Navigační světla založená na efektu moaré

Je těžké hledat něco,
o čem nevíte, jak se to jmenuje. Před pár dny jsem dostal e-mail
s dotazem, jestli k tomuhle něco zjistím. Obvykle takové dotazy odmítám,
nejsem Google ani knihovník, ale tohle mě naprosto dostalo. Kromě jednoho odkazu na Wikipedii
k tomuhle konkrétnímu světlu v přístavu v South Hamptonu
jsem k tomu nic nenašel. Což je divné,
je to totiž fakt chytrý vynález. To světlo využívá efekt moaré, čáry nebo skvrny,
které se objevují, když dáte přes sebe
dva velmi podobné vzorce.

Občas na to narazíte,
ale většinou je to rušivé a matoucí, takže nežádoucí. Tady jsou ty vzorce nastavené tak,
že když se koukáte přímo zepředu, vidíte paralelní čáry,
ale když ustoupíte na některou stranu, vytvoří moaré šipky, které ukazují,
kterým směrem je střed. Pět různých lodí na pěti místech
se může dívat na stejné světlo a všechny uvidí šipku,
která je nasměruje správně.

Nepotřebujete počítače
ani složité lokalizace. To je skvělá věc! Divím se, že se to neproslavilo. Tak jsem to začal hledat.
Moaré světla pro lodě. Po půl hodině jsem našel
pár dalších po Británii, u ústí do zdymadel a přístavů
nebo u hloubených kanálů, aby kormidelníci věděli,
jak se vyhnout mělčím okrajům. Jeden manuál pro námořníky
to nazval světlo Inogen, ale pod tím jsem našel
jen zdravotnickou firmu.

To bylo všechno. Vypadalo to
jako podivná námořní zvláštnost, která měla chvíli slávy
a pak beze stopy zmizela. Skvělý nápad,
ale světem zapomenutý. Chtěl jsem zahájit novou sérii
s názvem Netuším, třeba by se ozval někdo,
kdo o tom ví víc. Je to totiž geniální
a já to chtěl pochopit. Můj mozek to nedokázal pustit,
pořád jsem se k tomu vracel, až jsem se dostal
k databázím patentů.

A po pár minutách jsem to našel.
Patentovali to na konci 70. let Švédové Lars Bergkvist
a Ivan Forsen. Vymysleli několik vynálezů
založených na efektu moaré, sice je tam vícero patentů,
nejen ten první, kde ten nápad doplňují
a upravují do 2D, ale tam stopa končila. Zkoušel jsem Larse nebo Ivana dohledat,
taky bez výsledku.

Měl jsem jen
40 let starou adresu. Ve Švédsku. Ale pak jsem našel vodítko,
zachytil jsem ho koutkem oka. Ano, patentovali to Bergkvist a Forsen, ale ten patent byl převeden
na firmu Inogon. Není to Inogen,
to byl asi překlep nebo zkomolení, jmenuje se to vodicí značka Inogon, případně světlo Inogon.
A jakmile znáte jméno, dá se to najít. Tady třeba analýza americké armády
z roku 1986, která to testovala, různé variace
pro parkování letadel, švédská společnost FMT,
která ta světla dnes vyrábí, respektive donedávna vyráběla.


Zrovna to z webu odstranili. Když víte, že se to jmenuje
světlo Inogon, je zbytek rešerší jednoduchý. Teda až na jednu věc. Tohle světlo se nepoužívá
pro navigaci po cestě dovnitř. Mapuje trasu podvodního kabelu,
u kterého se nesmí kotvit.

Ten signál je tedy opačný.
Nemáte sledovat ty šipky, máte mířit na druhou stranu.
Pokud jen neproplouváte. Je to zvláštní užití
tak drahého světla. Proč tady tedy je? Netuším. Ale pokud to někdo z vás ví,
je si jistý a má důkazy, ozvěte se mi! Překlad: jesterka
www.videacesky.cz