Ranvej, přes kterou vede silnice

Cestou z minulého natáčení jsem to vzal oklikou, v téhle výšce je hodně zima a větrno, ale ve švýcarských Alpách je tady ukryté vojenské letiště hned se dvěma veřejnými silnicemi vedoucími přímo přes ranvej. To už jsem chtěl vidět dlouho. Toto je základna Meiringen, místní piloti musí počítat s civilisty na ranveji a zároveň láká pohled na stíhačky řítící se po asfaltu také turisty z celého světa. Chtěl jsem zjistit, jak funguje základna, na kterou se lidé nejen chodí dívat, ale ještě chodí nebo jezdí po ranveji.



Ani nevím, kolikrát jsem startoval a přistával. Řekl bych, že asi sto odletů, sto přistání, pokaždé bez problémů. Občas je kolem celé základny hodně turistů a diváků, hlavně v létě. Ale zůstávají za zábranami, za plotem. Všechno závisí na míře ohrožení, momentálně je mír, žádné problémy, ale pokud by nastala nějaká krize, vypadalo by to jinak. Dobře, kde můžu stát?



Takhle tady, tady je to naprosto bezpečné. Stíhačka roluje z téhle strany, tamhle odlétá, takže tady se nic nestane. Dobře… Ty jsi pilot. Když jsme připraveni k odletu, kontrolor zavře závory, podívá se, jestli neuvidí nějaký problém. A jakmile se zavřou závory, hlídají je chlapi z vojenské policie. Dále máme kontrolora ranveje, který hlídá každý vzlet i přistání a také může zasáhnout.



My jako piloti toho sami moc nezmůžeme. Existují i jiné ranveje, přes které prochází silnice, ale všechny jsou malé a odlehlé. V Sumburghu na Shetlandách na severu Velké Británie je komerční letiště s podobnou situací na jedné ze dvou ranvejí, ale to je opravdu odlehlé. Jediná silnice do Gibraltaru dříve vedla přes velkou ranvej, odkud vzlétala velká dopravní letadla, ale po letech průtahů tam dostavěli tunel, takže auta už po ranveji nejezdí.



Tahle ranvej ve Švýcarsku by si zasloužila jen krátkou poznámku, kdyby nevzbudila takový zájem turistů. Pokud milujete letadla nebo vojsko a chcete si zblízka prohlédnout stíhačky, pravděpodobně se sem chystáte. A pokud jste to předtím neznali, teď už sem asi chcete. Mají tu pěknou restauraci, občas pro veřejnost otevřou jeden hangár a každý říjen tu mají velkou vojenskou leteckou přehlídku.



Tahle základna dělá švýcarské armádě dobrou reklamu. Pokud by se někdy někdo dostal za závory a ploty, když se chystáme přistát, dostali bychom pokyn otočit se, přerušili bychom přistání a za nějakou dobu to zkusili znovu, až by se situace vyřešila. Když vzlétáme, je to vlastně jen otočené. Rolujeme k ranveji, a když jsme připraveni, kontrolor provozu zavře závory.



Jakmile je vše v pořádku, dá nám povolení ke vzletu. Sice nemáme statistiky, ale tenhle přejezd je asi bezpečnější než většina železničních přejezdů. Těm se také dráha snaží vyhnout, protože představují riziko. Tady určitě v dohledné době nepostaví tunel jako na Gibraltaru, ale jedná se prostě jen o další opatření, na které si vojáci musí dávat pozor, když pilotují stíhačku. Nedokážu vysvětlit, jak hlasité to bylo.



Mám pořádné špunty do uší na ochranu sluchu, ale možná mi to rozbilo mikrofon. Měli jsme na to jeden záběr, snad jsem tu repliku nepokazil. Překlad: jesterka www.videacesky.cz