Budoucnost společnosti - je důvod k optimismu?

Chci dnes udělat něco velmi
iracionálního. Chci mluvit o optimismu. Být optimistou
v podstatě iracionální není, ale odporuje to současnému trendu
a občas mi to iracionální připadá. Důvodem mého optimismu je několik tvrzení
o lidech a lidské společnosti, která zdánlivě odporují selskému
rozumu a vypadají skoro iracionálně. Když se zeptáte,
skoro nikdo jim nevěří. Budu tvrdit, že lidská společnost
je takový indický trik s lanem.

Je to takové perpetuum mobile,
a přesto je reálné. Nejdřív vám ale povím,
proč jsem optimista. Jak nám dnes ráno
připomněl Jim O'Neill, toto není příšerná doba pro život. Alespoň ne pro většinu světa.
Pro Evropu ano, ale pro zbytek světa
to bylo vynikající desetiletí. Nemluvím jen o Asii
a Latinské Americe. Vezměte si Afriku.

V posledních
letech dosáhla 5% ročního růstu, což je víc než
v předchozích desetiletích. Jak jsme slyšeli, s předstihem
splnila rozvojové cíle tisíciletí. Věděli jste, že dětská úmrtnost v Africe
klesla během jediného roku o 5,9 %? Mluvím o Africe jako celku.
To je nevídané. Jedno z největších
měřítek lidského utrpení se snižuje neuvěřitelným tempem. Věděli jste, že úmrtnost na malárii
se během 10 let snížila o 26 %?

Věděli jste, že Indie má za sebou
první rok bez jediného případu obrny? Globální nerovnost prudce klesá. To proto, že chudé země
bohatnou rychleji než bohaté země. Situace se vyrovnává. Hospodářská krize
v tomto ohledu významně pomohla. Věděli jste, že počet lidí,
které zabilo sucho, povodně a bouře, bylo v prvním desetiletí
tohoto století o 93 % nižší než ve 20.

letech minulého století? Počet lidí, nejen pravděpodobnost zabití. V minulém desetiletí zemřelo ve válce
nejméně lidí v historii záznamů. Tady na západě nám to tak kvůli Iráku
nepřipadalo, ale celosvětově to tak je. Věděli jste, že Američanovi s průměrným
platem trvá méně než půl vteřiny, než si vydělá na světlo,
pod kterým si může hodinu číst? Jeho babičce to v roce 1950
trvalo kolem osmi vteřin.

Tak dlouho jste museli pracovat, abyste si vydělali
na hodinu světla z tehdejší žárovky. V 19. století by předek té osoby
musel pracovat šest hodin, aby si se svým průměrným platem
vydělal na hodinu světla ze svíčky. Neuvěřitelným, skoro iracionálním
faktem o lidech je to, že během období,
kdy se populace zdvojnásobila, v podstatě během mého života, se průměrná délka života
prodloužila o 30 %.

Reálný příjem očištěný o inflaci se globálně zvýšil o 200 %. Dětská úmrtnost klesla o 70 %. Paradoxně víme,
že růst populace se zastaví, když děti přestanou umírat,
protože pak lidé plánují menší rodiny. Paradoxně víme, že bohaté země mají méně problémů
s životním prostředím než chudé země.

Například plocha lesů roste v bohatých
zemích a klesá v chudých zemích. To jsou některé z důvodů,
proč jsem optimistou. Ne ve Voltairově smyslu slova. V té době byl optimistou někdo,
kdo si myslel, že svět je dokonalý
a že lepší už být nemůže. Tomu teď věří pesimisté.
Obzvlášť ohledně životního prostředí. Jsem optimistou,
protože si myslím, že tento svět,
kde se už teď mnohým žije dobře, je pouhým stínem toho,
čím by se mohl v budoucnu stát.

Ale jak je to všechno možné?
Co je to vlastně blahobyt, kterého jsme zjevně
alespoň částečně dosáhli? Když si dva lidé
směňují zboží nebo služby, oba si můžou polepšit. To proto mluvím
o indickém triku s lanem. Dva a dva je pět. Synergie, emergence...
Říkejte tomu, jak chcete. Paradoxně jsme dosáhli
většího blahobytu poté, co jsme opustili soběstačnost.

Čím víc spolupracujeme,
tím lépe na tom jsme. Čím víc se spoléháme
jen sami na sebe, tím jsme chudší. To proto říkáme "obživa". Soběstačnost je v podstatě
synonymem pro chudobu. Příběhem lidského blahobytu je to, že pomocí magie směny se čím dál víc
specializujeme jako výrobci. Naše práce se zužuje tak, abychom mohli čím dál víc
diverzifikovat naši spotřebu.

Doma mám na stole dva předměty... které jsou
stejného tvaru a velikosti. První je acheulský pěstní klín, který před 500 000 lety
používal homo erectus. Druhý je počítačová myš,
která je stará pět let. Tvarem a velikostí jsou totožné,
protože byly navrženy pro lidskou ruku. Ale jeden z nich, pěstní klín,
byl vyrobený podomácku.

Druhý vyrobili pro mě. To je v jistém
smyslu tajemstvím lidského pokroku. Narozdíl od homa erecta jsem zámožný, protože mám tisíce,
ne-li miliony sluhů. Spojili se dohromady,
aby mi tu myš mohli vyrobit. V Brazílii byl pěstitel kávy,
jehož kávu pil v Mexiku těžař ropy, jehož ropu přeměnili
v Americe na plast, ze kterého v Koreji zformovali myš,
kterou prodali tady v Británii. Všichni byli členy mého podpůrného týmu.


Moji zaměstnanci, moje záložní posádka. Ale nejenže ani jeden z nich
nevěděl, že pro mě pracuje. Ani jeden z nich neví,
jak vyrobit počítačovou myš. Na světě není nikdo, kdo by věděl
jak vyrobit počítačovou myš. Žádný jedinec nemá
všechny potřebné znalosti. Muž, který ví, jak vyvrtat ropný vrt,
neví, jak z ropy vyrobit plast. Muž, který řídí firmu, jež vyrábí myši,
ví, jak řídit společnost. Netuší, jak vyrobit myš.
A tak dále. Přesně to je na moderním světě
neuvěřitelné, podivné, až iracionální.

Dokáže dělat věci,
které ve skutečnosti nikdo neumí. Vede ho kolektivní,
nikoliv individuální inteligence. Vedou ho data. To proto jsou dohady ohledně IQ a rasy irelevantní. Protože 100 hloupých lidí,
kteří umí spolupracovat, toho dokáže mnohem víc
než 100 chytrých lidí, kteří to neumí. To proto nefunguje
centrální plánování, protože se snaží nahradit kolektivní
inteligenci individuální inteligencí.

Všechna tato magie funguje
díky unikátnímu lidskému zvyku spontánní, dychtivé
a rozmanité směny. Výměna jednoho předmětu za jiný. A navzdory Lauriiným
úžasným experimentům víme, že toto se u jiných druhů
spontánně neděje. Toto vede paradoxně
k až iracionálnímu závěru, že směna je zároveň zdrojem inovace.

Směna má v technologii
a ekonomii stejnou roli jako sex v biologii. Jako bývalý evoluční
biolog vás můžu ujistit, že právě sex je klíčem
k biologické inovaci. Protože sex umožňuje dvěma genům, aby se spojily a přeskupily. Aby se setkaly a spářily se. A technologie je závislá na tom,
aby se setkávaly různé nápady, stejně jako je tomu
v biologii u genů.

Mým oblíbeným příkladem
je tzv. kamera v kapsli, kterou spolknete a ta pak pořídí
záznam své cesty vaším tělem. Tento nápad vznikl po jednom
rozhovoru mezi gastroenterologem a konstruktérem naváděných střel. Protože když dochází k výměně, můžete se setkat s nápady
nejen ze svého okolí, ale v podstatě od jakékoli osoby.

Můžete těžit z vynálezu, ke kterému došlo daleko od vás
nebo před dlouhou dobou. Ta myš v sobě obsahuje nápady, jejichž autoři už jsou dávno mrtví. Nápady, které napadly
někoho tisíce kilometrů daleko. Žádné jiné zvíře toto nedokáže. Ani neandrtálci,
kteří měli větší mozek a kteří byli neobyčejně inteligentní.


Pravděpodobně měli i vlastní jazyk. Ale nebyli schopní
se vypořádat s námi, když jsme se vynořili z Afriky
a vytlačili je z Evropy, protože používali
pouze lokální materiály. Zatímco my jsme využívali
materiály z daleka. Když lidi odříznete
od směnného obchodu, jejich tempo inovace se nejenže
zpomalí, ale může nabrat i opačný směr. Když se z Tasmánie
před 10 000 lety stal ostrov, nejenže se jejich technologie
přestala vyvíjet...

Například nikdy neměli bumerang,
který posléze vynalezli v Austrálii. Ve skutečnosti šel vývoj opačným směrem.
Přestali používat spoustu technologií. Populace tam byla
moc malá na to, aby udržela specializaci
potřebnou pro podobné dovednosti. Předtím, než rybáři v Pacifiku navázali
kontakt se západem, záviseli na... Čím víc měli obchodních partnerů,
tím měli sofistikovanější rybářství. Už sto tisíc let hledáme
řešení kolektivně. Klíčovou ingrediencí pro inovaci, která přináší
zlepšení životních podmínek, je všudypřítomná směna.

Šíření myšlenek se díky internetu významně urychlilo. Dle mého názoru se zpětně ukáže, že internet je stejně významný
vynález jako parní stroj. Internet urychluje tempo,
jakým mají myšlenky sex, a to je skvělá zpráva.

Překlad: qetu
www.videacesky.cz