Další archivní klipy Grahamovy showThe Graham Norton Show

V tom filmu jsou vidět poměrně pokročilé basketbalové triky, ale ve škole ti basket moc nešel, ne? Vůbec jsem ho nehrál. Učil jsem se to pro Muzikál ze střední a pak pro tenhle film. A všechny ty triky jsi točil sám? Nejsou špatné. Jo, jsou to drobnosti, není to praktické pro reálnou hru. Ale umím celkem dobře točit míčem na prstu.

Určitě víš, co přijde. Já tu basketbalový míč mám. Ukázal bys to? To je skvělá příprava. Nejdřív doušek vody… Člověku vyschne v krku, když má ukazovat takové triky. Tady máš. Asi máme v Anglii hrozné basketové míče. - Je docela blbej, no. - Tak pardon. Dávej pozor, jaký prst použiješ, kámo, jsme v televizi. Ale ty používáš ten samý prst!

Jenže na něm má ten míč. Já to neumím. Proč to po mně chceš? Abys mě ponížil? Je mi 37, můj život skončil. Ale třeba já bych se nerad vracel na střední. Co ty? - I když, tys odešel před týdnem. - Pravda, není to tak dlouho. - Myslím si, že ta myšlenka… - Už ten míč nemusíš držet. Je to pohodlné.

Myslím, že představa návratu na střední je pro spoustu lidí lákavá. - Protože… - Ale jo, je. Souhlasím s tebou. - Bezva, díky. - Prosím, nedotýkej se mě. Takovéhle publikum nemíváme. - Jsou velmi nadšení. Opravdu. - Je to super, díky. Samozřejmě to stojí na tom, že Jonathan Creek vymýšlí různé triky. Ale ty taky umíš jeden párty trik, pokud se nepletu. - Je to tak?

- Myslím, že to označení je přehnané. - Tak imitace? - Imitace psa, kterému přivřeli packu. To chcete vidět, že? Říkáte si, že to musíme vidět. - Zvládneš to takhle vsedě? - Ano. To byl malý pes. Dělával jsem to ve svých stand-upech. Dělal jsem tohle a lidé reagovali soucitně. Ale žádnej posranej pes tam nebyl. Jen já dělal tohle: Nemusíte ukazovat soucit, žádnej pes tady není.

Pak jsem měl chuť vážně přivřít psa do dveří auta a pak to publikum poslat domů. A kdybys ty chtěl ohromit lidi na večírku, co bys dělal? Já moc nepiju pivo, ale dřív jsem uměl vypít plechovku piva na ex. Už 25 let jsem to nezkoušel. - Dřív jsem to uměl. - Dobrá. Říkal jsem si, jestli někdo z diváků neumí nějaké triky.

Ani to nemusí být přímo kouzla. Stačí třeba zvuk, grimasa, prostě něco zajímavého. Kdo něco umí, postavte se, já za vámi přijdu. Dobrý den, paní, jak se jmenujete? - Cristina. - Dobře, a co umíte? - Umím říct abecedu pozpátku. - To je celkem na hovno. No dobře. Chcete slyšet abecedu pozpátku? Dobrá, tak zůstaňte stát. Co vy? Umím přimět utěrku levitovat.

To zní dobře! Ale třeba ji jenom házíte. Jak se jmenujete? - Trisha. - Tak zůstaňte stát. Moc se omlouvám, pardon. Máme tedy abecedu pozpátku, Trishu s levitující utěrkou. Co umíte vy? Umím chytit dvoulibrovou minci z lokte do ruky. - Dvoulibrovou minci? - Ano, z lokte do ruky. To je velký jako frisbee.

- Jak se jmenujete? - Barry. Chcete to vidět? Trisha je nadšená. „Já házím utěrkou. Aspoň to bude vypadat dobře.“ Děkuji. Takže Barry a dvoulibrová mince. Tady máme pár dam. Co umíte, paní? Umím zmizet propisku. - Zmizet propisku?

- Ano. Asi to bude na hovno, ale „zmizet propisku“ zní skvěle. „A nyní zmizím tuto propisku.“ - Jak se jmenujete? - Cu. Bezva. Tak kolik už máme lidí? Cože? No dobře, tak ještě tady. Ale ať to stojí za to. Pokud neměníte vodu ve víno, - budu zklamaný.

- Umím křupat nosem. - Křupat nosem? - Ano. Vezmeme ho? Jak to bylo? - Dobrá, bereme ho. Jak se jmenujete? - Logan. Logan Nosokřup. Tak vy všichni přijdete na řadu za chvíli. Pojďte tady nahoru. Můj tým se vás ujme a pak můžete předvést své triky. Ano, sako si tu nechte a utíkejte.

Živě z Las Vegas přichází nejlepší show na planetě. Pouze jeden večer v proslulém Norton's Palace. Přinášíme nejsenzačnější kouzelnické triky ve vesmíru! Vystoupí Cristina. Rozhodně není zpátečnická, předvede nám svůj nejpřednější abecední trik! Z Chicaga přijela skvělá Trisha s levitující utěrkou! Cu vás naprosto ohromí, umí zmizet propisku!

Nenechte si ujít kouzelné mince Bravurního Barryho! Výborně. A nyní Logan se svým křupajícím nosem! A teď přivítejme úžasného Alana. Uvěříte, že někdo přivřel psovi packu ve dveřích auta. Nemůžu se hýbat, aby mi nespadl klobouk. Nechte se ohromit velkým Malkovichem.

Neuvěříte, co pozře. A teď skutečná lahůdka, přichází Sharleen, královna origami. Tady ji máme. Je to ubrousek. - Stále ubrousek. - Stále je to ubrousek. Ubrousek… Ubrousek… Pozor, ještě kousek. Ubrousek… A je to kuře! To vše k vidění v Norton's Palace.

Zarezervujte místo, nenechte si ujít zklamání! Zdravím. Úžasné šaty, úžasně šaty a… Učitel zeměpisu. Takže, Maggie, ty tu teď pracuješ? - Ano, brzy začneme. - Ještě to nezačalo? Zatím zkoušíme, vybíráme kostýmy a tak. A jde tedy o člověka, který vynalezl vibrátor? Ano, člověk, který nechtěně vynalezl vibrátor.

To zní jako skvělý příběh. „Vypadá to, že máte hrozné bolesti.“ „No…“ Totiž, na přelomu 19. a 20. století se mluvilo o takzvané hysterii. Kdykoli měla žena nějaké problémy, nazvali to hysterií. A jeden ze způsobů léčby bylo… udělat ji. - Nebo jak tomu tady říkáte? - Takhle to stačí. A to teprve začínáme. Takže existovaly ordinace, kam jste mohli přijít…

a mít orgasmus. NHS se dost změnila, co? - A hraješ Američanku, nebo Angličanku? - Angličanku. - To už jsi ale dělala. V Nanny McPhee. - Ano. Máš pocit, že umíš britský přízvuk? Asi většina Američanů si tajně přeje mluvit občas s britským přízvukem.

A mám pocit, že mi to docela jde, baví mě to. Zkusila jsi i nějaká nářečí? To ne, ale slyšela jsem, že vy dva jste tím směrem zabloudili. - Ona nikam nezabloudila. - Ne, já tam jsem odjakživa. - Mohla bys nám to ukázat? - Jo, zkus říct třeba tohle: - „To je krásný chlapec.“ - To je krásný chlapec. To je ten problém. Jde to, a najednou indický přízvuk. - Umíš to ty?

- Pocem! To bylo dobré. - To se učí mnohem snáz. - A odkud jsi ty? Z Bristolu. Lidé z Bristolu jsou hodně stydliví. - Asi by šlo: „V pořádku, lásko?“ - V pořádku, lásko? Pak máme svůj výraz gert lush. Znamená to, že je něco úžasné, třeba sendvič. - Úžasný sendvič.

- Přesně tak. Někdo z okolí Bristolu mi tvrdil, že svinkám říkají „děda oplzlík“. - Fakt? Myslím, že si z tebe utahovali. - Možná jo. Když teď trávíš čas tady, můžeš chodit po ulicích, - aniž by tě někdo otravoval? - Jo, nikdo se tu o mě moc nezajímá. - To je dobrý. - Zahrňte ji přízní. Mějte ji rádi. Jestli máte někdo pár dní volna, stalkujte ji trochu. Určitě bude ráda. Jon to zvládl.

Už jsi to dopsal, tu knihu? Napsal knihu, takového průvodce na vztahy. No, ano, pokud už nikdy nechceš být ve vztahu. V tomto smyslu by to jako příručka fungovalo. Jak to myslíš? Že člověk naváže vztah na zbytek života, - nebo už nikdy…? - Myslím, že už nikdy nebude přitažlivý pro jinou lidskou bytost. - Aha, takhle. - Jo, v tomhle smyslu. - Takže spíš rady, co nedělat?

- Já osobně mám cynický názor na vztahy. To byla reakce od vás dvou? Ten muž: „To ona, já ne!“ Vy jste spolu? Chodíte spolu? To odpověděli každý jinak? Ne, jen on odpověděl „Ano“ a ona „Hm, jo“. Abych publiku ušetřil starost o mě, musím říct tohle: váš vztah skončí a čím víc se milujete, tím nešťastnější potom budete. Takže tak nějak…

Hezký víkend přeju. - To je tedy jádrem celé knihy? - Rozhodně to tak zní. Překlad: jesterka www.videacesky.cz