Thumbnail play icon

Kolik je na Zemi peněz?Vsauce

Přidat do sledovaných sérií 99
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:671
Počet zobrazení:8 704

Každý má svou cenu. Je to všechno o penězích... No dneska to bude určitě, Michael bude počítat škváru. ;)

Přepis titulků

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Průměrný kus měny na Zemi střídá majitele 55x ročně. To je asi jednou týdně. S tak velkým obratem můžeme říct, že statisticky v Americe ze 100 kusů měny měl jeden v loňském roce v ruce pravděpodobně někdo, kdo další rok spáchá vraždu. Ale kolik hotovosti, kolik fyzické měny je na Zemi?

Popořádku, kolik hotovosti je v bance? Podle FPI průměrně úspěšná bankovní loupež zahrnovala $10.000. To je však většinou měna, kterou u sebe mají pokladníci. V trezoru má průměrná banka $10.000 - $100.000. Některé větší banky mohou mít až několik milionů v hotovosti. Ale co doma? Kolik drobných máme roztroušených na prádelnících nebo pod polštáři? Je těžké dostat přesné číslo odhady se značně liší.

Lloyds TSB vloni oznámil, že průměrný anglický občan někde povaluje £14,15. Nedávný výzkum Visy se zaměřil na skupinu zemí a zahrnuje peníze doma, v kanceláři i autě, jejich čísla jsou trošku vyšší, ale shodují se s odhady amerického ministerstva financí před pár lety, kde typická americká domácnost někde povalovala $90 - $100. Kdyby všichni v Americe shromáždili své drobné na jedno místo, měli by 15 miliard dolarů.

To je dost na financování dalších 357 řad seriálu Arrested Development. Ale ptáme se, kolik hotovosti je na celé planetě. Tohle množství má vlastní označení. Říká se mu M0. Je to souhrn všech mincí a bankovek. Nejnovější odhady DollarDaze.org oceňují tuto sumu zahrnující všechny měny ve všech zemích na něco málo přes 5 bilionů dolarů.

Tato hodnota, cena všech měn na Zemi, M0, je obrovská. Věřte nebo ne, ale představuje méně než 10 % všech peněz, které můžeme ihned utratit. Abychom to vysvětlili, musíme se podívat na to, jak se rodí peníze. V každém státě na Zemi se nové peníze rodí díky centrální bance. Řekněme, že v naší zemi banku řídí Jake z Vsauce3. Je opravdu chytrý a zajímá se o ekonomii.

Pokud si myslí, že by nám zvýšená nabídka peněz mohla pomoct, může prostě vyrobit víc peněz. Je to jednoduché. Peníze nemusí být vytištěné jako hotovost, aby vznikly. Další krok zahrnuje komerční banky, jako Bank of Vsauce. To jsou banky, které používáme. Všechno, co musí udělat centrální banka, je koupit něco od komerčních bank za peníze, které vyrobila, a obchodní banky mají víc peněz.

Peníze mohou vzniknout i jinak. Zahrnuje to komerční banky a přivádí nás to k jádru našeho dotazu. Pokud půjdu do banky a vložím tam £5, banka řekne: "Skvělé, budeme pro vás udržovat toto konto a těch £5 můžete kdykoliv vybrat nebo utratit." Z právního hlediska je ale banka povinna udržovat jen zlomek peněz, které tam vložíte. Označuje se to jako bankovnictví částečných rezerv a využívá se v každém státě.

Znamená to, že když přijde někdo jiný, například Kevin z Vsauce2, a bude si chtít půjčit nějaké peníze, třeba £3, banka mu je půjčí. A kdykoliv bude chtít, může ty £3 utratit. Jde o to, že Kevin může utratit £3 a já £5, což je dohromady £8 i přesto, že v bance je jen £5. Vznikly nové peníze. Pokud bychom chtěli spočítat všechny peníze na Zemi, které můžeme utratit, musíme zahrnout i peníze, které vznikají bankovnictvím částečných rezerv.

Pokud je zahrneme, mluvíme o mnohem větším číslu než je M0. Ekonomové tuto cifru nazývají M1. M1 zahrnuje veškerou hotovost, stejně jako peníze, ke kterým je rychlý přístup - běžné účty. Celosvětově, napříč všemi státy a měnami, je M1 odhadována na $25 bilionů.

M2 je ještě širší definicí peněz a zahrnuje věci, které nemůžete jen tak utratit. Například spořící účty nebo termínované vklady pod $100.000. M2 je celosvětově odhadováno na $60 bilionů. Nakonec M3. To je široká definice peněz, která zahrnuje všechny měny, bankovky i mince, běžné i spořící účty, a termínované vklady.

V Americe Federální rezervní systém tuto cifru už nevykazuje, ale jako míra utratitelného bohatství je reálná, a pokud považujeme M3 za globální peněžní zásobu, hodnota se rovná $75 bilionům. Ze všech těch peněz, kolik patří vám? Minulý týden mi přes Twitter Mark Boadey ukázal globalrichlist.com. Zadejte svůj plat a zjistíte, jak si stojíte ve srovnání s ostatními lidmi na Zemi.

Mimochodem, můžete se chovat jako centrální banka a sami kontrolovat zásobu peněz. Je to nelegální, ale teoreticky můžete zvýšit zásobu peněz paděláním. A můžete snížit zásobu peněz odečtením, například spálením. Pokud spálíte své vlastní peníze, budete chudší, ale protože jste snížili zásobu peněz, síla peněz ostatních jde nahoru a stanou se maličko bohatšími. Vzhledem k celkovému množství peněz na Zemi a částce, kterou máte v ruce a můžete spálit, bude váš vliv dost zanedbatelný.

Jednu z největších částek spálili KLF. V 90. letech z dosud neobjasněných důvodů spálili milion liber. Trvalo jim asi dvě hodiny hotovost spálit a natočili si to na video. Peníze můžete zničit i tím, že je sníte jako raper Tyga. Ale to byste taky radši neměli dělat, protože peníze jsou špinavé. Studie zveřejněná v Applied and Environmental Microbiology informuje, že virus chřipky dokáže na hotovosti přežít hodinu až dva dny.

Jiná studie zjistila, že přibližně 7 % hotovosti přenáší životaschopné kmeny nebezpečných bakterií, například bakterie způsobující zápal plic nebo pocházející z výkalů. To je hodně bakterií. A ty bakterie by mohly být sjeté. Studie ukázaly, že 92 % bankovek je kontaminováno stopami ilegálních drog, obvykle kokainem.

V Londýně je to číslo vyšší - 99 %. Stačí, aby se několik zamořených bankovek dostalo do oběhu, kde kontaminují všechny ostatní. Ve vláknu bankovky je zachyceno průměrně 28 mikrogramů kokainu. V pěti tisících bankovkách je dost kokainu na celou lajnu. Stopy drog je v podstatě nemožné z bankovek dostat. Je tu malé riziko, že se vám droga přenese na ruku. A tyto stopy mohou být navíc odhaleny policejním psem, a víc než jednou soudy přinutily policii vrátit zabavenou hotovost, protože i přesto, že psi vyčenichali drogu na penězích, tak to prostě je.

Jako kdyby toho nebylo dost, peníze nejsou výživné. Termiti mohou jíst hotovost, ale pro nás, lidi, kteří ji tak milujeme, hotovost, jak ji dnes známe, a rovněž peníze, nemají žádnou vnitřní hodnotu.

V post apokalyptickém světě, kde by neexistovala stabilita a přežití by bylo výzvou, jídlo, pitná voda, munice, zbraně, antibiotika, stroje, palivo, výměnný obchod a darování těchto věcí by bylo naší ekonomikou. Když to, co používáte jako platidlo, má vnitřní hodnotu, a je použitelné samo o sobě, nazývá se to komoditní měnou. Může to taky zahrnovat drahé kovy jako zlato, jehož vzácnost ho činí přijatelným platidlem za zboží a služby.

Když můžete bezpečně skladovat všechny svoje komodity na jednom místě a nemusíte je bránit nebo vozit s sebou, reprezentativní peníze jsou rozumnější. Skladujete-li své cennosti na důvěryhodném místech, jako je banka, dostanete pár kousků papíru, které říkají: "Ano, vlastním tu věc." Teď se můžete procházet kolem se snadno přenositelnými kousky papíru, za které si můžete koupit, co chcete. Jsme blíž tomu, co se dnes nazývá penězi.

Říkám blíž, protože téměř všechny peníze, které dnes známe, nepředstavují žádnou použitelnou komoditu na Zemi. Tahle bankovka nepředstavuje množství jídla, vody, zlata, koření nebo videoher, které mám uloženo v bance. Jsou to prostě peníze. Říká se jim peníze s nuceným oběhem. Fiat latinsky znamená "nechť se tak stane". Takovýto autoritativní příkaz dává penězům s nuceným oběhem jejich hodnotu.

Lidé, kteří je vyrobili, rozhodli, že mají hodnotu. Proč? Prostě "nechť se tak stane". Kvůli tomu hodnota peněz s nuceným oběhem závisí na víře každého z nás, že lidé, kteří je vytvořili, budou nadále existovat a budou mít pravomoci, které mají teď. To znamená, že na rozdíl od komodit může být hodnota peněz s nuceným oběhem smazaná silou.

Představte si, že žijete v Americe a máte spoustu dolarů, dobrá práce, teoreticky může Kanada napadnout Ameriku a prohlásit, že americký dolar už nebude přijímaný. Smůla. Teď máte kupu papírů, která je v nejlepším případě neúplným balíčkem slavných amerických kartiček.

Důležitým rozdílem je, že napadající Kanaďané mohli zvýšit hodnotu peněz s nuceným oběhem. Ale nic, co řekli nebo udělali, nemohlo učinit komodity jako zlato méně hodnotnými. Ostatní státy by si pořád s radostí vzaly vaše zlato a vyměnily ho za svou stále platnou měnu. Žádné množství síly, autority, zákonů nebo pravidel nemůže komodity, jako je třeba i pitná voda, učinit méně důležitými nebo zlato méně vzácným.

Na druhou stranu, hodnota peněz s nuceným oběhem závisí na našem přesvědčení, na tom, co si myslíme. Peníze s nuceným oběhem budou hodnotné tak dlouho, jak dlouho tomu budeme věřit. To se děje pořád. To, čemu věříme nebo co si myslíme, že víme, může učinit tyto věci reálnými.

Skuteční lidé, opravdové předměty, způsob fungování vesmíru a bohové jako Zeus mohou existovat nezávisle na tom, jestli o jejich existenci víme nebo v ně věříme. Některé koncepty ale vyžadují, abychom v ně věřili a byly tak skutečnými. Pokud v ně nikdo nevěří, tak nejsou opravdové. Tomu se říká jev Tinkerbell. Hodnota peněz s nuceným oběhem je jeho častým příkladem. Zajímavé ale je, že v některých situacích může naše přesvědčení vlastně zničit věci, v které věříme.

Říkáme tomu obrácený jev Tinkerbell. Popisuje situaci, kdy více a více lidí něčemu věří a tím se ta věc stává méně a méně pravdivou. Například myšlenka, že řídit auto je bezpečné. Jak tomu věří čím dál víc lidí, bude jich také víc řídit a pravděpodobně budou řídit méně ostražitě, čímž paradoxně učiní řízení méně bezpečným.

Jiným příkladem je myšlenka, že ve volbách záleží na vašem hlasu. Jak tomu věří čím dál víc lidí, bude jich chodit víc k volbám a hlas jednotlivce bude mít menší hodnotu. Stálo nás spoustu dřiny a nástrojů vybudovat civilizaci, vynalézt léky, prozkoumat sluneční soustavu. Ale měli bychom si pamatovat, že můžeme něco vytvořit, i když nebudeme nic dělat. Už jen tím, že něčemu věříme, to můžeme učinit opravdu skutečným.

Jiné věci mohou být naopak zničeny jen naší vírou. Věřili byste tomu? A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz

Komentáře (84)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Velmi pěkné, jen jeden dodatek. Peníze fungují jen na důvěře lidí. Né proto, že o tom rozhodl někdo vyšší, ale proto, že věříme, že když je přijmu, tak je ode mne přijme někdo jiný. Tento systém už byl několikrát narušen, například hyperinflací, kdy si našli substitut za měnu (právní forma peněz). Například v 90. letech v srbsku byla měna denár, ale platilo se markama. Takže pokud lidé ztratí důvěru v měnu, nepomůže ani, že je prosazována vyšší mocí.

271

Odpovědět

Díky za překlad, ale nebylo by lepší překládat "thanks for watching" jako "díky za pozornost"? Nezní to tak kostrbatě jako "díky za sledování".

215

Odpovědět

Nečetl jsem úplně všechny komentáře, ale Michael z Vsauce se v některých věcech mýlí. A podobně dost lidí tu má zkreslenou představu o penězích.

1) Centrální banka nemá nic společného s tvorbou peněz. Ve své podstatě jejich tvorbu není ani schopna ovlivnit. Můžete namítnout, že určuje úrokové míry, které ovlivňují komerční banky, zda je ještě výhodné půjčit či nikoli, ale pořád nejdůležitějším determinantem nabídky peněz je ochota lidí/firem půjčit si.

2) Jak? Peníze vznikají v celém širém světě účetním zápisem. Nic víc, nic míň. Komerční banka nepotřebuje mít cizí vklad, aby půjčila peníze. Jednoduše je vytvoří.

Modelová situace: Přijdete s žádostí o úvěr a je vám kladně vyřízena. Vy dostáváte na běžný účet u této banky připsány peníze (pro banku je toto závazek, že vám je musí vyplatit a účtuje si to do pasiv) a ve stejnou chvíli za vámi vzniká komerční bance pohledávka z titulu poskytnutého úvěru (zaúčtována v aktivech banky, čili nepotřebuje mít vloženou hotovost ani nějaký majetek, kterým by peníze kryla).

Říká se tomu endogenní peníze - vznikají v reakci na poptávku po nich a jediné, co to může ovlivnit, je ochota bank půjčit peníze. Toto nejlépe popisuje současný světový monetární systém.

3) Můžete namítnout a co hotovost, kterou centrální banka musí natisknout. Distribuuje ji na požádání komerční banky. Kolik si komerční banka zažádá na pokladnu, tolik jí centrální pošle v oněch papírcích a odečte jí to z účtu, který má u komerční banka vedený u centrální banky, tzv. clearingový účet.

189

Odpovědět

Až na to, že centrální banka má moc ovlivnit množství peněz v oběhu. Možná by ses divil, jak rapidně. Důležitý je hlavně to, že CB nařizuje, kolik procent hotovosti musí banka držet na půjčenou částku, říká se tomu povinné minimální rezervy. Pokud CB sníží PMR z 10% na 2%, banky, které se snaží vydělat co nejvíce peněz, si nechají PMR na této hodnotě a zvýšením nabídky peněz se sníží úroková míra a tím přimějí firmy/jednotlivce víc si půjčovat a tím se zvýší množství peněz oběhu. Na druhou stranu, pokud CB nařídí držet místo 10% třeba 20%, většina komerčních bank určitě nedrží tolik dobrovolných rezerv a bude muset peníze stáhnout z oběhu do svých rezerv a tím snížit peníze z oběhu.
A zmiňovaná procenta jsem používal jen jako příklad, nic z reálných dat.

220

Odpovědět

Spíš ty máš zkreslenou představu o penězích.

centrální banka řídí nabídku peněz. Jednám z jejích cúlů je udržování vnitřní (měnové) stability. Přímo může ovlivnit tak zvanou monetární bázi, což je výše oběživa a výši rezerv, které jsou komerční banky u nich držet. Komerční banky sice tvoří fiat money, ale vždy potřebují původní vklad. Tomu se říká multiplikační proces vkladů.

A rozhodně neplatí to, že kolik si komerční banak řekne, tolik jí centrální pošle.

201

Odpovědět

je to zajímavý, ale o penězích se mi spíše líbí podrobnější debata, třeba, že kanadské dolary jsou plastové což je u nich velká nevýhoda, protože v zimě ty bankovky praskají.
Naši kovovou padesátikorunu je velmi těžké rozpoznat od padělané, prý to jde prkaticky jedině podle zvuku shození mince.
Do směsi bankovek jsou přidávany chlupy angorského králíka naparvené na červeno s délkou 6mm.
půl milionu rublů váží něco kolem 900g.
Za dřívějších dob v Americe vykrádali vlaky a tak jsou teď v oběhu bankovní papíry, někdy před pár lety se navíc do oběhu vypustily super dolary, a ty jsou dokonalejší, než skutečné dolary... jdeto poznat prkaticky jen na detailech, například na zadní straně kde je ona budova jsou nedotažená spodní část lampy, nebo hodinová ručička ukazující čas, u super dolaru jsou tyto dvě věci dotažené.

Pokud jde o vykrádání, většinou už to není pravda, v hotovosti u sebe mají pokladníci zpravidla jen patíčko s drobnýma- minimálně u nás.
Ano mají ve své kóji trezor, ale ten má určitou dobu zpoždění, právěpro případ takovéto krádeže, většinou totiž musí přepadení trvat maximálně 3 minuty, aby měli možnost útěku bez dopadení...

jooo, návštěva banky je fajn :)

201

Odpovědět

Doporučuju toto video:

http://www.youtube.com/watch?v=U3DwcB1t1zE

Tam je hezky ukázáno jak to s penězma chodí a celkem zábavnou formou :)

192

Odpovědět

Jop, to není špatný, ale přijde mi trochu zaujatý. Trochu to svádí k myšlence, že když sis z vlastní blbosti jen tak půjčil prachy a teď jsi kvůli tomu v háji, tak za to může vlastně úplně někdo jiný a ty jsi jen nevinná oběť...

181

Odpovědět

+JKNo svým způsobem jsme oběti tohoto systému. A záměrně nejsme informovaní o důležitých věcech. Třeba stačí vědět to, že kdyby jsme všichni řekli NE, tak jsou banky v p****i a nám by bylo lépe. Na Islandu se to před pár lety povedlo.

200

Odpovědět

+JKUnhead: Anebo jednodušeji, kdybychom si všichni uvědomili, že půjčovat si na cokoli, co není investice, je blbost. My všichni jsme systém.

Ono davové NE sice může být víceméně logické i z všeobecně dobrých pohnutek, avšak nic se nezmění na tom, že většina z toho stáda bude říkat ne prostě jenom proto, že je to jednodušší. Davové výkřiky a útoky nikdy nic nevyřešily a nic dobrého nepřinesly, maximálně přenesly problémy jinam.

181

Odpovědět

+JKNo až všichni lidi zjistí, kdo celou ekonomiku ovládá a jaké blbce z nás dělají, tak to půjde lépe. Pořád má stále hrozně moc lidí pásku přes oči.

Ale všechno má svůj čas :)

180

Odpovědět

+JKJK: Plně s tebou souhlasím, že dav je neříditelná zbraň hromadného ničení, ale na druhou stranu, chceš-li něco zorganizovat, tak musí bejt vždycky někdo, popřípadě malá skupinka lidí, která velí a hromada lidí, co poslouchá. To je základ organizace, spolupráce, ekonomiky a vůbec opaku anarchie (berme anarchii ve smylu každý sám za sebe). V dnešní době, s naším školním systémem a celkovým způsobem myšlení většiny je davové šílenství asi jediný způsob jak něco v historicky dohledné době změnit. Což bohužel znamená občanská válka, nebo otroctví. Proto se mi vůbec nelíbí jak všichni volaj po revoluci a radikálním svržení tohohle systému a radši se přikláním k postupnému učení lidí myšlení, ani ne tak o tomhle tématu jako všeobecně o všem. Protože mám čím dál tím větší pocit, že se ná tady formuje armáda ovcí, která poslouchá konspirační teorie místo oficiálních tvrzení. Jestli to takhle pujde dál tak tady za nějakou dobu budeme mít 2 nepřátelské tábory plné tupců, který si navzájem pujdou po krku. To je až moc dobré prostředí pro "population reduction" a "NWO" jak to známe od "neovcí"

180

Odpovědět

+JKGaledon, souhlasím. Já věřím tomu, že by každý člověk měl věřit jen a pouze sobě. Protože pravdu v sobě máme hluboko zakořeněnou. A nemá cenu se na tomhle světě hádat a válčit kvůli pravdě. Protože náš nepřítel není z masa a kostí :)

180

Odpovědět

Super video ale prosim přeložili byste tohle http://www.youtube.com/watch?v=-yrZpTHBEss

180

Odpovědět

Proč už nepřekládáte crashcourse? Rád bych je viděl všechny, ale bohužel mluví moc rychle tak mu nestíhám. Titulky by pomohly.

180

Odpovědět

Člověk s největším příjmem na světě (podle zmíněné stránky) vydělává ročně v přepočtu na naše cca: 26 837 716 875 Kč, to jest cca 2, 24 miliard za měsíc. 14 miliónů na hodinu, 3 883 Kč za sekundu. A průměrnému obyvateli Zimbabwe by vydělat stejně trvalo 1 717 579 let. A na konec by trvalo 662 let než by onen boháč vyplatil Českou republiku z dluhu. Jen taká menší vsuvka..

180

Odpovědět

Kdyby se ten dluh tedy nezvětšoval každou sekundou... Jo a ještě nejbohatší osoba světa disponuje prostředky o celkové ceně větší než 1 057 649 350 050 Kč (dále už mě ta stránka nepustila) -- více, jak jeden bilión korun. ....sakra prokrastinace je, ale sv*ně :D

180

Odpovědět

Sis jist, že je to tam za měsíc? Možná jsem to nepobral správně, ale přijde mi, že je to roční příjem...

180

Odpovědět

+JKzkus číst ještě raz

180

Odpovědět

+JKAha, omluvník, nějak jsem v hlavě vynechal tu roční částku...
Každopádně pěkný průzkum zmíněné stránky :D

180

Odpovědět

+JKV pohodě a jsem rád, že se líbil :)

180

Odpovědět

Skvelé video ako vždy... inak tak trochu OT - dohral niekto BioShock Infinite? Lebo tu je skvelé video, ktoré vysvetľuje pár veľmi dôležitých vecí okolo hry, hlavne ale okolo kvantovej fyziky sa to točí: http://www.youtube.com/watch?v=EfdfBF1Covw .. nevedel by niekto k tomu spraviť titulky? Len tak sa pýtam, ak nie, tak nie :)

197

Odpovědět

Nejspíš řeknu hloupost , protože angličtinu nezvládám tak úplně dokonale, ale mám pocit ,že tam bylo něco ve smyslu stane se vrahem - 0:25

182

Odpovědět

Dík za palec dolů.. předtím tam bylo - Spáchá sebevraždu .. Tudíž už je to nejspíš opravené

182

Odpovědět

http://www.globalrichlist.com Zajímavá stránečka.

190

Odpovědět

na posílení ega

190

Odpovědět

Přednášet ekonomii tak, aby byla zajímavá, to už chce charisma.

190

Odpovědět

Jak řekl jeden moudrý muž: Všechno je relativní, jenom kalašnikov je jistota.

183

Odpovědět

Jak zhruba říkal jeden německý ekonom na známé přednášce co koluje internetem ... když jste v roce 1940 zakopali milion marek a váš soused cihlu zlata ve stejné hodnotě, tak pokud to dnes (nebo reděj až zítra ráno) půjdete vykopat tak vy budete mít pár papírků dobré tak pro nějakého sběratele a váš soused bude boháč ... peníze jsou prostě jen bezcený zlatem dávno nekrytý šunt, který může během pár vteřin ztratit veškerou hodnotu, stačí se podívat na Irák, kde po pádu Saláma ztratili během pár dní peníze veškerou hodnotu a lidi s něma mohli leda zatopit

182

Odpovědět

Kupuješ si jídlo, šaty, bydlení a elektřinu za zlato nebo za peníze? Zlato může ztratit na hodnotě stejně jako peníze. Vše na čem záleží je aktuální zájem. Není to tak dávno, co se prodávalo zlato za 2000 dolarů za trojskou unci. Dneska se prodává za částku o třetinu nižší a stále to padá. Zlato je možná tak dobré, když máš mraky peněz, nevíš co s nima a nutně si je potřebuješ zakopat pod zem, aby ses mohl za 50 let podívat, jestli ti to někdo nešlohl, ale v každodenním životě je ti k ničemu. Já bych vždycky dal přednost milión v těch "bezcenných papírkách" než miliónu ve zlatě.

1818

Odpovědět

+shalZlato má svoji jistou stálou hodnotu napříč celou civilizací. V roce 0 jsi si s ním mohl platit stejně jako dnes. Myslíš, že dnes můžeš platit Markami či italskou lirou přesto, že jsou jen asi 80 let staré?

182

Odpovědět

+shalHodnota zlata je víceméně protiklad ke stavu ekonomiky. Čím méně věří spekulanti státům, tím spíše nakupují zlato namísto peněz (zjednodušeně) a tím vyšší má pak cenu. Zlato jde nahoru už posledních několik desítek let, dlouhodobě je to pořád bezpečná volba...

182

Odpovědět

A kdyby přišla světová válka, hladomor atd, tak ti bude zlato v sejfu stejně platné jako ty papírky, protože vše na čem bude záležet je jak velké máš pole a kolik máš nábojů, aby sis ho ochránil.

1810

Odpovědět

+shalPokud utratis milion naraz tak mozna mas pravdu.) pokud si ale chytry tak je lepsi brat milion ve zlate .. menit si je za ty tvy papirky na ten tvuj hladomor a zaroven kazdej rok sporit vetsi mnozstvi penez ktery mas ve zlate nez je mit v bance or buh vi kde .)) mozna kdyby si o tom neco vedel tak nereknes ze zlato ti je prd platny - kdyz pokazdy diky tomu ze nepodleha inflaci se da smenovat.) proc myslis ze stale vice firem se snazi dnes prosazovat investice do zlata ci stribra... just use brain sometimes mister kalasnikov.)

183

Odpovědět

+shalZlata je na světě omezený množství, narozdíl od peněz, který se můžou tisknout třeba z exkrementů, když na to dojde a proto bude mít zlato vždycky hodnotu.

180

Odpovědět

+shalUžitná hodnota zlata je oproti jiným komoditám jako voda, jídlo, zbraně a nástroje docela zanedbatelná, takže v době hladomoru nebo světové války (jak říkal shal) je ti stejně nanic jako peníze - očividně o tom tomo moc nevíš ty Mikasa. Firmy investují do zlata, protože v období recese obecně investoři ztrácejí důvěru v peníze a celý peněžní systém - místo aby realizovali nové investice, tak své peníze ukládají do zlata, protože zlato slouží jenom jako uchovatel hodnoty. Jeho cena je totiž v dlouhém období relativně stabilní, protože jeho cenu neovlivňují monetární autority, ale cena se utváří třžně. Jak nedůvěra vyšumí, tak své pněžní prostředky zase přesunou jinam. Je potřeba si uvědomit, že "užitná" hodnota zlata je velmi malá, "relativní" hodnota je vysoká, protože je ho omezené a konstantí množství, což z něj dělá ideálním směným prostředkem (tedy penězi) - lidé mají důvěru v jeho neměnost. Kdyby se teď našli nová obrovská ložiska zlata a celkové množství na světě by se zněkolikanásobilo, tak by svou funkci uchovatele hodnoty ztratilo.

181

Odpovědět

V současné době většina nadnárodních bank skupuje zlato ve velkém, dobře ví, že jak udeří skutečná krize, bude se platit v naturáliích a dolar nebo euro ztratí hodnotu - vlastně už teď v podstatě žádnou nemají, jenom o tom lidi ještě neví. Neříkám že momentálně nejsou peníze cenné, ale za týden už nemusí být. Stačilo by kdyby si na půdě našel starou peřinu a vní 100 000kč co si tam ještě za komančů za dlouhé roky spoření naskrblila babička a zapoměla na ně ... mohl by si si za ně des něco koupit? Max by posloužili jako ne moc komfortní toaleťák, zato kdyby tam tenkrát uložila zlaté rodinné šperky .... proč si myslíš že když se v zahraničí dělají miliardové obchody (třeba když někdo prodá rozjetou firmu) tak se neplatí penězi, ale často třeba pozemky nebo akciemi (které jsou v podstatě taky hodně nejisté). Nepočítám inflaci, když si dnes dáš do banky 1000kč, ta si za 20 let těch 1000kč vybereš, ale jejich hodnota bude mnohem menší než dnes, nebo respektive vše bude několikanásobně dražší než dnes, stejně jako litr mlíka stál před 20lety 2kč a dnes je za 20kč.

180

Odpovědět

3:46 má být "zahrnuje to komerční banky", ne centrální
5:32 - tím CD pravděpodobně myslí "Certificate of Deposit", tedy v podstatě termínované vklady

181

Odpovědět

Opraveno, díky.

180

Odpovědět

Ještě lépe se možná hodí výraz "obchodní banky", ale to už je detail ;)

00
Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK