Felicia Day zkouší parkour

Překlad: SolamBee
www.videacesky.cz Ahoj, jsem v Tempest Freerunning Academy,
abych se naučila, jak se dělá parkour. Jsem tu s Luci Romberg a... Luci? Ahoj. Parkour vznikl ve Francii
a je o efektivnosti pohybu, o tom dostat se z bodu A do bodu B
tak rychle a efektivně, jak to jen jde. A free running k tomu jen
přidává styl, salta a kreativitu.

Skvělý je, že to může dělat kdokoliv.
Potřebuješ jen boty. Pochopitelně nebudeš první den
skákat ze střechy, začneš od základů a postupně si vybuduješ sebedůvěru,
schopnosti a svaly... prostě všechno. Je to sranda. Prostě si to
užijeme podobně jako děti. - Dobře, jdeme na to.
- Výborně. - Jdeme na to.
- Dobře. Začneme takhle,
s pravou nohou vepředu a levou ruku natáhneš dopředu, aby tady vznikl jakýsi
průchod pro pravou ruku.

Přesně tak. Místo aby ses převalovala
přes hlavu se přetočíš přes rameno. Jako bych sahala na svoje nádobíčko.
Ne, že bych ho měla. Kdybych ho měla, tak bych
na něj sahala. To vystřihneme. Paráda. Dobrý, dobrá práce. Výborně, takže teď chci,
abys odsud seskočila. Jestli chceš, tak klidně můžeš
začít takhle a prostě skočit. Výborně, bála jsem se,
že si zlomím krk.

Když jsem byla malá, tak mě máma
nikdy nepouštěla na prolézačky. Výborně, skvěle! - Teď natáhneme levou ruku...
- To jsem chtěla udělat. Takže v podstatě skočíš, opřeš se... - ...a přistaneš na druhé starně.
- Dobře. - Páni!
- Nějak takhle. Zapomněla jsem, co dělám. Klidně se můžeš odrazit
z pravé nohy a opřít se pravou rukou.

Takže... cože? Takže levá... levá je tahle. Tahle noha. Proboha!
Projděme si to znova. Určitě tu byli ještě míň
koordinovaní lidi, než jsem já. Dobře. - No vidíš, jo.
- Ne, to není... - Musíš skočit.


- Nepřipadá mi to... Takže teď si nakročíš levou nohou
a odrazíš se od zdi jakoby nahoru. - Dobře.
- Vidělas, jak využívám i ruce? Výborně. Předstírej, že tady máš žebřík. - Dobře.
- Stoupáš na příčku... - A odrazím se.
- A odrazíš se. Dobrá práce, jo! Co mám dělat s rukama?


Jsou nudloidní. Ruce jsou... když přistaneš na zdi, tak ruce
přirozeně zvedáš a vytahuješ se nahoru. - Dobře. - Takhle.
- Jo. - Opatrně při doskoku. - No vidíš, skoro tam.
- Připadala jsem si jak kočka. A jsi tam. Jo, pěkný! Teď chci abys vyskočila, vytáhla horní
půlku těla nahoru a přehodila nohu. To ale vyžaduje sílu v rukou. Skoro.

Skoro. No vidíš. Au, moje prso. Praštila jsem se.
Není to lehký, kluci a holky, A už to zkoušíš po patnácté,
takže jsi asi unavená. Přes to hezký tričko
vidím nějaký svaly. Malý. - Díky. Tobě se líbí moje tričko?
- Jo, je hezký. Jo!

A jsi tam, vytáhni se! Jo! Vytáhni se! Promiň, Luci. Jo. Jo. A teď chci,
abys udělala tohle... No vidíš, to ti vyšlo. - Chceš to ještě zkusit?
- Ne! - Dobře, nevadí. Tomuhle se říká pounce,
z toho se přesuneme k prvku cat leap. - Dobře.


- V podstatě to spočívá v tom, že se jednou nohou odrazíš tady, druhou
támhle a přistaneš na obou souběžně. No skvělý. Já jsem v podstatě známá svým strachem...
takže uvidíme, jak to dopadne. To zvládneš. - Zkus to znova.
- Jsem v pořádku. - Výborně.
- Dokázala jsem to! Paráda. Chodidla dolů, skvěle. A tohle je cat leap.

Je to podobné v tom, že musíš dát chodidla
před sebe, ale ještě se chytíš stěny. Dej si pozor,
abys držela obličej kus od stěny. No výborně. A prostě tady zůstanu viset, co? Přesně jako kotě.
Jen vydržet. Sleduj. Můj ty bože! Nikdo v tom molitanu neumřel, že ne?


Žádný mrtvoly? Ježíší, to je příšerný!
Jak lezete ven? Vůbec to nepřipomíná vlny,
nejsou to 8bitové minecraftové vlny. Tohle není k smíchu! Je to požární hazard! Nelíbí se mi ten pocit volného pádu. Vůbec se mi nelíbí. Ale slušelo ti to. - Vážně?


- Jo. - Díky. Luci, moc ti za všechno děkuju,
vážně jsem se moc bavila. No skvěle,
zakončíme to překážkovou dráhou. Cože?! Já myslela,
že už je po všem.