Co se děje s tělem při kremaci?Ask a Mortician

Ahoj, smrťané. Dnes se vrátíme k začátkům mé kariéry a hezky si popíšeme všechny útrobní a morbidní detaily kremace. Pokud jste neviděli žádné moje video a jen jste vygooglili: "Je kremace to pravé pro mě?" Tak zdravím, vítejte. Nebojte, tohle je moje parketa. Tohle video je první ze série o tom, co se stane obyčejnému, běžnému tělu, a to jak z procedurálního, tak z vědeckého hlediska, v různých posmrtných scénářích.

Jdeme na to. Většina krematorií bude trvat na tom, aby tělo bylo v rakvi či jiném obalu. Možná sníte o té lakované mahagonové rakvi za 5 000 dolarů z kolekce od Kylie Jenner, ale i když ta je super na pohřeb, s kremační pecí to moc nejde dohromady.

Rakve určené ke kremaci se dělají z borovice či překližky a nejčastěji je to prostě kartonová krabice. Ta shoří fakt hezky. Než se tělo vloží do kremační pece, obvykle se sundají šperky a zdravotnické prostředky jako kardiostimulátory, protézy či silikonové implantáty se vyjmou z těla. Proč? Baterie od kardiostimulátorů můžou vybouchnout a protézy a prsní implantáty se zase roztečou do lepkavého maglajzu, který chudák zaměstnanec musí seškrabat.

Moje video o tom, co se stane s prsními implantáty při kremaci, je tuším pořád moje nejpopulárnější video, protože... internet. Když je tělo zbaveno všech vybuchujících a roztékajících se věciček, kovový štítek, trochu jako ten pro psa, je přiložen k tělu, kde zůstane po celou dobu, takže ostatky lze vždy identifikovat.

Tak víme, že vám dáváme ostatky vaší babičky, ne Boba. Kdo je Bob? Neznáte ho, o to tu přesně jde. A teď začne samotná kremace. Kremace těla probíhá v první ze dvou komor. V primární komoře, kde je tělo, teplota dosahuje asi 900 až 1 100 °C.

V tomto minipekle obloženém cihlami a cementem měkké tkáně lidského těla shoří na popel nebo se vypaří, až nezbyde nic než kousky křehkých kostí a popel. Trvá to hodinu až dvě. Ale co se během té hodiny či dvou za těmi velkými kovovými dveřmi děje? Každých deset minut v peci lidské tělo prochází drastickými změnami až k úplnému zpopelnění. Jakými změnami, ptáte se?

Jen pojďte blíž, děti. Nebo radši ne, je to pěkně drsné. Po 10 minutách Svaly, kůže, orgány a tuk vystavené plamenům se pomalu smaží, škvaří a smršťují. Perlička: Pokud je tělo spalováno dřív, než dojde k přílišnému rozkladu svalové tkáně, končetiny se mohou smršťovat, ruce zatínat v pěst, paže ohýbat, hlava klopit à la boxer.

Ale žádné sezení, to je mýtus. Po 20 minutách Většina měkké tkáně na obličeji a lebce je spálena, kromě tváří. Začínají být vidět žebra a v oblasti hrudi a břicha může tryskat kapalina z trhlin v tělní dutině. To proto, že se tělní kapaliny agresivně vypařují a břišní orgány dehydrují a scvrkávají se.

Po 30 minutách Calva neboli klenba lebeční se začíná oddělovat od zbytku lebky. Vařící kapalina se vylévá z trhlin a na kostech obličeje již nenajdeme téměř žádnou tkáň. Hrudní kosti jdou již skoro celé vidět, žebra se ohýbají dovnitř i ven, břišní orgány se dále scvrkávají a na končetinách jsou už jen zbytky měkké tkáně, pokud již není spálena všechna.

Po 40 minutách Klenba lebeční se zcela oddělila od lebky. Jde vidět zčernalý mozek. Většina kostí obličeje se rozpadla. Žebra, zcela viditelná, jsou pokroucená a zkřivená. Břišní orgány jako slezina vypadají jako zčernalé mycí houby. Ze spodní části rukou nezbylo nic.

Po 50 minutách To, co zbylo z vnitřních břišních orgánů, je seschlé, scvrklé a houbovité. Ze stehen jsou pahýly a z paží nezbylo skoro nic. Páteř s obratli ještě vzdoruje, ale už se postupně rozpadá. Po 60 minutách a dále Trup, pokud se tak již nestalo, se zcela rozpadá. Z lebky zbyly jen úlomky kostí, z vnitřních orgánů jen popel a pánev pohltily plameny.

Zatímco se tkáň a kosti spalují v primární komoře, plyny a částice uvolňované spalováním se dostávají do sekundární komory, kde teplota dosahuje přibližně 900 °C. Sekundární komora má za cíl omezit kouř, zápach a emise, než jsou zplodiny vypuštěny do atmosféry. Poté co je tělo zpopelněno, ostatky se nechávají vychladnout.

Pak jsou operátorem pece zameteny na něco, co vypadá jako obří tác na sušenky. V tuto chvíli váží ostatky přibližně 1,5–2,5 kg a jsou tvořeny křehkými, anorganickými úlomky kostí a popelem. Kosti a popel jsou zkontrolovány silným magnetem. Ten vysbírá všechen kov, který přežil kremaci. Zpopelněné ostatky jsou pak semlety do práškové hmoty, kterou si představíme pod pojmem popel, v zařízení zvaném kremulátor.

Popel je poté uložen do nádoby či urny, kterou si blízcí zesnulého vyzvednou a naloží s ní, jak chtějí. Tak takhle se to víceméně dělá. Nejdřív studené tělo, pak vařící kosti, tohle jsou základy kremace. O jakých dalších způsobech, jak naložit s tělem, chcete vědět víc? Překlad: Snoopadoop www.videacesky.cz