Zac Efron a Gary Oldman

Vím, že Michael Jackson
byl tvým velkým hrdinou. Potkal jsi ho?
Nebo jsi ho nepotkal? - Ne. Ale telefonoval jsem s ním.
- Jo, jak se to stalo? Jak se to stalo...
Byl jsem v Paříži s Kennym Ortegou. Propagovali jsme
Muzikál ze střední 3, tuším. Bylo mi tehdy snad 20 nebo 21. Byli jsme na večeři.
Z nějakého důvodu jsem seděl v čele a Kenny, náš režisér,
seděl na druhé straně stolu.

Zazvonil mu telefon
a on se na mě podíval ve smyslu: "Tohle budeš chtít vzít." Tak jsem k němu přišel:
"Co se děje?" "To je Michael Jackson!"
"Cože?!" Podal mi ten telefon a já:
"Haló?" A slyším: "Ahoj, kdo je tam?"
"Zac Efron. Jsem obrovský fanoušek, jsem herec a jsi můj hrdina."
Nevěděl jsem co říct, došla mi slova, a tak jsem nějak blábolil.


A on: "To je moc pěkné, můžeš ten telefon vrátit Kennymu?" Tak jsem mu ho vrátil.
Ale úplně jsem vyšiloval, právě jsem mluvil
s Michaelem Jacksonem. S mým hrdinou.
Byl jsem mimo. Znovu jsem se posadil,
měl jsem trochu závrať a najednou ten telefon zazvonil znovu. Kenny to zvednul, vypadal trochu zmatený. Znovu se na mě podíval.


"Tohle chceš určitě vzít." Tak mi ten telefon podal
a říká: "To je zase Michael Jackson." Hodně mě o překvapilo,
vzal jsem to a říkám: "Haló?" A ozvalo se: "To je Zac
z Muzikálu ze střední?" "Jo." A on: "Moc se mi líbí, co děláš.
Velkej fanda, znám tvou práci." A v tu chvíli jsem byl ztracený,
ztratil jsem rovnováhu a spadnul na zeď. "Ty víš, kdo jsem?"
Rozbrečel jsem se. Byl jsem úplně mimo. Dělal jsem ze sebe šaška.
Sesunul jsem se po zdi k zemi a vyznal jsem mu,
jak moc ho miluju.

"Jsi můj hrdina,
kvůli tobě dělám to, co dělám. Děkuju moc, Michaele, za všechno.
Díky, žes mi ukázal, jak tancovat, jak si věřit, jak... ...nevím, jak zářit." A to zase rozbrečelo jeho. Takže jsme oba brečeli na telefonu. A on celý ten rozhovor ukončil
něčím ve smyslu: "Hele, Zacu..."


Tak jsem na chvilku přestal brečet. "Není to skvělé?"
"Co?" "Sny se opravdu plní, nemyslíš?" Tak mu říkám: "To nemůžeš říkat,
kámo, zabije mě to."

Je to úžasné. Ale ten make-up
a podobně, to musí překážet. Ale vypadá to nádherně. Já bych řekl,
že je to mezník v protetickém makeupu. - A jak dlouho to trvalo? Hodiny?
- Všechno dohromady to trvalo 4 hodiny. - Takže ten obličej, vycpaný kostým.
- Oblečení... Ale ten smysl pro detail,
ty doutníky třeba. - Vybíral jsi nějaké speciální.
- Ano. Dříve jsem kouřil, teď už ne. A měl jsem z toho otravu nikotinem,
protože jsem jich kouřil asi 12 za den.

Prokouřil jsem na place
v těch doutnících asi 30 000 dolarů. - Kolik ty doutníky stojej?
- Jeden klidně 50 liber. - To si děláš srandu!
- A já jich spotřeboval asi 12 denně. Měl jsem z toho...Prakticky jsem měl
celé natáčení problémy se žaludkem. Měli jsme vánoční dovolenou,
všichni odjeli zdobit stromeček a na nákupy
a já šel na kolonoskopii. To je dárek pro toho, kdo už všechno má. Takže to byly moje Vánoce.

- Takže ti bylo každý den špatně?
- Tak nějak. Myslím, že to byl ten tlak toho kostýmu,
dehydratace, ty doutníky... Ale to je ta cena. Já bych jenom rád něco řekl.
Protože obdivuju tu tvou historku, tak bych si nikdy neodpustil,
kdybych ti neřekl, Gary, že jsi jeden z nejlepších herců,
co kdy žil. Jsi pro mě velkou inspirací. Pokud jste neviděli Nejtemnější hodinu,
tak je to jeden z největších herců s jedním ze svých nejlepších výkonů,
který hraje jednu z největších postav britské historie.


Je to úžasné. Děkuju moc. Dnes máme v naší show výběr
mimořádných schopností. Gary, tys nám přinesl opravdový poklad.
Můžu říct, že je to něco fyzického? Ano, je to fyzické.
Ale nevím, jestli je to mimořádné. Řekneš nám, co uvidíme?
Nebo se na to máme prostě podívat? Tohle natočila moje žena na svůj telefon
v mém přívěsu a je to Winston Churchill, který tančí jako James Brown.

To zní mimořádně. Tady máme Winstona Churchilla...
Tam je tolik vrstev. Je to hrozně meta. Gary Oldman,
který dělá Winstona Churchilla, který dělá Jamese Browna. Vynikající. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz