Will Smith

Jeho plné jméno zní Willard,
ale na škole si kvůli svým vtípkům a okouzlující osobnosti
vysloužil přezdívku Prince. Když mu bylo 12 let, začal plně
využívat svou otevřenou povahu, smysl pro humor a kreativitu
pro psaní rapových textů. Ještě jako adolescent
spojil síly se spolužákem Jeffreym A. Townesem a vzniklo
duo DJ Jazzy Jeff a Fresh Prince. Dodnes jsou oceňovaní
za to, že na počátku 80. let jako jedni z prvních používali
některé moderní techniky.

Po vrtkavých
začátcích přišel úspěch a věřte, nebo ne, Will se
ve 20 letech stal milionářem. Poprvé jsem začal
rýmovat kolem roku 19... asi v roce 1980, tehdy
jsem se do toho naplno pustil. Psal jsem si rapové texty plné
nepěkných slov, víte jak to je... a má babička našla sešit s mými
texty a dozadu mi do něj napsala: "Drahý Willarde..."
ano, babička mi říká Willard, "Drahý Willarde, opravdu inteligentní
lidé nemusejí používat takováto slova, aby se dokázali vyjádřit.


Ukaž světu, jak chytrý opravdu jsi." Tehdy jsem se rozhodl, že má
pravdu, a že ze sebe něco udělám. V roce 1988
DJ Jazzy Jeff a Fresh Prince vyhráli historicky první
Grammy v kategorii rapu. Will v nadšení hodně
rozhazoval a byl skoro na mizině. Naštěstí ale v roce 1990
potkal producenta, kterého zaujal nápad natočit
podle Willova života sitcom, a tak vznikl seriál Fresh Prince,
který se vysílal šest let.

Úspěch na obrazovkách pak vedl
k úspěchům na velkém plátně. Will si začal budovat jméno výkony
ve snímku Šest stupňů odloučení a akčním filmu Mizerové, kde měl příležitost pracovat
pod vedením režiséra Michaela Baye. To, co Michael Bay dělá,
není vůbec lehké. Zajímavé je, že neslevuje
ani z akce, ani z komediální stránky. Dokáže natočit opravdu
drsný, akcí nabitý film, který je ale zároveň vážně zábavný,
a to je opravdu těžké, skoro nemožné.

Často totiž u filmu,
který je opravdu zábavný divák nevidí akční sekvence
jako věrohodné a naopak. Tady se podle mě
Michaelovi skvěle povedlo vyvážit oba elementy
a vytvořit opravdový letní hit. A Willova kariéra
se už naplno rozjela. Megahit Den nezávislosti
vydělal v kinech přes 800 milionů, a Will se stal jedním
z nejžádanějších herců Hollywoodu. Muži v černém se dokonce stali
nejziskovějším filmem roku 1997, jejich ústřední píseň
ve Willově podání získala Grammy a následovala nejen pokračování
filmu, ale i další zajímavé projekty, a Will si teď mohl dovolit
požadovat 20 milionů za roli.

Ovšem roli,
která ohromila diváky a zajistila Willovi pověst
opravdu talentovaného herce, získal až v roce 2001, kdy ztvárnil
legendárního boxera Muhammada Aliho. Při rozhodování jsem si pouštěl
Aliho zápasy a rozhovory s ním a dopadla na mě drsná realita
nemožnosti něco takového ztvárnit.

Nemožnosti ho ztvárnit
nejen mnou, ale i kýmkoliv jiným. Ali byl dokonalým umělcem. Ali... byl hercem. Všechno, co dělal bylo
obrovské, zářivé a barvité. Naplňoval všechno, co se dnes
snaží naučit začínající herci. Michael Mann mi řekl,
že vytvoří takové podmínky, které mi dovolí opravdu
být Muhammadem Alim.

Hodně jsme spolu
mluvili o jednotlivých fázích, fyzických, emocionálních,
psychických a duchovních aspektech a o tom, jak by se na jejich
základě dal film jakoby rozebrat a roztřídit
do jednotlivých kategorií, které bychom
se snažili zpracovat odděleně. Tehdy jsem si to
poprvé dokázal představit. Will se do role ponořil
fyzicky i emocionálně a jeho úžasný výkon v této biografii
byl odměněn nominací na Oscara.

Willovi jsme vázali ruce
před nasazením rukavic, všechno připravené na natáčení
a od si promýšlel zápas, když na něj někdo mluvil,
tak neposlouchal. A najednou určitým způsobem pohnul
hlavou nebo celým tělem... Páni! Jaky bych byl v místnosti
s Muhammadem Alim a psal se rok 1964. V tu chvíli prostě je
Muhammadem Alim. Po všem fyzickém tréninku,
který pro roli absolvoval o sobě Will s humorem řekl, že je
"lidská viagra" nebo "Will-agra".

Jeho manželka
Jada Pinkett Smith během natáčení pronesla
několik zajímavých postřehů. Ali a Will Smith se
od sebe až tak neliší, když se vážně podíváte
na jejich osobnost, ale jak už jsem řekla,
viděla jsem, jak se... učí z toho, co potkalo Aliho
a aplikuje to na vlastní život. Dobré i špatné. To je opravdová změna,
kterou v něm vidím.

Ta fyzická, to je
pro roli samozřejmostí, ale co se týče Willa
po duchovní a intelektuální stránce, viděla jsem velkou změnu v jeho procesu seberealizace
toho, kdo Will Smith opravdu je. Ve filmu Štěstí na dosah
si Will zahrál další reálnou osobu, Chrise Gardnera a za roli byl
znovu nominován na Oscara. Stejně jako v Alim měl šanci osobně
se setkat s předobrazem jeho role. Hodně mi pomohla možnost setkat
se a pracovat se skutečnými lidmi o kterých příběh vypráví.

Mít Aliho přítomného
na natáčení Aliho... to bylo prostě perfektní. Něco zahrajete a pokud
si tím nejste úplně jistí, můžete se ho
jednoduše zeptat. Podobné to bylo
s Chrisem Gardnerem, Chris byl přítomný
celému natáčení. Naším cílem bylo zachytit
podstatu určité zkušenosti, na zfilmování zhruba 10 let Chrisova
života jsme měli asi dvě hodiny.

A zhustit 10 let
do dvou hodin není lehké, a kdo by nám mohl
pomoct lépe než Chris Gardner zachytit podstatu
celé jeho zkušenosti. Kdo jiný ví, jak se cítil
jaké to pro něj celé bylo, a co si z té cesty odnesl? Role svobodného otce
bez střechy nad hlavou, který se snaží
vychovat syna a zároveň vybudovat kariéru jako makléř, na Willa, který je také velice
cílevědomý, nebývale zapůsobila.

Viděl jsem jeden
dokument o Chrisově životě a hodně mě to vzalo. Síla toho příběhu...
a už jen ten pohled v jeho očích, pohled plný sebevědomí a síly, po tom všem,
co si musel prožít. Chris je zosobněním
amerického snu.

Podle mě je důvodem
celosvětového úspěchu USA právě ten ideál,
který Chris Gardner zosobňuje. Zdá se, že vášeň pro herectví
v rodině zapustila kořeny, Willův tehdy osmiletý syn
Jaden si totiž ve filmu zahrál také. K herectví patří
to, že se jakoby dokážete sami
zhypnotizovat. Vážně, je to skoro
jako autohypnóza, kdy se snažíte
pro tu chvíli, kdy běží kamera nehrát, že něčemu věříte,
ale skutečně tomu věřit.

A když záběr dotočíte,
musíte se z toho stavu probrat. Tehdy vznikají
ty nejlepší záběry, v okamžicích, kdy skutečně
věříte. To je herecký svatý grál. A možnost hrát s mým synem, možnost
natáčet s ním jednotlivé scény, ležet na záchodech v metru
s mým vlastním synem, rozhodně přispěla
k mojí schopnosti transformovat se a na chvíli
se skutečně stát Chrisem Gardnerem.

Rodina se nezapře a tihle dva si
společné natáčení opravdu užili, ale pro Jadena byla spolupráce
s jeho otcem občas náročná. Co mi vadilo je to,
že pořád zůstával v roli. Víš, jak stárnu, tak už mi
tak dobře nefunguje mozek, proto se musím
soustředit a zůstat v roli, zatímco ty můžeš mezi
jednotlivými záběry blbnout. Mě už to nejde. No jo, ale to jsme
třeba byli v přívěsu a já řekl: "Tati, já chci džus."


A ty na to: "Promiň, Chrisphere,
na džus nemáme peníze." V roce 2007 nás znovu
ohromil filmem Já, legenda, post-apokalyptickém snímku, v němž si zahrál posledního
žijícího člověka na planetě. Tato role byla náročná tím, že byl Will dvě třetiny
snímku na plátně zcela sám bez jakékoliv možnosti
interakce.

To není snadné. Je to úžasné cvičení,
nebýt schopný mluvit a musel vymyslet, jak sdělit některé
věci, aniž byste mohli mluvit. Musíte najít chování, které
perfektně vystihuje, co chcete říct. Musíte tomu rozumět. Nemůžete svoje pocity předstírat
nebo je identifikovat slovy, jste v situaci,
kdy ke sdělení myšlenky nemůžete použít slova, ale musíte
na to jít skrze jiné aspekty. Je to úžasné a pro mě je to jádro herectví.

Risk se vyplatil a příjmy
z filmu Já, legenda byly rekordní. Rozený herec,
který je rád středem pozornosti si svůj hvězdný
status rozhodně užívá. Jsem nesmírně rád, že je tu
tolik lidí a že křičí nadšením. Je to pěkný pocit,
když někdo křičí vaše jméno. Myslím, že film se povedl
a album si taky nevede špatně, takže si nemám
na co stěžovat.

Vím, že to jednou skončí,
ale momentálně se vážně všechno daří. Jako pravý renesanční muž dosáhl Will
úspěchu hned v několika oblastech. Jeho mnohostrannost
jako herce i hudebníka mu umožňuje
s lehkostí střídat oba tyto světy. A jak vnímá
rozdíl on sám? Když nahráváte album,
je to mnohem osobnější, je to o vás, zatímco při natáčení filmu sloužíte
spíš jako nástroj pro něčí vizi. Někdo přišel s námětem,
někdo napsal scénář a někdo se to
chystá režírovat.

A je to jejich vize,
kterou jim pomáháte ztvárnit. Když pracujete
na desce, je to jen o vás, o tom co si myslíte,
co cítíte, co chcete říct. Willova vstřícná
osobnost a mnohostrannost mu pomohla vyhrát přízeň
mnoha diváků všech generací. Rada jeho babičky zněla: "Nenech si zlomit srdce neúspěchem
a úspěch si nenech stoupnout do hlavy."

a proto jsem si jistá,
že se od něj máme ještě na co těšit. A až se budete dívat
na některý z jeho filmů, nenechte si ujít
hlášku: "Sakra ne!" Ta se totiž objevuje
ve všech jeho filmech. Představujeme vaše oblíbené
herce a filmy, které milujete. Překlad: SolamBee
www.videacesky.cz