Will SmithBiografie hvězd

Jeho plné jméno zní Willard, ale na škole si kvůli svým vtípkům a okouzlující osobnosti vysloužil přezdívku Prince. Když mu bylo 12 let, začal plně využívat svou otevřenou povahu, smysl pro humor a kreativitu pro psaní rapových textů. Ještě jako adolescent spojil síly se spolužákem Jeffreym A. Townesem a vzniklo duo DJ Jazzy Jeff a Fresh Prince. Dodnes jsou oceňovaní za to, že na počátku 80. let jako jedni z prvních používali některé moderní techniky.

Po vrtkavých začátcích přišel úspěch a věřte, nebo ne, Will se ve 20 letech stal milionářem. Poprvé jsem začal rýmovat kolem roku 19... asi v roce 1980, tehdy jsem se do toho naplno pustil. Psal jsem si rapové texty plné nepěkných slov, víte jak to je... a má babička našla sešit s mými texty a dozadu mi do něj napsala: "Drahý Willarde..." ano, babička mi říká Willard, "Drahý Willarde, opravdu inteligentní lidé nemusejí používat takováto slova, aby se dokázali vyjádřit.

Ukaž světu, jak chytrý opravdu jsi." Tehdy jsem se rozhodl, že má pravdu, a že ze sebe něco udělám. V roce 1988 DJ Jazzy Jeff a Fresh Prince vyhráli historicky první Grammy v kategorii rapu. Will v nadšení hodně rozhazoval a byl skoro na mizině. Naštěstí ale v roce 1990 potkal producenta, kterého zaujal nápad natočit podle Willova života sitcom, a tak vznikl seriál Fresh Prince, který se vysílal šest let.

Úspěch na obrazovkách pak vedl k úspěchům na velkém plátně. Will si začal budovat jméno výkony ve snímku Šest stupňů odloučení a akčním filmu Mizerové, kde měl příležitost pracovat pod vedením režiséra Michaela Baye. To, co Michael Bay dělá, není vůbec lehké. Zajímavé je, že neslevuje ani z akce, ani z komediální stránky. Dokáže natočit opravdu drsný, akcí nabitý film, který je ale zároveň vážně zábavný, a to je opravdu těžké, skoro nemožné.

Často totiž u filmu, který je opravdu zábavný divák nevidí akční sekvence jako věrohodné a naopak. Tady se podle mě Michaelovi skvěle povedlo vyvážit oba elementy a vytvořit opravdový letní hit. A Willova kariéra se už naplno rozjela. Megahit Den nezávislosti vydělal v kinech přes 800 milionů, a Will se stal jedním z nejžádanějších herců Hollywoodu. Muži v černém se dokonce stali nejziskovějším filmem roku 1997, jejich ústřední píseň ve Willově podání získala Grammy a následovala nejen pokračování filmu, ale i další zajímavé projekty, a Will si teď mohl dovolit požadovat 20 milionů za roli.

Ovšem roli, která ohromila diváky a zajistila Willovi pověst opravdu talentovaného herce, získal až v roce 2001, kdy ztvárnil legendárního boxera Muhammada Aliho. Při rozhodování jsem si pouštěl Aliho zápasy a rozhovory s ním a dopadla na mě drsná realita nemožnosti něco takového ztvárnit.

Nemožnosti ho ztvárnit nejen mnou, ale i kýmkoliv jiným. Ali byl dokonalým umělcem. Ali... byl hercem. Všechno, co dělal bylo obrovské, zářivé a barvité. Naplňoval všechno, co se dnes snaží naučit začínající herci. Michael Mann mi řekl, že vytvoří takové podmínky, které mi dovolí opravdu být Muhammadem Alim.

Hodně jsme spolu mluvili o jednotlivých fázích, fyzických, emocionálních, psychických a duchovních aspektech a o tom, jak by se na jejich základě dal film jakoby rozebrat a roztřídit do jednotlivých kategorií, které bychom se snažili zpracovat odděleně. Tehdy jsem si to poprvé dokázal představit. Will se do role ponořil fyzicky i emocionálně a jeho úžasný výkon v této biografii byl odměněn nominací na Oscara.

Willovi jsme vázali ruce před nasazením rukavic, všechno připravené na natáčení a od si promýšlel zápas, když na něj někdo mluvil, tak neposlouchal. A najednou určitým způsobem pohnul hlavou nebo celým tělem... Páni! Jaky bych byl v místnosti s Muhammadem Alim a psal se rok 1964. V tu chvíli prostě je Muhammadem Alim. Po všem fyzickém tréninku, který pro roli absolvoval o sobě Will s humorem řekl, že je "lidská viagra" nebo "Will-agra".

Jeho manželka Jada Pinkett Smith během natáčení pronesla několik zajímavých postřehů. Ali a Will Smith se od sebe až tak neliší, když se vážně podíváte na jejich osobnost, ale jak už jsem řekla, viděla jsem, jak se... učí z toho, co potkalo Aliho a aplikuje to na vlastní život. Dobré i špatné. To je opravdová změna, kterou v něm vidím.

Ta fyzická, to je pro roli samozřejmostí, ale co se týče Willa po duchovní a intelektuální stránce, viděla jsem velkou změnu v jeho procesu seberealizace toho, kdo Will Smith opravdu je. Ve filmu Štěstí na dosah si Will zahrál další reálnou osobu, Chrise Gardnera a za roli byl znovu nominován na Oscara. Stejně jako v Alim měl šanci osobně se setkat s předobrazem jeho role. Hodně mi pomohla možnost setkat se a pracovat se skutečnými lidmi o kterých příběh vypráví.

Mít Aliho přítomného na natáčení Aliho... to bylo prostě perfektní. Něco zahrajete a pokud si tím nejste úplně jistí, můžete se ho jednoduše zeptat. Podobné to bylo s Chrisem Gardnerem, Chris byl přítomný celému natáčení. Naším cílem bylo zachytit podstatu určité zkušenosti, na zfilmování zhruba 10 let Chrisova života jsme měli asi dvě hodiny.

A zhustit 10 let do dvou hodin není lehké, a kdo by nám mohl pomoct lépe než Chris Gardner zachytit podstatu celé jeho zkušenosti. Kdo jiný ví, jak se cítil jaké to pro něj celé bylo, a co si z té cesty odnesl? Role svobodného otce bez střechy nad hlavou, který se snaží vychovat syna a zároveň vybudovat kariéru jako makléř, na Willa, který je také velice cílevědomý, nebývale zapůsobila.

Viděl jsem jeden dokument o Chrisově životě a hodně mě to vzalo. Síla toho příběhu... a už jen ten pohled v jeho očích, pohled plný sebevědomí a síly, po tom všem, co si musel prožít. Chris je zosobněním amerického snu.

Podle mě je důvodem celosvětového úspěchu USA právě ten ideál, který Chris Gardner zosobňuje. Zdá se, že vášeň pro herectví v rodině zapustila kořeny, Willův tehdy osmiletý syn Jaden si totiž ve filmu zahrál také. K herectví patří to, že se jakoby dokážete sami zhypnotizovat. Vážně, je to skoro jako autohypnóza, kdy se snažíte pro tu chvíli, kdy běží kamera nehrát, že něčemu věříte, ale skutečně tomu věřit.

A když záběr dotočíte, musíte se z toho stavu probrat. Tehdy vznikají ty nejlepší záběry, v okamžicích, kdy skutečně věříte. To je herecký svatý grál. A možnost hrát s mým synem, možnost natáčet s ním jednotlivé scény, ležet na záchodech v metru s mým vlastním synem, rozhodně přispěla k mojí schopnosti transformovat se a na chvíli se skutečně stát Chrisem Gardnerem.

Rodina se nezapře a tihle dva si společné natáčení opravdu užili, ale pro Jadena byla spolupráce s jeho otcem občas náročná. Co mi vadilo je to, že pořád zůstával v roli. Víš, jak stárnu, tak už mi tak dobře nefunguje mozek, proto se musím soustředit a zůstat v roli, zatímco ty můžeš mezi jednotlivými záběry blbnout. Mě už to nejde. No jo, ale to jsme třeba byli v přívěsu a já řekl: "Tati, já chci džus."

A ty na to: "Promiň, Chrisphere, na džus nemáme peníze." V roce 2007 nás znovu ohromil filmem Já, legenda, post-apokalyptickém snímku, v němž si zahrál posledního žijícího člověka na planetě. Tato role byla náročná tím, že byl Will dvě třetiny snímku na plátně zcela sám bez jakékoliv možnosti interakce.

To není snadné. Je to úžasné cvičení, nebýt schopný mluvit a musel vymyslet, jak sdělit některé věci, aniž byste mohli mluvit. Musíte najít chování, které perfektně vystihuje, co chcete říct. Musíte tomu rozumět. Nemůžete svoje pocity předstírat nebo je identifikovat slovy, jste v situaci, kdy ke sdělení myšlenky nemůžete použít slova, ale musíte na to jít skrze jiné aspekty. Je to úžasné a pro mě je to jádro herectví.

Risk se vyplatil a příjmy z filmu Já, legenda byly rekordní. Rozený herec, který je rád středem pozornosti si svůj hvězdný status rozhodně užívá. Jsem nesmírně rád, že je tu tolik lidí a že křičí nadšením. Je to pěkný pocit, když někdo křičí vaše jméno. Myslím, že film se povedl a album si taky nevede špatně, takže si nemám na co stěžovat.

Vím, že to jednou skončí, ale momentálně se vážně všechno daří. Jako pravý renesanční muž dosáhl Will úspěchu hned v několika oblastech. Jeho mnohostrannost jako herce i hudebníka mu umožňuje s lehkostí střídat oba tyto světy. A jak vnímá rozdíl on sám? Když nahráváte album, je to mnohem osobnější, je to o vás, zatímco při natáčení filmu sloužíte spíš jako nástroj pro něčí vizi. Někdo přišel s námětem, někdo napsal scénář a někdo se to chystá režírovat.

A je to jejich vize, kterou jim pomáháte ztvárnit. Když pracujete na desce, je to jen o vás, o tom co si myslíte, co cítíte, co chcete říct. Willova vstřícná osobnost a mnohostrannost mu pomohla vyhrát přízeň mnoha diváků všech generací. Rada jeho babičky zněla: "Nenech si zlomit srdce neúspěchem a úspěch si nenech stoupnout do hlavy."

a proto jsem si jistá, že se od něj máme ještě na co těšit. A až se budete dívat na některý z jeho filmů, nenechte si ujít hlášku: "Sakra ne!" Ta se totiž objevuje ve všech jeho filmech. Představujeme vaše oblíbené herce a filmy, které milujete. Překlad: SolamBee www.videacesky.cz