Nedorozumění

www.videacesky.cz Dobré ráno, kouzelnický světe! Rita Holoubková se vám hlásí živě
ze Školy čar a kouzel v Bradavicích. Je krátce po úsvitu a my budeme
zanedlouho svědky velkolepé bitvy mezi nebelvírským
a zmijozelským týmem. Dnes se, drazí čtenáři, rozhodne,
který tým bude oslavován jako šampión a který si budeme všichni
pamatovat jako tým... posránků.

Co to tady máme? Ty tam! Šprte! Co mi můžeš říct
o tomto ohavném muži? To je náš trenér, profesor Lupin. Vypadá to, že zabil tuhle překrásnou
srnku v nějakém krveprolití. Bože, pomoz mi!
Co to... Co jsem to zabil? Dobré ráno, pane Lupine.

Jmenuji se Rita Holoubková
a jsem reportérka Denního věštce. Zdravím. Můžete mi vysvětlit, co se tu děje? No, myslím, že se všichni už těší
na senzační famfrpálový zápas. Můj tým je rozhodně připraven. Ne, poukazovala jsem
na tu zabitou srnku a na fakt, že jste od hlavy
až k patě potřísněn krví. No...

No... Je to tradice. Ano, je tradicí, že před každým zápasem
zabije nebelvírský... famfrpálový tým bezbrannou srnku. A spořádá ji! Tímto rituálem načerpáme sílu a dravost... té srnky. Je to...

Je to dost hustý, ne, Longbotlamo? To je Bambiho máma. Prostě tu srnku sežer. To nejde. Sežer ji. Je dobrá. P-p-pane Lupine... Pan-pane Lupine...

Říká se, že mezi vámi a
Severusem Snapem vládne obrovská rivalita. Co si myslíte o výrocích profesora Snapea,
který tvrdí, že jste, a teď cituji: "Neschopný učit děti, nebezpečný sobě i okolí, nikdy nedokončil studium
v Bradavicích a je to ubohý... ztroskotanec." Mele sračky! Chci říct,
že říká polopravdy. Poslyšte, klidně...

Klidně Snapeovi řekněte, že je debil. A můžete mě taky citovat. Mí drazí čtenáři, hvězda na dosah! Na místo právě dorazil sám
slavný Harry Potter, nebelvírský chytač. - Jak se vede, Denní věštče?
- Harry, chlapče, přeji úspěšný zápas. Je načase, aby se diváci
usadili na své sedačky, protože již brzy začne
nezapomenutelný famfrpálový zápas. Rita Holoubková končí.

Severusi, co je největší pitomost, jakou jste
kdy udělal? Protože jsem vás právě trumfnul! O tom pochybuji. Mé činy zapříčinily
smrt jediné osoby, kterou jsem kdy miloval. Tohle je asi dvakrát
zábavnější. Severusi... Pozval jsem profesorku Umbridgeovou v Prasinkách
na tradiční bradavický uvítací body shot, chápete? - Jistě. - A padli jsme si do oka.
Zpívali jsme a tančili... Abych to zkrátil... - nakonec jsme spolu šli domů.
- Ale, řediteli! Severusi, nechte mě domluvit.

Umbridgeová se pak vysvlékla
ze svých šatů a - tomuhle nebudete věřit - profesorka Umbridgeová - poslouchejte - - je ženská.
- Ne! - No jo.
- Co jste udělal? První, co mi přišlo na jazyk, bylo... A pak jsem udělal jedinou věc,
kterou jsem mohl zabránit většímu trapasu. - Jakou?
- Přemístil jsem se. - To snad ne.


- Ale ano. Ale, řediteli, vždyť jsem vám říkal,
že se těmto věcem musíte stavit čelem. Jako když jsem se tenkrát
líbal s profesorkou Červotočkovou. Začala se na mě lepit. Musíte si to s nimi vyříkat.
Vysvětlit jim, že nemají to, po čem toužíte. Severusi, tyhle věci se vyžehlej samy.
Jako tehdy, když mi všichni říkali: "Hej, Brumby, musíš vyloučit
Toma Raddlea, protože je zlej." Řekl jsem jim, ať to neřešej
a nakonec se všechno vyřešilo samo. Tohle je to samý.

To bude pro mě. Do háje! - Co je?
- SMSka od Umbridgeový. Píše: "Musíme si promluvit,"
dvojtečka a pravá závorka. To vám tedy vážně nezávidím. Pardon, to jsem já. - Co to k čertu?
- Co? Zpráva z BBM od Umbridgeové: "Je s vámi Brumbál?


Dostal mou zprávu?" Vy jste mě do toho namočil? Prostě ji ignorujte.
Třeba to nechá bejt. - Dostal jsi mou zprávu?
- No jo. Jo... jo. Neodepsal jsi. A včera v noci jsi zmizel tak rychle,
že jsem nestačila ani říct... Když jsme u toho...

Včerejší noc byla tou
nejúžasnější nocí mého života. Vážně? Já tě miluju. Jo, já taky! Panebože, na tohle se nemůžu dívat.
Poslyšte, Umbridgeová... Ředitel nezvládá konfrontaci. Rád by vám řekl,
že ho prostě moc neberete. Cože?!

Ty nemáš vůbec tušení, jak kouzelnou noc
jsme spolu prožili, ty malej z*urvenej Snape. On mě miluje. Je to jediný muž,
který mě miluje. Budeme spolu šťastní. A ty chcípneš! Umbridgeová, Umbridgeová,
Umbridgeová, zadrž! Říká pravdu! Říká pravdu.

Cože? Nechci s tebou chodit. Balil jsem tě, protože jsem
si myslel, že jseš sexy chlap. Možná kdybys byla chlap... Ne... Ne. Jsem hrdá na to, že jsem žena. Jsem velice silná žena.

Poslouchejte ten rachot... Umbridgeová, omlouvám se.
Prostě jsem udělal velkou pitomost. Omlouvám se,
že jsem tě tak navnadil a že jsem všem líčil
naše sexuální zážitky. Myslel jsem si,
že se tomu budou smát. Vlastně se smáli.
Hodně. No tak, vždyť je to sranda. Ne.

Ne... co to mám v očích? Slzy? Ne! Umbridgeová, ty nepláčeš! Umbridgeová nepláče! Ty nepláčeš! Ale ano, pláčeš. Pláčeš, ty malá baculatá sv*ně. Přesně to jsem,
malá baculatá sv*ně.

Panebože, vy pláčete?
Ona pláče? Spíš se směje.
Vždyť je to vážně sranda. Já tě zničím! Rozemelu tvé kosti
a udělám si z nich chleba! Vymažu celou tvou existenci! A převezmu tvé místo! Zapiš si to za uši, Brumbále! Převezmu tvé místo!

Severusi, kdo podle vás
vyhraje to důležitý utkání? - Bohužel Nebelvír.
- Dobrá. Draco je neschopný malý sráč. To mi povídejte. - Ahoj, Luciusi!
- Ahoj. To je Lucius Malfoy. Byla to dlouhá doba, Severusi. Tebe bych tu nečekal.

Obdržel jsem dopis, ve kterém stálo, že budeš
letos zaneprázdněn a nestihneš žádný zápas. Ano, to jsem... jistým způsobem... ale víš, jak famfrpál miluji.
Nechci si nechat ujít žádný zápas. Obzvlášť když je pro mě
výjimečně důležitý. Vážně? A co je na tomto
zápasu tak důležitého? Ře-kně-me... že mám na výsledek toho
zápasu hodně vsazeno.

Proto doufám, že ti nebude vadit,
že jsem tvůj tým narychlo trochu obměnil. - Obměnil? - Ano. Dovol,
abych ti ho představil... Yaxley! Zdar, kouči. Tady je máš. Všichni čerstvě přestoupili
do Bradavic a jsou to výteční hráči. Zdravím. Co kdybys šel říct svým svěřencům,
že budou sedět na lavičce?

Jak si přeješ, Luciusi. Hoši... nezapomeňte... udělejte, co bude ve vašich silách,
abyste srazili Pottera z koštěte. Ujistěte se, že bude
jeho pád smrtelný. - A nezapomeňte, že až vstoupíme
na hřiště... - To je můj taťka! Taťko! Tys mi přišel dodat lásku!

Na špičky, nehrb se, bradu nahoru! Tati... taťko... Hele! Nakreslil jsem ti obrázek. To jsem já na záchodě. Ty stojíš v pozadí a říkáš: "To je můj syn!" A ten záchod říká: "Děkuji, Draco, i záchody musí jíst."

Hodně se mi povedlo
stínování tvých vlasů. Lepší jsem ještě neviděl. - Kdo se tě ptal na názor?
- Tos vůbec neobkresloval? Ne. Páni! Podívejte, přátelé... Podívejte se na tohle. - To je šrafování?


- Ano. Ticho! Zmizte mi z očí, vy blbci! A nezapomeňte zabít Harryho Pottera. - Mohl bych si to nechat?
- Klidně. A ty... Ty mě poslouchej, ty malý buzerante. Ne že mi to poděláš! Nepodělám.

Nepodělám, taťko!
Nepodělám! Uvidíš, že mě začneš mít rád.
Já tu Zlatonku chytnu. Zapište si to za uši! Až budu sedět na... Hej!