Německo ustupujeVelká válka

Němci při svých jarních ofenzivách na západě obsadili velké území, ale od července je spojenci po kouscích tlačili zpět. Nyní je Německo donuceno udělat něco, co vrchní velitelé měli za nemyslitelné. Tento týden Německo ustupuje. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Spojenci na západě minulý týden zahájili bitvy na Ailette a u Bapaume, součásti jejich nové strategie malých útoků po celé délce fronty, které Němci nedokáží předvídat.

V Palestině královská jízda na velbloudech nachystala lest na Osmany v přípravě na útok, který nebudou schopni předvídat, v Baku malá britská síla přemýšlela, jak město ubrání před útokem, který šel předvídat velmi dobře. Jeden takový útok přišel tento týden. 26. srpna dva osmanské prapory podporované dělostřelectvem zaútočily na britskou rotu na bahenní sopce poblíž Baku. Britové přišli o všechny důstojníky a 80 mužů.

Další dvě roty je dorazily posílit a obránci se udrželi, ale arménský prapor, který měl být přítomen, se na místě neukázal. Pro Brity to nevypadalo vůbec dobře. Na západní frontě to však byl přesný opak. 26. srpna zahájili východně od Arrasu bitvu na řece Scarpe, Před dvěma roky toto bojiště na Sommě spojence zastavilo, tentokrát ale ne. Kanaďané si prorazili cestu přímo skrz něj. Například Delvillský les v roce 1916 zastavil spojence na týdny, nyní padl za pár dní.

Britský velitel Haig nyní své armády používal velice dobře. Bitva o Albert skončila 29. srpna, Němci ale nedostali ani chvíli volna. 1., 3. a 4. armáda budou útočit znovu a znovu. 30. srpna Francouzi pod Charlesem Manginem zaútočí východně od Soissons a zatlačí Němce za řeku Aisne. Stejného dne Američané pár kilometrů severně obsadí Juvigny. Němci se tento týden na 100 kilometrů dlouhé frontě stáhnou o 16 kilometrů.

Německý generál Erich Ludendorff odmítl nátlak od svých velitelů, aby se stáhli ještě dále. Obával se totiž úplného kolapsu. Spojenecký vrchní velitel Ferdinand Foch 28. srpna o Ludendorffovi řekne: „Mohl by nyní uniknout, pokud by se rozhodl tu nechat své kufry.“ Na konci týdne se Němci začali stahovat i z úseku u La Lys na severu ve Vlámsku, čímž opustili všechno území, které dobyli před čtyřmi měsíci. 25.

srpna Foch napsal Haigovi a gratuloval mu k rozšíření britských operací. Haig odpověděl, že to, co by chtěl udělat, je útok směrem na Saint-Quentin a Cambrai, zatímco Američané zaútočí na Mézières. Bylo v plánu Němce porazit na celé frontě o délce 130 kilometrů a ohrozit jedinou podélnou železnici z Valenciennes a Cambrai do Met a Thionville. Haig pro plán Focha získal, ale tento plán by zkomplikoval plány amerického velitele Johna Pershinga.

Pershing, velitel pár týdnů staré americké 1. armády, se chystal na svou první nezávislou ofenzivu proti Saint-Mihiel. Ta by ztratila na významu, takže až začne a pokud bude úspěšná, Američané by na hraně výběžku u Saint-Mihiel museli zastavit útok, protože by postupovali severovýchodně, což nepasovalo do Haigova plánu, a pak by rychle změnili sektor, aby další útok, podle Haigova plánu na Mézières, vedl západně od řeky Mázy. Pershing s plánem souhlasil za podmínky, že jeho armáda bude pořád samostatná.

Tady jsou další střípky Fochových celkových plánů. S Němci na ústupu z výběžku u La Lys byly v ohrožení jejich železnice vedoucí k moři. Belgický král Albert, který od roku 1914 držel svou armádu stranou, ji nyní chtěl vrátit do hry. Foch navrhl útok ve Vlámsku Haigovi a belgickému náčelníkovi štábu Gillainovi. Ten by ideálně obsadil výšiny u Yper a z nich pokračoval na trať do Roeselare. Takže pro shrnutí, před koncem září Britové zaútočí východně na střed Hindenburgovy linie, Francouzi a Američané na sever podél řeky Mázy a Belgičané a Britové nahoře ve Vlámsku.

A Američané tuto ofenzivu zahájí a čeká je nejtěžší kus práce. Zaprvé, ať už bude útok na Saint-Mihiel úspěšný, nebo ne, Pershing bude muset své muže přemístit do jiného sektoru západně od Mázy, což bude komplikované logisticky. Němci kontrolovali dvě hlavní železnice, které spojovaly jejich armádu s Německem.

Ta jižní měla na různých místech různou přepravní kapacitu. Z Met do Verdunu zvládla zhruba 200 vlaků za den, její části přes Ardeny ale jen asi 80 a v oblasti mezi Mézières, Carignanem a Sedanem nevedla na východ jiná cesta. Tato část trati leží jen 50 kilometrů od místa, kde Američané zahájí svůj útok. Od německých týlových linií, pokud se jim podaří tam dostat, leží jen 18 kilometrů. Teoreticky tak Američané čelí tenčímu pásmu obranných linií a byli blíže než ostatní spojenci.

Nicméně „přesně z tohoto důvodu Němci věděli, že nemohou ustoupit, a jak terén, tak německé linie spojencům nehrály do karet. Na východním křídle útoku tekla nepřebroditelná řeka Máza a nad ní zalesněné výšiny. Na západním křídle byly další takové výšiny, hustý, propletený Argonnský les.“ A mezi tím? Výšiny mezi Montfauconem a Romagne. My ta místa v roce 2017 navštívili a ze své osobní zkušenosti musím říct, že Montfaucon je opravdu skvělá taktická pozice.

Američané budou muset útočit do kopce na pozici krytou německým dělostřelectvem, budou muset projít přes čtyři linie se skvělými kulometnými pozicemi včetně linie číslo 3, Kriemhilde Stellung, na výšinách u Romagne, což byla zdejší sekce Hindenburgovy linie. Takový bude úkol Američanů, až ofenziva za pár týdnů začne. Doufali, že moment překvapení bude na jejich straně, aby dokázali Kriemhilde Stellung překonat, než dorazí posily.

Možná si říkáte, jak by se to mohlo stát. Bylo by to díky přerušení útoku u Saint-Mihiel a přesunu statisíců mužů na místo, kde by Němci nečekali, že se objeví. A nečekaných novinek je více. New York Times napsaly, že generál Dmitry Horvat, londýnským tiskem oslavovaný jako „muž, který zachrání Sibiř“, 25. srpna vyhlásil, že přebírá kontrolu nad všemi ruskými ozbrojenými silami na dálném východě skrze státní převrat.

Už dříve ustanovil prozatímní vládu a prohlásil se za diktátora. V oblasti však bylo plno nezávislých ozbrojených sil, ruských i jiných, více méně nakloněných spojencům, ale ne vzájemně. Horvatova vláda vydrží jen hodinu nebo dvě, když mu dají spojenečtí diplomaté najevo, že jejich síly ho nepodpoří. A spojenci nebyli jen na Sibiři, ve velkém počtu jsou i v Murmansku. O tom německý generál Max Hoffmann napsal: „Jestli spojenci v Rusku dosadí cara, Rusko nám zůstane uzavřeno.“ Tento týden bolševická vláda podepíše doplňující mírovou dohodu s Němci, ve které Rusko slibuje, že bude na severu se spojenci bojovat.

A podle další dohody z tohoto týdne Němci mají kontrolu nad loděmi a přístavy Rudého námořnictva v Černém moři. Pokud Baku padne bolševikům do rukou, Německo získá třetinu jeho produkce ropy. Němci na oplátku zabrání Finsku zaútočit na Rusko. Lenin a císař našli společnou řeč, ale aby to fungovalo, Lenin bude muset přežít.

30. srpna byl ale postřelen a tak vážně zraněn, že nebylo jisté, jestli přežije. Na to se podíváme příští týden. A poznámka na konec tohoto týdne. List As Salam 28. srpna a francouzský Le Temps 29. srpna napsaly, že senusský šejk, Osmany podporovaný náčelník severoafrického kmene, který na libyjské frontě do své porážky komplikoval spojencům život, dorazil do Vídně a poté vyrazil do Istanbulu.

Cestu z Tripolisu do Puly podnikl v německé ponorce, pokud je mi známo, jako první arabský vůdce v dějinách. Přišlo mi to zajímavé, za tuto informaci děkuji Rabihovi Racovi. Tak týden končí, dalšími spojeneckými útoky na západě a Němci ustupují a přeskupují síly. Situace v Baku se pro Brity zhoršuje, krátký pokus o puč na Sibiři a pokus o zabití Lenina. A plány Douglase Haiga na brzkou další ofenzivu.

Větší než nedávné lokální útoky, zahrnující Belgičany a zahájenou Američany. Američané mnohé překvapili tím, že po svém vstupu do války poslední měsíce bojovali docela dobře. Toto ale bude opravdu tvrdý boj. Nevím, jaký bude jeho taktický výsledek, co ale vím, je, že se Američané opravdu do války přidají v jiném ohledu. Budou mít desetitisíce mrtvých vojáků.

Jestli chcete vědět více o německých liniích v ofenzivě na Máze a u Argonne, zde se můžete podívat na díl, který jsme tam natočili s naším průvodcem a skvělým chlapíkem Jean-Paulem. Patr(e)onem týdne je Zhengchao Liu. Díky za vaši podporu, bez vás bychom tento pořad nezvládali natáčet. Na viděnou příště!