Dvakrát irské červené křeslo Grahama Nortona

Budeme končit, ale ještě předtím
si dáme historku z červeného křesla! - Ano. Ahoj.
- Ahojky. - Vaše jméno?
- Aileen. Aileen. Hádám, že z Irska. - Ano. Z Derry.
- Takže ze severu, dobře. - A žijete tady nebo tam?
- Tady studuju, tam bydlím. Dobře. A co studujete? Kostýmní návrhářství.


Nebo spíš interpretaci. Fajn. V pátek tu budou titulky. Zatím tomu rozumím jen já.
Ty možná taky... - Já ne. - Ne. Ale zatím
jsi o nic nepřišel. Nikdy jsem neslyšel
o kostýmové interpretaci... Je to jako návrhářství, ne? - Jen víc módní.
- Aha, víc módní, Franku. Zatáhni za tu páku... Dobře.

Můžete začít. Před Vánoci jsem byla zpátky doma a... Koukněte na něj! - Rozumíš něco? Vánoce...
- Jo, něco o Vánocích. To byl jediný důležitý detail, zatím.
Pochytávej slova, zbytek ti dojde. Blablabla, Vánoce,
blablabla, doma. Šla-jsem-do-obchodu-pro
mléko-a-chleba... Všichni už byli ve stresu, takže
to bylo šup dovnitř, šup ven, vem co potřebuješ a hotovo.

Takže jsem příteli řekla, ať objede
kolečko a já si naskočím, takže není důvod parkovat.
Podle plánu jsem vyběhla ven, skvělé načasování, stříbrný sedan
akorát pomalu projíždel kolem, takže jsem bez váhání
naskočila i s nákupem... pěkně dozadu, zabouchala
na sedadlo řidiče a řvala: jeď, jeď, jeď! Ale jak jsem říkala, byly Vánoce,
takže jsem takhle měla šálu, takhle čepici a přes ni kapucu...

A ukázalo se, že řidič není můj přítel,
ale asi šedesátiletá paní... která křičela: Ježíši!!! Šlápla na plyn a nabourala
přímo do lampy. Perfektní historka.
Dobrá práce, můžete jít! Překlad: hAnko
www.videacesky.cz

- Ahoj.
- Dobrý večer. - Vaše jméno, pane?
- James. - A odkud jste, Jamesi?
- Z Mayo v Irsku. - A žijete tady nebo tam?
- Tady. Dobře, to je fér. - Copak děláte, Jamesi?
- Jsem inženýr. - Čeho?
- Letecký inženýr. Letecký inženýr.

Je chytrý.
James studoval a složil zkoušky. - To posoudíme my.
- Alespoň doufám. Klidně může lhát. Jsem
letecký inženýr, díky za optání. Sem s historkou, Jamesi. Před pár lety jsem šel
na rodinnou svatbu. Tedy moje rodina tam šla,
já se měl připojit až na hostinu. Zdržel jsem se, a tak mi nechali
klíč od hotelového pokoje na recepci. Přijel jsem, vzal si klíč,
dal si v pokoji sprchu, nechal tam zavazadla
a připojil se k oslavě.

Ve tři ráno se to chýlilo ke konci,
tak jsem se rozhodl jít spát. Plížil jsem se nahoru do pokoje,
abych nikoho neprobudil, otevřel dveře, vešel,
rozsvítil světlo... ale v pokoji nebyla moje rodina... Na posteli byli tři dospělí
nazí muži a jedna žena. - To je dobrý příběh.
- To je nemilé. A znal jste je? - Ne, neznal.


- Nebyli na té svatbě? Ne. Ale nejdivnější
byla chvíle, kdy jsem si musel dojít pro tašku
na druhém konci pokoje... Pomalu jsem si balil věci a couval
ven, zatímco na mě křičeli. Ona byla možná ráda za přestávku. Může James jít?
Byla to dobrá historka. Ano, James může jít.
Běžte. Překlad: hAnko
www.videacesky.cz