Šokující způsob využití telefonních budekTom Scott
5
Červené telefonní budky bývaly symblem Británie, ale vzhledem k malé poptávce pomalu chátrají a mizí. Na mnoha místech jim ovšem našli nové využití – umístili do nich defibrilátory. Tom vám teď vysvětlí, jak taková instalace probíhá a na závěr si rovnou vyzkouší i použití tohoto přístroje.
Poznámka:
AED je zkratka pro automatizovaný externí defibrilátor.
Přepis titulků
Červené telefonní budky
jsou symbolem Británie. Nebo aspoň byly. Dnes většina těch budek chátrá, protože po nich
už dnes není poptávka. Pokud chce obec svou budku zachránit,
operátor ji prodá za libru, aby ta smlouva byla platná,
ale telefon odpojí. Co dělat
s odpojenou telefonní budkou? Tady zrovna
jednu alternativu instalují a dá se s ní i zachránit život.
Community Heartbeat Trust je špička v poskytování komunitních defibrilátorů. Dodnes jsme nainstalovali zhruba 6 500 takových defibrilátorů. Stojí něco mezi 1 600 a 2 200 liber, záleží na konkrétním vybavení. Ukázalo se, že nestačí jenom koupit defibrilátor a pověsit ho do budky. Je to zdravotnické zařízení, když se neudržuje nebo se rozbije, je to horší než k ničemu. Může přímo ublížit. Nejde to jen nainstalovat a zapomenout na to.
Je potřeba se o něj starat, aby za pár let fungoval stejně jako teď. A musí to být udržitelné. Nestačí jen vybrat peníze na začátku, pojí se s tím průběžné náklady, musíme dále vybírat finance, abychom zajistili, že je udržován během celého životního cyklu. Jako první musíme zjistit, jestli je budka skutečně k dispozici. Nemůžeme ji využít, pokud nemáme signál pro tísňové volání. Když nás obec požádá, informujeme zdravotnické služby, že tam nainstalujeme defibrilátor.
Pak je možné ho zapojit, když zavoláte, může vám dispečer nahlásit, že v té a té budce je defibrilátor. Pokud je budka zamčená, dispečer zná také kód. Po použití odebereme staré elektrody, nahradíme je, zkontrolujeme správnou funkčnost a je opět připraven. Další otázka je, kdo platí elektřinu. Budka je připojena na přenosovou soustavu, bylo to potřeba i pro ten telefon, ale není u ní elektroměr. Elektřina je pro provoz potřeba, protože v budce je topení.
Přístroj připojený být nemusí, má vlastní baterku. To topení chrání defibrilátor před mrazem, což je zásadní, protože bateriím chlad škodí, na elektrodách je hydrogel, který by zmrznul… Původně budky vlastnil Telecom, významný britský operátor. Odpojovat elektřinu by pro něj představovalo náklad, takže ji odpojovat nechtějí.
Ve spolupráci s námi tuto elektřinu darují na naši věc, my to pak věnujeme komunitě. Roční náklady na elektřinu v takové budce činí asi 5–10 liber. Teoreticky to možná zní hezky, ale otázka je, jestli by kolemjdoucí bez lékařského vzdělání dokázal defibrilátor použít. Odpověď hledám v centrále záchranné služby východní Anglie. Tady mi dovolí použít tréninkový přístroj na manekýnu, nevydává to šok, ale jinak je to velmi realistická simulace. Uvedu vás do situace: někdo zkolaboval, další resuscituje, mě operátor vyslal, ať přinesu tohle.
Jako první defibrilátor zapnete a poslechnete si hlasový pokyn, ať zůstanete v klidu. To je důležité. Řekněme, že někdo tu provádí resuscitaci. Já teď musím tohle zapnout. Zavolejte záchrannou službu. Ihned. - To už jsme udělali. - Mód pro dospělého. Zůstaňte klidný a následujte pokyny.
Odstraňte z hrudi a břicha veškeré oblečení. Je opravdu důležité svléknout veškeré oblečení, musí tam být holá kůže. Lidé si dělají starosti, aby pacientovi nenarušili důstojnost, ale život je důležitější. Vytáhnout zespoda elektrody. Dále vás hlas požádá, abyste umístili elektrody na hruď. První patří na pravé rameno pacienta, druhá těsně pod levé podpaží.
- Asi sem. - Sundejte fólii z druhé elektrody a nalepte ji na holou kůži pacienta přesně podle obrázku. Podle obrázku, takže to patří sem. Nedotýkejte se pacienta. Analyzuji srdeční rytmus. Dostanete instrukce, abyste se pacienta nedotýkali. To je důležité při analýze srdečního rytmu.
Konkrétně zjišťuje, zda se srdce jen cuká bez nějaké pravidelnosti, takže není schopné pumpovat krev. V takové chvíli je nutné srdce elektrickým šokem zastavit. Přirozený srdeční stimulátor by pak měl srdce opět nastartovat v běžném rytmu, což umožní jeho normální funkci. Šok doporučený. Ustupte, nyní stiskněte blikající oranžové tlačítko. Šok udělen.
Nyní začněte resuscitaci. Pokud rytmus srdce vyžaduje šok z defibrilátoru, taková intervence zvyšuje šanci na přežití každou minutu o 10 %. Reanalyzuji rytmus srdce za minutu. Jednou jsem dorazil k pacientovi, kde byl použitý AED, a to úspěšně, pacient začal opět dýchat, ještě než jsem dorazil. Analyzuji srdeční rytmus.
Je to lidský ekvivalent vypnutí a zapnutí. Šok doporučený. I když jste neprošli výcvikem, můžete defibrilátor použít, nebojte se. Ale výcvikem se může výrazně zvýšit účinnost intervence. Předpokládám, že takhle by to šlo dál, než by přijela záchranka. Ano, po příjezdu bychom převzali resuscitaci s vlastním defibrilátorem a pacienta bychom ošetřili dál. Když jsem měl začít resuscitaci, došlo mi, že nevím, jak to dělat.
Jen co jsem viděl v médiích. Tak doufám, že jsem byl zhruba správně. Naprosto. Asi bych měl jít na školení první pomoci. Díky. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Ideálně by tohle mělo být trochu blíž k rameni, ale fungovalo by to. To je to důležité. Resuscitaci jste prováděl na správném místě, správnou rychlostí. Pokud by šlo jeho život zachránit, zachránil byste ho.
- A to je jediné, na čem záleží. - Moc děkuji!
Community Heartbeat Trust je špička v poskytování komunitních defibrilátorů. Dodnes jsme nainstalovali zhruba 6 500 takových defibrilátorů. Stojí něco mezi 1 600 a 2 200 liber, záleží na konkrétním vybavení. Ukázalo se, že nestačí jenom koupit defibrilátor a pověsit ho do budky. Je to zdravotnické zařízení, když se neudržuje nebo se rozbije, je to horší než k ničemu. Může přímo ublížit. Nejde to jen nainstalovat a zapomenout na to.
Je potřeba se o něj starat, aby za pár let fungoval stejně jako teď. A musí to být udržitelné. Nestačí jen vybrat peníze na začátku, pojí se s tím průběžné náklady, musíme dále vybírat finance, abychom zajistili, že je udržován během celého životního cyklu. Jako první musíme zjistit, jestli je budka skutečně k dispozici. Nemůžeme ji využít, pokud nemáme signál pro tísňové volání. Když nás obec požádá, informujeme zdravotnické služby, že tam nainstalujeme defibrilátor.
Pak je možné ho zapojit, když zavoláte, může vám dispečer nahlásit, že v té a té budce je defibrilátor. Pokud je budka zamčená, dispečer zná také kód. Po použití odebereme staré elektrody, nahradíme je, zkontrolujeme správnou funkčnost a je opět připraven. Další otázka je, kdo platí elektřinu. Budka je připojena na přenosovou soustavu, bylo to potřeba i pro ten telefon, ale není u ní elektroměr. Elektřina je pro provoz potřeba, protože v budce je topení.
Přístroj připojený být nemusí, má vlastní baterku. To topení chrání defibrilátor před mrazem, což je zásadní, protože bateriím chlad škodí, na elektrodách je hydrogel, který by zmrznul… Původně budky vlastnil Telecom, významný britský operátor. Odpojovat elektřinu by pro něj představovalo náklad, takže ji odpojovat nechtějí.
Ve spolupráci s námi tuto elektřinu darují na naši věc, my to pak věnujeme komunitě. Roční náklady na elektřinu v takové budce činí asi 5–10 liber. Teoreticky to možná zní hezky, ale otázka je, jestli by kolemjdoucí bez lékařského vzdělání dokázal defibrilátor použít. Odpověď hledám v centrále záchranné služby východní Anglie. Tady mi dovolí použít tréninkový přístroj na manekýnu, nevydává to šok, ale jinak je to velmi realistická simulace. Uvedu vás do situace: někdo zkolaboval, další resuscituje, mě operátor vyslal, ať přinesu tohle.
Jako první defibrilátor zapnete a poslechnete si hlasový pokyn, ať zůstanete v klidu. To je důležité. Řekněme, že někdo tu provádí resuscitaci. Já teď musím tohle zapnout. Zavolejte záchrannou službu. Ihned. - To už jsme udělali. - Mód pro dospělého. Zůstaňte klidný a následujte pokyny.
Odstraňte z hrudi a břicha veškeré oblečení. Je opravdu důležité svléknout veškeré oblečení, musí tam být holá kůže. Lidé si dělají starosti, aby pacientovi nenarušili důstojnost, ale život je důležitější. Vytáhnout zespoda elektrody. Dále vás hlas požádá, abyste umístili elektrody na hruď. První patří na pravé rameno pacienta, druhá těsně pod levé podpaží.
- Asi sem. - Sundejte fólii z druhé elektrody a nalepte ji na holou kůži pacienta přesně podle obrázku. Podle obrázku, takže to patří sem. Nedotýkejte se pacienta. Analyzuji srdeční rytmus. Dostanete instrukce, abyste se pacienta nedotýkali. To je důležité při analýze srdečního rytmu.
Konkrétně zjišťuje, zda se srdce jen cuká bez nějaké pravidelnosti, takže není schopné pumpovat krev. V takové chvíli je nutné srdce elektrickým šokem zastavit. Přirozený srdeční stimulátor by pak měl srdce opět nastartovat v běžném rytmu, což umožní jeho normální funkci. Šok doporučený. Ustupte, nyní stiskněte blikající oranžové tlačítko. Šok udělen.
Nyní začněte resuscitaci. Pokud rytmus srdce vyžaduje šok z defibrilátoru, taková intervence zvyšuje šanci na přežití každou minutu o 10 %. Reanalyzuji rytmus srdce za minutu. Jednou jsem dorazil k pacientovi, kde byl použitý AED, a to úspěšně, pacient začal opět dýchat, ještě než jsem dorazil. Analyzuji srdeční rytmus.
Je to lidský ekvivalent vypnutí a zapnutí. Šok doporučený. I když jste neprošli výcvikem, můžete defibrilátor použít, nebojte se. Ale výcvikem se může výrazně zvýšit účinnost intervence. Předpokládám, že takhle by to šlo dál, než by přijela záchranka. Ano, po příjezdu bychom převzali resuscitaci s vlastním defibrilátorem a pacienta bychom ošetřili dál. Když jsem měl začít resuscitaci, došlo mi, že nevím, jak to dělat.
Jen co jsem viděl v médiích. Tak doufám, že jsem byl zhruba správně. Naprosto. Asi bych měl jít na školení první pomoci. Díky. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Ideálně by tohle mělo být trochu blíž k rameni, ale fungovalo by to. To je to důležité. Resuscitaci jste prováděl na správném místě, správnou rychlostí. Pokud by šlo jeho život zachránit, zachránil byste ho.
- A to je jediné, na čem záleží. - Moc děkuji!
Komentáře (0)