Setkání s Princem a ochranka Jay-ZhoThe Graham Norton Show

Davide, tebe zvou na všechny možné akce, byl jsi na dovolené, když tě Bryan Ferry pozval na večeři. Jo, byl jsem v krásném hotelu na Turks a Caicos a byl tam i Bryan Ferry, já ho trochu znal, a byl tam taky Prince. Je to už pár let. Jsem rád, že se na to díváte z té vtipné stránky. A Bryan se ptal, jestli bych chtěl jít na večeři s Princem. Byla to jedinečná příležitost, tak jsem samozřejmě souhlasil. Ale konverzace byla celkem trapná, protože Prince toho moc nenamluví a Bryan Ferry vlastně taky ne.

Tak jsem tam jenom tak seděl a neměl moc co říct. Prince se neptal na věci jako: "Co vlastně děláš?" ani neříkal: "Jsi můj nejoblíbenější porotce v Británie má talent." A v časopise tam byla fotka Florence and The Machine, tak říkám, aby řeč nestála: "Znáte Florence and The Machine?" a všichni: "Ne, neznáme." "Však víte, zrovna přezpívala tu taneční písničku."

"Kterou taneční písničku?" "Přeci You've Got the Love." A Prince říká: "Ne, tu písničku neznám." "Však víte..." A prostě jsem zpíval Princovi a Bryanovi Ferrymu, nejtrapnější chvíle v mém životě! A oni na mě oba koukali bez výrazu, jako bych se zbláznil a vymyslel si to. Bylo to hrozné. A když Prince odešel, byla to taková úleva. Znáte to, když jste s někým fakt známým, ale jenom zoufale chcete, aby to skončilo, jen abyste mohli říct, že jste ho potkali, ale chcete to mít za sebou.

Já to tak měl s P. Diddym. Šel jsem se pozdravit s P. Diddym, byl tam Jay-Z a Leonardo DiCaprio seděl... Dobře, dost bylo slavných jmen! Myslím, že lidem stačili Prince a Bryan Ferry. Nepotřebujeme slyšet o všech, co byli v místnosti. Zůstaň u těch, o kterých vyprávíš. Šel jsem směrem k nim a přemýšlel, kdo z nich bude nejsnazší cíl. Kdo bude ten, kterého půjdu pozdravit a vybral jsem si P.

Diddyho. Šel jsem k němu, abych si s ním potřásl rukou, představil se a tak. A on jenom... A bylo to to nejdelší potřesení rukou. Já tam seděl, koukal mu do očí a říkal si, kdy to skončí. A nejhorší byl Jay-Z. Naklonil jsem se k němu, abych mu něco řekl, ale to se nesmí, nesmíte se k němu naklánět. A jeho bodyguard do mě prostě strčil a já letěl přes celou místnost. Tak si říkám: "Dobře, zůstanu tady v rohu s Eddiem Goldmanem."

To mi stačilo, byl to fakt trapný moment. Je divné, že lidé takhle vážně žijí, fakt zvláštní. Musím říct, že Prince... Vím, že občas je takový... Ale já jsem se s Princem přátelila, byl jeden z mých nejbližších... - Vidíš, Davide, co tohle? - Moje jediná večeře s ním je úplně nicotná. - Ale něco ti řeknu, byl tak vtipný. - Ten večer ne! Ten večer nic nepředvedl. To mě moc mrzí. Ale on měl zvláštní smysl pro humor. Třeba jsme někam šli a já jsem šla jako vždycky k jídlu a on mě velice vážně, nepřeháním, chytil za ruce a říká: "Sestro, drž se dál od toho bufetu."

- To je dobrá rada. - Jo, měl pravdu. - To mu ukradnu, to je vtipné. - Ne, vážně, byl tak vtipný. To mě vážně mrzí, žes ho nemohl potkat. Ale potkal jsem ho, jenom tam nebyl žádný bufet, ale normální večeře. Asi jsem s ním měl jít někam na bezednou hostinu, ale na to byl ten hotel moc nóbl.

Ale díky za radu. Tady Graham Norton, pokud chcete vidět víc takových věcí, klikněte na "odebírat". Nebo ne, máte právo volby. Ale vím, co bych na vašem místě udělal já.