Pád Bukurešti

Spojenci za celou válku neobsadili
jediné nepřátelské hlavní město. Čtyřspolek obsadil několik. Brusel, Bělehrad,
Cetinje, Drač a tento týden padne další.
Tento týden padne Bukurešť. Já jsem Indy Neidell,
vítejte u Velké války. Minulý týden
čtyři sbory sil Čtyřspolku mířily na rumunské
hlavní město, Bukurešť. A Rumuni se připravovali k obraně.

Probíhaly boje nad Británií a v Řecku spojenecká
vojska mířila na Athény, ale byla přinucena
k ústupu royalistickým vojskem. Tento týden probíhaly
v Řecku další nepokoje. 6. prosince proběhly
masakry Venizelostů, příznivců vlády
Eleftheriose Venizelose. Royalisté měli nyní
Athény pod kontrolou, čímž reálně zneplatnili jeho
nedávné vyhlášení války Čtyřspolku.

Spojenci tento týden naplánovali
blokádu Řecka od 8. prosince. A aby si zajistili kontrolu nad
středomořskými komunikačními kabely, Britové obsadili ostrov Syra a brzy obsadí zbytek Kyklád. Royalistický útok na Athény
přinutil velitele soluňské fronty Sarraila přesunout síly do týla
proti případné řecké hrozbě pro komunikace s Bitolou. Boje v tomto regionu byly tvrdé a Francouzi nedokázali
Bulhary vytlačit mimo dostřel města.

Němci tam přesunuli divize od Sommy a Bulhaři jednotky od Dobrudže, což jsem celou dobu špatně vyslovoval.
Za opravu děkuji. Neměli ale dost sil
pro obsazení města jako takového. Život ve městě začínal
být dost nepříjemný. I když bylo obyvatelům slíbeno,
že ostřelování města neproběhne, slib nebyl splněn.

Způsobilo velké škody.
Také začal být nedostatek jídla, ale město nemohlo být evakuováno. To by totiž přerušilo jedinou cestu
pro zásobování spojeneckých vojsk. Naštěstí, nebo naneštěstí,
záleží na úhlu pohledu, nástup zimy brzy zastaví
akci na makedonské frontě. Jediné cizí hlavní město,
kde byli Spojenci aktivní, byly neutrální Athény.
Ne tak Čtyřspolek. Minulý týden byl
rumunský generál Constantin Prezan, pověřen obranou Bukurešti.

Jeho plán byl porazit
tři nepřátelské sbory jeden o druhém. 1. a 2. armáda na severu
a severozápadě měly zahradit cestu Němcům
přicházejícím od Oltu a Brašova. Polní maršál von Mackensen
přicházející z jihu vedl nejmenší nepřátelský sbor
a byl nejblíže k Bukurešti. Obranné pozice u města byly
ale na severní a severozápadní straně. Pevnosti města byly zastaralé
a jejich děla byla odstraněna, takže obrana bude probíhat
za hranicemi města.

A jediná přirozená překážka
byla řeka Arges, necelých 20 km
západně od Bukurešti. Koncem minulého týdne tam Rumuni
zaútočili na von Mackensenovo levé křídlo. Francouzský styčný důstojník,
generálmajor Henri-Mathias Berthelot, si uvědomil,
že by jim mohla pomoci ruská armáda. Ale doprava byla zlý sen. Železnice byly zahlceny uprchlíky
z Bukurešti, Valašska a rumunským vojskem.

Rusové slíbili vyslání
4 armádních sborů a 3 jízdních divizí. Kdyby jen mohli dorazit včas. Rusové byli zaměstnáni i jinde. Tento týden Bulhaři odrazili
ruský útok na Dobrudžu. Mackensenovo křídlo je ohroženo,
ale pomoc je na cestě. Posily dorazí v poledne 3. prosince, udeří na Rumuny z týla a rozpráší je. Další den Němci, Bulhaři a Turci
vyčistí západní břeh Argesu a zajmou 24 000 zajatců
a získají 30 děl.

Během dalších dnů jim padne
do rukou dalších 51 000 mužů, 85 děl a 115 kulometů. Na severu 9. německá armáda
odřízne ústupovou cestu 1. rumunské armádě a německý generál von
Falkenhayn je velice spokojený, protože podél celé řeky Arges,
od Dunaje až k horám, dvě německé armády
porazily většinu rumunských sil a 4.

prosince císař nařídil
vyzvánění zvonů po celém Německu. Mackensen
připravil své dělostřelectvo. Rumuni se zatím stáhli východně od města,
kde se setkali s ruskou armádou. Ve skutečnosti se už před dvěma týdny
rozhodli opustit své hlavní město, i když se vláda přesunula
do Iasi až 3. prosince. Čtyřspolek ale neměl získat ropu a obilí,
pro které do Rumunska přišel. Aby jim ropa nepadla do rukou, britský poslanec a inženýr
John Norton-Griffiths nařídil sabotáž ropných polí u Ploješti, vyhození do vzduchu 70 rafinérií
a 800 000 tun surové ropy.

Uvědomil si, že vrty a vybavení
měly větší cenu než samotná ropa. Britové pracující na ropných
polích byli shromážděni a ničili vrtací zařízení
kusy kovu, kameny nebo dynamitem. A protože mnoho nádrží ropy
bylo poblíž sil s obilím, otevření kohoutů zaplavilo obilí ropou,
čímž byly oba produkty znehodnoceny. S ničením obilí pomohla i kozácká jízda. Musím podotknout,
že Rumuni byli proti ničení obilí, protože se chtěli vyhnout hladomoru.

S ničením ropných vrtů souhlasili. V knize o rumunské frontě
"Předehra Blitzkriegu" jsem četl, že bylo zničeno
800 milionů litrů paliva. 6. prosince 1916 Bukurešť padla do rukou
Mackensena a Čtyřspolku společně s ropnými poli.
Bylo to na Mackensenovy 67. narozeniny. Podplukovník Erich Tülff
von Tschepe und Weidenbach byl jmenován vojenským
guvernérem Rumunska.

Koncem týdne se Rumuni
stahují na východ, protože i Valašsko
padlo do rukou nepřátel. Bukurešť neměla ani tak vojenskou
jako spíše politickou hodnotu. Po francouzském úspěchu u Verdunu a ruské Brusilovově ofenzivě
měla Bukurešť světu ukázat, že Čtyřspolek ani náhodou
není ze hry venku. Vlády několika zemí v posledních
týdnech zažívaly zemětřesení a tento týden není výjimkou.

4. prosince v Británii Herbert Asquith
rezignuje na post předsedy vlády a 7. je nahrazen Davidem Lloydem Georgem. Churchill svému příteli napsal, že George je z britské vlády jediný,
kdo má válečné schopnosti a vědomosti, ale příští měsíce
je čekají samé katastrofy. Minulý týden byl velitel britské flotily
John Jellicoe nahrazen Davidem Beattym, a když tento týden Henry Jackson odstoupí, je jako první lord admirality
nahrazen Jellicoem.

V Rusku také probíhají
velké politické změny. 2. prosince nový předseda vlády
Alexander Trepov v Dumě oznámil,
že Spojenci souhlasili s ruským nárokem na Konstantinopol
a Bospor po konci války. Byl ale vypískán
a poslanci skandovali: "Pryč s ministry a Protopopovem!" Protopopov byl Rasputinovým chráněncem. Protopopov se pokusil rozpustit Dumu,
a i když Trepov přiměl cara, aby Protopopova přesunul
z funkce ministra vnitra na méně vlivnou funkci
ministra obchodu, a vláda jeho odvolání požadovala také, zakročila ve věci carevna.

S Rasputinem přesvědčili cara, aby neoblíbený Protopopov zůstal
ve funkci ministra vnitra. Týden končí ostřelováním Bitoly, krví v Athénách, intrikami v Rusku
a pádem Bukurešti do rukou Čtyřspolku.

Lloyd George stroze prohlásil,
že se válka pro Británii nevyvíjí dobře. Nepřítel převzal zpět iniciativu, získával nová území
a v rezervě měl 4 miliony mužů. Bitva u Sommy ulevila vojskům u Verdunu,
ale neprolomila německé linie, nesplnila žádné velké cíle a nezabránila Němcům
poslat vojáky na další fronty. Ohrožení dopravy od ponorek narůstalo. Spojenci měli problémy se solidaritou
a veřejnost si žádala vítězství, která zdánlivě přicházela
jen pro Čtyřspolek.

A George o veliteli
spojeneckých vojsk prohlásil: "Haiga nezajímá,
kolik ztratí mužů. Prostě mrhá jejich životy. V budoucnu hodlám
některé z nich zachránit." To by mohlo znamenat, že v roce 1917
nepřijde další bitva jako ta o Sommu. George ale nenavrhl žádný
lepší způsob vedení války. A zamysleme se.


Italové mají velké problémy, Rusko bylo skoro vyřízené,
Rumunsko kolabovalo. Balkán letos moc nepomohl,
Mezopotámie je na druhé straně světa. Kde jinde než na západní frontě
by Britové mohli zaútočit? A čistá defenziva
nebyla přijatelná. George byl přesvědčen,
že tato válka bude boj až do konce. A to znamená boj na západní frontě. A zdá se mi,
že to bude znamenat další ofenzivy velikosti bitvy u Sommy.

A jen tato bitva si vyžádala
přes milion obětí za necelých pět měsíců. Rok 1917 nevypadá vůbec dobře. Jestli se chcete dozvědět víc
o Douglasovi Haigovi, zde je náš speciál o něm. Patr(e)onem měsíce je
Joao Madaleno Pereira. Podpořte nás na Patreonu
pro lepší mapy, více animací a obsahu. A podívejte se do našeho obchodu
na skvělé vánoční dárky.

Na viděnou příště.