Přesně za 30 minut polibte Gregův portrétTaskmaster
8
Dnešní epizoda otestuje orientační smysl, pohotovost, maloměstskou solidaritu i vkus v módních doplňcích. Své nejlepší čepice a nápady předvedou Alice Levine, Asim Chaudhry, Liza Tarbuck, Russell Howard a Tim Vine.
Přepis titulků
TASKMASTERŮV DŮM SKŘÍŇ Zase vidím! - Ahoj. - Ahoj, Alice. - Božíčku. - Čauky. - Ahoj, Asime. - Ve skříni je kostlivec. Kecám, nic tam není. S čepicí na hlavě polibte Taskmasterův portrét v Taskmasterově domě.
Kde to jsem? Čepice nemůže být něco z území Taskmasterova domu. Kdo bude nejblíž 30 minutám, vyhrává. Čas vám běží odteď. S čepicí na hlavě? Nejdřív najdu čepici a pak půjdu domů. - Tak jo. - Tak jo. - Jak s tím souvisí ta skříň?
- V té jsme tě převezli. Dobře. Takže tohle bylo důležité, nešlo o rychlost, ale aby se co nejvíc přiblížili půlhodině. Ano. Půlhodina. Nevěděli, kde jsou. Povozili jsme je se zavázanýma očima. Na to místo jsem je dovedl poslepu. Já jsem řídil a chodil taky poslepu. Všichni jsme byli zmatení. Nacházeli se pouze 500 metrů od domu. - Aha.
- Ale to nevěděli. - Protože jste je 15 minut vozili poslepu. - A zdrogované. Před začátkem úkolu jsme jim sebrali hodinky a telefony. Začneme s Tarbuck, pojmenovanou ze 7/9 po známém kavárenském řetězci. Mám začít? Promiňte! Kolik je prosím vás hodin? 11:10. Moc vám děkuji, díky moc. Dneska je ale krásně, co? Dobrý den.
Podívejte se na ten strom. To je ale tlusťoch, co? To byl měly být jedlé kaštany. - Je hodně velký. - Obrovský! Tak jo, půjdu tudy. A nezapomeň, že potřebuju čepici. - Je tohle čepice, Lizo? - Co jiného by to bylo? - Vypadá to jako pytlík. - Je turban čepice? Určitě spíš než plastový sáček.
Perfektní turban nevytvořím. - Je to čepice? - Vypadá to tak. - Docela mi to sluší. S tím bych mohla do sedmdesátkového sitcomu. - Určitě. - Fajn, tak jdu políbit Grega. Kolik podle tebe uběhlo času? Něco přes dvacet minut. - Díky, Lizo. - Děkuju tobě. Výborně.
Hezká čepička. Moc mě to bavilo. Atmosférou to působilo jako procházka po pobřeží s BBC. Moc se mi líbil celý ten nápad s tím, že nás poslepu povozí kolem. - Prostě fajnovka. - Jasně. Funguje to, protože si říkáte: „To rozlousknu.“ Jsem dobrá v krizových situacích. Hned ses vydala na procházku. Ten den jsem hrozně chtěla jít ven.
- Bylo nádherně. - Zdravila ses s lidmi. Říkala jsi, jak je krásně. Byla jsi taková uvolněná paní ředitelka. Obdivovala strom. Intuice mi říká, že portrét políbila na 30 minut přesně. Ale pojďme na další. A teď jedinečný Tim Vine a Asim Chaudhry. - Asim není jedinečný? - Ne. Čepici si můžu vyrobit.
Porozhlédnu se kolem. Vyrobil jsem si čepici. Nevím, kde jsem. Když půjdu dovnitř, nedostanu se do Narnie, co? Co to dělám? To nebude fungovat. Nefungovalo to. Tak jo. Jdu tudy správně ke golfovému klubu? Je tu jenom jeden golfový klub?
Myslím, že je to tudy. Určitě tudy. Tamhle je to. Ne, tamhle! - Tam v té mezeře, myslíš? - Jo. Dobrej, nemáte čepici? Čepici nasadit. To byla jiná rychlost, pánové. - Špatně jsem to pochopil.
- Já taky. Myslel jsem, že to je o rychlosti. Byl to pro vás závod. Pro Asima mám dobrou a špatnou zprávu. Závod jsi vyhrál, ale jsi dál od 30 minut. Dostal se tam za 9 minut. - Já se určitě dostal přes 20 minut. - 10 minut 40. Poslední trojice, Russell a Howard a Alice. Skvěle. Dobře, to zvládnu.
Půjdu trochu bloumat. Vždyť já ani neznám adresu! Je to Taskmasterova 1, Taskmasterova Lhota? - Můžeš to zkusit. - Máš telefon? - Chceš si zavolat? - Jo. Můžeš zavolat mýmu manažerovi? Řekni mu, ať mě dostane do Taskmasterova domu. Dobrý den, můžete mi pomoct? Ztratila jsem se.
- Ahoj, tady Russ. - Čau, Russi. Objednej mi prosím uber, - ať mě vyzvedne u… - Kam šel? Doprava? Ten chlapík odešel, a ví, kam jít. Promiňte! Za dvě minuty je tam. Ten týpek ví, kde se Taskmasterův dům nachází. - Který týpek?
- Tamten. Tak jo. Elvin mi dal čepici, takže jsem v klidu. - To bude on. - Super. - To je moc hezké auto. - A jedem! Mohl bych si půjčit vaši čepici? Tuhle, prosím. A je to. Tomu říkám čepice. - Ahoj, Alice.
- Ahoj, jen se loučím se Simonem. - Výborně. Díky, Saeede. - Není zač. Skvělý. Hned jsem zpět. Chvilku počkám, protože tu jsem brzo. A je to. Už to asi bude, co? Čepice, pusa, hotovo. - Jdu na to. - Jen běž. Díky, Alice.
V uberu nikdo nikdy neřekl „Jedem!“. Byl jsem vzrušený. Nevěděl jsem, kde jsem, vylezl jsem ze skříně. Na konci to byla taková nejistá pusa. Asi tě unavilo, jak sis naklonila Elvina a Simona. A Theodora! Toho jsem nezachytil. Jo ty myslíš chipmunky! Co byl Simon zač? Alex byl velmi laskavý, nechal mě nasednout si k cizímu člověku a odjet.
Pak se mě ptal: „Jsi v pořádku?“ „Jo, díky bohu, páč Simon je gentleman, ale…“ - Ale ne nutně ona. - Víš, jak to myslím. Kdo se dostal nejblíže ke 30 minutám? Tomu chci dát nejvíce bodů. Připravil jsem grafiku, pojďme se na to podívat. Takhle dlouho jim to trvalo. Nejdřív nic moc, pak se objeví první nedočkavci. Božínku, božínku.
A Asim je doma! - Asim 9 minut, pak Tim 10:40. - Strašný. Další dorazila Liza za 20 minut 50. Russel dorazil za 24 minut. Alice čekala a zakončila to v čase 28,5 minuty. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Kde to jsem? Čepice nemůže být něco z území Taskmasterova domu. Kdo bude nejblíž 30 minutám, vyhrává. Čas vám běží odteď. S čepicí na hlavě? Nejdřív najdu čepici a pak půjdu domů. - Tak jo. - Tak jo. - Jak s tím souvisí ta skříň?
- V té jsme tě převezli. Dobře. Takže tohle bylo důležité, nešlo o rychlost, ale aby se co nejvíc přiblížili půlhodině. Ano. Půlhodina. Nevěděli, kde jsou. Povozili jsme je se zavázanýma očima. Na to místo jsem je dovedl poslepu. Já jsem řídil a chodil taky poslepu. Všichni jsme byli zmatení. Nacházeli se pouze 500 metrů od domu. - Aha.
- Ale to nevěděli. - Protože jste je 15 minut vozili poslepu. - A zdrogované. Před začátkem úkolu jsme jim sebrali hodinky a telefony. Začneme s Tarbuck, pojmenovanou ze 7/9 po známém kavárenském řetězci. Mám začít? Promiňte! Kolik je prosím vás hodin? 11:10. Moc vám děkuji, díky moc. Dneska je ale krásně, co? Dobrý den.
Podívejte se na ten strom. To je ale tlusťoch, co? To byl měly být jedlé kaštany. - Je hodně velký. - Obrovský! Tak jo, půjdu tudy. A nezapomeň, že potřebuju čepici. - Je tohle čepice, Lizo? - Co jiného by to bylo? - Vypadá to jako pytlík. - Je turban čepice? Určitě spíš než plastový sáček.
Perfektní turban nevytvořím. - Je to čepice? - Vypadá to tak. - Docela mi to sluší. S tím bych mohla do sedmdesátkového sitcomu. - Určitě. - Fajn, tak jdu políbit Grega. Kolik podle tebe uběhlo času? Něco přes dvacet minut. - Díky, Lizo. - Děkuju tobě. Výborně.
Hezká čepička. Moc mě to bavilo. Atmosférou to působilo jako procházka po pobřeží s BBC. Moc se mi líbil celý ten nápad s tím, že nás poslepu povozí kolem. - Prostě fajnovka. - Jasně. Funguje to, protože si říkáte: „To rozlousknu.“ Jsem dobrá v krizových situacích. Hned ses vydala na procházku. Ten den jsem hrozně chtěla jít ven.
- Bylo nádherně. - Zdravila ses s lidmi. Říkala jsi, jak je krásně. Byla jsi taková uvolněná paní ředitelka. Obdivovala strom. Intuice mi říká, že portrét políbila na 30 minut přesně. Ale pojďme na další. A teď jedinečný Tim Vine a Asim Chaudhry. - Asim není jedinečný? - Ne. Čepici si můžu vyrobit.
Porozhlédnu se kolem. Vyrobil jsem si čepici. Nevím, kde jsem. Když půjdu dovnitř, nedostanu se do Narnie, co? Co to dělám? To nebude fungovat. Nefungovalo to. Tak jo. Jdu tudy správně ke golfovému klubu? Je tu jenom jeden golfový klub?
Myslím, že je to tudy. Určitě tudy. Tamhle je to. Ne, tamhle! - Tam v té mezeře, myslíš? - Jo. Dobrej, nemáte čepici? Čepici nasadit. To byla jiná rychlost, pánové. - Špatně jsem to pochopil.
- Já taky. Myslel jsem, že to je o rychlosti. Byl to pro vás závod. Pro Asima mám dobrou a špatnou zprávu. Závod jsi vyhrál, ale jsi dál od 30 minut. Dostal se tam za 9 minut. - Já se určitě dostal přes 20 minut. - 10 minut 40. Poslední trojice, Russell a Howard a Alice. Skvěle. Dobře, to zvládnu.
Půjdu trochu bloumat. Vždyť já ani neznám adresu! Je to Taskmasterova 1, Taskmasterova Lhota? - Můžeš to zkusit. - Máš telefon? - Chceš si zavolat? - Jo. Můžeš zavolat mýmu manažerovi? Řekni mu, ať mě dostane do Taskmasterova domu. Dobrý den, můžete mi pomoct? Ztratila jsem se.
- Ahoj, tady Russ. - Čau, Russi. Objednej mi prosím uber, - ať mě vyzvedne u… - Kam šel? Doprava? Ten chlapík odešel, a ví, kam jít. Promiňte! Za dvě minuty je tam. Ten týpek ví, kde se Taskmasterův dům nachází. - Který týpek?
- Tamten. Tak jo. Elvin mi dal čepici, takže jsem v klidu. - To bude on. - Super. - To je moc hezké auto. - A jedem! Mohl bych si půjčit vaši čepici? Tuhle, prosím. A je to. Tomu říkám čepice. - Ahoj, Alice.
- Ahoj, jen se loučím se Simonem. - Výborně. Díky, Saeede. - Není zač. Skvělý. Hned jsem zpět. Chvilku počkám, protože tu jsem brzo. A je to. Už to asi bude, co? Čepice, pusa, hotovo. - Jdu na to. - Jen běž. Díky, Alice.
V uberu nikdo nikdy neřekl „Jedem!“. Byl jsem vzrušený. Nevěděl jsem, kde jsem, vylezl jsem ze skříně. Na konci to byla taková nejistá pusa. Asi tě unavilo, jak sis naklonila Elvina a Simona. A Theodora! Toho jsem nezachytil. Jo ty myslíš chipmunky! Co byl Simon zač? Alex byl velmi laskavý, nechal mě nasednout si k cizímu člověku a odjet.
Pak se mě ptal: „Jsi v pořádku?“ „Jo, díky bohu, páč Simon je gentleman, ale…“ - Ale ne nutně ona. - Víš, jak to myslím. Kdo se dostal nejblíže ke 30 minutám? Tomu chci dát nejvíce bodů. Připravil jsem grafiku, pojďme se na to podívat. Takhle dlouho jim to trvalo. Nejdřív nic moc, pak se objeví první nedočkavci. Božínku, božínku.
A Asim je doma! - Asim 9 minut, pak Tim 10:40. - Strašný. Další dorazila Liza za 20 minut 50. Russel dorazil za 24 minut. Alice čekala a zakončila to v čase 28,5 minuty. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Komentáře (0)