Ayoade na Islandu: Tradiční hostina

Po úspěšném zdolání Zlatého okruhu se naše myšlenky upnuly na jídlo. Jídlo na cestách je vždy
spjato s příšernou nejistotou, ale Jessica si přála okusit
autentickou Islandskou večeři. - Tohle je Hakarl.
- Hakarl? Ano, a tohle je Brennivin, také známý jako Černá smrt. Hakarl, grónský žralok, je jedovatý kvůli vysokému
obsahu kyseliny močové.

Když se ale maso několik
měsíců rozkládá a fermentuje, je technicky vzato jedlé. Proč mě to nezabije? Vlastně si nejsem jistá. Ne? To je v pořádku. Nevadí. Ale vy byste to nesnědla, že ne?

- Ne, nechutná mi to.
- Chápu. To je dobré znamení. Obojí je odporné. Objednali jsme si dvě odporné věci. - Pane jo!
- Chutná to příšerně. - Jako želé s příchutí amoniaku.
- A tohle snad vyrábí z bramborové kaše. - Tohle nebylo špatné. - Kéž by to šlo
přetvořit zpátky na tu kaši, tu bych si dal. Teď už je jisté, že já ani Jessica si
shnilého žraloka do úst nikdy nevložíme.

Za tohle neplatím. Děkujeme, na shledanou! Byla to další kulturně
obohacující zkušenost, o níž můžeme předstírat,
že byla důležitá.