Čeho se obává Bill Gates?

Zkuste mi názorně popsat, čeho se obáváte.
Jak vypadá nejhorší možný scénář? Moc toho naštěstí není a pravděpodobnost
je většinou velmi nízká. Velká sopečná erupce, obří zemětřesení, asteroid... U jaderné hrozby se alespoň dá říct,
že ji bereme poměrně vážně. Dáváme hodně peněz do rozpočtu.

Hodně lidí
se věnuje jadernému odstrašování. Jsem rád,
že se na tom pracuje. Pravděpodobnost, že za mého života vypukne
jaderná válka, je podle mě poměrně nízká. Pravděpodobnost,
že za mého života propukne epidemie, která bude mnohem horší než ebola,
podle mě přesahuje 50 %. Když se podíváme
na počet zemřelých ve 20. století, každý vám řekne, že k velkému nárůstu
muselo dojít během první světové války. Samozřejmě k němu došlo.
Asi 25 milionů. A další nastal během druhé
světové války.

Asi 65 milionů. Těsně po první světové ale následoval nárůst,
který se vyrovná druhé světové válce. Spousta lidí by se zeptala:
"Cože? Co se stalo?" ŠPANĚLSKÁ CHŘIPKA Existují dva druhy chřipek. Chřipky,
které se velmi efektivně šíří mezi lidmi, a chřipky,
které zabijí spoustu lidí. Ke spojení těchto dvou vlastností a jejich vyústění v celosvětovou
nákazu došlo jen jednou v dějinách.

Jedná se o španělskou chřipku.
Netušíme, kde se vzala. Říká se jí španělská chřipka, protože o ní španělský tisk
začal jako první otevřeně mluvit. V análech epidemické historie
se proto jedná o významnou událost. Financuji skupinu, která modeluje nemoci
za pomoci počítačových simulací. Její práce nám fenomenálním způsobem pomáhá
při alokování zdrojů na vymýcení obrny, abychom věděli, na které části
Nigérie se máme víc zaměřit. Když máte podobnou skupinu,
je logické si položit otázku, jak by něco jako španělská
chřipka dopadlo dnes.

Máme mnohem lepší
zdravotnické systémy, takže byste si mohli myslet,
že by to nebylo tak hrozné. Museli jsme se sice opřít
o jisté předpoklady, ale ukázalo se, že díky moderní dopravě, která je ve srovnání
s rokem 1918 padesátkrát větší... Zjistíte, že podobná chřipka
by se během několika dní rozšířila
do všech metropolí na planetě.

Dost vás to zaskočí. U španělské chřipky
k ničemu takovému nedošlo. MODEL CHŘIPKY Z ROKU 1918:
POČET ÚMRTÍ / DEN Možnost dělat něco víc, než jen čekat, až se přežene,
se nám naskytla až v posledním desetiletí. Co se týče léků,
můžeme mluvit o malých molekulách nebo o komplexních
látkách bílkovinné povahy, které tvoří podtřídu,
kterou nazýváme protilátky.

Protilátky jsou molekuly, které imunitní systém přirozeně vytváří,
aby bojoval proti nemocem. Možnost vzít protilátku
a rychle jí spoustu vyrobit je na dosah.
Epidemie eboly mi ukázala, že na vážnou epidemii,
která by byla nakažlivější a šířila se rychleji než ebola,
nejsme připravení. V tom spočívá
největší riziko obrovské tragédie. Je to zdaleka
to nejpravděpodobnější, co by mohlo během jednoho roku
zabít přes 10 milionů lidí.

Nemusíme do toho investovat
zdaleka tolik, co do armády. Postačilo by méně
než miliarda ročně na výzkum, lékařský dohled,
pohotovostní personál a výcvik armády,
aby se mohla podílet na logistice. Dá se to zvládnout. Moc podobných
varování už možná nedostaneme. Měli bychom si uvědomit,
že je to poměrně malá investice, díky které se můžeme vyhnout něčemu,
co by lidstvu mohlo uštědřit vážnou ránu.

Překlad: qetu
www.videacesky.cz