Francouzský protiútok na řece MatzVelká válka

Každou epizodu začínám zajímavostí, něčím, co se ještě ve válce nestalo, nebo nějakou velkou novinkou nebo událostí. Tento týden je to rozhodně něco, co se ještě ve válce nestalo, tento týden se spolu v poli střetnou dvě země Čtyřspolku. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden na Kavkaze skončila několik týdnů dlouhá válka mezi Osmany a Armény, Osmané byli ale stále na pochodu. Na západě skončila třetí bitva na Aisne a Němci byli na Marně jen několik desítek kilometrů od Paříže.

Německý generál Erich Ludendorff ale zaútočí okamžitě znovu a spustí operaci Gneisenau. Ludendorff minulým útokem nedokázal získat Remeš a lesy za Soissons, takže tento útok přijde na řece Matz západně od Soissons. Nyní velice nutně potřeboval rozšířit ústí výběžku vytvořeného květnovými útoky a zatlačit spojence tak, aby nemohli ohrozit jedinou železnici, kterou vozil muže a zásoby na frontu na Marně.

Útok byl naplánován tak spěšně, že si Francouzi mysleli, že má pouze odlákat pozornost od jiného tajného plánu. I když ale věděli, že útok přijde, když minulý týden prolomili německé šifry, a dokonce i kdy přijde, útok byl na začátku pro Němce velice úspěšný. Proběhla další Bruchmüllerova baráž a dobře odpočatí zkušení vojáci, kteří před 10 týdny bojovali při operaci Michael opět vyrazili do boje.

To ale nebyl důvod tohoto úspěchu. Opět, stejně jako před dvěma týdny, francouzští velitelé ignorovali rozkazy na hlubokou obranu od Philippa Pétaina a koncentrovali své síly v první linii, kde byly zničeny německým dělostřelectvem. O půlnoci 9. června, když Němci zahájili bitvu na řece Matz, Francouzi spustili svou vlastní baráž 10 minut před začátkem té německé. Německá byla ale daleko intenzivnější a obsahovala 15 000 tun plynových střel. Hořčičný plyn, fosgen a difenylarsinchlorid.

Když v půl páté zaútočila pěchota, postoupila téměř o 10 kilometrů, zajala při útoku na 40 km dlouhé frontě mezi Montdidierem a Noyon 8000 nepřátel a zatlačila Francouze až téměř na řeku Aronde. 11. června však Francouzi západně od Soissons spustili protiútok. Ten byl dílem Charlese Mangina. Ten byl z armády vyhozen po katastrofální Nivellově ofenzivě z minulého roku a tisk a politici jej označují přezdívkou „Řezník“ kvůli jeho taktice velkých agresivních útoků, které vedly k ohromným ztrátám.

Premiér Georges Clemenceau jej ale povolal zpět po jmenování Focha vrchním spojeneckým velitelem. Tento den byl asi tím pravým mužem pro tento úkol, když se jeho muži vyřítili z mlhy a Němce zastihli v otevřeném terénu bez obranných pozic. Manginovy muže doprovázelo 150 až 200 tanků a Němci byli poraženi tak naprosto a náhle, že Ludendorff po pouhých čtyřech dnech ofenzivu odvolal.

Stejně jako ostatní německé jarní ofenzivy tato operace nepřinesla žádné úspěchy, které by vedly ke strategickým výsledkům. Ale oproti ostatním tato nepřinesla ani žádné taktické úspěchy. Němci měli na konci stejné okamžité problémy jako na jeho začátku a jejich situace byla možná i horší než před měsícem. Nyní měli výběžek o délce 100 kilometrů, zranitelný ze všech stran a s komplikovaným přísunem zásob. A na západě proběhly i další zajímavé spojenecké akce.

10. června v noci zaútočili Australané mezi Sailly-Laurette a Morlancourtem, postoupili o kilometr, zajali 233 nepřátel a získali 21 kulometů. 14. června u Hinges dosáhli podobných úspěchů britští a skotští vojáci. Část útoku dopadla na německou 18. divizi, první divizi, která před čtyřmi roky na začátku války vstoupila do Belgie. Nevím, kolik tam bylo vojáků z původní síly generála von Klucka, ale je to opravdu dlouhá doba. Američané pořád bojovali o kontrolu nad lesem Belleau Wood, 11.

června americký útok za cenu velkých ztrát ovládl dvě třetiny lesa. Německé protiútoky nedokázaly Američany z pozic vytlačit. A další země Čtyřspolku také plánovaly ofenzivy. Rakousko-Uhersko novou ofenzivu plánuje už několik měsíců. Svetozar Borojević von Bojna, nyní polní maršál, to nepovažoval za dobrý nápad. Ale císař Karel a generál a bývalý náčelník štábu Franz Conrad von Hötzendorf na tom neústupně trvali. Mysleli si, že můžou získat část italského území a získat větší kořist, až Čtyřspolek válku vyhraje.

Borojević si nemyslel, že válku vyhrají, ale rozkaz uposlechl. Naplánoval útok přes řeku Piavu směrem na Benátky, Conrad ale chtěl útočit z plošiny Asiago. Karla přesvědčil, aby proběhlo oboje. Přípravy běžely několik měsíců, útok měl začít 11. června. Borojević prohlásil, že bude připraven až 25. června, nakonec se dohodli na 15.

červnu. Borojević také tvrdil, že pokud proběhne tento dvojí útok, bude potřebovat posily. Také neměl dost dělostřeleckých granátů pro tak velký útok. A je pravda, že i když na papíře rakouská armáda vypadala dobře, ve skutečnosti to tak nebylo. Rusko sice bylo z války pryč, takže Itálie byla hlavní frontou a většina jednotek byla tam, ale pěchotní divize měly z původního stavu 12 000 vojáků často jen polovinu. Mark Thompson v Bílé válce píše, že kolem 200 000 maďarských vojáků během prvních tří měsíců roku 1918 dezertovalo.

„Koncem dubna muži hladověli. Chléb a polenta docházely a často do nich byly přimíchávány piliny nebo písek. Maso prakticky zmizelo, na sůl zbyly jen vzpomínky. Muži byli v květnu tak zesláblí, že dokázali chodit jen s obtížemi. Taková byla situace mužů, kteří byli v červnu vysláni proti Italům.“ Na plošině Asiago měli 23 divizí, 15 na Piavě a 22 v záloze. Nepřítele sice lehce přečíslovali, ale nepřítel měl převahu v palebné síle a ve vzduchu.

První přijde útok na Piavě a následně zaútočí Conradovy síly ze severu. Borojević kritizoval nedostatek mužů a zásob v jeho vojsku, což bylo neobvyklé. Splnil ale svou povinnost a do konce týdne připravil své muže na tvrdý útok. A ještě další stát Čtyřspolku tento týden bojuje. Proti dalšímu státu Čtyřspolku. 12. června Němci okupují Tbilisi, gruzínské hlavní město. To se nezdálo být až tak podstatné, Gruzínci vyhlásili německý protektorát.

Němci to ale udělali, aby zabezpečili kontrolu nad ropnými poli v Baku, než dorazí osmanská armáda. Ministr války Enver Paša a německý generál Hans von Seeckt nyní v Batumi řešili narůstající třenice mezi Němci a Osmany, 10. června ale pochodující jednotky armády Vehipa Paši narazily na dvě německé roty a gruzínskou milici na silnici na Tbilisi přes údolí řeky Chrami. S těmi se střetli, Osmané Němce a Gruzínce zahnali na ústup a mnoho z nich zajali.

Ano, němečtí a osmanští vojáci se spolu střetli v poli. 11. června tak německé velitelství pohrozilo stažením všech německých vojáků, personálu a vládních úředníků z celé Osmanské říše, pokud postup Gruzií neskončí a všichni zajatci nebudou propuštěni. Něco se bude muset změnit. Německé politické intriky se ale neomezovaly jen na Kavkaz. Minulý týden jsme viděli, že se snažili dostat německého panovníka na finský trůn. Tento týden ve finském sněmu začíná debata o nové ústavě.

Podle té by Finsko bylo dědičnou konstituční monarchií. Král by rozhodoval o zahraniční politice, bez souhlasu sněmu by ale nemohl vyhlásit válku. Výkonná moc by patřila králi, legislativní sněmu, král by měl ale právo veta, které může sněm přehlasovat dvoutřetinovou většinou. Cizinci mohou vstoupit do armády. Pár dalších bodů se týkalo švédsky a finsky hovořících občanů, návrh ústavy nicméně nemá ve sněmu koncem týdne potřebnou většinovou podporu a neprojde v poměru 15 ku 16 hlasům.

A Rakušané budou útočit v Itálii, Němci zaútočili a neuspěli na západě, Němci a Osmané spolu bojovali na Kavkaze a americký socialista a pětinásobný kandidát na prezidenta Eugene Victor Debs je zatčen za protiválečný proslov a bude odsouzen k 10 letům vězení. Takže Čtyřspolek válčí mezi sebou, v podstatě kvůli ropě, Rakousko spustí ofenzivu, kterou jejich nejlepší vojevůdce považuje bez šance na úspěch ve válce, kterou nevyhrají, a Francouzi zpět povolali generála, který je známý jako „Řezník“.

Po čtyřech letech je moderní válka čím dál tím zoufalejší. Jestli vás více zajímá Svetozar Borojević von Bojna, jeden z nejlepších rakousko-uherských generálů této války, zde je náš speciální díl o něm. Patr(e)onem týdne je David Adams. Vaše podpora na Patreonu zajišťuje budoucnost a úspěch tohoto projektu a my jsme vděční za každý dolar.

Na viděnou příště!