Zac Efron a Gary OldmanThe Graham Norton Show
156
Dnes se u Grahama dozvíte, že celebrity mají mezi celebritami také své idoly, kvůli kterým vyšilují, a jak Zac Efron rozbrečel Michaela Jacksona. Gary Oldman potom prozradí, kolik stály v Nejtemnější hodině doutníky, a přidá klip tancujícího Churchilla.
Přepis titulků
Vím, že Michael Jackson
byl tvým velkým hrdinou. Potkal jsi ho?
Nebo jsi ho nepotkal? - Ne. Ale telefonoval jsem s ním.
- Jo, jak se to stalo? Jak se to stalo...
Byl jsem v Paříži s Kennym Ortegou. Propagovali jsme
Muzikál ze střední 3, tuším. Bylo mi tehdy snad 20 nebo 21. Byli jsme na večeři.
Z nějakého důvodu jsem seděl v čele a Kenny, náš režisér,
seděl na druhé straně stolu.
Zazvonil mu telefon a on se na mě podíval ve smyslu: "Tohle budeš chtít vzít." Tak jsem k němu přišel: "Co se děje?" "To je Michael Jackson!" "Cože?!" Podal mi ten telefon a já: "Haló?" A slyším: "Ahoj, kdo je tam?" "Zac Efron. Jsem obrovský fanoušek, jsem herec a jsi můj hrdina." Nevěděl jsem co říct, došla mi slova, a tak jsem nějak blábolil.
A on: "To je moc pěkné, můžeš ten telefon vrátit Kennymu?" Tak jsem mu ho vrátil. Ale úplně jsem vyšiloval, právě jsem mluvil s Michaelem Jacksonem. S mým hrdinou. Byl jsem mimo. Znovu jsem se posadil, měl jsem trochu závrať a najednou ten telefon zazvonil znovu. Kenny to zvednul, vypadal trochu zmatený. Znovu se na mě podíval.
"Tohle chceš určitě vzít." Tak mi ten telefon podal a říká: "To je zase Michael Jackson." Hodně mě o překvapilo, vzal jsem to a říkám: "Haló?" A ozvalo se: "To je Zac z Muzikálu ze střední?" "Jo." A on: "Moc se mi líbí, co děláš. Velkej fanda, znám tvou práci." A v tu chvíli jsem byl ztracený, ztratil jsem rovnováhu a spadnul na zeď. "Ty víš, kdo jsem?" Rozbrečel jsem se. Byl jsem úplně mimo. Dělal jsem ze sebe šaška. Sesunul jsem se po zdi k zemi a vyznal jsem mu, jak moc ho miluju.
"Jsi můj hrdina, kvůli tobě dělám to, co dělám. Děkuju moc, Michaele, za všechno. Díky, žes mi ukázal, jak tancovat, jak si věřit, jak... ...nevím, jak zářit." A to zase rozbrečelo jeho. Takže jsme oba brečeli na telefonu. A on celý ten rozhovor ukončil něčím ve smyslu: "Hele, Zacu..."
Tak jsem na chvilku přestal brečet. "Není to skvělé?" "Co?" "Sny se opravdu plní, nemyslíš?" Tak mu říkám: "To nemůžeš říkat, kámo, zabije mě to."
Zazvonil mu telefon a on se na mě podíval ve smyslu: "Tohle budeš chtít vzít." Tak jsem k němu přišel: "Co se děje?" "To je Michael Jackson!" "Cože?!" Podal mi ten telefon a já: "Haló?" A slyším: "Ahoj, kdo je tam?" "Zac Efron. Jsem obrovský fanoušek, jsem herec a jsi můj hrdina." Nevěděl jsem co říct, došla mi slova, a tak jsem nějak blábolil.
A on: "To je moc pěkné, můžeš ten telefon vrátit Kennymu?" Tak jsem mu ho vrátil. Ale úplně jsem vyšiloval, právě jsem mluvil s Michaelem Jacksonem. S mým hrdinou. Byl jsem mimo. Znovu jsem se posadil, měl jsem trochu závrať a najednou ten telefon zazvonil znovu. Kenny to zvednul, vypadal trochu zmatený. Znovu se na mě podíval.
"Tohle chceš určitě vzít." Tak mi ten telefon podal a říká: "To je zase Michael Jackson." Hodně mě o překvapilo, vzal jsem to a říkám: "Haló?" A ozvalo se: "To je Zac z Muzikálu ze střední?" "Jo." A on: "Moc se mi líbí, co děláš. Velkej fanda, znám tvou práci." A v tu chvíli jsem byl ztracený, ztratil jsem rovnováhu a spadnul na zeď. "Ty víš, kdo jsem?" Rozbrečel jsem se. Byl jsem úplně mimo. Dělal jsem ze sebe šaška. Sesunul jsem se po zdi k zemi a vyznal jsem mu, jak moc ho miluju.
"Jsi můj hrdina, kvůli tobě dělám to, co dělám. Děkuju moc, Michaele, za všechno. Díky, žes mi ukázal, jak tancovat, jak si věřit, jak... ...nevím, jak zářit." A to zase rozbrečelo jeho. Takže jsme oba brečeli na telefonu. A on celý ten rozhovor ukončil něčím ve smyslu: "Hele, Zacu..."
Tak jsem na chvilku přestal brečet. "Není to skvělé?" "Co?" "Sny se opravdu plní, nemyslíš?" Tak mu říkám: "To nemůžeš říkat, kámo, zabije mě to."
Komentáře (0)