Gary Oldman u Grahama Nortona

Gary, než jsi sem přišel,
nevěděl jsem, že jsi hlasem Call of Duty. Ano, jedním z nich.
Jsem generál Reznov. - Proslavilo mě to víc než cokoliv jiného.
- Byl to velký hit. - Co je to Call of Duty?
- Je to válečná... - Až takový hit to nebyl.
- Je to hra? - Jo. - V těch se moc nevyznám.
- Odehrává se za druhé světové války. Takovým hrám se říká
first-person shooter. Převezmeš v nich kontrolu
nad válečníkem.

- Převezmeš kontrolu nad válečníkem.
- Převezmeš kontrolu nad udatným válečníkem a provedeš ho bitvami
druhé světové války. Takže... Takže ty to hraješ? Jo, hrával jsem to.
Narodilo se mi ale dítě. Teď si nemůžu dát voraz od rodičovství, jen abych si na pět hodin
šel střílet do lidí. Asi by to nebylo ideální.
Takže jsem toho nechal. - Jak dlouho trvá to nahrávání?


- Dlouho. Čtyři dny jsi zavřenej ve studiu,
kde si doslova snažíš vykřičet hlasivky. V životě jsem tak moc nekřičel. Musíš to dělat v takových
čtyřminutových shlucích, protože existuje spousta
různých variant pokynů, kterými hráče naviguješ. Musíš jim dát všechny možnosti. Říká se tomu válečný pokřik. To znamená, že tvůj hlas musí být slyšet
přes hudbu a zvuky bitvy.

Takže prostě čtyři dny z plna hrdla křičíš. Jednou jsem tam byl
s Kieferem Sutherlandem. Bylo to vtipný. Vyšel ven a řekl: "Takhle jsem se nenakřičel
od té doby, co jsem se rozvedl." - Jak hlasitý to bylo?
- Můžu ti to ukázat. - Sem s tím.


- Bylo to něco jako... Millere! Na římse! Zastřel ho! Do útoku! - Čtyři dny.
- Jo.

I když jsi Angličan, - musel jsi na svém anglickém
přízvuku pracovat s instruktorem. - Jo. Žil jsem totiž
hrozně dlouho v Americe. - Kde bydlíš?
- V Kalifornii. Moje děti jsou Američani a celej den
to kolem sebe slyším. Nevšimnu si, že se mi do výslovnosti
vplíží menší nesrovnalosti. Měl jsem proto
hlasového instruktora.

Musel jsem si trochu
osvěžit angličtinu. Třeba jsem se usmíval
a najednou jsem vyslovil americké r nebo jsem vydal
nějaký zvláštní zvuk. Takže jsem potřeboval
lekce angličtiny. Abbie Cornish,
která hraje v RoboCopovi, totiž říkala,
že moc dobře umíš australský přízvuk. Vážně? Tak se předveď. - Jen se nám ukaž.


- Ocitl jsem se v záludné situaci. Já nevím. První je takový jemný, nepatrný přízvuk,
který se jen letmo dotýká slov. - Celkem mu to jde.
- Jde mu to skvěle. A druhý je ten naplno. Však víte. - Dalo se to?
- Rozhodně. Bylo to výborný. Mluvíš s mistrem,
protože tobě přízvuky jdou skvěle, Toni. - Někdy jo.

- Vážně.
- To je od tebe milý. Díky. - Hrál jsi někdy někoho s přízvukem?
- Hrál jsem Dannyho Buttermana, který byl z jihozápadní Anglie. - Musel jsem mluvit s bristolským
přízvukem. - Nádhera. - Vážně ti to jde. Spousta lidí si myslela,
že jsem z Bristolu. Já odtud ale nejsem.

Bavili jsme se o technologii
a o tom, jak je pokročilá. Podívali jsme se na internet
a zjistili jsme, že existuje jeden robot. Říkáte si: "To bude trapný.
Bude to na nic." Ten robot se myslím jmenuje NAO a je od společnosti Active Robots.
Tenhle je myslím z Francie. Ještě než vám ho ukážu...
Jestli se na nás dívají nějaké děti... - Ale ne...
- Ne, není to nic neslušnýho. - Tak jo. Jestli se dívají nějaké děti...


Než se do toho robota zamilujete, musím bohužel mamince
a tatínkovi říct, že stojí 12 000 liber. Takže by asi museli prodat auto.
Jestli vám ale nevadí, že do školy budete chodit pěšky,
tak to nevadí. Já si myslím, že je super.
Je tady. - Ty ho máš tady?
- Jo. Zapůjčili vám ho,
nebo jste zaplatili 12 000 liber? Jen jsme si po půjčili,
takže na něj nic nevylijte. Ta jeho startovní pozice
je dost ležérní.

Chceš něco? - Následuj mě.
- Ne. Počkat. Zkusím to ještě jednou. - Chceš něco?
- Následuj mě. Následuj mě. - Tak jo.
- Ano. Musíš mu pomoct. Na koberci mu to moc nejde,
protože když za něj utratíte tolik peněz...

...už nemáte na koberec. - Chci jít s tebou.
- Dobře, zlatíčko. - Pojď.
- Takže je pro osamělý lidi. Není to úžasný? Je k sežrání. Zastavím ho tak,
že mu dám ruku dolů. To snad není pravda. - Sedni si.
- Sedni si. - Jo. Jen se podívejte
na ty jeho unavené, staré kosti.

- To bysme měli.
- Nevěřím svým očím. Kudy se tam ta opice dává? Promiň. - To je dost zranitelná pozice.
- Tak jo. Možná... Myslím, že se snaží
dosáhnout na ten banán. Počkat. - Chceš něco?
- Postav se. - Postav se.


- Pozor na tu vodu. - Jo. Za 12 000 by ho aspoň mohli
naučit poprosit a poděkovat. Měl bys zkusit Toys R Us. Opatrně, zlatíčko. Ale ne... - Pomůžeš mi prosím?
- Slyšeli jste to? Řekl si o pomoc. - Je tak zranitelnej.
- Tak jo. A teď... - Je mi ho líto.
- Nemůžem ho pustit na svobodu? - Jenom ho dám doprostřed.

Moment.
- Chtěl bys další whisky? Dobrá. Co chceš, abych udělal? - Gangnam Style.
- Gangnam Style. Nekecej! Myslím to vážně. Co? Je úplně super. Počkejte, až to uvidíte.


Bude to ještě lepší. Není to láska na první pohled? Počkejte, až se dostane ke konci. To byl náš robot, dámy a pánové.
Stálo to za to, nemyslíte? Překlad: qetu
www.videacesky.cz