Velká válka

Menšími střetnutími u Arleux a na řece Scarpe pokračují boje na západní frontě, v Rusku dále narůstá chaos a francouzský náčelník štábu Robert Nivelle je po katastrofálním výsledku své ofenzivy odvolán.

Makedonská fronta po zimě ožívá, po neúspěšné ofenzivě povážlivě klesá morálka ve francouzské armádě, chaos v Rusku se stupňuje a Britové slaví úspěchy na Středním východě.

Vrchní velitel francouzských sil Nivelle spouští svou velkou ofenzivu, skálopevně přesvědčen o jejím úspěchu. Na rozdíl od bitvy u Verdunu jsou však Němci na jeho taktiku připraveni a spojence tak čeká katastrofa nebývalých rozměrů.

Po dlouhém období klidu se opět probouzí západní fronta, když 9. dubna začíná dlouho plánovaná ofenziva u Arrasu.

Na západní frontě se schyluje k další velké spojenecké ofenzivě a po měsících neomezené ponorkové války dochází Spojeným státům trpělivost a vyhlašují Německu válku.

Povstání na Balkáně končí, Britové činí další ze série pochybných rozhodnutí a Němci poslílají Vladimíra Iljiče Lenina do Ruska, aby přispěl k destabilizaci politické situace.

Chaos v Rusku pokračuje, Britové mají problémy na domácí frontě a císař Karel zkoumá způsoby, jak dostat Rakousko-Uhersko z války.

Britové slaví další úspěch na mezopotámské frontě a po období chaosu v Rusku car ztrácí kontrolu a přichází únorová revoluce.

Hlad a otřesné pracovní podmínky v Rusku přibližují hrozbu revoluce a USA opět potvrzují své stanovisko ozbrojené neutrality.

Robert Nivelle usiluje o kontrolu nad britskou armádou, Britové obsazují Kut-Al-Amaru a zjišťují důvody slabého německého odporu na západní frontě a Conrad von Hötzendorf přichází o místo náčelníka štábu.

Britové se opět o něco přibližují Kut-Al-Amaře, v Toplici začíná srbské povstání proti bulharským okupantům, Němci na západě překvapivě ochotně ustupují a státy dotahují k dokonalosti propagandistickou mašinerii.

Po přerušení diplomatických styků mezi USA a Německem přichází další krize, na západní frontě probíhají menší boje a ruské letectvo podél východní fronty bombarduje nepřátelské cíle.

Na západní frontě relativní klid, USA přerušují diplomatické styky s Německem, Britové vysílají úspěšnou expedici proti senusským kmenům v Africe, zatímco v Makedonii naráží na velice nepříjemné překvapení.

Němci se pouší do rizika se zavedením neomezené ponorkové války a doufají, že se jim podaří vyhladovět Británii dříve, než jejich ekonomika zkolabuje. Poznámka: "Humanitätsduselei" – překládáno jako "přehnaný požadavek na lidskost nezakládající se na realitě"

Německo připravuje znovuzavedení neomezené ponorkové války i přes riziko, že to vtáhne USA do války, francouzský velitel Nivelle plánuje na jaro velkou ofenzivu a řecký královský pár si dopisuje s císařem Wilhelmem.

I přes na evropské poměry chladnou zimu pokračují boje i na italské frontě, utlačované národy v impériích bojují za právo na sebeurčení a do Mexika přichází zdánlivě obyčejný telegram.

Po dvou a půl letech války se začíná jednat o míru. Ale ani po zimě, kdy mnoho lidí umíralo hlady, není žádná strana ochotná ustoupit ze svých podmínek.

Měla skončit do Vánoc. Je tu rok 1917 a nevypadá to, že by se konec války blížil.

I když je oficiálně na západní frontě klid, nadále pokračují menší bojové akce. V Rumunsku Čtyřpolek dobývá Râmnicu Sărat, chaos v Rusku každým dnem narůstá a Rasputin, muž s velkým vlivem u dvora, je zavražděn.

Po 300 dnech končí poslední francouzskou protiofenzivou bitva u Verdunu, ve které padlo přes 300 000 vojáků a dalších 700 000 bylo zraněno.

Po vybudování infrastruktury Britové obnovují útoky na mezopotámské frontě, rumunská armáda dále ustupuje na východ a dochází k personálním změnám ve velení francouzské armády.

Tento týden Bukurešť padne do rukou Čtyřspolku, což je příjemný dárek k narozeninám pro Augusta von Mackensena. Spojenci se sabotážemi pokouší zmírnit důsledky pádu Rumunska a v Rusku pokračují politické intriky.

Tři armády čtyř zemí Centrálních mocností míří na hlavní město Rumunska, zatímco spojenecká okupace Řecka vede k přestřelkám a možná i něčemu horšímu. Poznámka k překladu: Tzv. Preznanovo kladivo nese jméno podle svého strůjce, generála Constantina Prezana.

Muž, který vyhlášením války Srbsku v roce 1914 začal první světovou válku, umírá. A mezitím končí bitva na Sommě a rumunské dny jsou zdá se sečteny.  Jestli chcete vědět více o předkovi kapitána Murata, maršálu Muratovi sloužícím pod Napoleonem, určitě se zakousněte do této skvělé dokumentární série o napoleonských válkách, která se jako první věnuje bitvě u Slavkova.

Britové zahajují před blížící se zimou poslední velkou akci na Sommě, Fracnouzi, Srbové a Rusové postupují na Balkáně a Němci se valí do Rumunska. 

Centrální mocnosti slibují Polákům nezávislý stát, Britové se dál trápí na Sommě a Italové střílí do zad každému, kdo odmítá zaútočit.  Poznámka k překladu:  Anglický výraz shell shock bohužel nemá výstižný český ekvivalent. Shell shock popisuje stav, kdy se voják nedobrovolně nekontrolovaně třese, pláče, je k smrti vyděšený a trpí ztrátami paměti. Shell shock je v mnohém stejný jako posttraumatická stresová porucha (PTSD). Shell shock je ale spojen výhradně s bojovými prožitky, zatímco PTSD označuje širší oblast následků a příčin.

Italové zahajují poslední velkou ofenzívu před zimou – devátou bitvu na Soči. Rakušané prchají a Italové mají průlom na dosah. Avšak podaří se? 

Připravovaný francouzský protiútok u Verdunu se dává do pohybu, zatímco Němci obsazují klíčové body v Rumunsku. 

Řecko se ocitá v ještě silnějším spojeneckém sevření, Rumuni zastaví Němce v Karpatech, Srbové postoupí na Balkáně a Fracnouzi na Sommě. 

Protože sedm bitev na Soči k průlomu nestačilo, zahajují Italové již osmou bitvu na řece Soči. Němci ustupují na Sommě, Bulhaři na Balkáně a Rumuni se přetahují o horské průskymy. Ještě k té Soči: Zkuste si v komentářích tipnout, kolik těch bitev celkem bude.