Kultovní mrtvola Vladimira LeninaAsk a Mortician

V lednu roku 1924 zakladatel ruské bolševické strany a vůdce Sovětského svazu Vladimir Iljič Lenin zemřel. Aby mu jeho následovníci mohli vzdát poctu, bylo Leninovo tělo šest dní vystaveno v Domě odborů v Moskvě. Tehdy ještě vláda neplánovala zachovat Leninovo tělo pro příští generace, navíc Lenin si přál být pochován vedle své matky, tudíž bylo jeho tělo nabalzamováno zcela běžnou metodou a postoupeno jeho lidu.

Ale když jste zesnulým maskotem celého politického hnutí, ne vždycky jde všechno... podle plánu. Lenina přesunuli na Rudé náměstí do dočasného mauzolea. Rozhodlo se, že veřejnost bude moci Lenina vidět ještě pár dalších týdnů. Po dvou měsících a více než 750 000 návštěvnících Lenin vypadal pořád skvěle, také díky chladné ruské zimě, až vláda rozhodla, že jeho tělo zůstane vystavené ještě o chvililinku déle.

Třeba o nějakých 93 let. Asi tušíte, že běžné nabalzamování není pro našeho kámoše Vlada a jeho možná i věčnou štaci dost dobré. Můžu mu říkat Vlad? Shromáždili proto elitní tým vědců, který měl za úkol najít způsob, jak vytvořit sochu Leninova těla pomocí samotného Leninova těla, neboli živoucí sochu, jak tomu říkají.

O necelých sto let později je Lenin, nebo to, co z něj zbylo, stále modelován. A právě proto je to kultovní mrtvola. Pro vědecký experiment, kterým Leninovo tělo je, nestačí použít termín "balzamování". Samozřejmě se používala a používá balzamovací tekutina, co vše je však nutné udělat, aby Leninovo tělo bylo ohebné a pružné, jak jej popisuje Alexej Jurčak, expert na Lenina, to dalece přesahuje nabídku služeb vašeho místního pohřebního ústavu.

Pokud tedy u vás nenabízejí, že budou babiččino tělo pravidelně nořit do formaldehydu a nahrazovat kousky, které se rozkládají, voskem. Jestli to tak máte, tak se teď fakt červenám. Rozhodlo se, že se Leninovo tělo zachová co nejdéle. Rozhodl tak Výbor pro organizaci Leninova pohřbu a Výbor pro zachování Leninova těla.

Sověti se ve výborech vyžívali. Poté museli zvolit postup. V té době neexistovala vhodná technologie zachování těla, takže profesoru lékařství Vladimiru Vorobjovovi a biochemiku Borisovi Zbarskému bylo dovoleno vyzkoušet na Leninově tělě experimentální balzamovací postup. Po čtyřech měsících experimentování a vymýšlení postupů za chodu Vorobjov a Zbarský oznámili, že se experiment zdařil.

Leninovo tělo bylo dokonale zachováno! Tedy: Leninovo tělo zůstane zachováno, pokud se budou pro tento účel nadále používat jejich postupy. A neřekli dokonale zachováno. Bylo to spíš nějak takhle. Když budeme používat vaše postupy, jak dlouho Leninovo tělo vydrží? Na tuto otázku si dovolím neodpovědět. S jistotou víme, že Vorobjov a Zbarský vyvinuli kvazi-biologický postup, který spočívá v zachovávání a nahrazování.

Ze všeho nejdříve si vědci museli poradit s tím, že na Leninově těle byla provedena pitva a bylo nabalzamováno, čímž se zpřetrhalo velké množství tepen a cév. Aby se balzamovací roztok řádně dostal do všech částí těla, oběhová soustava musí zůstat neporušena. Bylo tedy nutné zvolit náročnější postup.

Pomocí jednorázových mikrojehel se tekutina vpichuje do různých částí Leninova těla. Většinou se aplikuje tam, kde už jsou rány nebo jizvy, aby nedošlo k zohyzdění Leninovy kůže. Byl rovněž vytvořen dvouvrstvý gumový oblek, který na kůži udržuje tenkou vrstvu balzamovací tekutiny v době, kdy Lenina vystavují. Oblek je schován pod oblečením, proto z Lenina vidíme jen hlavu a ruce.

To, že celého Lenina nevidíte vy, neznamená, že jej nevidí nikdo jiný. Každých osmnáct měsíců Lenin podstupuje tzv. velké procedury v Centru pro vědecké výzkumné a výukové metody v biochemických technologiích. Neboli v Leninově laborce. Lenina vysvlečou, jeho oblečení buď vymění, nebo vyčistí a vyžehlí, odvedou z jeho těla tekutiny a naloží jej do vany.

Den v lázních v Leninově laborce! No, spíše než den v lázních je to přestěhování do lázní, protože procedury trvají dva měsíce a Lenin v té době není vystavován. Na Leninově těle hledají známky rozkladu, plísně nebo poškození. Tělo je poté ponořeno do řady speciálních koupelí, do roztoku glycerolu, formaldehydu, octanu draselného, alkoholu, peroxidu vodíku, roztoku kyseliny octové, octanu sodného a dalších.

Každá koupel je navržena tak, aby účinkovala na jinou část těla: na kůži, svaly, kosti... Nenechají však kámen na kameni či tělní tekutinu na tělní tekutině. Tekutinu odvedenou z Leninova těla zkoumají kvůli změnám, které by mohly být znamením plísně nebo rozkladu. Podle toho pak upravují tekutinu, kterou vpichují do Lenina, když jej znovu balzamují, než jej pošlou zpátky do zákopů.

Aby Lenin vypadal jako Lenin, musí ho balzamovat, koupat a dělat další věci. Jaké další věci máme na mysli? Nahrazování částí Leninova těla, když začnou vypadat neživě. Když na Lenina začala působit hydrolýza neboli proces, při kterém tuky zkapalňují a proudí do částí těla, kde nemají co dělat, což způsobuje vrásky a splaskliny, vědci začali do Leninovy kůže a tkání vpichovat směs parafínu, glycerinu a karotenu.

Tento materiál vyhlazuje a vyplňuje Leninovu kůži, přičemž zachovává strukturu a barvu obličeje a těla. Je to jako botox pro mrtvoly! Tento umělý tuk postupem času nahradil většinu tuků v Leninově těle. Ale holky, Leninova stárnoucí pleť potřebuje všechnu dostupnou pomoc. Pomocí speciálního tajného materiálu... Vážně jste si mysleli, že se ve videu o kultovní mrtvole obejdeme bez tajných přísad?

Jste tu poprvé? Vědci z laborky vymodelovali části Leninova obličeje a těla, které neodolaly zubu času. Vytvořili speciální tajný materiál, když vtom, v roce 1945, vypukla krize: Případ pohřešované kůže na noze! Dne 9. března ředitel budoucí KGB a vedoucí Leninovy laborky Lavrentij Berija nahlásil, že se během želatinové kúry ztratil kousíček kůže z Leninovy nohy.

Věc byla důkladně prošetřena, ale zatoulaná kůže se nikdy nenašla. Díky této události vědci z Leninovy laborky vytvořili umělou kůži prakticky nerozeznatelnou od té pravé. Pravdou je, že z původního Leninova těla se zachovalo velmi málo. Leninovi zcela nahradili kůži, vyjmuli vnitřní orgány včetně mozku, a i řasy má falešné. Dnes zbývá z původního Lenina méně než 23 procent. To, co nám předkládají jako Leninovo tělo, je super, ale ne až tak z pohledu zachování těla, spíše jako důkaz biochemické a biomedicínské inovace.

Leninova laborka vyvinula inovace, které našly uplatnění v medicíně. Například metoda umožňující oběh krve během transplantace ledvin nebo první a jediný neinvazivní kožní test hladiny cholesterolu. Ať už však vědci pracují se samotným Leninem, nebo s tím, co bylo přetvořeno v Leninovu živoucí sochu, oddaně zachovávají Leninův obraz do všech nepatrných detailů.

Spolu s litry balzamovací tekutiny ruská vláda do Leninova těla pumpuje čtyři miliony korun ročně. Kolik těl může říct, že má k dispozici laborku a pěkných pár melounů? Tak to vidíte, smrťané. Vladimir Lenin: napůl člověk, napůl experiment, na sto procent kultovní mrtvola.

Hádejte, komu se podíváme na zoubek příště. Překlad: Snoopadoop www.videacesky.cz