TransgenderLast Week Tonight

Uplynulý týden byl pro LGBT komunitu naprosto zlomový. A letošní rok byl zlomový pro písmeno T v této zkratce. Ať už jde o obálku Vanity Fair s Caitlyn Jenner, seriál Transparent nebo další maličkost z pátku. Herečka Lawrence Cox dosáhla dalšího milníku, když odhalila svou figurínu v Madame Tussauds San Francisco. Tomu říkám obří skok pro transgender Američany. Už bylo na čase.

Uvědomte si, že stejného milníku dosáhli dříve pavoučí Američané a Wookiové. Ale i přes všechen pokrok, kterým transgender lidé poslední dobou prošli, nemysleme si, že si výrazně polepšili. Pořád čelí mnoha překážkám. Ačkoliv se je média snaží podporovat, někdy dělají hloupé chyby. Nyní máte jiné intimní partie, že? Nechci o tom mluvit.

Je to velice osobní. Necítíte se se špatnými genitáliemi zvláštně? To nemyslím jako vtip. Chodíte na ženské záchody. Máš prsní implantáty? Já, víš... - Jsou nádherná, ať je to jakkoliv. - Děkuju. Pokud bych vás viděla svlečenou, přišla byste mi jako normální žena? Ano? Co to děláš?

Není normální se transgender lidí ptát na jejich pohlavní orgány. Je to stejné, jako byste se ptali Jimmyho Cartera, zda je obřezaný. Mimochodem, ano, je. Hladký jako vařená mrkev. A někdy... Nechte to být. A někdy jsou lidé v médiích zmateni ještě více. Například tento meteorolog z Arizony ve 14 dní staré reportáži. Transgender žena byla prý vyhozena z baru.

Vraťme se k předchozí zprávě. Co je to transgender žena? Co to znamená? Ty to nevíš? Byla chlapem. Ale nyní je ženou. - Dobře... - To je... Jim se taky říká žena?

Já už to nestíhám sledovat! No ty krávo. Doufám, že stejným způsobem hlásí počasí. Co? Pršelo, ale teď je slunečno? Takže teď je jen slunečno? Já už to nestíhám sledovat! Tohle mi hlava nebere! Ale dobře, berme to tak, že se v tom jen nevyzná.

Možná je to pro něj, stejně jako pro další lidi, nová informace. Možná nad problémem transgenderu přemýšlí poprvé. Možná potřebuje chvilku, aby to vstřebal. Využijme tedy tu chvilku a seznamme tohoto meteorologa, i všechny ostatní, se základními informacemi. Pohlavní identita transgender lidí se liší o pohlaví jejich těla. Pohlavní identita není to samé co sexuální orientace. Pohlavní identita určuje, kdo jste, sexuální orientace určuje, koho milujete.

Někteří transgender lidé podstupují hormonální terapii nebo operaci pohlavních orgánů. Někteří ne. Z lékařského hlediska je zajímavé, že do jejich rozhodnutí je vám úplný ho*no! Pokud se stále ptáte, jak máte transgender člověku říkat, protože je to matoucí, mám jednoduchou radu. Říkejte jim tak, jak chtějí.

Dokážete to. Děláte to totiž pořád. David Evans se jednoho dne probudil a řekl: "Říkejte mi The Edge." A my na to: "Dobře Edgi. A má to být podstatné jméno nebo sloveso?" A u něho to nekončí. Tomuto muži jsme v posledních 20 letech říkali Puff Daddy, P. Diddy, pouze Diddy a pak zase Puff Diddy. A to ho většina lidí ani nemá ráda.

A jde o tohle. To je důležité. Je důležité, abychom si na to zvykli. V USA je více transgender lidí, než si myslíte. Podle jedné studie je téměř 700 tisíc dospělých Američanů transgender. To je víc lidí, než kolik má Boston obyvatel. Někoho z Bostonu nejspíš znáte. Nápověda. Byl to ten chlap s dresem Briuns na sestřině svatbě. A zatímco pár transgender lidí vyhrává ceny nebo se objevuje v časopisech, jejich komunita se potýká s náročnými výzvami.

Průzkum z roku 2011 provedený Národním centrem pro transgender rovnost zjistil, že 41 % transgender lidí se pokusilo spáchat sebevraždu. Je u nich asi čtyřikrát pravděpodobnější, že budou vydělávat pod 10 tisíc dolarů ročně. 78 % procent dotázaných uvedlo, že na škole byli obtěžováni. 35 % uvedlo, že byli fyzicky napadeni, a 12 % uvedlo, že byli sexuálně napadeni. To je hrozivé. Tyto statistiky jsou tak depresivní, že se kvůli nim naštvete na samotná čísla.

Běžte do pr*ele, symboly specifikující určitou hodnotu, jste naprosto hrozné! Hrozné! Očividně před sebou máme hodně práce. Pokud jste transgender, jakékoliv jednání s úřady může být ponižující a náročné. Podívejte se, co se stalo dvěma transgender ženám, když šly v Západní Virginii na dopravní inspektorát.

Oběma ženám bylo nařízeno, že mají sundat všechny šperky, líčidla i paruky, než je vyfotili na průkaz. Tvrdili, že musím mít určitý vzhled, který je u mužů nařízen. Jako bych skrýval, kdo jsem, což není pravda. Obě ženy tvrdí, že byly oslovovány středním rodem. Slovy se nedá vyjádřit, jak jsem se cítila ponížená. Nic horšího se mi za 52 let života nestalo. Poslyšte, netvrdím, že s dopravním inspektorátem má někdo dobré zkušenosti, ale tohle je to nejsmutnější, co jsem kdy slyšel.

Vždyť si na řidičský průkaz můžete vše ostatní vlastně zvolit libovolně. Ptají se vás na váhu, neváží vás tam jak nějaký úlovek. Navíc fotografie na řidičáku má ukazovat, jak běžně vypadáte. Proto vám zaměstnanci říkají, abyste se neusmívali, protože si nedokážou představit, že by takhle někdo dokázal vyjadřovat radost. Dokonce i organizace, které chtějí svůj přístup změnit, ho mění velice pomalu.

Vezměte si třeba armádu. Ministr obrany i prezident Obama naznačili, že chtějí dovolit transgender vojákům narukovat. Avšak stále jim to není dovoleno. To kvůli zastaralým a zvláštním paragrafům jako například ten o "defektech genitálií, jako je změna pohlaví" nebo o "psychosexuálním stavu, včetně, ale ne pouze, transsexualitě a transvestitě".

Náborový plakát by vypadal takto. Chci tě! Možná. Nejdříve probereme tvé genitálie. Vím, je to divné, ale takhle to tu prostě chodí. I přes tato omezení při náboru se odhaduje, že momentálně slouží 15 tisíc transgender vojáků. Za to, že jste transgender, můžete být propuštěni.

Ale tato pravidla se vymáhají různě podle toho, kde sloužíte a kdo je váš velící důstojník. To znamená, že to může dopadnout opravdu různě. Pro někoho jako třeba Logana Islanda to může být dobré. Na téhle misi se mi líbí, že můžu být sám sebou. Jsem tu jen normální chlap. Ale u nás doma jsem pořád považován za ženu. Soudí mě podle ženských standardů.

Ale tahle válečná zóna v Afghánistánu mi přijde jako dovolená. V tomto nebezpečném prostředí můžu být sám sebou. Na našem jednání s transgender lidmi je něco špatně, když je Afghánistán místem "kde můžeš být sám sebou." Představte si to jako slogan cestovní kanceláře. Umísťuju ho hned za "hlavní město vodních zábavních parků" a "rodiště twerkování". Ale srovnejte to se zkušeností kapitána Jacoba Eliazara z národní gardy.

Byl propuštěn za to, že je transgender, i přes podporu svého nadřízeného a přes fakt, že byl oceněn medailí. Nejvíce mě vzalo, že když mi připínal medaili, můj velitel mi řekl: "Děkuji za vše, co jsi pro tento regiment vykonal, Jacobe." Použil mé skutečné jméno. Nedokážu vyjádřit... emoce, které jsem v té chvíli prožíval.

Dáváte mi padáka, ale uznáváte, kdo skutečně jsem, a dáváte mi medaili. To je šílené. Dali mu ocenění, a pak se ho pokusili vyhodit. To samé udělal Hollywood Cuba Goodingovi Jr. To taky nebylo v pořádku. Tohle je velký problém. Problémem je, že i když lidé říkají pravdivé informace o transgender komunitě, k praktickým změnám často nedojde.

Dokonalým ztělesněním tohoto problému jsou toalety. Všichni je používáme. Jak nám užitečná kniha říká, kadit musí všichni. Nebo jak říká v Anglii, kadit musí všichni kromě královny. Ta na to má lidi. Po celé zemi se zákonodárci snažili bojovat proti antidiskriminačním zákonům takzvanými "záchodovými zákony".

Třeba jako v Arizoně. Je to nový arizonský zákon. Pohlaví na vašem rodném listě značí, jaké záchody nebo šatny smíte použít. Je to cíleno na transgender obyvatele Arizony. 6 měsíců ve vězení a 2 500dolarová pokuta jen za to, že se člověk jde vymočit. 2 500 dolarů pokuty za močení na nesprávném místě. I vymočení do Chateau Petrus z roku 1989 vás bude stát méně.

V posledním roce se ke schvalování dostalo nejméně 13 "záchodových zákonů". Jejich obhajoba může být velmi urážející. Poslechněte si prezidentského kandidáta Mika Huckabeeho. Poslední dobou se ve městech objevují nařízení, která vám nařizují, že když jde vaše 7letá dcera na záchod, nesmí být uražena, ani vy nesmíte být uraženi, když tam potká 42letého muže, který se cítí víc jako žena než jako muž.

Kéž by mi tohle někdo řekl na střední. To bych se při sprchování a močení taky cítil víc jako žena. Určitě bych v sobě našel své ženství a řekl: "Trenére, dneska si dám sprchu s dívkami." Smějete se, protože to zní šíleně, že? Je něco špatně na tom nutit malé děti, aby se účastnily sociálního experimentu? Ne, ale něco špatného je na tom, když nás nutíš poslouchat své zvrácené představy o tom, jaké sexuální zločiny bys v mládí spáchal, kdybys našel zadní vrátka v zákonech!

To je divný. A strach se takto vyvolává všude. Objevilo se to i v kampani v Gainesville na Floridě, když se tam mělo o takovém zákonů hlasovat. Od 28.

1. 2008 toto městská rada povolí. Dobře, rozeberme si tuhle kravinu. Zaprvé, zneužívání dětí je stále nelegální. Zadruhé, předpokládat, že někdo využije antidiskriminační zákon k tomu, aby někoho zneužil, je hloupé. Je to přehnaný imaginární zločin. Něco jako dračí wrestling nebo vesmírná zoofilie. Jistě, je to hrozné, ale taky se to neděje! Nucení transgender lidi navštěvovat určitou toaletu může být nakonec divnější.

Aktivista Michael Hughes, transgender muž, zveřejnil fotku z dámských záchodků, na které vypadá, že je mu trapně. Je spousta míst, kam by Michael zapadl. Do taterského salónu. Do kapely, která hraje hity Johnnyho Cashe. Nebo na etiketu vlastní grilovací omáčky. Ale ženské záchody mezi tato místa zrovna nepatří.

Navíc je pro všechny snazší, když lidé smějí navštěvovat záchody podle své pohlavní identity než podle genitálií, se kterými se narodili. Proto ty značky na dveřích záchodů označují muže a ženy. Nenajdete tam přesné vyobrazení penisu a vagíny. Tohle by pro děti nebylo vhodné. Mami, mami...

Mám jít na slimáka, nebo na naštvanou kozí lebku? Bojím se. Zákonodárci se tato omezení snaží prosadit i na školách, ačkoliv to může mít zničující následky. Vezměte si třeba případ Henryho Broussea, transgender studenta, který promluvil proti tomuto zákonu v Kentucky. Ačkoliv už nějakou dobu žiji jako muž a má rodina a přátelé mě berou jako muže, byl jsem nucen používat dámské toalety.

A to ještě celkem nedávno. Protože vedení školy nepodporovalo mou pohlavní identitu a nemohl jsem používat patřičné toalety, děti ve škole mě šikanovaly. Tvrdily, že když vedení školy neuznává mou pohlavní identitu, nemusí ani ony. A o tom to celé je. Oficiální nařízení mohou ospravedlňovat předsudky.

Navíc, náctiletí nepotřebují další nástroje k tomu, aby si mohli ničit životy. To přesně dělají. Sedni si někam jinam, Beco. Copy na stranu se už dávno nenosí. Když Henry dokončil svou řeč, zdálo se, že se to zákonodárců opravdu dotklo. Pokud jste žádného transgender člověka neznali, teď už jednoho znáte. Znáte mě, Henryho. Pokud byste chtěli ještě něco vědět, klidně mi řekněte.

Děkuji za váš čas. A prosím, řekněte zákonu 76 ne. Dnes jsem se toho hodně naučil. Cením si tvého vystoupení. Měl bys být hrdý, že ses sem dokázal postavit a pronést takovou řeč. Henry, zbožňuju tě. Cením si tvé odvahy. Myslím, že nikdo jiný v místnosti by neměl dost odvahy na to, aby sem přišel a pronesl před námi takovou řeč.

No dobře. Zbožňuju tě. To je trochu přehnané. Také mám Henryho rád, ale není svědkem na vaší svatbě. Je to náctiletý kluk, který se chce vykadit na chlapeckých záchodech. Je nutné poznamenat, že jakmile přestali Henryho plácat po zádech a pak přestali plácat po zádech sami sebe, všichni tito tři zákonodárci hlasovali pro schválení návrhu, který ho nutil navštěvovat záchody, kde byl šikanován.

Naštěstí se z tohoto návrhu zákon nikdy nestal. V jednu chvíli chválíte jeho odvahu, ale pak ho nepodpoříte. Vypovídá to o tom, že tak nějak rádi podporujeme transgender lidi, ale zároveň je ponižujeme na inspektorátech, připínáme jim medaile, zatímco je vyhazujeme z armády, a neustále se vyptáváme na jejich genitálie.

Tohle je problém lidských práv. Pokud nechcete podpořit transgender lidi pro jejich dobro, podpořte je pro své vlastní. Tímhle jsme si už prošli. Víme, jak to skončí. Pokud se dáte na stranu omezení lidských práv a odmítnete poskytnout lidem přístup k něčemu, na co mají právo, dějiny k vám nebudou shovívavé.

Neexistuje plakát, na kterém by Liam Neeson mlátil sufražetku. Neexistuje známka s Georgem Wallacem, na které stojí u školních dveří. A nepostaví vám památník, na kterém se bude psát: "Říkal lidem, kde mají srát." Překlad: Mithril www.videacesky.cz