21 poprvé v Japonsku

Tolik věcí, co dělat v Japonsku.
Tolik možností. Zbývá jediná otázka: Kde začít? To bylo až zbytečně dramatické, co? To odradí nové diváky... No nic. Co dělat poprvé při návštěvě Japonska. Je běžné přijet do Japonska
a nevědět, co udělat dříve. Takže mě napadlo, jaká místa a činnosti
by nakoply vaši dovolenou.

Skončil jsem na Facebooku a Twitteru,
kde jsem se ptal diváků: "Když dorazíte do Japonska,
co byste udělali rádi jako první?" Po zveřejnění jsem se vydal do města
jen tak na procházku. Narazil jsem na výbornou Playstation hru,
o které jste nikdy neslyšeli. Hru jménem: Pojďme chytat okouny! Dokážete si představit to nadšení
při chytání digitálního okouna? Jako sakra, herní konzole
jsou pro takové simulace přímo stvořené. Potom, co jsem se vrátil v depresích,
protože nemám starý Playstation a tím pádem nemůžu hrát
Pojďme chytat okouny!

Našel jsem stovky a stovky lidí,
co odpověděli na mou otázku. Sdíleli příběhy, zkušenosti a sny o věcech,
které udělali nebo chtějí udělat v Japonsku. Dneska se o ně s vámi podělím
a ohodnotím je na škále od 1 do 10, abyste našli nějakou inspiraci,
až se sem dostanete. A na konci videa řeknu,
co jsem udělal jako první já před pěti lety, protože jsem o tom vlastně nikdy nemluvil. Takže jdeme do toho.

Po příletu do Japonska a ubytování se
mi v hostelu řekli: "Určitě se chcete vyspat." Místo spaní jsem si pronajal kolo
a hodiny projížděl okolí. Jo, běž do háje, personále,
se svými blbými předpoklady. Kdo potřebuje spánek,
když může přejet most? Cyklistika je vlastně dobrý způsob,
jak objevovat Japonsko, protože tady každý jezdí na kole
a země je otevřená cyklistům. Oproti Velké Británii,
kde řidiči přejíždí cyklisty pro zábavu. Jedno z nejlepších míst v Tokiu pro projížďku
je staré město Kamakura na pobřeží.

Pokaždé, když tam s někým jsem,
vezmeme kola a jezdíme uličkami za chrámy. Kolo je skvělý nápad a dávám tomu 8/10. Jít do 7-Eleven a hrát onigiri bingo. Hra, při které vyzkoušíte nové chutě. Vezmu náhodnou příchuť
aniž bych věděl, co to je. A sním to. Jakmile je to něco s jídlem,
tak je to určitě dobrý nápad. Jestli nevíte, co je onigiri,
tak je to vlastně rýže s různou náplní. Káždá sámoška má velkou sekci s onigiri.

Má nejoblíbenější je tuňák s majonézou. Jsou tu další jako rybí jikry, losos... Kyselé švestky, těm se vyhněte. Někdy tam stojíte věčnost
a nevíte, co si vybrat. Vybrat si náhodně, to není špatný nápad.
Dávám tomu 7/10. Kupte si pravej pudink. Jím pudink jen v Japonsku,
pudinky tady v Singapuru jsou sračky. Jo, pravej pudink.

10/10. Každá sámoška má oddělení s dezerty, kde můžete najít jogurty,
dorty nebo tradiční sladkosti. To musíte zkusit, když ne kvůli dezertům,
tak kvůli vědeckým účelům. Spát a potom vystoupat na horu Fudži
se spoustou lahví Pocari potu. Né, až moc ambiciózní na první den. 3/10. Cože? Spánek? S kámoškou jsme
po příletu nespali 4 dny kvůli nadšení. Alice, spánek...

Hahaha. Na což Alice odpověděla:
Hahaha, spánek. Rebelové, zatracení rebelové. Nevím, co dělaly, takže 0/10. Určitě onsen. Pak se procházet a povídat si s místními. Optimistická šťastná tvář. Ale také nervózně se potící tvář. Proč si nepovídat
s místními přímo v onsenu?

Nakonec budete všichni nahatí
v horké lázni, to je na začátek super. Prolomíte tím ledy s místními. Pokud ale nemáte možnost jít do onsenu
na venkově, což doporučuji, dobrá alternativa je Onsen World. Oedo Onsen World v Odaibě v Tokiu. Je to onsenový tématický park
s ulicemi ve stylu éry Edo. Můžete se procházet v barevné jukatě
a jíst či pít mezi koupáním v onsenu. Je to drahé, ale pokud se nedostanete
na venkov, tak vřele doporučuji.

A musíte do onsenu,
když jste v Japonsku. 9/10. Políbit zem,
protože jsem zrovna přežil let s tříletým. Pak onigiri a pivo z nádraží. Jaký to vzor vidět svého otce na nádraží
pít pivo a jíst rýžové koule. Nic víc bych ani neočekával od člověka,
který má přezdívku: Napijme se v Japonsku. Dobrá věc na Japonsku je to,
že pít na veřejnosti je v pořádku. Můžete se procházet ulicemi
nebo nádražím a není se čeho bát. Když přijedou přátelé, tak většinou
zajdeme do sámošky a nakoupíme alkohol, pak už jen procházíme
pár hodin městem.

Je to skvělá příležitost poznat město.
Doporučuji. 9/10. Můj přítel a já pojedeme
na konci září a on neví, že první věc, co uděláme,
bude japonský hotel lásky. Úšklebek. Pokud se nepodívá na tohle video,
tak tohle tajemství je v bezpečí. 6/10. Ujistěte se, že je to dobrý hotel lásky. Ten rozdíl je v tom,
že můžete mít vířivku, nebo vanu se šváby.

Bohužel jsem zažil obojí. Kdo ví? Když budete mít štěstí,
dostanete jeskyni s plyšáky. Nebo neskutečně malou klec. Na letišti dám bezpochyby přítelově mámě
velké medvědí objetí na západní způsob. Tenhle rok poprvé
poznám jeho rodinu v Sapporu. Pak půjdeme do Izakaja a sním všechno! Skvěle, nevím,
co odradí přítelovu mámu více, jestli západní objetí, nebo vidět
synovu přítelkyni, jak všechno sní sama.

Nicméně jít do Izakaja je úžasný nápad,
ať už jste v Japonsku kdekoliv. Je to skvělé místo na nasávání atmosféry,
jídla, pití a poznávání místních. Takže Izakaja, jít do Izakaja dostane 9/10. Zkuste najít hernu s videohrami,
jako je Čo čabudai gaeši. Neuděláte chybu, když půjdete do herny.
Najdete je skoro v každé nákupní ulici. Mé dvě oblíbené hry
jsou starý dobrý Mario Kart... Ne, ne, ne. Né! ...a bubnovací hra s Taiko,
kde rozsekáte buben k určité hudbě.

Výborný na uvolnění. Bohužel hra Čo čabudai geaši
je docela vzácná. Je těžké ji najít. V překladu to znamená:
Vzteky převrhnout stůl. V této hře jste v roli otce,
který to psychicky nezvládá. Když sedíte u stolu
a rodina vás dost štve, tak do něj mlátíte. Pořád dokola, až to nevydržíte
a převrhnete stůl. Tím zničíte svou rodinu
jedním dobře mířeným stolem. A pak se na to díváte
ve zpomaleném záběru.

Měl jsem o tom video.
Bylo jedno z prvních, co jsem kdy udělal. Zakopnul jsem o tuhle hru
a byl nadšený z toho konceptu. Nic takového jsem neviděl. Návštěva herny, 9/10. Ten žabí bar. Ten žabí bar. Jeden z nejdivnějších zážitků,
které můžete zažít v Tokiu. Nedokážu si představit jít tam první den,
ale je to bar s podivným majitelem, který dělá všechno, ať už se převlíká za žábu...

...nebo přináší nápoje pomocí medvídků. Dělám, co můžu! Dobře! Já to zvládnu. A samozřejmě zuřit nad novinami. Dám tomu 8/10. Bylo to nezapomenutelné. Docela vtipné, že první věc bylo setkání
s Chrisem v Tokiu během události s Odigo. Potkat mě, tomu dám 1/10, Vždy se cítím špatně vůči divákům,
kteří mě potkají v Tokiu či v Sendai.

Je totiž vidět, jak se pocit nadšení
změní na totální zklamání. Jedno moje oblíbené setkání bylo
ve stanici Šibuja, kde jsem běžel na vlak. Opravdu běžel. A člověk, okolo kterého jsem běžel,
se otočil a zařval: Dobře ty, Youtube! A to je ten úžasný moment při setkávání,
když se stanete Youtuberem. McDonald's. McDonald's?

Proč? Opovaž se říct proč. Je to čerstvé a jiné.
Burgry mají v sobě vajíčka. Šťastná tvář. Aby dotvrdil svou oddanost,
tak přidal čtyři fotky toho nečekaného objevu. Japonský McDonald's má několik
unikátních položek jako čokohranolky. Bůh promine. Ale pořád je to standardní McDonald's,
takže dávám 4/10. A vůbec, proč tam chodit,
když můžete zkusit něco jiného. Třeba Mos Burger nebo Freshness Burger.

Nebo... ...Wendy's. Nebudu lhát, první, co chci udělat, je
vydat se do Šibuji nebo Šindžuku. Porozhlédnout se
a nechat se obklopit světlem. Vlastně má první noc byla v Šindžuku,
takže to byla druhá věc, co jsem udělal. Nezklamalo mě to. Pro člověka, co nikdy nebyl v Japonsku,
je Šindžuku největší kulturní šok. Jste obklopeni těmi světly, neonem,
davy, hlukem a horkem léta.

Jestli jste tam v létě. Doporučuji spíše Šindžuku než Šibuju,
je tam více restaurací, barů a zábavy. Vlastně Šibuju
nesnáším a vyhýbám se jí. Je tam moc turistů
a nevystojím ten přechod. Ten přeceňovaný přechod. Jo, prostě to nemám rád.
Pro mě je více dobrodružné Šindžuku. V obou případech
vás ta světla oslní. 8/10. Udělejte selfie se symbolem Japonska
s popiskem: "Dal jsem to, čubky."

Za 2000 dolarů
je to dost očekávané, takže 9/10. Pro někoho jako já, kdo není takový narcis,
je těžké se s tím ztotožnit. Je to něco, co bych nikdy neudělal. Ztichněte. Rybí trh v Tokiu.
Udělat z jet lagu výhodu. Cukidži je největší rybí trh na světě. Je to úžasné místo, jak jím procházíte,
tak se cítíte jako pod vodou. Jste totiž obklopeni milionem ryb.

Všude vytéká voda
a prostě je to fakt jako pod vodou. Nicméně příští rok už zavírají,
takže hodiny tikají. Tento rok může být posledním,
kdy to můžete zažít. Doporučuji se tam tento rok vydat. Dám tomu 8/10, a jestli chcete vidět video
z dražení tuňáka, kde jsem byl minulý rok, tak bude v popisku pod videem. Nechat věci v hotelu,
dát si výborný Kacu v Coco Čibanja, a pak si koupit čokolády,
časopisy a soli do koupele v Konbini.

Užít si dlouhou
relaxační koupel v hotelu. Tak tohle je rutina
ošlehaného cestovatele. Získala sis mě Coco Čibanjou,
koupelové soli jsou jen třešnička na dortu. Coco Čibanja neboli Kokosový kari dům
se často objevoval v odpovědích. A je jasné proč, protože se tam najíte
výborného kari za docela slušnou cenu. Důvod, proč tam moc nechodím,
je, že to kari, rýže a vepřové mě vždycky složí.
Je to jako koňské sedativum. A jsem hotovej, když si ho dám.

I tak je to něco, co musíte zkusit
a najdete to skoro všude. Takže jo, Coco Čibanja, 9/10. První věc, po setřesení
jet lagu, byla procházka. Bez cíle jsem jen objevoval město
a prošel pár obchodů po cestě. Tohle byla nejoblíbenější odpověd
na Facebooku a já s tím souhlasím. 9/10. Mé oblíbené místo po ránu je Šindžuku. Vstaňte v šest hodin
a můžete vidět, jak se z krásné klidné ulice stane nejrušnější ulice na planetě,
stanice Šindžuku je nejrušnější na světě.

A je ohromující vidět tuhle změnu. Poprvé, 8. července během druhé návštěvy,
jsme se kochali úžasným výhledem z hotelu. Upřeně jsme hleděli na Tokio
a sledovali, jak se hýbe. Štípali se a doufali, že to není sen. Vídíte, na co být v hotelu lásky bez oken,
když můžete být v takovém pokoji. 8/10, ale nemohlo to být levné. Soudě podle fotky
jste byli v oblasti Šiodome. Vidím Tokijskou věž,
Toranomon Hills Tower a v dálce horu Fudži.

Je to místo
s nejlepším výhledem v Tokiu. Jestli hledáte romantický hotel
na ohromení partnera, nebo si udělat zmíněnou: „Dal jsem to, čubky,“ fotku. Pak Šiodome nebo Šindžuku
jsou sázka na jistotu. Nevyjde to ale levno,
tyhle pokoje stojí 300 až 400 dolarů za noc. Což je cena za 3–4 dny v hotelu lásky. Určitě nechoďte do Tokyo Disney Resortu
poté, co absolvujete 13hodinový let. Jo, popravdě nechoďte
do Tokijského Disneylandu kdykoliv jindy.

Před dvěma lety jsem zaplatil majlant,
abych tam šel s kamarádem. A za 8 až 9 hodin
jsme se dostali na skvělé... tři jízdy. Trvalo tři a půl hodiny
dostat se na Space Mountain. Tři a půl hodiny za 15 sekundovou jízdu. Každá minuta v té frontě
byla hořkým připomenutím, že už nechci nikdy znovu
do Tokijského Disneylandu. Jak vidím, hodně lídí bylo ambicióznějších
než já ve svém prvním dni.

Když jsem dorazil, byl jsem v programu JET,
Japan Exchange Teaching program. Byli jsme na hotelu v Šindžuku,
kde jsme měli velice zábavné semináře. Na první den jsme měli
ráno a odpoledne volno. Vydal jsem se k Tokijské metropolitní věži,
což je budova za hotelem, která měla nejlepší výhled do okolí,
dokonce zadarmo, takže to je super. Šel jsem nahoru,
protože jsem chtěl zjistit, jak velké je Tokio. Seděl jsem tam
s předraženým dortíkem v restauraci a jen jsem koukal
na tu scenérii nekončících budov.

Jen jsem tam seděl s dortíkem a myslel si,
že jsem to dokázal. Dostal jsem se do Tokia. Pak mě dohnal jet lag
a já usnul vedle dortíku. O dvacet minut později
mě hrubě probudili a vyhodili ven. Večer jsem zašel na karaoke
a to byla také sranda. Tady máte spoustu nápadů, co dělat. Doufám, že jste našli
inspiraci na váš výlet. Dejte vědět, co se vám líbilo. Komentujte pod videem.

Děkuji za sledování a já se jdu vyspat. Jsem docela unavený
a užil bych nějaký spánek. Spánek. Překlad: Haffy
www.videacesky.cz