Kolik hélia je potřeba, aby mohl člověk vzlétnout?Tom Scott

Asi 70 000 litrů. Ano, tam skuteční lidé létají díky héliovým balónům. Ale jestli vás zajímá jen, kolik hélia unese člověka, tak dospělý váží asi 70 kilo, za běžných okolností 1 litr hélia unese asi 1 gram váhy, takže je potřeba zhruba 70 000 litrů. Ve zbytku videa ukážu, že to tak fakt je a kde to můžete sami bezpečně vyzkoušet. Tohle jsem chtěl zkusit celé roky.

Myslím, že spousta lidí sní o tom, že odletí na héliovém balónku, ale myslel jsem, že je to kvůli logistice a bezpečnosti za rozumné peníze nemožné. A pak mi někdo řekl o francouzském hangáru Aéroplume a najednou mi stačí 60 eur za lístek. Zbytek videa není podle scénáře. Budu tu jen já, někdo z místních bude točit a v hlavní roli bude 70 000 litrů hélia, díky kterým vzlétnu.

Tento hangár postavili roku 1919. Původně sloužil pro vzducholodě, které patrolovaly pobřeží a hledaly nepřátelské ponorky. V roce 2000 hangár přestal být ve vlastnictví armády. - Pozor na hlavu. - Jo, aha. To je tvrdé, tak to jo. Příběh Aéroplume začíná před více než 20 lety. Tyto vzducholodě vytvořil Jean-Pierre David, francouzský umělec.

To bylo snazší, než bych čekal. Objevil svět vzducholodí a zamiloval se do nich. A protože je vynálezce, umělec, inženýr, rozhodl se vytvořit vlastní vzducholodě. Dostatečně velké, aby pod nimi za pomoci „křídel“ mohl plout. Od roku 2009 nabízíme lidem, aby zde také létali. Druhá možnost byla jeskyně v hloubce 50 metrů pod zemí.

Lety tu nabízíme během francouzských prázdnin. Kdybychom tě teď pustili, doletíš až nahoru a už se nikdy nedostaneš dolů. - Jasný. - Pokud chceme, aby ses mohl pohybovat, musíme vytvořit rovnovážný stav. - Dobře. - Proto na základě tvé váhy přidáváme taková malá závaží, aby ses se vzducholodí vznášel.

Když uvolníme tohle, tak se tu teď jen tak vznášíš. Máme tři vzducholodě, které se liší objemem. Máme větší, která unese až 90 kilogramů, potom střední s nosností 70 kilogramů a nakonec malou s nosností 45 kilogramů. Teď se chop křídel, chytni ta černá držadla. Všechno, co budeš dělat, funguje velmi pomalu.

A je to stejné jako u plavání. Nejdříve ti ukážu, jak se pohybovat dopředu. Křídla nastav takhle na plocho. Tak je přesuneš dopředu, tam nabereš vzduch - a posuneš ho dozadu. - Jako pádlování v kajaku. Ano, přesně jako v kajaku. - A na zatočení mávám jenom jedním. - Přesně tak. Jak zatočit už víš, stačí mávat jen jedním křídlem.

Ta vzducholoď nereaguje moc rychle, ale když začne zatáčet, můžeš na chvilku přestat. Bude zatáčet hodně dlouho. Má to velmi výraznou setrvačnost. Připadalo mi, že se nic neděje a pak jsem najednou zatáčel. Můžeš se pohybovat také dozadu. Stačí vzduch tlačit dopředu a tam potom křídla zase srovnat. Aby ses dostal nahoru, zase si představ, že plaveš.

Když pohybuješ křídlem dopředu, pohybuje se vzduch pod ním. - A tím se zvedám. - Teď to musíš otočit. A pod stejným úhlem tím pohybovat zpátky. A takhle pořád dopředu a dozadu. Teď cítíš to stoupání. Vzduch proudí pod křídly. Když budeš chtít dolů, musíš dělat opačný pohyb. Připadá mi to úplně přirozené. Naopak než při pohybu nahoru.

Na začátku sezóny naplníme vzducholoď ze 100 % héliem. Časem to hélium uniká nějakými drobnými otvory, takže ho postupně doplňujeme. Zásadní problém je ale osmóza. Vzduch, který je mimo vzducholoď, se snaží dostat dovnitř. Jakmile se to podaří, nemůžeme ho nijak odstranit. Jak vzducholoď používáme, je v ní víc vzduchu a snižuje se nosnost.

Jednou za rok musíme všechny vyprázdnit a znovu naplnit. Samozřejmě si hélium hlídáme, protože je velmi drahé a nechceme jím plýtvat. Když nebudeš nic dělat a dostaneš se do výšky… - Začnu zase klesat. - Ano, vzducholoď klesá. To je způsobeno tím… Možná to pak budu muset zopakovat. Dosáhli jsme rovnovážného stavu, který ale závisí na teplotě. - Jo tak.

- A čím výš vylétneš… - Teď rozhodně stoupám hodně rychle. - Protože jsem ti ubral jeden kilogram. Čím výše vystoupáš, tím větší je tam teplo. Teď dosáhneš nového rovnovážného stavu na té nové úrovni teploty. Kvůli nízké rychlosti a setrvačnosti musíte pilotovat velmi pomalu. Proto jsme uvnitř, musíme se chránit před větrem a dalšími rozmary počasí. Všiml jsem si, že na dveřích mají cedulku, že se mají zavírat, protože nejmenší vánek by mě úplně odvál z kurzu.

Nemáme problém s bezpečností. Chodíme na zemi pod vámi - a držíme vás na takovém lanku. - Ale to lanko není napnuté. Nestahuješ mě dolů, prostě se vznáším. Jsi zcela volný. Když dost zpomalíte, pochopíte, jak balón pilotovat, máte čas předvídat ten pohyb a pak lanko není potřeba.

Když přestaneš pilotovat, všimni si, že dál zatáčíš. Ano, klidně si odpočiň. Když se nestíháte vyhnout stěně nebo stropu, zatáhneme za lanko, ale spíš kvůli bezpečnosti vzducholodě. Kdyby příliš často narážela, rozbila by se. Není to balón pod tlakem, je to jen obal naplněný héliem. Hélium tedy uniká pomalu, vzducholoď ztratí svou nosnost, takže pilot pomalu přistane. Překvapuje mě, jak v klidu a v bezpečí se cítím.

Jednou se nám stalo, že nějaká součástka střechy propíchla obal vzducholodi a pilot si toho nevšiml. Snažil se pohnout dopředu, ale nešlo mu to, protože z balónu unikalo hélium, tak prostě přistál na zemi. - Mám povolení přistát? - Ano. V tomto hangáru lidé absolvovali 10 000 letů a nedošlo k jediné nehodě. No, netrefil jsem se úplně přesně, ale za mě dobré.

- Můžeš se chytit toho stolu? - Zkusím to. Teď. Mám ho. Skvěle! Já zatím upevním vzducholoď a pomůžu ti ven. Opravdu povedený let. Napůl čekám, že ten stůl prostě vzlétne se mnou. To ne, je připevněný k podlaze. - Už můžu? - Jestli chceš. Antoine, děkuju mnohokrát!

To bylo neuvěřitelné. Děkuju! Překlad: jesterka www.videacesky.cz