošklivé. Já si postavím trať. Z Bukurešti do Sevastopole. Dámy a pánové, máme tu první případ,
kdy Wil na place rozlil hrnek. - Nebyla jsem to já, takže dobrý.
- Krása. Shoďme si ty hrnky všichni. V ZÁJMU UŠETŘENÍ ČASU... Konečně stavím. Jémine. Co se mi narodila dcera,
začal jsem říkat jémine. A zpíváš taky písničky
z animovaných filmů? Ano, ale když mé dceři byly dva roky,
vytvořil jsem jí mixtape. Takže docela dobře umí zazpívat
písničku Squeeze Box od kapely The Who.
- Tak to je super.
- To je srandovní. Ale je děs, že jsi tam stavěl,
tam jsem chtěl stavět já. Proto jsem chtěl
ty levandulové karty. Ale dobře mi tak za to,
že jsem tě donutil objet Budapešť. Teď jsem na řadě já. Lituju, že jsem tě tam donutil jít. Jít někam je v téhle hře
podivná strategie. Mám spoustu pitomých karet.
A mám přecpanou ruku. Klasická strategie v Ticket to Ride
je nasyslit si spoustu karet, načež postavíte
několik tratí rychle po sobě, než si vaši protivníci uvědomí,
kam máte namířeno. Může se zdát, že přesně to dělám,
ale není tomu tak. Tratě, které by mi dokončily linky, mají délku dva nebo tři
a já mám přitom plnou ruku karet. A na všechno mi chybí jedna karta.
Takže to asi udělám. Postavím si trať
z Bukurešti do Konstantinopole. Sakra, potřebuju jen tři, ne čtyři. Krucinál, krucinál, krucinál. Tady máte medvídka, pane Krucinál. Posílá ho má čtyřletá dcera. - A jmenuje se pan Krucinál?
- Ne, nejmenuje. - To by bylo super.
- Je to medvídek Vzteklík. Ahoj, medvídku Vzteklíku. Je tu kvůli tvé nevymáchané hubě. Opravdu?
Tak to bude mít hodně práce. Posuň ho sem. Existuje způsob, jakým pan Krucinál
může zajistit, abych mluvil slušně. Musí jen říct balíčku karet, aby mi dal ty zas*ané karty,
co potřebuju. Z Bukurešti do Konstantinopole.
Tady ho máme. Vzteklík ta velká očička potřeboval, protože slovník pana Wheatona
není pro naše posluchačstvo vhodný. Nedivím se, že měla Anne
pro pana Krucinála připravená očička, spíš se divím, že jimi
ještě nepokryla celý plac. Mám na tuhle hru vztek. - To je děs.
- Nezlob se na hru, ale na Wila. Zablokoval mě na Balkáně.
Máš tam ty dva pitomé vláčky. Doufám, že vám ta trať
vynáší spoustu peněz, pane. Je to skvělá trať. Johna jsem zablokoval,
chtěl jsem ho zpomalit a donutit ho
promrhat kolo stavbou stanice. Nikdy by mě nenapadlo,
že to vezme takhle kolem. Má díky tomu výhodu, protože je o dost blíž tomu,
aby měl nejdelší trať.
AKTUÁLNÍ BODOVÉ SKÓRE KARTY VLAKOVÝCH LINEK AKTUÁLNĚ NEJDELŠÍ SOUVISLÁ TRAŤ Emmo Caulfield, jsi na řadě. Já si tady zaberu trať. - Stavíš ze Soči do Rostova?
- Přesně tak. A teď si přičti dva body. Já tě posunu.
Emmo, tobě to nějak jde. Mám z toho dobrý pocit,
možná až moc. Až moc dobrý pocit z vítězství
ve hře, která má být přátelská. Emma vede,
z toho mám trošku strach, ale myslím, že až postavím
své tratě, tak ji snad doženu. Jsi na dobré cestě
k "Evropskému expresu". Nechal jste na stole
karty, pane hostiteli. Proboha!
Kolik jsi měl bodů, Johne? - Čtyřicet...
- Ne. Do pr***e. Musíme je přepočítat. Čtyři, osm, devět, třináct, plus sedm je dvacet, plus čtyři je dvacet dva,
plus čtyři je dvacet šest. Matika ti jde. Zdá se, že matematická část
mého mozku je málo vyvinutá, ale herní část
je zase příliš vyvinutá.
A existuje synergie
mezi matematikou a hrami. A díky ní a pavědě,
kterou jsem si zrovna vymyslel, mám dobré matematické
schopnosti při hraní her. Já si vezmu... Tři tamty... Ty si vezmeš nové linky?
To se podívejme. Díky.
Obě linky jsem už dokončila,
takže si vezmu nové a pokusím se získat víc bodů,
protože je potřebuju. Wil a já máme
s Ticket to Ride nejvíc zkušeností, ale příliš moc po sobě jdeme. Tuhle hru nejspíš vyhraje jedna z žen. Jejich tratě jsou dlouhé,
jejich linky jsou nejspíš hotové a v okolí Sarajeva zbydou akorát
ohořelé ostatky mých a Wilových nadějí. - Já si zkusím vybrat
z těchto tří karet.
- Co? Chci být trošku odvážná. Za Studenou válku
platíme krutou daň. Nemohli jsme
investovat do infrastruktury. Je s podivem,
jak tato situace ve východní Evropě zrcadlí historickou situaci
ve východní Evropě. Ještě bychom měli začít
bojovat na Balkáně. Co se může stát? Z toho přece
nikdo nikdy neměl potíže. V ZÁJMU UŠETŘENÍ ČASU...
To jsem nechtěla. Emmo, jsi na řadě. Dvě levandulové karty. A půjdu z Marseille do Curychu. Tak se podívejme,
jestli úspěšně postavíš tunel. Ano. Ne. - To byl tunel?
- Jo. A jéje. Jsi v háji? Nevšimla jsem si, že je to tunel. Akorát přijde o kolo, ne?
Není to konec hry. Vagónky se ti vrátí,
karty ti zůstanou. Nevšimla jsem si toho,
a to to bylo přímo přede mnou. Zapomněla jsem, kde jsem byla,
což nikdy není dobré. A navíc jsem ani nevěděla,
že vlastně prohrávám. Takže jsem to prostě
asi měla vzdát.
- Johne, jsi na řadě.
- Mohu kartu z balíčku? A můžu dostat tu osamělou
oranžovou kartičku? Aspoň mám teď snadné rozhodování. Já si... Vezmu tuhle a tuhle kartu. - Vezmu si tu černou kartu.
- Tady je. Super. A pak si vezmu tu růžovou. Levandulovou.
Emmo. Už to chápu.
Ty jsi tu levandulovou chtěla, co? Jo, fakt ji chtěla. Asi Emmě kradu karty, o čemž jsem neměla ani ponětí, ale vyhovuje mi to. - Asi si budeš muset přibrat karty.
- Jo. - Z balíčku?
- Ano, díky. Jedna, dvě. Pane Kovalic, jste na řadě. Stavím. Z Londýna do Edinburgu. Gratuluji. Kdopak to
dokončil svou dlouhou linku? Budu předstírat, že to nevím. Stačilo se mi koukat do obličeje. Je to jediná z dlouhých linek,
díky které se člověk takhle tváří. Gratuluji.
Bude to těsné. - Emmo, jsi na řadě.
- Zkusím to znovu. Posledně mi to v tunelu nevyšlo. Ale tentokrát to určitě vyjde. Takže si držím palce. - Připravena?
- Ano. Dobrý, dobrý. - No tak!
- Chceš to vědět? - Ano! - Určitě?
- Dělej. Dobrý. Tady to máš. Takže si dej na trasu
z Marseille do Curychu vagónky. Gratuluji. Johne, jsi na řadě. Já si vezmu tři linky. - Tady je máte, pane.
- Takovej vejtaha! A dvě si necháš? A sakra. Je to zlé.
Jediný důvod, proč by si
John nechával takhle pozdě dvě linky, je ten, že už má jednu z nich
dokončenou, nebo vedou stejným městem. Možná už vás a vaše
extra linky nemůžu dohnat. AKTUÁLNÍ BODOVÉ SKÓRE KARTY VLAKOVÝCH LINEK AKTUÁLNĚ NEJDELŠÍ SOUVISLÁ TRAŤ Je super, že je to tak těsné. Teda teď. Až ukážete své linky,
tak se mi to už líbit nebude. To totiž skončím poslední.
Jsem ve stresu. Hodně se potím. Hrozně moc. Jsi na tahu, Johne. Já půjdu z Bukurešti do Kyjeva. Mám osm vagónků. Anne jich má sedm. Emma jich má devět a John taky. - A do kolika se hraje?
- Jakmile má někdo maximálně dva vagónky, tak začne poslední kolo.
Jsem si jistá,
že nejdřív dojdou vagónky mně. Moje hromádka
je totiž nejmenší ze všech. Myslím si,
že nejdřív dojdou vagónky Wilovi. Jsi na řadě, má ženuško. Já si postavím trať. Ale nevidím názvy těch modrých měst. Skvělý tah. Už si můžu sama počítat bodíky.
Jedna, dva... Anne ráda všechno nahlas počítá. Já si to raději spočítám v hlavě. - To pak není sranda.
- Ale jo. Pokud počítáte body nahlas, můžete si užívat,
že se vám daří dobře. Já utratím dvě žluté a postavím si trať
z Kyjeva do Vilna.
Tak jo, za to dostaneš dva body. Jeden a dva. Já si postavím... trať z Moskvy do Petrohradu. Je pro mě totiž velmi důležité, aby bylo celé Rusko
propojeno železniční tratí. Pokud přijdu do Petrohradu
a nenajdu svou sochu ve stylu Lenina, tak budu zklamaný.
Vezmu si ty dvě červené karty. Prosím tě o ně. Promiň,
myslím na spoustu věcí. - Najednou je to nějak napínavé.
- Ne! Wil má zatím přede mnou náskok,
ale myslím, že ho doženu. Uvidíme. Chtěla bych stavět
z Kodaně do Stockholmu. Z Kodaně do Stockholmu. Za to dostaneš další čtyři body.
Jedna, dva, tři, čtyři.
To jsem udělal pro tebe. Nemáš zač.
Jste na řadě, pane Johne. Mám dost vagónků, takže když si z balíčku
vytáhnu ty správné karty, tak dokončím trať
dlouhou 33 nebo 35 vagónků. A to mi zajistí vítězství. Jenom musím přežít ještě jedno kolo. POSLEDNÍ KOLO ZAČNE TEHDY,
KDY MÁ NĚKDO DVA A MÉNĚ VAGÓNKŮ Já si...
Promiň, Vzteklíku. Do háje, sakra práce. Sakra fix. Vezmu si kartu z balíčku. Tady ji máš. - A pak bych si vzal tuhle modrou.
- Tady je. Já si vezmu kartu z balíčku a pak si vezmu ještě jednu.
A teď je na řadě Anne. Já si postavím trať. Copak to je?
Už mám jenom jeden vagónek? Mám radost,
zrovna jsem dokončila poslední linku. Nejsem si jistá,
jestli díky tomu vyhraju, ale jsem ráda,
že ji mám dokončenou. Anne právě použila
skoro všechny své vagónky. Takže to extra kolo,
které potřebuju, už nebude.
Začíná poslední kolo hry. Je poslední kolo,
takže můžeš-li postavit jakoukoliv trať, i kdyby na nic nenavazovala,
tak ji postav kvůli bodům. - Takže jestli máš čtyři stejné karty...
- Kéž by, nemám. - Co tady ty fialové?
- Nemám. Mám vše, co nepotřebuju. - Tak to jsi asi v háji.
- Jo, vypadá to tak. Chtěla bych říct, že vyhraju, protože se mi podařilo dokončit
tři linky, jedna byla velmi dlouhá, ale nevím.
Johne, tvé poslední kolo. Já si postavím trať
z Vilna do Petrohradu. Ještě že jsem tamtudy nestavěl. Teď bych byl totiž naštvaný. Podařilo se mi dokončit svou linku
do Petrohradu těmi čtyřmi vagónky. Což znamená,
že už nemusím nic riskovat.
Mám dobrou pozici. Nemusím na poslední chvíli hledat
linky, které by mi získaly body navíc. John dostane sedm bodů. Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
šest, sedm. Vypadni, vypadni! Je to tak těsné! To je hrůza. Já zabírám trať
z Petrohradu do Rigy. Když jsem tě viděl, jak si bereš... - Využil jsi všechny vagónky?
- Jo, ale za to body nejsou. Takže to je vše.
Posuň mě z 65 na 72. - Kolik bodů jsi získal?
- Sedm. Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Tak jo, takže je hotovo. Jo, ještě jedeš ty.
Pokud ten vagónek někam umístíš, dostaneš bod navíc. Jediná trať délky jedna
na plánu je tahle levandulová. Žádná jiná takhle krátká trať tu není.
Tak to nemůžu. Takže to je konec
hlavní části Ticket to Ride. A teď se přesuneme
do skórovací fáze Ticket to Ride. Takže ukážeme své vlakové linky, a to v pořadí od aktuálně
posledního hráče k prvnímu. Takže Emmo, ty jsi teď poslední,
ale je to velice těsné... Nechci skončit poslední, to je vše. Anne, Emma a John si všichni
nabrali extra vlakové linky.
Takže to pro mě vůbec nevypadá dobře. Aspoň jsem dokončila ty tři linky,
které jsem si vybrala. Ale nevím, jestli vyhraju. Byl jsem překvapen,
jak napínavé to bylo. Všichni hráli skvěle až do konce. A když se počítaly body,
bylo to nervy drásající. Tohle jsem nečekal. Pojďme zjistit,
kdo má nejdelší souvislou trať.
Jsem si jistý, že je to John,
takže u něj začnu. Můžeš, prosím, udělat s rukama tohle? Protože posledně...
Nebo si na ně sedni. Nebo si je dej... Dobrý, jo. Měj je tam... Proboha! Nech je na stole a my jdem počítat. Čtyři, pět, šest... Třicet sedm.
A teď spočítáme trať Emmy,
ty ji máš taky docela dlouhou. Jeden, dva... Emma je zelená, počítáš zelené? Tak spočítám tebe, no. Osmnáct... Třicet dva. John stále vede. Emmo, ty máš jeden, dva, tři... Dvacet sedm.
Já jsem se fakt snažil,
abych to dokončil tady. Chyběla mi jedna karta. Kdybych to měl, tak jsem vyhrál. Ale stejně spočítám ty své,
jen pro ten pocit prohry. Třicet jedna, což taky nestačí. Takže Johne, ty získáváš
kartu "Evropského expresu". Což znamená,
že John se posune ze 102 na 112. Teda.
Louiso, Vzteklík mi pomohl. Vzteklej Krucinále, jak je? Myslel jsem, že jsme kámoši, kámo. Ani medvídkovi neumím říct kámo,
tak moc to slovo nesnáším. Johne Kovalici, ty jsi dnešním šampionem TableTopu
ve hře Ticket to Ride: Europe. - Užily jste si to?
- Jo, moc. Moc jsem si to užil,
bylo to napínavé, ale byla to sranda.
Spálila jsem spoustu kalorií,
vypotila hodně vody. Takže já teď půjdu dolů
a předám Johnovi zaslouženou odměnu. A vy můžete zůstat
na gauči, jestli chcete. Dáš mi pusu, než půjdu?
Ty jediná na tomhle gauči můžeš. - Cože? Jistě.
- To je tak milé, dám jim chvilku. - Tak jo, miluju tě. Ahoj.
- Ahoj. Co? Johne, je mi ctí ti předat TableTop certifikát úžasnosti.
Teď jenom... Mám tam přidat
pana Vzteklého Krucinála? John Kovalic a Vzteklík. Tak jo, teď ti to podepíšu. A ještě pečeť. Aby bylo jasné,
že je to oficiální. Hotovo. Máš tam nakreslenou Dork Tower.
Něco jako Dork Tower. Prostě věžička, co jsem nakreslil. Chceš pronést vítězný proslov? Myslím si, že válka nemá vítězů. S výjimkou této, to jsi vítěz ty. Já jsem ale tak úplně nevyhrál. - Kdo z nás má certifikát?
- Tak jsem vyhrál, no. Válka má vítěze,
dnes jsem to byl já.
A Vzteklík, medvídek,
který mluví slušně. - Díky moc.
- Není zač. Díky za sledování TableTopu,
uvidíme se příště. Do té doby si zahrejte víc her. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
jak má přátelům představit deskové hry, často navrhnu Ticket to Ride
jako skvělý odrazový můstek. Je to jednoduchá hra,
jež skvěle kombinuje štěstí a strategii, je vizuálně překrásná
a pak je tu samozřejmě tohle... A kdo vyhraje, dostane Rolexky! Do p****e! Dnes jsou tu se mnou
Emma Caulfield a John Kovalic a také má žena Anne a budeme hrát verzi Ticket to Ride, která využívá základy původní hry, ale navíc přidává
nové mechanismy a strategie.
Takže ukončete nástup,
jdeme na Ticket to Ride: Europe. Ticket to Ride: Europe je hra,
ve které stavíte železniční tratě, kterou vymyslel Alan Moon. Vím, co si myslíte. "Wile, nehráli jste
tuhle hru náhodou loni?"
No, tak trochu, ale loni
jsme hráli původní Ticket to Ride. Ticket to Ride: Europe
je o dost jiná hra. O původním Ticket to Ride
nám přišlo povyprávět... mé já z loňského roku. Jsme železniční magnáti, kteří se ve století páry
snaží propojit města. Hru vyhraje hráč
s nejvyšším počtem bodů. Jak novátorský přístup!
K získání bodů můžeme každé kolo
vykonat jednu ze tří jednoduchých akcí. Můžeme táhnout karty
z vyložených karet nebo z balíčku. Můžeme zaplatit kartami stejné barvy
za vagónky a zabrat si trať. A pokud si na to hráč troufá, může si vzít novou vlakovou linku. Pokud se vám před koncem hry podaří
linku na kartě dokončit, získáte bonusové body. Ale je to trošku risk,
protože pokud tuto linku nedokončíte, tak se vám na konci tyto body odečtou.
Přidám se do fanklubu tohohle týpka! Teď pojďme na nová pravidla
z Ticket to Ride: Europe. Některé tratě nyní vedou přes vodu. Například z Londýna do Amsterdamu
nebo z Athén do Smyrny. Tyto trajekty vyžadují pro dokončení
alespoň jednu kartu žolíka – lokomotivy. Některé cesty procházejí
náročnými horskými oblastmi. Například z Paříže do Curychu
nebo z Curychu do Marseille.
Tunely pro dokončení
mohou vyžadovat karty vagónů navíc. Poslední novinkou,
která je podle mě celkem důležitá, jsou tyto železniční stanice. Pokud je trať, kterou potřebujete,
zabrána jiným hráčem, můžete na její konec
postavit železniční stanici a dostat se díky tomu do cíle. Pro dokončení linky se to často hodí. Neexistují limity
počtu karet vagónů nebo linek, ale pro vítězství
je důležité dobré načasování.
Stejně jako Ticket to Ride hra skončí, jakmile některému hráči zbydou
poslední dva nebo méně vagónků. Za své dokončené linky
pak dostaneme bonusové body, odměníme nejdelší souvislou trať a pak dostaneme bonusové body
za každou nepoužitou stanici. Kdopak asi dnes
ovládne tyhle vláčkové hrátky? To zjistíme ve hře
Ticket to Ride: Europe.
Já jsem John Kovalic,
kreslím komiksy Dork Tower a taky jsem ilustrátorem
deskoherní série Munchkin. Já jsem Emma Caulfield,
jsem herečka, scenáristka, občas producentka a vlogerka. Já jsem Anne Wheaton,
jsem ředitelkou charitativní organizace, kterou jsme s Wilem založili. Jmenuje se Nadace
pro zvýšení úžasnosti. Tohle je Ticket to Ride: Europe.
A Anne pojede první. Přesně tak, zlato.
Začnu tím, že si vezmu oranžovou kartu. VE SVÉM KOLE SI MŮŽETE
PŘIBRAT AŽ DVĚ KARTY - Přišla modrá.
- Tu si taky vezmu. Díky moc. - Emmo, jsi na řadě.
- Nemůžu najít svá města. - Pitomý zeměpis!
- Nevidíš je? - Ne. Ale to nic, jedno z nich znám. Pomůžu ti je najít...
Mám asi nad ostatními trošku výhodu, protože vím,
kde ta města na mapě jsou. Už teď je mi nějak horko.
Je tu horko. Je tu asi 40 stupňů,
ale to je jen můj odhad. Vezmu si dvě karty. KARTY Z BALÍČKU
SE TÁHNOU LÍCEM DOLŮ - Tady to je.
- Díky. - Johne. - Já si postavím...
- Už teď? - To se podívejme, pane Staviteli.
- Vezmu si... Z Athén do Sofie. Dražší cestu z Athén do Sofie
jsem v životě neviděl. VZÁCNÉ LOKOMOTIVY LZE POUŽÍT
MÍSTO JAKÉKOLIV BARVY Takže dostaneš tři body. Emmo, můžeš posunout
žlutého na trojku? NA VNĚJŠÍM OKRAJI HERNÍHO PLÁNU
JE UMÍSTĚNO POČÍTADLO BODŮ Teď jsem na řadě, takže...
Udělám tohle. Podívej se na ten svůj nepořádek. Zlato, mám na čem pracovat. Vypadá to úplně
jako tvůj noční stolek. Můj je uklizený a na jeho je bordel. Vypadá to jako moje kancelář
během produkce TableTopu. - Pořád nemůžeš najít svá města?
- Pokouším se neprozradit svá města tím, že se neustále natahuju,
abych viděla, kde co je.
To nic. Víte co? Taky si zaberu trať. - Ale ne!
- Postavím tunel ze Sarajeva do Sofie. Takže otočíme
vrchní tři karty z balíčku. Když v téhle hře
zabíráte tunel, tak táhnete z balíčku tři karty. Za každou z těchto karet,
která má stejnou barvu jako karty, se kterými jste tunel zabírali,
musíte zaplatit extra kartu.
To odráží například fakt, že se
při stavbě tunelu stala nějaká nehoda a máte na triku spoustu dělníků
pohřbených pod sutinami. Doufám, že jste na sebe pyšní. Takže bys měl mít
pro všechny případy kartu navíc. Je to trošku agresivní.
Proč to dělal? Proč? Nedává to smysl.
Teď mu tam sedí dva trapné vláčky. Jako správný východoevropský disident
to teď budu muset vzít kolem zdi. Posuň červeného o dva body.
Je to agresivní, ale musel jsem. Velmi agresivní. Když k nám přijdou lidi hrát hry, většinou nezáleží na tom,
jak dobří nebo soutěživí jste. Ale dneska chci fakt vyhrát. Rozhodli jsme se začít
hru s urychleným startem, takže jsme hru začali
se šesti kartami na ruce. Díky tomu nebudeme ztrácet čas koly,
ve kterých bychom akorát tahali karty. Neděje se nic jiného
než super vzrušující akce.
Tak jo. Jdu zabrat trať z Cádizu,
vyslovuje se to tak? Do Madridu. Až na to, že to nemůžeš, protože ta cesta je oranžová
a tyhle jsou černé. Moje vagónky jsou černé,
ale moje karty jsou oranžové. A kdo je barvoslepý teď? To nic zlato,
jsi krasavec, tak to nevadí.
Myslím si, že Wil u téhle hry
nepřichází o rozum, jen je unavený
a chce konečně něco vyhrát. Můžeš černého posunout na trojku? Tři? Za tři vagónky dostaneš čtyři body. Sakra, Wheatone! Posuň se, přicházím na pomoc! Takže posuň na čtyřku i žlutého,
tam totiž John patří.
- Díky.
- Chceš mou kartu nápovědy? Mít tady zase Anne
je pro mě úžasné a vzrušující, u fanoušků sklidila
v minulé řadě velký úspěch a taky je to ode mě
trošku sobecké. Na produkci pracujeme hrozně dlouho, takže když sem přijde na hru,
tak mám jistotu, že ji při natáčení uvidím na víc než 20 minut. Takže tohle je pro mě skvělý den.
Vezmu si žolíka, prosím. POKUD BERETE LOKOMOTIVU LÍCEM NAHORU,
NEMŮŽETE SI PŘIBRAT DRUHOU KARTU - A to bude vše.
- Ano. - Johne? Já bych chtěl postavit tunel
ze Sofie do Bukurešti. - A jakou barvu použiješ?
- Modrou. Tak jo, modrá.
Jedna karta stejná. Takže jsi úspěšně postavil
tunel ze Sofie do Bukurešti. A já si vezmu tuhle černou kartu.
A tuhle černou kartu. Anne, jsi na řadě. Na co mám všechny ty karty,
které k ničemu nejsou? - Nelíbí se mi to.
- Hra si totiž myslí, že jsi já. Tohle není Wheaton,
kterého hledáte! AKTUÁLNÍ BODOVÉ SKÓRE KARTY VLAKOVÝCH LINEK AKTUÁLNĚ NEJDELŠÍ SOUVISLÁ TRAŤ Emmo, jsi na řadě.
Jsem velmi soutěživá,
tak moc, až je to na obtíž. Takže se do toho pořád víc a víc... dostávám. Vezmu si dva žolíky. - Myslíš dvě karty z balíčku?
- Přesně. - Pardon.
- To nic. Potřebuju ještě jednu
levandulovou kartu.
S tou postavím svou trať a pak budu moct dokončit svou linku. Říkal jsi levandulová? - Jasně, levandulová.
- Já bych chtěl fialovou kartu. - Je to fialová. - Není růžová?
- Spíš levandulová. - Rozhodně je to levandulová.
- Je to růžová. Proč by si někdo myslel,
že je to růžová? Podívejte se,
je to jasná levandulová.
Jsem barvoslepá,
určitě vidím něco jiného než ostatní, ale v mém mozku je to růžová. Není to levandulová, ani růžová. Je to fialová. Buď pořádný geek
a řekni fialová, Wile. A další fialovou? Růžovo-levandulovou. Super.
Víš co?
Je super, žes to udělal. Ty karty jsem
v žádném případě nechtěl. Vůbec jsem na ně nečekal
několik kol, paráda. S Johnem vedeme Studenou válku.
Vypadalo to na patovou situaci, ale když mi vzal levandulovou trať,
dostal se do značné výhody. A myslím, že je načase zvážit, jestli na Kubu nepřesunu
nukleární hlavice. Postavím tunel. Z Budapešti do Bukurešti.
- Kde to je?
- Tady. Takže dobrý, dobrý... Sakra. Tu lokomotivu jsem si chtěl nechat. Tak jo, počkejte... Působivé. Promiň, Johne,
mám z tebe strach. Tímhle porušuju jedno
ze mých herních pravidel.
Svým dětem jsem řekl,
aby si užívaly průběh hry a aby se tolik nestaraly o výhru. Protože to pak
máte radost jen, když vyhrajete. V epizodě Lords of Waterdeep
to na mně jde hezky vidět. Ale tuhle hru chci opravdu,
opravdu, opravdu vyhrát. Teď jsem na řadě já. Zaberu si trať. Ze Stockholmu do Ko...
Kodáně. Mám pocit,
že největší hrozbou je Anne. Zdá se, že se jí daří. Takže já si vezmu... Jednu z těch oranžových karet. Ta mi bude stačit. A vezmu si ještě žolíka...
Teda modrou kartu. - Myslíš kartu z balíčku?
- Jo, pardon. - Pokaždé je to jiné.
- Jsem děsná. Wile, tebe aktuálně nemám moc rád. Opakuje se nám tu
první světová válka. Hranice jsou zaznačeny,
rozdělily střední Evropu... Bude to ošklivé. Já si postavím trať. Z Bukurešti do Sevastopole. Dámy a pánové, máme tu první případ,
kdy Wil na place rozlil hrnek. - Nebyla jsem to já, takže dobrý.
- Krása. Shoďme si ty hrnky všichni. V ZÁJMU UŠETŘENÍ ČASU... Konečně stavím. Jémine. Co se mi narodila dcera,
začal jsem říkat jémine. A zpíváš taky písničky
z animovaných filmů? Ano, ale když mé dceři byly dva roky,
vytvořil jsem jí mixtape. Takže docela dobře umí zazpívat
písničku Squeeze Box od kapely The Who.
- Tak to je super.
- To je srandovní. Ale je děs, že jsi tam stavěl,
tam jsem chtěl stavět já. Proto jsem chtěl
ty levandulové karty. Ale dobře mi tak za to,
že jsem tě donutil objet Budapešť. Teď jsem na řadě já. Lituju, že jsem tě tam donutil jít. Jít někam je v téhle hře
podivná strategie. Mám spoustu pitomých karet.
A mám přecpanou ruku. Klasická strategie v Ticket to Ride
je nasyslit si spoustu karet, načež postavíte
několik tratí rychle po sobě, než si vaši protivníci uvědomí,
kam máte namířeno. Může se zdát, že přesně to dělám,
ale není tomu tak. Tratě, které by mi dokončily linky, mají délku dva nebo tři
a já mám přitom plnou ruku karet. A na všechno mi chybí jedna karta.
Takže to asi udělám. Postavím si trať
z Bukurešti do Konstantinopole. Sakra, potřebuju jen tři, ne čtyři. Krucinál, krucinál, krucinál. Tady máte medvídka, pane Krucinál. Posílá ho má čtyřletá dcera. - A jmenuje se pan Krucinál?
- Ne, nejmenuje. - To by bylo super.
- Je to medvídek Vzteklík. Ahoj, medvídku Vzteklíku. Je tu kvůli tvé nevymáchané hubě. Opravdu?
Tak to bude mít hodně práce. Posuň ho sem. Existuje způsob, jakým pan Krucinál
může zajistit, abych mluvil slušně. Musí jen říct balíčku karet, aby mi dal ty zas*ané karty,
co potřebuju. Z Bukurešti do Konstantinopole.
Tady ho máme. Vzteklík ta velká očička potřeboval, protože slovník pana Wheatona
není pro naše posluchačstvo vhodný. Nedivím se, že měla Anne
pro pana Krucinála připravená očička, spíš se divím, že jimi
ještě nepokryla celý plac. Mám na tuhle hru vztek. - To je děs.
- Nezlob se na hru, ale na Wila. Zablokoval mě na Balkáně.
Máš tam ty dva pitomé vláčky. Doufám, že vám ta trať
vynáší spoustu peněz, pane. Je to skvělá trať. Johna jsem zablokoval,
chtěl jsem ho zpomalit a donutit ho
promrhat kolo stavbou stanice. Nikdy by mě nenapadlo,
že to vezme takhle kolem. Má díky tomu výhodu, protože je o dost blíž tomu,
aby měl nejdelší trať.
AKTUÁLNÍ BODOVÉ SKÓRE KARTY VLAKOVÝCH LINEK AKTUÁLNĚ NEJDELŠÍ SOUVISLÁ TRAŤ Emmo Caulfield, jsi na řadě. Já si tady zaberu trať. - Stavíš ze Soči do Rostova?
- Přesně tak. A teď si přičti dva body. Já tě posunu.
Emmo, tobě to nějak jde. Mám z toho dobrý pocit,
možná až moc. Až moc dobrý pocit z vítězství
ve hře, která má být přátelská. Emma vede,
z toho mám trošku strach, ale myslím, že až postavím
své tratě, tak ji snad doženu. Jsi na dobré cestě
k "Evropskému expresu". Nechal jste na stole
karty, pane hostiteli. Proboha!
Kolik jsi měl bodů, Johne? - Čtyřicet...
- Ne. Do pr***e. Musíme je přepočítat. Čtyři, osm, devět, třináct, plus sedm je dvacet, plus čtyři je dvacet dva,
plus čtyři je dvacet šest. Matika ti jde. Zdá se, že matematická část
mého mozku je málo vyvinutá, ale herní část
je zase příliš vyvinutá.
A existuje synergie
mezi matematikou a hrami. A díky ní a pavědě,
kterou jsem si zrovna vymyslel, mám dobré matematické
schopnosti při hraní her. Já si vezmu... Tři tamty... Ty si vezmeš nové linky?
To se podívejme. Díky.
Obě linky jsem už dokončila,
takže si vezmu nové a pokusím se získat víc bodů,
protože je potřebuju. Wil a já máme
s Ticket to Ride nejvíc zkušeností, ale příliš moc po sobě jdeme. Tuhle hru nejspíš vyhraje jedna z žen. Jejich tratě jsou dlouhé,
jejich linky jsou nejspíš hotové a v okolí Sarajeva zbydou akorát
ohořelé ostatky mých a Wilových nadějí. - Já si zkusím vybrat
z těchto tří karet.
- Co? Chci být trošku odvážná. Za Studenou válku
platíme krutou daň. Nemohli jsme
investovat do infrastruktury. Je s podivem,
jak tato situace ve východní Evropě zrcadlí historickou situaci
ve východní Evropě. Ještě bychom měli začít
bojovat na Balkáně. Co se může stát? Z toho přece
nikdo nikdy neměl potíže. V ZÁJMU UŠETŘENÍ ČASU...
To jsem nechtěla. Emmo, jsi na řadě. Dvě levandulové karty. A půjdu z Marseille do Curychu. Tak se podívejme,
jestli úspěšně postavíš tunel. Ano. Ne. - To byl tunel?
- Jo. A jéje. Jsi v háji? Nevšimla jsem si, že je to tunel. Akorát přijde o kolo, ne?
Není to konec hry. Vagónky se ti vrátí,
karty ti zůstanou. Nevšimla jsem si toho,
a to to bylo přímo přede mnou. Zapomněla jsem, kde jsem byla,
což nikdy není dobré. A navíc jsem ani nevěděla,
že vlastně prohrávám. Takže jsem to prostě
asi měla vzdát.
- Johne, jsi na řadě.
- Mohu kartu z balíčku? A můžu dostat tu osamělou
oranžovou kartičku? Aspoň mám teď snadné rozhodování. Já si... Vezmu tuhle a tuhle kartu. - Vezmu si tu černou kartu.
- Tady je. Super. A pak si vezmu tu růžovou. Levandulovou.
Emmo. Už to chápu.
Ty jsi tu levandulovou chtěla, co? Jo, fakt ji chtěla. Asi Emmě kradu karty, o čemž jsem neměla ani ponětí, ale vyhovuje mi to. - Asi si budeš muset přibrat karty.
- Jo. - Z balíčku?
- Ano, díky. Jedna, dvě. Pane Kovalic, jste na řadě. Stavím. Z Londýna do Edinburgu. Gratuluji. Kdopak to
dokončil svou dlouhou linku? Budu předstírat, že to nevím. Stačilo se mi koukat do obličeje. Je to jediná z dlouhých linek,
díky které se člověk takhle tváří. Gratuluji.
Bude to těsné. - Emmo, jsi na řadě.
- Zkusím to znovu. Posledně mi to v tunelu nevyšlo. Ale tentokrát to určitě vyjde. Takže si držím palce. - Připravena?
- Ano. Dobrý, dobrý. - No tak!
- Chceš to vědět? - Ano! - Určitě?
- Dělej. Dobrý. Tady to máš. Takže si dej na trasu
z Marseille do Curychu vagónky. Gratuluji. Johne, jsi na řadě. Já si vezmu tři linky. - Tady je máte, pane.
- Takovej vejtaha! A dvě si necháš? A sakra. Je to zlé.
Jediný důvod, proč by si
John nechával takhle pozdě dvě linky, je ten, že už má jednu z nich
dokončenou, nebo vedou stejným městem. Možná už vás a vaše
extra linky nemůžu dohnat. AKTUÁLNÍ BODOVÉ SKÓRE KARTY VLAKOVÝCH LINEK AKTUÁLNĚ NEJDELŠÍ SOUVISLÁ TRAŤ Je super, že je to tak těsné. Teda teď. Až ukážete své linky,
tak se mi to už líbit nebude. To totiž skončím poslední.
Jsem ve stresu. Hodně se potím. Hrozně moc. Jsi na tahu, Johne. Já půjdu z Bukurešti do Kyjeva. Mám osm vagónků. Anne jich má sedm. Emma jich má devět a John taky. - A do kolika se hraje?
- Jakmile má někdo maximálně dva vagónky, tak začne poslední kolo.
Jsem si jistá,
že nejdřív dojdou vagónky mně. Moje hromádka
je totiž nejmenší ze všech. Myslím si,
že nejdřív dojdou vagónky Wilovi. Jsi na řadě, má ženuško. Já si postavím trať. Ale nevidím názvy těch modrých měst. Skvělý tah. Už si můžu sama počítat bodíky.
Jedna, dva... Anne ráda všechno nahlas počítá. Já si to raději spočítám v hlavě. - To pak není sranda.
- Ale jo. Pokud počítáte body nahlas, můžete si užívat,
že se vám daří dobře. Já utratím dvě žluté a postavím si trať
z Kyjeva do Vilna.
Tak jo, za to dostaneš dva body. Jeden a dva. Já si postavím... trať z Moskvy do Petrohradu. Je pro mě totiž velmi důležité, aby bylo celé Rusko
propojeno železniční tratí. Pokud přijdu do Petrohradu
a nenajdu svou sochu ve stylu Lenina, tak budu zklamaný.
Vezmu si ty dvě červené karty. Prosím tě o ně. Promiň,
myslím na spoustu věcí. - Najednou je to nějak napínavé.
- Ne! Wil má zatím přede mnou náskok,
ale myslím, že ho doženu. Uvidíme. Chtěla bych stavět
z Kodaně do Stockholmu. Z Kodaně do Stockholmu. Za to dostaneš další čtyři body.
Jedna, dva, tři, čtyři.
To jsem udělal pro tebe. Nemáš zač.
Jste na řadě, pane Johne. Mám dost vagónků, takže když si z balíčku
vytáhnu ty správné karty, tak dokončím trať
dlouhou 33 nebo 35 vagónků. A to mi zajistí vítězství. Jenom musím přežít ještě jedno kolo. POSLEDNÍ KOLO ZAČNE TEHDY,
KDY MÁ NĚKDO DVA A MÉNĚ VAGÓNKŮ Já si...
Promiň, Vzteklíku. Do háje, sakra práce. Sakra fix. Vezmu si kartu z balíčku. Tady ji máš. - A pak bych si vzal tuhle modrou.
- Tady je. Já si vezmu kartu z balíčku a pak si vezmu ještě jednu.
A teď je na řadě Anne. Já si postavím trať. Copak to je?
Už mám jenom jeden vagónek? Mám radost,
zrovna jsem dokončila poslední linku. Nejsem si jistá,
jestli díky tomu vyhraju, ale jsem ráda,
že ji mám dokončenou. Anne právě použila
skoro všechny své vagónky. Takže to extra kolo,
které potřebuju, už nebude.
Začíná poslední kolo hry. Je poslední kolo,
takže můžeš-li postavit jakoukoliv trať, i kdyby na nic nenavazovala,
tak ji postav kvůli bodům. - Takže jestli máš čtyři stejné karty...
- Kéž by, nemám. - Co tady ty fialové?
- Nemám. Mám vše, co nepotřebuju. - Tak to jsi asi v háji.
- Jo, vypadá to tak. Chtěla bych říct, že vyhraju, protože se mi podařilo dokončit
tři linky, jedna byla velmi dlouhá, ale nevím.
Johne, tvé poslední kolo. Já si postavím trať
z Vilna do Petrohradu. Ještě že jsem tamtudy nestavěl. Teď bych byl totiž naštvaný. Podařilo se mi dokončit svou linku
do Petrohradu těmi čtyřmi vagónky. Což znamená,
že už nemusím nic riskovat.
Mám dobrou pozici. Nemusím na poslední chvíli hledat
linky, které by mi získaly body navíc. John dostane sedm bodů. Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
šest, sedm. Vypadni, vypadni! Je to tak těsné! To je hrůza. Já zabírám trať
z Petrohradu do Rigy. Když jsem tě viděl, jak si bereš... - Využil jsi všechny vagónky?
- Jo, ale za to body nejsou. Takže to je vše.
Posuň mě z 65 na 72. - Kolik bodů jsi získal?
- Sedm. Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Tak jo, takže je hotovo. Jo, ještě jedeš ty.
Pokud ten vagónek někam umístíš, dostaneš bod navíc. Jediná trať délky jedna
na plánu je tahle levandulová. Žádná jiná takhle krátká trať tu není.
Tak to nemůžu. Takže to je konec
hlavní části Ticket to Ride. A teď se přesuneme
do skórovací fáze Ticket to Ride. Takže ukážeme své vlakové linky, a to v pořadí od aktuálně
posledního hráče k prvnímu. Takže Emmo, ty jsi teď poslední,
ale je to velice těsné... Nechci skončit poslední, to je vše. Anne, Emma a John si všichni
nabrali extra vlakové linky.
Takže to pro mě vůbec nevypadá dobře. Aspoň jsem dokončila ty tři linky,
které jsem si vybrala. Ale nevím, jestli vyhraju. Byl jsem překvapen,
jak napínavé to bylo. Všichni hráli skvěle až do konce. A když se počítaly body,
bylo to nervy drásající. Tohle jsem nečekal. Pojďme zjistit,
kdo má nejdelší souvislou trať.
Jsem si jistý, že je to John,
takže u něj začnu. Můžeš, prosím, udělat s rukama tohle? Protože posledně...
Nebo si na ně sedni. Nebo si je dej... Dobrý, jo. Měj je tam... Proboha! Nech je na stole a my jdem počítat. Čtyři, pět, šest... Třicet sedm.
A teď spočítáme trať Emmy,
ty ji máš taky docela dlouhou. Jeden, dva... Emma je zelená, počítáš zelené? Tak spočítám tebe, no. Osmnáct... Třicet dva. John stále vede. Emmo, ty máš jeden, dva, tři... Dvacet sedm.
Já jsem se fakt snažil,
abych to dokončil tady. Chyběla mi jedna karta. Kdybych to měl, tak jsem vyhrál. Ale stejně spočítám ty své,
jen pro ten pocit prohry. Třicet jedna, což taky nestačí. Takže Johne, ty získáváš
kartu "Evropského expresu". Což znamená,
že John se posune ze 102 na 112. Teda.
Louiso, Vzteklík mi pomohl. Vzteklej Krucinále, jak je? Myslel jsem, že jsme kámoši, kámo. Ani medvídkovi neumím říct kámo,
tak moc to slovo nesnáším. Johne Kovalici, ty jsi dnešním šampionem TableTopu
ve hře Ticket to Ride: Europe. - Užily jste si to?
- Jo, moc. Moc jsem si to užil,
bylo to napínavé, ale byla to sranda.
Spálila jsem spoustu kalorií,
vypotila hodně vody. Takže já teď půjdu dolů
a předám Johnovi zaslouženou odměnu. A vy můžete zůstat
na gauči, jestli chcete. Dáš mi pusu, než půjdu?
Ty jediná na tomhle gauči můžeš. - Cože? Jistě.
- To je tak milé, dám jim chvilku. - Tak jo, miluju tě. Ahoj.
- Ahoj. Co? Johne, je mi ctí ti předat TableTop certifikát úžasnosti.
Teď jenom... Mám tam přidat
pana Vzteklého Krucinála? John Kovalic a Vzteklík. Tak jo, teď ti to podepíšu. A ještě pečeť. Aby bylo jasné,
že je to oficiální. Hotovo. Máš tam nakreslenou Dork Tower.
Něco jako Dork Tower. Prostě věžička, co jsem nakreslil. Chceš pronést vítězný proslov? Myslím si, že válka nemá vítězů. S výjimkou této, to jsi vítěz ty. Já jsem ale tak úplně nevyhrál. - Kdo z nás má certifikát?
- Tak jsem vyhrál, no. Válka má vítěze,
dnes jsem to byl já.
A Vzteklík, medvídek,
který mluví slušně. - Díky moc.
- Není zač. Díky za sledování TableTopu,
uvidíme se příště. Do té doby si zahrejte víc her. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář