V dnešních klenotech se přesuneme až do roku 1999, když vznikla tato píseň kapely Blink-182. Celá píseň má podobu jakéhosi dopisu na rozloučenou a byla inspirována samotou během turné a dopisu na rozloučenou, který si baskytarista přečetl v časopisu pro náctileté.
„The Show Must Go On“ je singl britské rockové skupiny Queen. Zároveň je poslední, dvanáctou skladbou z jejich alba „Innuendo“ z roku 1991. Jako autor je uvedena skupina Queen jako celek, avšak napsal ji především kytarista skupiny Brian May. Ačkoliv skladba nijak výrazně nebořila žebříčky světových hitparád, významně se zapsala do historie kapely Queen. Freddie Mercury trpěl v době nahrávání písně (konec roku 1990) již velmi pokročilým stádiem nemoci AIDS (nemohl téměř chodit, špatně viděl, byl značně pohublý a bledý). Kytarista Brian May se obával, že Mercury už nebude fyzicky schopný tolik energickou a emotivní skladbu nazpívat, ale i přes blížící se konec píseň začátkem roku 1991 zvládnul nazpívat. Dle Maye nejen za pomoci nadlidského odhodlání, ale i láhve vodky. Mercury měl na dotaz, zda to opravdu zvládne, odvětit s úsměvem „I will fu*king do it, darling“, pořádně si přihnout z láhve a odezpívat celý song na první dobrou. Takto se píseň později stala jakýmsi symbolem závěrečného období života Freddieho Mercuryho, jakožto i jeho posledním, rozlučkovým počinem. Skladba byla vydána ve Spojeném království jako singl 14. října 1991, jen šest týdnů před Mercuryho smrti. Živě hraná verze se zpěvem Eltona Johna se objevila na kompilačním albu Greatest Hits III skupiny Queen. Poprvé byla hrána živě dne 20. dubna 1992 během koncertu na počest Freddieho Mercuryho „The Freddie Mercury Tribute Concert“ zbývajícími třemi členy skupiny Queen a Eltonem Johnem, který zpíval, a Tonym Iommim, který doplňoval Briana Maye na elektrickou kytaru.
Bohemian Rhapsody je píseň britské rockové skupiny Queen. Text napsal zpěvák Freddie Mercury pro album A Night at the Opera (1975). Je to šestiminutová suita sestavená z několika částí bez refrénu: intro, balada, operní část, hard rocková část a coda. Skladba je tak dokonalou ukázkou Freddieho hudebního talentu. Singl už tehdy doprovázelo "propagační video", čímž kapela předběhla dobu a natočila první videoklip sedm let před vznikem MTV. V roce 2004 byla píseň uvedena do síně slávy hudebních cen Grammy. Poznámky: Coda označuje v hudbě zvláštní samostatnou část skladby, která se hraje jen jednou v úplném závěru. Scaramouche je postava klauna z Italské komedie dell'arte. Fandango je starý španelský tanec. Magnifico se používá v hudbě a znamená "vznešeně". Bismillah (ve jménu Alláhově) je první slovo v Koránu. (A než začnete v komentářích o ISIS a Trumpovi, tak Freddie Mercury, vlastním jménem Farrokh Bulsara, pocházel z komunity Pársů. Pársové podle tradice emigrovali v 10. století v důsledku muslimské perzekuce z Persie do Indie.)
Coma White je název písně od americké rockové skupiny Marilyn Manson. Jde o poslední track z kritiky i fanoušky velmi ceněného alba Mechanical Animals. Jedná se o hard rockovou baladu, kterou napsali a složili společně zpěvák Marilyn Manson, Twiggy Ramirez, Madonna Wayne Gacy a Zim Zum a kterou produkoval sám Manson a Michael Beinhorn. Píseň je inspirována bouřlivým vztahem Mansona s Rose McGowan a zároveň i následnou otupělostí, kterou Manson pociťoval jakožto následek jeho tehdejšího zneužívání drog kvůli výše zmíněnému vztahu. Píseň sklízela veskrze pozitivní hodnocení od hudebních kritiků, někteří ji dokonce považují za jednu z nejlepších z repertoáru kapely. Ačkoliv album vyšlo již 15. září 1998, videoklip a singl samotný byly pozdrženy kvůli tragickému úmrtí Johna F. Kennedyho mladšího, a vyšly tak až téměř o rok později, 20. září 1999. Videoklip režírovaný Samuelem Bayerem během 20. a 21. února 1999 v Los Angeles na sebe strhl ihned pozornost a mnohými je dodnes považován za velmi netaktní, až nevhodný, neboť parafrázuje neblaze proslulý atentát na amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Během let byl klip dokonce i nařčen z inspirace pro pachatele nechvalně známého masakru na Columbinské střední, což se později skupině podařilo vyvrátit.
„Enter Sandman“ je první skladbou z alba Metallica (Black Album), které vydala americká thrashmetalová kapela Metallica. Je to také první singl, který vzešel z tohoto alba, vyšel v roce 1991. Je to jedna z nejznámějších písní kapely. Enter Sandman se mimo jiné umístila na #5 pozici britské hitparády. Klip režíroval slavný „metalový“ režisér Wayne Isham, který mezi své zářezy může počítat i taková jména jako Pink Floyd, Slayer, Bon Jovi, Mötley Crüe, Ozzy Osbourne, Fleetwood Mac, Tenacious D, ale i Michael Jackson či Avril Lavigne. „Sandman“ navíc v tomto případě neznamená „Písečný muž“, ale v textu písně se tím myslí „Hajaja“ ‒ postava z germánské mytologie, která uspávala děti tak, že jim do očí sypala kouzelný písek ‒ hvězdný prach. Kirk Hammett později uvedl, že se při tvorbě riffu snažil napodobit skupinu Soundgarden.
„Sweet Harmony“ napsal a produkoval zakládající člen britské kapely „The Beloved“, zpěvák Jon Marsh, společně se svou ženou, Helenou Marsh. Byl to první single poté, co uskupení opustil Steve Waddington, přičemž nahrávka vznikla v Sarm West Studios v Londýně a byla vydána 11. ledna 1993. V mnoha evropských zemích byla píseň použita jako upoutávka pro druhou sezonu amerického seriálu Melrose Place.
„Ashes To Ashes“ je skladbou z alba „Album of the Year“ kapely Faith No More. Byla prvním singlem z této desky, vyšla 19. května 1997. Basák Billy Gould uvedl, že skladba samotná vznikla během jediného týdne, ačkoliv se kapela tehdy potýkala s existenční krizí. O tom ostatně svědčí i text samotné skladby, který zpěvák Mike Patton složil během svého pobytu v Itálii a jenž pojednává právě o komplikovaných vztazích mezi jednotlivými členy uskupení.
„1979“ je názvem písně od americké alternativně rockové skupiny The Smashing Pumpkins. Byla vydána v roce 1996 jako druhý singl z jejich třetího studiového alba „Mellon Collie and the Infinite Sadness“. Singl napsal frontman kapely Billy Corgan a obsahuje smyčky a samply, které nebyly příliš obvyklými pro tehdejší sound kapely. Corgan pojal píseň jako nostalgický příběh o svém dospívání v jeho rodné vesnici Elk Grove Village poblíž předměstí Chicaga. V roce 1979 měl totiž 12 let a toto období považuje za zásadní a přelomové v jeho proměně v mladého muže.
